14 C 191/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 7 740 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovanému zaplacení 7 740 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 440 Kč od 9. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 740 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaný jako provozovatel vozidla [registrační značka] zapsaného v registru vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti v období od 12. 10. 2020 do 30. 12. 2020, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 7 440 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil, ačkoliv byl vyzván k úhradě výzvou odeslanou dne 22. 2. 2021. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný je veden v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] v období od 12. 10. 2020 do 30. 12. 2020. Žalobkyně dne 22. 2. 2021 odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za porušení povinnosti sjednat pojištění za toto období na částku 7 740 Kč včetně náhrady nákladů ve 300 Kč a k zaplacení stanovila 60denní lhůtu ode dne doručení. Výzva byla odeslána na adresu – [obec a číslo], kde nebyla žalovaným převzata. Rovněž další upomínky vystavené žalobkyní ze dne 26. 5. 2021, 24. 6. 2021, 28. 2. 2022, předžalobní upomínka ze dne 26. 4. 2022 byly zasílány tutéž adresu. Žalovaný žádnou z těchto zásilek nepřevzal. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný je trvale hlášen na adrese [adresa] adresu pro doručování. Žalobkyně nezaslala výzvu žalovanému na adresu [adresa]. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalovaný jako vlastník vozidla zapsaného v registru silničních vozidel porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu, sjednat pojištění odpovědnosti k vozidlu, které nebylo vedeno jako vyřazené, vyvezené, zaniklé nebo odcizené. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení povinnosti. Tento nárok však dle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. zanikl, neboť žalobkyně neodeslala žalovanému výzvu dle § 4 odst. 7 téhož zákona do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, tj. do 12. 10. 2021. Přestože žalovanému byla odeslána výzva ze dne 22. 2. 2021, stalo se tak na jinou adresu než na adresu trvalého pobytu evidovanou v centrální evidenci, která je referenčním údajem § 18 odst. 1 písm. d), odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech. Žalobkyně využívá dle § 18 odst. 12 zákona č. 168/1998 Sb. k plnění úkonů podle tohoto zákona údaje ze základních registrů obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a údaje z informačního systému cizinců a je také dle § 2 písm. d) zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech soukromoprávním uživatelem, který má doručovat písemnosti podle referenčních údajů. Pokud žalobkyně doručovala žalovanému, který nemá datovou schránku, výzvu na jinou adresu, než je adresa trvalého pobytu uvedená v základních registrech, aniž by si žalovaný na jiné adrese zásilky vyzvedl, byl žalovaný zkrácen na možnosti dozvědět se o zásilce. V důsledku toho nelze dovodit řádné odeslání výzvy dle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1996 Sb., neboť účelem výzvy je poskytnutí možnosti žalovanému, aby se seznámil s nárokem a popř. aby měl možnost doložit skutečnosti vylučující vznik nároku samotného. Odesláním výzvy na jinou adresu, než je adresa trvalého pobytu uvedená v základních registrech, však tento účel výzvy nenaplňuje. Žalobkyni neodesláním výzvy ve lhůtě jednoho roku zanikl nárok vůči žalované dle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. a podaná žaloba byla zcela nedůvodná. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) podle kterého by náleželo právo na náhradu nákladů řízení zcela úspěšnému žalovanému. Žalovaný však byl v řízení zcela nečinný, náklady řízení mu nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. vyhotovil soud odůvodnění rozhodnutí.