14 C 242/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 14 724,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 924,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 924,65 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 946,90 Kč,úroku z prodlení 699,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 871,55 Kč od 25. 2. 2024 do 18. 3. 2024, úroku 29 % ročně z částky 12 071,55 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 853,10 Kč od 25. 2. 2024 do 18. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 800 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč, a to do třídnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 13 871,55 Kč s úrokem z prodlení 699,36 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 871,55 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z částky 12 071,55 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení a částky 853,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 853,10 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 13. 1. 2011 , Anonymizováno, , na jejímž základě zřídila a , Anonymizováno, , ke kterému jí poskytla , Anonymizováno, s úvěrovým limitem 10 000 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek 13 871,55 Kč, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku zesplatnila ke dni 5. 9. 2023 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky 13 871,55 Kč, což žalovaná ani přes upomínání neučinila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2024 vstoupila žalobkyně do postavení věřitele žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 13. 1. 2011 , Anonymizováno, (jejíž nedílnou součástí byly Dispozice, základní Produktové podmínky a Podmínky), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést pro žalovanou , Anonymizováno, k tomuto účtu poskytnout , Anonymizováno, , Anonymizováno, za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit. V případě překročení povoleného limitu se žalovaná zavázala uhradit sankční poplatek dle sazebníku a dále hradit úroky sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Z Dispozic uzavřených dne 22. 12. 2021 ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne 13. 1. 2011 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, ke kterému byl sjednán , Anonymizováno, , Anonymizováno, povolením , Anonymizováno, s povoleným limitem 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně sjednaného úroku 21,99 % ročně tj. 10 636,75 Kč. Úroková sazba z , Anonymizováno, zůstatku byla sjednána ve výši 29 % ročně. Součástí Dispozic byla i ujednání o dalších úrocích, poplatcích a nákladech na vymáhání.

4. Z formuláře standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 6. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované při uzavírání smlouvy informace dle § 95 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

5. Ze sazebníku poplatků a úrokového lístku bylo zjištěno, že upravovali poplatky totožně, jako bylo sjednáno ve smlouvě.

6. Z Všeobecných obchodních podmínek byly zjištěny obecné ujednání o konkrétních službách.

7. Z produktových podmínek bylo zjištěno, že mezi stranami bylo ujednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně, že v případě překročení povoleného limitu je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu a je povinna oznámit žalované číslo nového úvěrového účtu, výši splatného úvěru, výši úrokové sazby a výši měsíčních anuitních splátek. Dále bylo zjištěn způsob úročení překročené částky povoleného limitu. Dále pak byl zjištěn mechanismus poskytnutí a splácení úvěru.

8. Z žádosti o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, ze dne 19. 6. 2012 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou vyžadovala od žalované informace týkající se jejich příjmů a výdajů za účelem posouzení úvěruschopnosti, přičemž vycházela z ověřeného příjmu 8 951 Kč měsíčně. Příjem žalované byl doložen oznámením , Anonymizováno, o výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dále žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, celkový čistý příjem domácnosti ční , částka, a z , Anonymizováno, jsou jí nejsou prováděny žádné měsíční splátky.

9. Z výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno čerpání úvěru žalovanou a výše účtovaných poplatků za prodlení s úhradou 1 800 Kč (3 x 600 Kč).

10. Z oznámení o zesplatnění ze dne 7. 9. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr č. , č. účtu, ke dni 5. 9. 2023 za splatný v částce 12 071,55 Kč a vyzvala žalovanou k jeho úhradě nejpozději do 21. 9. 2023 s tím, že celková dlužná částka činila k 7. 9. 2023 částku 13 871,55 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2024 včetně příloh (potvrzení o zaplacení úplaty, seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky postupitelem Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 2. 2024 podaným na poštu dle podacího lístku dne 15. 3. 2024.

12. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti pak bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou v Žádosti o povolení , Anonymizováno, ze dne 19. 6. 2012 a také z interních a externích databází, zejména pak registru BRKI a NRKI, insolvenčního rejstříku a databáze MV ČR. Z interních zdrojů banky pak bylo zjištěno, že žalovaná měla vůči právní předchůdkyni žalobkyně závazky s celkovou výší splátek 500 Kč.

13. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť v průběhu řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaná na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti. Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že v době uzavření smlouvy neexistovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy s žalovanou sice vycházela z jejího ověřeného příjmu – , Anonymizováno, , avšak výdaje byly ověřeny pouze částečně, ve výši 500 Kč dosavadní splátkou úvěru. V případě životních nákladů žalované pak právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z odhadovaných dat ČSÚ, jejichž výši ani ve svém vyjádření neuvedla. , Anonymizováno, , která slouží k zajištění základních životních potřeb. Vycházela-li právní předchůdkyně žalobkyně, byť z ověřeného příjmu žalované, který je sociální dávkou a z pouze částečně ověřených výdajů žalované, bylo její posouzení úvěruschopnosti provedeno na základě nedostatečných informací. Nedostatečnost zjišťovaných informací nevyvrátila ani negativní lustrace žalované v insolvenčním rejstříku či registru NRKI a BRKI. Výsledek posouzení úvěruschopnosti vycházející z nedostatečných informací v době uzavření smlouvy, zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr.

14. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodního zákoníku“), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby.

16. Podle § 457 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) platí, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

17. Podle § 497 z. č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péči zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Soud použil na právní poměry účastníků vzniklé před 1. 1. 2014 dosavadní právní úpravu dle § 3028 odst. 3 o. z., neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena , Anonymizováno, dne 13. 1. 2011 dle § 708 a násl. z. č. 513/ 1991 Sb. obchodní zákoník (dále jen obch. zák.) s , Anonymizováno, 10 000 Kč, jehož výše byla jen stvrzena dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách. Součástí této smlouvy bylo i ujednání o provedení příkazů k platbám i v případě, že na účtu není dostatek peněžních prostředků a v této části strany v souladu s § 711 obch. zák. uzavřely smlouvu o úvěru dle § 497 obch. zák. Touto smlouvou se žalovaná se zavázala věřiteli vrátit nejen poskytnuté peněžní prostředky, ale také zaplatit úroky 21,99 % ročně za poskytnutí peněžních prostředků. Současně se tato smlouva řídila i úpravou z. č. 145/2010 Sb. V souladu s ust. § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované s odbornou péčí posoudit její schopnost splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnost nedostála, neboť z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplynulo, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet. Jelikož věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru nedostál povinnosti., soud konstatoval, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná dle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. a soud přihlédl k neplatnostiz moci úřední. Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni, která dle § 1879 odst. 1 o.z. vstoupila do postavení věřitele žalované, jen nárok na bezdůvodné obohacení dle § 457 obč. zák. ve výši poskytnutých peněžních prostředků. Ve zbývající části ohledně nároků odvíjející se od neplatných smluvních ujednání (úroky, poplatky viz. výrok II. rozsudku), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jak prokazovalo oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024, odeslané dne 15. 3. 2024, byla žalovaná vyzvána k úhradě a při užití lhůty dle § 573 o.z., tj. do 18. 3. 2024. Z těchto důvodů se žalovaná ocitla v prodlení dle § 365 a násl. obch. zák. až dnem následujícím, tj. 19. 3. 2024, a proto soud přiznal úroky z prodlení až od toho data dle § 369 odst. 2 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení za období před splatností pohledávek, soud její nárok v této části jako nedůvodný zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části (6 %), nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 724,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše nákladů řízení soud použil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, množství postoupených pohledávek zjištěných z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek i okolnost, že smlouvy byly uzavírány na formuláři, nasvědčuje závěru, že žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově i právně obdobných věcech.

21. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.