14 C 194/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno advokátem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je spoluvlastník , adresa, , adresa, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Uherském , adresa, , plnou náhradu nákladů státu, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení, kterým bude tato výše určena.

1. Žalobce se domáhal vůči žalovanému určení, že je spoluvlastník , adresa, , vše v obci a katastrálním území , adresa, . K důvodům žaloby uvedl, že darovací smlouva, kterou žalovaný nabyl vlastnictví k těmto nemovitostem, neměla nikdy platit, protože ji žalobce nepodepsal a on se cítí být spoluvlastníkem nemovitostí a chce, aby to bylo zapsáno v katastru nemovitostí. Žalobce uvedl, že o existenci smlouvy mu řekla jeho bývalá manželka , jméno FO, , avšak nevěděl ani orientačně, kdy se tak stalo. Neshodu podpisu měly žalobci potvrdit také jiné osoby. Dále uvedl, že před pěti až šesti lety na tom byl zdravotně velmi špatně, byl v nemocnici a po propuštění ho nechtěl doma ani žalovaný, ani , jméno FO, . O žalobce se začala starat dcera , jméno FO, . Žalobce měnil po skončení prvního jednání a po řádném poučení podle § 118b) o. s. ř., poté co byl vypracován znalecký posudek, skutková tvrzení tak, že žalobce byl v době podpisu darovací smlouvy závislý na alkoholu, tato závislost u něj vyvolávala absenci volních schopností a díky tomu jednal v duševní poruše, která jej činila k tomuto jednání nezpůsobilým. Tato změna žaloby spočívající ve změně skutkových tvrzení nebyla připuštěna usnesením soudu při jednání dne , datum, , neboť dle § 95 odst. 2 o. s. ř. by nemohly být výsledky dosavadního řízení podkladem pro řízení o změněném návrhu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobce darovací smlouvu podepsal, podpis byl úředně ověřen a právo žalovaného bylo vloženo do katastru. Žalobce byl také osobou, která iniciovala sepis smlouvy, neboť v té době měl dluhy v hospodě, které za žalobce hradil žalovaný. Zdravotní stav žalobce se v roce 2016 značně zhoršil, pečovala o něj , jméno FO, pobírající příspěvek o osobu blízkou, po jeho hospitalizaci v roce 2017 se žalobce do nemovitosti již nevrátil, péči o žalobce převzala dcera , jméno FO, . V době uzavření smlouvy nemohla , jméno FO, platit dluhy žalobce, protože byla sama zadlužená.

3. V rámci provedeného dokazování soud z Darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, předložené žalobcem zjistil, že žalobce a , jméno FO, jako dárci a oprávnění z věcného břemene uzavřeli s žalovaným jako obdarovaným a povinným z věcného břemene smlouvu, kterou dárci bezúplatně převedli , hodnota, a žalovaný tento dar přijal s tím, že současně byla uzavřena dohoda o zřízení věcného břemene k nemovitostem ve prospěch žalobce a , jméno FO, spočívající v doživotním bydlení v rozsahu vymezeného smlouvou. Smlouva byla podepsána všemi účastníky, podpisy byly na téže listině, všechny podpisy byly také ověřeny a ověřovací doložka u všech podpisů měla zákonné náležitosti § 12 z. č. 21/2006 o ověřování – tj. označení úřadu, pořadové číslo, jméno, příjmení, datum a místo narození žadatele, adresu místa trvalého pobytu žadatele, označení dokladu, údaj o tom, že žadatel listinu podepsal, datum provedení legalizací a údaje o ověřovací osobě. Z doložky katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, Katastrální pracoviště , adresa, připojené ke smlouvě bylo zjištěno, že vklad práva byl povolen s právními účinky k , datum, . Totožná skutková zjištění byla učiněna i z Darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene předložené žalovaným.

4. Z návrhu na vklad ze dne , datum, podaného dne , datum, bylo zjištěno, že všichni účastníci smlouvy podávali návrh na vklad podle shora uvedené smlouvy a všichni tento návrh podepsali. Oba účastníci předložili totožné znění návrhu na vklad.

5. Z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je zapsán jako vlastník pozemků , adresa, vše v katastrální území a obci , adresa, . Nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem užívání pro oprávněného žalobce a , jméno FO, . Zatížení nemovitostí zástavním právem (zjištěné z výpisu ze dne , datum, ) bylo na výpisu z katastru ze dne , datum, již vymazáno.

6. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, zapůjčila , jméno FO, částku , částka, se splatností do , datum, .

7. Z rozhodnutí Úřadu práce ze dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, byl přiznán příspěvek na péci o žalobce ve výši , částka, z důvodu jeho neschopnosti samostatně zvládat základní životní potřeby.

8. Z výslechu , jméno FO, , bývalé manželky žalobce a matky žalovaného, bylo zjištěno, že v době více než před deseti lety měl žalobce nápad, že společně s , jméno FO, přepíší dům na žalovaného a budou mít společně s , jméno FO, v domě „dožití“, aby ochránili dům před dluhy žalobce. V té době měl žalobce spoustu dluhů, dlužil různým lidem např. v hospodě , částka, . Žalobce měl dlouhodobé problémy s alkoholem. V době, kdy žalobce ještě pracoval, byl dvakrát v protialkoholní léčebně, kvůli tomu přišel o práci. Problémy s alkoholem byly před i po darováním. V době darování hrozilo, že by žalobce a , jméno FO, mohli přijít o dům, který společně vlastnili. Dluhy žalobce platili žalovaný a , jméno FO, . Jak žalobce, tak , jméno FO, souhlasili s „přepisem“, smlouvu podepisovali všichni účastníci společně na městském úřadě. Svědkyně nevěděla, kdo chystal smlouvu, ani kdo platil náklady spojené s jejím vyhotovením. Při podpisu smlouvy žalobce neměl žádné výhrady, neboť to bylo kvůli němu. Po přepisu žalobce i svědkyně v domě společně bydleli, poté se žalobce odstěhoval na tři měsíce k jiné osobě, následně se opět vrátil, svědkyně se o něj starala, ale začal opět pít, kamarádi mu vozili alkohol, byl denně opilý, musel být hospitalizován. Po hospitalizaci v nemocnici začala o žalobce pečovat dcera , jméno FO, . Svědkyně nedovedla odpovědět na otázku, zda je možné, že by si žalobce podpis nepamatoval. Svědkyně také uvedla, že původně měli ona a žalobce představu, že dům dostane dcera , jméno FO, , ale z toho sešlo, neboť dcera v domě nezůstala a odstěhovala se.

9. Soud provedl také důkaz listinami, které zachycovaly podpis žalobce – občanský průkaz, podáními ve spise č. l. 1, č. l. 3, č. l. 10, doručenka č. l. 17, č. l. 19, doručenka č. l. 32, podpisy žalobce i jím psaný text vše opatřené u jednání soudu dne , datum, , přičemž při provedení těchto listin, následně použitých jako srovnávací materiál při vypracování znaleckého posudku, žádná ze stran neuplatnila námitky pravosti.

10. Ze znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní znalkyní v oboru písmoznalectví – specializace ruční písmo, č. posudku , Anonymizováno, ze dne , datum, a výslechu znalkyně bylo zjištěno, že znalkyně stanovila závěr, dle kterého je podpis žalobce na Darovací smlouvě a smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne , datum, s vysokou pravděpodobností pravým podpisem žalobce, jehož srovnávací materiál měla k dispozici. Soud neměl pochybnosti o správnosti, úplnosti a jasnosti znaleckého posudku, když znalecký posudek byl podán osobou vedenou v seznamu znalců, nebyly zjištěny okolnosti, pro které by byl znalkyně z podání znaleckého úkolu podjata dle § 18 z. č. 254/2019Sb. o znalcích a tlumočnících, posudek měl obsahové i formální náležitosti dle § 28 odst. 2 téhož zákona a znalkyně byla také řádně poučena, ustanovený úkol spadal do její specializace, znalkyně nepřekročila hranice svých kompetencí a použila jen metody spadajících do její specializace (viz část posudku metody a použité prostředky). Znalkyně také srozumitelně a jasně vysvětlila, jak hodnotila rozsah a kvalitu srovnávacího materiálu, který ji umožnil přijmout shora uvedený závěr. Vysvětlila, že nezahrnutí podpisu v podpisové knize bylo učiněno záměrně, neboť tento podpis přímo souvisel se sporným podpisem a při nejistotě o pravosti tohoto podpisu, by mohlo dojít k mylnému závěru znaleckého posudku. Dále vysvětlila, že díky charakteristickým prvkům jak v rovině obecné, tak zvláštní u sporného podpisu, které však nebyly souhrnně nalezeny u jednoho podpisu ve srovnávacím materiálu, nýbrž u vícero podpisů srovnávacího materiálu, byl stanoven závěr odpovídající vysoké pravděpodobnosti nikoliv závěr o pravosti podpisu.

11. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1966 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a konstatoval, že žalobce byť laicky nicméně zcela určitě tvrdil naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř. (cítím se spoluvlastníkem a chci, aby to bylo zapsáno v katastru) a tento i prokázal, neboť žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník nemovitostí (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí) a rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva žalobce mohlo být podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Při posouzení stěžejní námitky žalobce popírající pravost jeho podpisu na Darovací smlouvě a smlouvě o zřízení věcného břemene, soud vyšel z toho, že tato smlouva obsahovala ověřený podpis žalobce a legalizační doložka měla všechny zákonné náležitosti dle § 12 z. č. 21/2006 Sb. Díky tomu nestíhala žalovaného povinnost prokázat pravost podpisu žalovaného, byť z této soukromé listiny vyvozoval pro sebe příznivé důsledky, nýbrž v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, tížilo důkazní břemeno žalobce samotného. Ačkoliv byl k návrhu žalobce proveden znalecký posudek, tento naopak nasvědčoval opaku, neboť s vysokou pravděpodobností stanovil podpis žalobce na předmětné smlouvě jako podpis pravý. Jelikož žalobce na podporu svého tvrzení o „nepodepsání“ smlouvy neoznačil jiné důkazy, hodnotil soud závěry znaleckého posudku o vysoké míře pravosti podpisu, nejen ve vztahu k zjištění o ověření podpisu na smlouvě, ale také ve vztahu k výpovědi , jméno FO, , která rovněž potvrzovala, že žalobce předmětnou listinu podepsal. Všechny tyto důkazy vzájemně korespondovaly, a proto soud vzal za prokázané, že žalobce darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene podepsal. Výpověď , jméno FO, hodnotil soud jako věrohodnou, neboť vedle okolností podpisu smlouvy uváděla také důvod uzavření smlouvy spočívající ve snaze žalobce ochránit majetek před jeho dluhy vzniklými v důsledku závislosti žalobce na alkoholu. Žalobce sám závislost na alkoholu ani existenci dluhů nepopíral, popíral jen to, že tyto dluhy hradil žalovaný. S přihlédnutím k tomu, že v řízení vyšlo najevo, že žalobce sice popíral, že by listinu podepsal, avšak o její existenci věděl od , jméno FO, , pravost svého podpisu popíral až po dvanácti letech, je námitka žalobce popírající pravost jeho podpisu nedůvodná, neboť všechny zjištěné skutečnosti nasvědčují závěru, že žalobce listinu osobně podepsal. Za této situace, kdy nebyl předložen žádný důkaz, který by pravost podpisu žalobce na listině alespoň zpochybňoval, byla bezpředmětná zjištění směřující k určení osoby, která pomáhala žalobci s úhradou dluhů učiněná ze smlouvy o půjčce, z rozhodnutí úřadu práce, z výpovědi svědkyně , jméno FO, .

12. Podle § 40 odst. 3 věta první z. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) podle kterého platí, písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak.

13. Při právním posouzení věci soud postupoval dle § 3028 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, podle kterého se vznik věcných práv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti z. č. 89/2012 Sb. tj. 1. 1. 2014 posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Právní poměry účastníků byly založeny Darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, , a proto soud posuzoval vznikl věcných práv podle dosavadních právních předpisů z. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník. Touto smlouvou bylo převáděno vlastnické právo k nemovitosti a zákon v § 46 odst. 1 obč. zák. vyžadoval pro tento právní úkon písemnou formu. K platnosti písemného právního úkonu dle § 40 odst. 3 obč. zák. byl nezbytný podpis jednající osoby – žalobce a ostatních účastníků smlouvy, kdy tyto projevy museli být dle § 46 odst. 2 obč. zák. na téže listině. Jelikož Darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne , datum, měla písemnou formu, byla podepsána nejen žalobcem, ale také ostatními účastníky, a jejich podpisy byly na téže listině, konstatoval soud platnost smlouvy. Smlouva byla také vložena do katastru nemovitostí, nabyla věcněprávních účinků a dle jejího obsahu došlo dle § 133 odst. 2 obč. zák. k převodu vlastnického práva k nemovitostem na žalovaného. Žalovaný se stal výlučným vlastníkem nemovitostí, a proto soud žalobu, kterou se žalobce domáhal určení svého vlastnického práva k nemovitosti, jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud nepřiznal žalovanému odměnu a náhradu hotových výdajů za prostudování spisu ani sepis vyjádření žalovaného dne , datum, týkající se doplnění vyjádření žalovaného ze dne , datum, .

15. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalovaného.

16. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle kterého má stát podle výsledků proti účastníkům, právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byl zcela neúspěšný žalobce, který je dle § 148 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit náklady státu, které stát platil. Jelikož v době vydání rozhodnutí nebyla výše nákladů státu pravomocně určena rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř. jen o základu náhrady a výše povinnosti bude dle § 155 odst. 1 o.s.ř. stanovena v samostatném usnesení.

17. Lhůtu plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.