14 C 190/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Potomskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 372 719,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni 372 719,99 Kč, s úrokem 6,79 % ročně z částky 375 474,99 Kč od 6. 8. 2024 do 5. 9. 2024, s úrokem 6,79 % ročně z částky 372 719,99 Kč od 6.9.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení 12 % ročně z částky 372 719,99 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 52 189,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 372 719,99 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným dne 14. 2. 2022 Smlouvu o úvěru a stavebním spoření s účtem č., č. účtu, , na základě které poskytla žalovanému částku 400 000 Kč a žalovaný se zavázal peníze vrátit společně s úrokem (sazba v době zesplatnění 6,79 %) ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 755 Kč splatných vždy do 25 dne v měsíci. Žalovaný nesplácel splátky řádně a včas od srpna 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně pro prodlení žalovaného zesplatnila úvěr ke dni 31. 1. 2025. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že dne 14. 2. 2022 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému za účelem změny, údržby bytu peněžní prostředky 400 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet společně s úrokem 5,49 % překlenovací úvěr, 8,45 % ročně z překlenovacího i úvěru ze stavebního spoření, v pravidelným měsíčních splátkách po 2 755 Kč splatných vždy k 25 dni v měsíci. Současně bylo mezi stranami dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek více jak 2 měsíce nebo v prodlení s úhradou 1 splátky delším než 3 měsíce, má právní předchůdkyně žalobkyně právo na okamžité zaplacení celé pohledávky (čl. 10.1 citované smlouvy).

4. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vyžadovala od žalovaného informace k posouzení jeho úvěruschopnosti, z nichž vyplývalo, že žalovaný měl ověřené příjmy ze zaměstnání ve výš 22 335 Kč měsíčně (potvrzení o příjmu), splácel jiným společnostem 6 000 Kč měsíčně a jeho běžné výdaje činily 2 000 Kč (žádost o úvěr včetně přílohy). Právní předchůdkyně dále výdaje ověřovala, když zjistila, že celkové splátky žalovaného činí 8 629 Kč (posouzení úvěruschopnosti z ccb). Žalovaný dosahoval příjmu nejen ze zaměstnání v průměrné výši 23 557 Kč měsíčně od prosince 2021 do února 2022, průměrného příjmu za tuto dobu od společnosti , právnická osoba, . ve výši 3 499 Kč měsíčně, od , jméno FO, 3200 Kč měsíčně (detailní výpis z bankovního účtu žalovaného). Vedle toho získal příjem v prosinci 2021 z hypotečního úvěru 334 318 Kč, avšak téhož měsíce v zaplatil mimořádnou splátku úvěru 47 446,26 Kč. Výdaje žalovaného byly také ověřeny detailním výpisem z účtu, z něhož bylo zjištěno, že v prosinci dosahovaly 324 055 Kč, v lednu 2022 80 692 Kč, v únoru 2022 35 002 Kč.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 400 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet č. , č. účtu, dne 4. 3. 2022 a žalovaný hradil prostřednictvím tohoto účtu splátky řádně až do srpna 2024 a celkově zaplatil 407 504 Kč (výpis z úvěrového účtu). K srpnu 2024 dosahovala nesplacená jistina 372 719,99 Kč po započítané platbě 2 755 Kč z 5. 9. 2024. (výpis z úvěrového účtu). Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou dvou splátek i jedná splátky více jak tři měsíce, a proto ho právní předchůdkyně žalobkyně mu oznámila zesplatnění celého dluhu k 31. 1. 2025. (výzva ze dne 10. 12. 2024 včetně sledování zásilek). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2025, ze dne 14. 4. 2025 včetně seznamů postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 21. 5. 2025 (citovaná výzva včetně poštovního archu)

6. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně a ve vzájemných souvislostech v souladu s ust. § 132 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o.s.ř.“) a vzal zjištění učiněná z listin, za prokázaná, neboť v řízení nebyly uplatněny námitka pravosti a správnosti, zjištění vzájemně korespondovala (výše poskytnutého úvěru odpovídala částce zaslané na bankovní účet žalované, rozsah splácení odpovídal výši požadované jistiny) a žalovaný také na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti, které by zjištění učiněná z listin zpochybňovala. Listinné důkazy (potvrzení o příjmech, posouzení úvěruschopnosti, detailní výpisy z bankovního účtu žalovaného) také prokazovaly, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným vycházela jak z ověřených příjmů, tak ověřených výdajů žalovaného, kdy jejich výše včetně dalších příjmu mimo zaměstnání ve spojení s výdaji ovlivněnými také mimořádnou splátkou úvěru, nezakládala důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet splátkou 2 755 Kč měsíčně. Neexistenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného úvěr splácet odpovídá i rozsah splácení, kdy žalovaný řádně splácel dluh téměř tři a půl roku a během této doby zaplatil více než mu bylo poskytnuto 407 504 Kč, jak prokazovaly výpisy z úvěrového účtu.

7. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), platí Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky 6,79 % ročně. Soud konstatoval platnost smlouvy i ve vztahu k § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy s žalovaným řádně posoudila jeho úvěruschopnost, když vycházela z ověřených příjmů, výdajů a nezjistila skutečnosti, které by zakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný také během splácení zaplatil částku rovnající se jistině, z čehož soud dovodil, že v době sjednání smlouvy nebylo postaveno najisto, že žalovaný nebyl schopen úvěr splácet (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 1819/2023). Právní předchůdkyně žalobkyně, která splnila své povinnosti poskytnutím částky 400 000 Kč, důvodně využila svého oprávnění ze smlouvy a pro prodlení žalovaného prohlásila celý úvěr za splatný k 31. 1. 2025. Právní předchůdkyni žalobkyně tímto vznikl nárok na zaplacení jistiny 372 719,99 Kč, s úrokem 6,79 % ročně z částky 375 474,99 Kč od 6. 8. 2024 do 5. 9. 2024, s úrokem 6,79 % ročně z částky 372 719,99 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vznikl právní předchůdkyni žalobkyně dle § 1970 o.z. také nárok na úroky z prodlení ve výši 12 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od splatnosti každé z splátek a požadovala-li žalobkyně, jenž vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvami o postoupení pohledávek uzavřenými dle § 1879 o.z., nárok na úrok z prodlení až od zesplatnění, byl i tento nárok zcela důvodným. Soud jen okrajově poznamenává, že výše sjednaného úroku nepřevyšovala výši úroku z prodlení, a proto neaplikoval soud ust. § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přestože prodlení žalovaného trvalo více jak 90 dní. Z těchto důvodů soud žalobě, která byla zcela důvodná vyhověl v plném rozsahu.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 189,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 909 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 372 719,99 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 810 Kč ve výši 6 470,10 Kč.

10. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.

11. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.