14 C 21/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro 14 455 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 605 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, částky 118,87 Kč, s úrokem ve výši 24,89 % ročně z částky 9 902,18 Kč od 20. 7. 2021 do 10. 8. 2021, s úrokem 8,25 % ročně z částky 605,43 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 973 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 573 Kč od 22. 7.2021 do 14. 10. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 973 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 7 825 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 398 Kč od 20. 7. 2021 do 21. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 825 Kč od 22. 7. 2021 do 14. 10. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 825 Kč od 15. 10.2021 do zaplacení, částky 1 933,29 Kč, s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 9 902,18 Kč od 20. 7. 2021 do 10. 8. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 9 902,18 Kč od 11. 8. 2021 do 14. 10.2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 9 153,52 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 7. 2021 dosáhne částky 28 684 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 403 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 003 Kč od 20.7.2021 do 14.10.2021, s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 12 403 Kč od 15.10.2021 do zaplacení, částky 2 052,16 Kč, s úrokem 59,89 % ročně z částky 9 902,18 Kč od 20.7.2021 do 10.8.2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 9 902,18 Kč od 11. 8. 2021 do 14.10.2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 9 758,95 Kč od 15.10.2021 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20.7.2021 dosáhne částky 28 684 Kč. V průběhu řízení před zahájením prvního jednání ve věci vzala žalobkyně částečně návrh zpět ohledně částky 605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 605 Kč od 20.7.2021 do zaplacení, částky 118,97 Kč, a úroku ve výši 24,89 % ročně z částky 9 902,18Kč od 20.7.2021 do 10.8.2021, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 605,43 Kč od 15.10.2021 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 23.7.2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 11 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle částky 11 000 Kč vrátit také úroky ve výši 59,89 % ročně, vše společně s pojištěním formou 36 měsíčních splátek po 687 Kč se splatností vždy k 12. dni každého měsíce počínaje měsícem září 2020. Žalovaný však na dluh neplatil řádně a včas, ocitl se v prodlení s úhradou 2., 4., 7., 9., 10. splátky, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu po 249 Kč celkem 1 245 Kč, nárok na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení s 1., 2., 4., 5., 7., 9., 10. splátkou po 200 Kč celkem 1 400 Kč a nárok na zesplatnění celého dluhu ke dni 18.7.2021 v důsledku prodlení žalovaného trvající více jak 65 dnů s úhradou 9. splátky (splatné 12.5.2021). Žalovaný uhradil na dluh jen 7 027 Kč a nadále dluží na jistině 9 758,95 Kč (výše jistiny ke dni zesplatnění 11 358,95 Kč tvořená jistinou 9 902,18 Kč a úrokem přirostlým ke dni zesplatnění 1 456,77 Kč), smluvní pokutě 1 245 Kč, nákladech na vymáhání 1 400 Kč, smluvní pokutě 2 052,16 Kč (smluvní pokuta 0,1% denně z částky 11 358,95 Kč od 20.7.2021 do 14.10.2021 a 0,1 % denně z částky 9 758,95 Kč od 15.10.2021 do 31.1.2022) a úrok 59,89 % ročně z částky 9 902,18 Kč od 20.7.2021 do 10.8.2021, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 9 902,18 Kč od 11. 8. 2021 do 14.10.2021, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 9 758,95 Kč od 15.10.2021 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20.7.2021 dosáhne částky 28 684 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V rozsahu zpětvzetí soud řízení i bez souhlasu žalovaného dle § 96 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) zastavil výrokem I. tohoto rozsudku, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání.

4. V rámci provedeného dokazovaní soud z Návrhu smlouvy [číslo] ze dne 23.7.2020 ve spojení s Oznámením žalobkyně o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] ze dne 30.7.2020 včetně příloh zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30.7. 2020 uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s úrokem 59,89 % ročně maximálně po zesplatnění do částky 28 684,80 Kč, náklady a pojištěním vše formou splátek po 687 Kč měsíčně splatných vždy do každého 12. dne v měsíci počínaje od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bude úvěr vyplacen. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že mezi stranami bylo ujednáno (čl. 6) automatické zesplatnění celého úvěru v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení trvajícím 65 dnů s úhradou jakékoliv splátky nebo její části. Dále bylo mezi stranami smluveno, že v případě zesplatnění úvěru se stanou součástí jistiny i doposud nezaplacené úroky (nová jistina čl. 6), mezi stranami byly sjednány náklady 200 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení delším 15 dnů (čl. 6), smluvní pokuta 249 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení delším než 30 dnů (čl. 6) a smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny od zesplatnění úvěru do zaplacení. Ze splátkového kalendáře byla zjištěna výše i splatnost jednotlivých splátek se splatností poslední z nich do 12.8.2023. Rozsah sjednaného pojištění byl zjištěn z informačního dokumentu, přihlášky k pojištění a přílohy č. 1 k návrhu smlouvy na uzavření smlouvy o úvěru.

5. Z předsmluvního formuláře ze dne bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému před uzavřením smlouvy informace dle § 95 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

6. Hodnocením klienta ze dne 23.7.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací poskytnutých od žalovaného, ověřených výpisem z bankovního účtu žalovaného, přičemž vycházela z příjmu žalovaného tvořeného invalidním důchodem 3. stupně ve výši 11 636 Kč měsíčně, celkových výdajů žalovaného 6 463 Kč tvořenými životním minimem 3 960 Kč, náklady na bydlení 2 603 Kč.

7. Z výpisu z nebankovního registru bylo zjištěno, že žalovaný nebyl hodnocen jako rizikový klient.

8. Z výpisu z registru solus bylo zjištěno, že žalovaný není veden jako dlužník.

9. Prohlášení klienta bylo zjištěno, že se žalovaný seznámil s informacemi dle § 92 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

10. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že žalovanému byla na jeho účet poskytnuta částka 11 000 Kč dne 29.7.2020.

11. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni na dluh celkově 7 027 Kč a ocitl se v prodlení již s úhradou první splátky delší než 31 dnů. Platby ve výši 5 427 Kč byly uhrazeny do 19.4.2021 a poslední platba 1 600 Kč byla uhrazena dne 14.10.2021.

12. Výzvami ze dne 12.1.2021, 12.4.2021, 14.6.2021, 13.7.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek.

13. Z oznámení ze dne 18.7.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila zesplatnění celého úvěru žalovanému a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 10.1.2022 ve spojení s poštovním archem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu.

15. Ze spisu zdejšího soudu P 22/2019, a to z protokolu ze dne 15.11.2018 a z usnesení zdejšího soudu ze dne 15.11.2018, čj. Nc 10044/2018-18 s právní mocí od 15.1.2019 bylo zjištěno, že žalovaný je mentálně postižený, při všech činnostech potřebuje pomoc, a proto mu byl dle § 465 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ustanoven opatrovník oprávněný za něj právně jednat a zastupovat opatrovance při správě jmění v rozsahu běžné správy s tím, že v případě neběžné správy se vyžaduje k naložení se jměním žalovaného schválení soudu.

16. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 o.s.ř. a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin. Soud vzal za prokázané výpisem z bankovního účtu žalovaného ve spojení s formulářem o hodnocení klienta, že žalobkyni bylo při sjednávání smlouvy s žalovaným zřejmé, že žalovaný je invalidní důchodce s jediným příjmem tvořeným právě invalidním důchodem v měsíční výši rovnající se poskytované částce. Přestože žalovaný nebyl veden v databázích dlužníků, charakter jeho jediného příjmu objektivně zakládal důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, neboť invalidní důchod 3. stupně je příjmem osoby, u které došlo ze zdravotních důvodů k dlouhodobému poklesu její pracovní schopnosti a tento příjem ji má sloužit jen k úhradě jejich nezbytných potřeb a nikoliv k úhradě úvěru s úrokovou sazbou 59,89 % ročně. Tyto důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet jsou zesilovány i tím, že v době uzavření smlouvy s žalovaným byl již žalovanému ustanoven opatrovník dle § 465 o.z. ke správě jeho jmění, s tímto žalobkyně smlouvu neuzavírala, smlouva byla uzavřena přímo s žalovaným, který přestože není schopen ani sebeobsluhy, měl žalobkyni poskytnout i svůj výpis z bankovního účtu k ověření své úvěruschopnosti. Závěr o existenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného splácet úvěr je také podložen faktickým splácením ze strany žalovaného, který se ocitl v prodlení již s úhradou první splátky, a to v prodlení delším než 30 dnů.

17. Podle § 2991 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.

19. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z., neboť žalovaný v době uzavření smlouvy nebyl omezen ve svéprávnosti a současně nebylo prokázáno, že by smlouvu uzavíral v duševní poruše, která jej činí neschopného právně jednat. Smlouva se řídila i úpravou z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinnou v době uzavření, neboť dle § 2 z.č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhu tak, jak ukládá § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Soud se odchýlil od svého dřívějšího názoru, dle kterého porušení citované povinnosti zakládalo relativní neplatnost smlouvy, které se mohl žalovaný dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy tak, jak je uvedeno v § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., a to díky výkladu čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsaženém v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18 tak, jak byl uveden v usnesení Nejvyšší soud České republiky ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Podle tohoto výkladu články 8 a 23 citované směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o.z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 11 000 Kč po odečtení úhrad 7 027 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výše 3 973 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil tento dluh ani poté, co byl žalobkyní vyzván k úhradě celého dluhu výzvou ze dne 18.7.2021, doručené dle § 573 o.z. dne 21.7.2021, ocitl se dnem následujícím dle § 1968 o.z. v prodlení a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně z částky 5 573 Kč od 22.7.2021 do 14.10.2021 a nárok na úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 973 Kč (po úhradě poslední platby 1 600 Kč dne 14.10.2021) od 15.10.2021 do zaplacení.

20. Žaloba byla ve zbývající části týkající se nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání (úroky, smluvní pokuta, náklady na vymáhání) shledána nedůvodnou, a proto ji soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, rovněž jako nároky žalobkyně na úroky z prodlení před 22.7.2021, kdy nebyl celý dluh žalobkyně ještě splatný.

21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého by náleželo právo na náhradu nákladů převážně úspěšnému žalovanému (68 %). Žalovanému však náklady řízení nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

22. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.