14 C 2/2021
č. j. 14 C 2/2021-29
V PLATNOSTIOkresní soud v Uherském Hradišti vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení televizního poplatku ve výši 3 780 Kč s úroky z prodlení 633,02 Kč. Soud uznal, že žalovaný jako držitel televizního přijímače byl povinen hradit měsíční poplatek 135 Kč za období od října 2017 do ledna 2020. Nárok na úroky z prodlení byl odůvodněn § 10 zákona o televizních poplatcích ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a stanovil lhůtu plnění tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 780 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaný jako držitel televizního přijímače, nehradil televizní poplatky za období října 2017 do ledna 2020 ve výši 135 Kč měsíčně celkem 3 780 Kč, ačkoliv se poplatky staly splatnými nejpozději do 15. dne příslušného měsíce. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný dluh nezaplatit, čímž vznikl žalobkyni nárok i na úroky z prodlení kapitalizované k datum částkou 633,02 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo zjištěno, že se žalovaný přihlásil jako poplatník televizního poplatku v prosinci 1998. Z přehledu nezaplacených poplatků bylo zjištěno, že žalovaný nehradil poplatky v období od října 2017 do ledna 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán. Ze specifikace výpočtu zákonného úroku z prodlení bylo zjištěno, že úroky z prodlení z částky 135 Kč měsíčně za období od října 2017 do ledna 2020, splatné vždy do 15. dne v měsíci, byly kapitalizovány částkou 633,02 Kč. Z výpisu z insolvenčního rejstříku žalovaného bylo zjištěno, že dluh žalobkyně vznikl po zjištění úpadku žalovaného usnesením Krajského soudu v Brně, ze dne datum, sp.zn. insolvenční spisová značka, s právní mocí od datum. Podle § 3 odst. 2 z.č. 348/20005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích platí, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 z. č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 10 z.č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že žalovaný, který se přihlásil jako poplatník televizních poplatků je dle § 3 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb. povinen hradit žalobkyni jako provozovateli vysílání, poplatky stanovené dle ust. § 6 z.č. 348/2005 Sb. ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný tuto povinnost nesplnil ani na výzvu provozovatele, čímž vznikl žalobkyni vedle nároku na poplatky 3 780 Kč také nárok na úroky z prodlení dle § 10 z.č. 348/2005 Sb. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády 351/2013 Sb. z dlužných poplatků za období od října 2017 do ledna 2020 kapitalizované částkou 633,02 Kč. Nárok žalobkyně byl zcela důvodný, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když neshledal ani překážku vydání rozhodnutí dle § 140b z.č. 182/2006 Sb. zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), neboť dluh žalobkyně vznikl až v průběhu insolvenčního řízení žalovaného a nešlo o dluh, který by bylo možno uplatnit přihláškou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 3 780 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, z povahy věci vyplývá, že žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč. Lhůtu plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. vyhotovil soud odůvodnění rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.