14 C 15/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Potomskou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o určení neexistence předkupního práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , vše v k.ú. a obci , adresa, nejsou zatíženy předkupním právem ve prospěch žalované, které vzniklo na základě smlouvy o zřízení věcného předkupního práva, o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne 30. 9. 2010; toto předkupní právo zaniklo právní mocí usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal určení neexistence předkupního práva k nemovitostem pozemkům p.č. , Anonymizováno, a p.č.st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , vše v obci a katastrální území , adresa, (dále jen nemovitosti), s odůvodněním, že předkupní právo bylo zřízení Smlouvou o zřízení zástavního a předkupního práva ze dne 30.9.2010 jako právo věcné k zajištění pohledávky žalobce vůči žalované, kdy tato pohledávka zanikla právní moci usnesení Krajského soudu v Brně, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byl žalobce osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, jakož i od pohledávek, které do oddlužení zahrnuty nebyly, ačkoliv tak zahrnuty být měly. Jelikož žalovaná nereagovala na žádost žalobce o výmaz předkupního práva, má žalobce právní zájem na požadovaném určení, neboť bez tohoto by nedosáhl výmazu překupního práva z katastru nemovitostí.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Za splnění podmínek § 115a z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) rozhodl soud bez nařízení jednání, kdy obě strany s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily.Mezi žalobcem jako povinným z předkupního práva a žalovanou jako oprávněnou z předkupního práva bylo Smlouvou o zřízení zástavního a předkupního práva ze dne 30.9.2010 k zajištění pohledávky žalobce vůči žalovaného dle smlouvy o úvěru ve výši 170 000 Kč včetně smluvního úroku, jednorázového nevratného poplatku vše ve výši 221 000 Kč, smluvní pokuty, smluvených úroků z prodlení a dalšího příslušenství zřízeno předkupní právo k nemovitostem a žalovaná toto předkupní právo přijala (Smlouva o zřízení zástavního a předkupního práva ze dne 30.9.2010 – čl. II bod 3 ve vazbě na čl. II bod I, přijetí čl. II bod 5, věcné právo čl. VI bod 1.) K zániku předkupního práva bylo mezi stranami smluveno pouze to, že smlouvu o zániku předkupního práva sepíše žalobce za poplatek 1 500 Kč bez DPH (čl. X bod 8 citované smlouvy). Smlouva neobsahovala ujednání, že předkupní právo zaniká zánikem zajišťované pohledávky, tak jak to bylo sjednáno u zástavního práva (čl. X bod 8 citované smlouvy). Smlouva neobsahovala ujednání o dohodnuté době, po kterou má předkupní právo trvat. Podle smlouvy ze dne 30.9.2010 byl podán oběma stranami návrh na vklad 1.10.2010 (návrh na vklad zástavního a předkupního práva). Ve prospěch žalované je zapsáno v katastru nemovitostí věcné předkupní právo k nemovitostem, podle Smlouvy o zřízení věcného předkupního práva, o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne 30.9.2010 s právními účinky vkladu k 1.10.2010 (výpis z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, ). V insolvenčním řízení žalobce vzal soud na vědomí splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře a současně soud žalobce osvobodil od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž doposud nebyly uspokojeny, kdy osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit a osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.11.2015, č. j. , spisová značka, s právní mocí od , datum, ). Výzvou ze dne 7.6.2024 doručenou 11.6.2024 (datová schránka) žalobce požádal žalovanou o součinnost k výmazu předkupního práva k nemovitostem (žádost o výmaz předkupního práva). Žalovaná má stále zapsaného jednatele – , jméno FO, , bytem , Anonymizováno, (úplný výpis z rejstříku žalované).Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 o.s.ř. a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti, pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala. Takto byl zjištěn skutkový stav, podle kterého bylo Smlouvou o zřízení zástavního a předkupního práva ze dne 30.9.2010 mezi účastníky sjednáno věcné předkupní právo k nemovitostem ve prospěch žalované k zajištění pohledávek žalobce vůči žalované dle smlouvy o úvěru ze dne 30.9.2010, předkupní právo vzniklo vkladem do katastru nemovitostí k 1.10.2010 a mezi stranami byl ujednán zánik předkupního práva dohodou stran. Žalobce dosáhl v insolvenčním řízení osvobození od placení pohledávek, usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, s právní mocí od 1.12.2015.Při právním posouzení věci soud konstatoval, že Smlouvou o zřízení zástavního a předkupního práva ze dne 30.9.2010 byla prokázána věcná legitimace mezi účastníky a současně tím, že předkupní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí svědčí žalobci naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o.s.ř., neboť na základě žalobního petitu by mohlo dojít ke změně zápisu v katastru nemovitostí.Vznik předkupního práva posuzoval soud v souladu s § 3028 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) podle úpravy z.č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.), kdy konstatoval platné zřízení předkupního práva dle § 602 a násl. obč. zák. v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne 30.9.2010 sjednanou mezi stranami. Předkupní právo vzniklo jako právo věcné dle § 603 odst. 2 obč. zák. vkladem do katastru nemovitostí, přičemž nebyla sjednána doba po jejímž uplynutí, by právo zaniklo. V souladu s § 3073 o.z. posuzoval soud otázku, zda došlo k zániku předkupního práva, které bylo zřízeno k zajištění závazku, byť jako právo věcné i po 1.1.2014 podle dosavadní právní úpravy z.č. 40/1964 Sb. Žalobce tvrdil, že k zániku předkupního práva došlo zánikem pohledávky z úvěru, která byla tímto zajištěna, a to v schválením osvobozením žalobce od placení pohledávek dle § 414 odst. 1 z.č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále jen ins. zák.). Soud se však s tímto právním posouzením neztotožnil, neboť žalobce přehlíží, že schválením osvobozením dle § 414 a násl ins. zák. nedochází k zániku pohledávky, nýbrž všechny pohledávky i nadále existují jako naturální obligace. Nedošlo-li k zániku pohledávky trvá i její zajištění sjednaným předkupním právem. Předkupní právo by tedy mohlo zaniknout až výmazem, na základě právní skutečností upravujících zánik závazků dle části osmé, hlavy první, oddílu šestého upravujícího zánik závazku z.č. 40/1964 Sb. Jelikož však předkupní právo nebylo sjednáno na dobu určitou, nebyla uzavřena dohoda o zrušení předkupního práva a jiné způsoby zániku nebyly ani tvrzeny, soud konstatoval, že předkupní právo i nadále trvá a žalobu jako nedůvodnou zamítl.Soud nad rámec shora uvedeného poznamenává, že smluvené zajištění předkupním právem není totožné s obsahem akcesorického zajištění zástavním právem dle § 170 odst. 1 obč. zák., právě s ohledem na absenci smluvního ujednání, podle kterého by předkupní právo zanikalo zánikem zajištěné pohledávky. Nicméně i kdyby předkupní právo nebylo právem akcesorickým, to to víc by se uplatnilo shora uvedené, že smluvené předkupní právo i nadále trvá, a i v tomto případě, by musela být žaloba jako nedůvodná zcela zamítnuta.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého by náleželo zcela úspěšné žalované plné právo na náhradu nákladů řízení, avšak žalovaná neučinila žádný úkon ve věci, náklady řízení jí nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.