14 C 171/2023
č. j. 14 C 171/2023-25
V PLATNOSTICitované zákony (14)
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 68 400 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 68 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 400 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 18 520,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 68 400 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku z důvodu smlouvy o nájmu nebytových prostor sloužících k podnikání ze dne 29. 7. 2019, na základě které žalobkyně poskytla k dočasnému užívání žalované nebytový prostor jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa] na pozemku p. č. st. [číslo], [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí] a žalovaná se zavázala za to platit nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně splatné vždy do 25. dne v měsíci. Ačkoliv byl nájem ukončen k 31. 10. 2021, za dobu jeho trvání žalovaná nehradila nájemné řádně a včas a dlužila částku 133 400 Kč, kdy na tento dluh uhradila 20 000 Kč (na základě upomínky) a 45 000 Kč dne 9. 3. 2023.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. V rámci provedeného dokazování soud z informace o jednotce z katastru nemovitostí zjistil, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] jiný nebytový prostor, v budově [adresa] v [katastrální uzemí] (dále jen jednotka). Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících podnikání ze dne 29. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala k dočasnému užívání žalované za účelem podnikání nebytový prostor – jednotku od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2022 a žalovaná se zavázala za to platit žalobkyni nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně splatné vždy do 25. dne v měsíci a dále a za plnění spojená s užíváním – dodávky vody, odvádění odpadní vod, zálohově stanovené platby 1 441 Kč měsíčně splatné společně s nájemným. Z protokolu o stavu bytu a jeho předání bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala žalované jednotku k užívání dne 29. 7. 2019. Žalovaná vypověděla smlouvu o nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou výpovědí ze dne 30. 6. 2021 z důvodu finančních problému souvisejících s pandemií Covid-19 a z důvodu přerušení činnosti žalované dle nařízení vlády. Z protokolu o stavu prostor a jeho předání bylo zjištěno, že žalovaná jednotku předala žalobkyni dne 4. 11. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 8. 2022 bylo zjištěno, že od února 2020 začala žalovaná hradit nájemné pouze částečně, od října 2020 do října 2021 nebylo nájemné hrazeno vůbec a celkový dluh na nájemném od ledna 2020 do října 2021 činil ke dni vyhotovení výzvy 133 400 Kč. Dále bylo z této výzvy zjištěno, že žalobkyně obdržela výpověď žalované 1. 7. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 3. 2023 včetně doručenky datovou schránkou ze dne 2. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě v částce 113 400 Kč, když doposud na dluh 133 400 Kč bylo uhrazeno jen 20 000 Kč.
4. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti, pravosti listin a zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala. Uzavření smlouvy odpovídalo okamžiku předání nebytového prostoru, sjednaná výše nájemného odpovídala způsobu vyčíslení dluhu v předžalobní výzvě ze dne 18. 8. 2022. Při hodnocení důkazů ve vzájemných souvislostech vzal soud za prokázané, že žalobkyni byla doručena výpověď žalované dne 1. 7. 2023, a přestože se jednalo o nájem na dobu určitou, byl naplněn výpovědní důvod dle § 2311 o.z. ve spojení s § 2287 o.z. spočívající ve změně okolností. Dle § 2310 odst. 2 o.z. počala žalované od 1.7.2021 běžet výpovědní doba, která uplynula 30. 10. 2021 dle § 2311 o.z. ve spojení s § 2286 odst. 1 o.z. a v souladu s tímto skončením nájmu žalobkyně i vyčíslila dlužné období nájemného do října 2021. Přestože listiny prokazovaly výši dluhu 113 400 Kč, konstatoval soud, že žalobkyně ve svůj neprospěch započítává platbu žalované 45 000 Kč, a proto vzal za prokázanou výši dluhu jen ve výši 68 400 Kč.
5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí: nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
6. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužícího podnikání dle § 2302 o.z. ve spojení s § 2201 o.z., neboť mezi stranami byl pronajatý prostor účelově určen k provozování podnikatelské činnosti žalované. Ačkoliv žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila tím, že žalované přenechala prostor k užívání, žalovaná své povinnosti nesplnila řádně a včas, když nehradila v termínech splatnosti sjednané nájemné v období od února 2020 do října 2021, čímž jí vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 68 400 Kč. Nezaplacením nájemného v termínech splatnosti (do 25. dne v měsíci) se žalovaná ocitla v prodlení dle § 1968 o.z. a v souladu s § 1970 o.z. vznikl žalobkyni také nárok na úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud konstatoval důvodnost celého nároku žalobkyně a žalobě plně vyhověl výrokem I tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 520,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 420 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 68 400 Kč sestávající z částky 3 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 480 Kč ve výši 2 620,80 Kč.
8. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.