14 C 190/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu titul Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 23 789 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 674 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 674 Kč od 28.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 115 Kč s úrokem ve výši 2 001,59 Kč, s úrokem 10 244,11Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 486,19Kč od 21.1.2020 do 27.1.2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 812,19 Kč od 28.1.2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 15 486,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 23 789 Kč s úrokem z prodlení 2 001,59 Kč, úrokem 10 244,11 Kč, úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 15 486,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úrokem 27 % ročně z částky 15 486,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dne 27.6.2016, [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout 27 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem 23 115 Kč (tvořeným úrokem 4 779 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně, odměnou za administrativní zpracování 6 726 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek 11 610 Kč) vše formou 60 týdenních splátek po 836 Kč se splatností poslední z nich 21.8.2017. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas, uhradil jen 26 326 Kč a nadále dluží žalobkyni na jistině částku 15 486, 191 Kč a dlužném poplatku 8 302,81 Kč, kapitalizovaném úroku 10 244,11 Kč (27 % ročně z částky 15 486,19 Kč od 22.8.2017 do 20.1.2020), kapitalizovaném úroku z prodlení 2 001,59 Kč (9 % ročně z částky 15 486,19 Kč od 22.8.2018 do 20.1.2020), úrok 27 % ročně z částky 15 486,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 486,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka [právnická osoba] za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 27.6.2014 [číslo] včetně příloh (smluvní podmínky) uzavřené mezi [právnická osoba] jako podnikatelem a žalovaným jako zákazníkem bylo zjištěno, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem 23 115 Kč, v němž byl zahrnutý i úrok, vše formou 60 týdenních splátek po 836 Kč splatných počínaje do sedmi dnů od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy bylo zjištěno, že [právnická osoba] poskytla peněžní prostředky žalovanému. Mezi stranami byla smluvena sazba úroků 28,63 % ročně po celou dobu trvání smlouvy (čl. 4 smluvních podmínek), která se prodlužuje v případě prodlení žalované do doby uhrazení celkového dluhu (čl. 20 smluvních podmínek). Ze zákaznické karty ze dne 27.6.2014 bylo zjištěno, že [právnická osoba] získala před uzavřením smlouvy od žalovaného informace k posouzení jeho úvěruschopnosti, dle kterých činil jeho měsíční příjem 10 000 Kč ověřený výměrem podpory, příjem manželky 10 000 Kč bez ověření a výdaje žalovaného dosahovaly 11 320 Kč měsíčně. Tabulka splácení prokazovala, že žalovaný hradila na tento dluh týdenní splátky nepravidelně, celkově 26 326 Kč dle jednotlivých plateb uvedených v tabulce (nikoliv v chybně uvedeném součtu 23 789 Kč) s poslední platbou 14.8.2018. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy-seznamu postoupených pohledávek, uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala ho k úhradě do deseti dnů ode dne doručení oznámení, tj. do 27.1.2020. Výzva ze dne 23.4.2020 ve spojení s podacím lístkem pošty prokazovala, že žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Podle § 2991 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění z.č. 43/2012 Sb., platí věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o.z. přenecháním peněz, neboť původní věřitel zapůjčil žalovanému zastupitelnou věc (peníze), aby je užil podle libosti (ve smlouvě nebyl sjednán účel zapůjčení) a po čase vrátil věc stejného druhu. Současně se tato smlouva řídí úpravou z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinnou v době uzavření smlouvy, neboť dle § 1 z.č. 145/2010 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli věřitelem a s ohledem na nesjednaný účel a výši přenechaných peněz je tato odložená platba spotřebitelským úvěrem, neboť není vyčleněna z rozsahu působnosti tohoto zákona dle § 2 z.č. 145/2010 Sb. V souladu s ust. § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. měl věřitel povinnost před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalovanému s odbornou péčí posoudit jeho schopnost splácet úvěr. [právnická osoba] však této povinnost nedostála. [příjmení] vyžádala při sjednání smlouvy informace od žalovaného, jak prokazovala zákaznická karta, avšak na základě údajů o ověřených příjmech 10 000 Kč, výdajích žalovaného 11 320 Kč, bez ověření výše příjmu manželky, muselo být věřiteli zřejmé, že žalovaný není schopen dluh řádně a včas splácet. Úvěruschopnost žalovaného splácet jednotlivé závazky pak nemohla být při uzavírání smluv zřejmá, neboť bez ověřeného příjmu manželky výdaje žalovaného převyšují jeho příjmy. Jelikož věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru nedostál povinnosti dle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb., soud konstatoval, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z. a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni, která dle § 1895 odst. 1 o.z. účinností smlouvy o postoupení pohledávek vstoupila do postavení věřitele žalované, jen nárok na bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o.z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek ve výši poskytnutých peněžních prostředků po odečtení části, kterou žalovaný zaplatil, tj. 674 Kč (27 000 Kč – 26 326 Kč). Ve zbývající části soud žalobu ohledně nároků odvíjející se od smluvních ujednání (úroky, poplatky) jako nedůvodnou zamítl. Jak prokazovalo oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, byl žalovaný vyzván k úhradě do deseti dnů a při užití lhůty dle § 573 o.z., tj. do 27.1.2020. Z těchto důvodů se žalovaný ocitl v prodlení dle § 1968 o.z. až dnem následujícím, tj. 28.1.2020, a proto přiznal soud úroky z prodlení až od toho data dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení za období před splatností pohledávky (jednak kapitalizovanou částkou 2 001,59 Kč, a jednak jako běžící úroky z prodlení již od 21.1.2020) soud její nárok v této části jako nedůvodný zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci byl převážně úspěšný žalovaný, avšak jemu náklady řízení nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.