Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

14 C 245/2024

č. j. 14 C 245/2024-45

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-13 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSUH:2024:14.C.245.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Uherském Hradišti uznal nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 1 741 Kč, protože smlouva o úvěru byla neplatná kvůli nedostatečnému posouzení úvěruschopnosti. Soud zamítl nároky na úroky, poplatky a kapitalizované úroky, protože vycházely z neplatné smlouvy. Úroky z prodlení byly přiznány až od doby, kdy byla žalovaná v prodlení. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 14 028,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 741 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 741 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 12 287,53 Kč, úroku z prodlení 6 654,60 Kč, úroku 18 217,47 Kč, úroku z prodlení 7,5 % ročně z částky 7 778,32 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 037,32 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, úroku 21 % ročně z částky 7 778,32 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 14 028,53 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 6 645,60 Kč, kapitalizovaným úrokem 18 217,47 Kč, úrokem z prodlení 7,5 % ročně z částky 7 7778,32 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem 21 % ročně z částky 7 778,32 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne 5. 5. 2011 Smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalované v hotovosti, v den uzavření smlouvy částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaných poplatků v částce 12 540 Kč, tj. celkem 27 540 Kč, formou 60 týdenních splátek po 459 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 28. 6. 2012. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Na dlužnou částku zaplatila celkem 13 259 Kč a nadále dluží žalobkyni částky požadované žalobou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V rámci provedeného dokazovaní soud ze smlouvy o půjčce č. hodnota zjistil (jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky) uzavřené dne 5.5.2011 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem 12 540 Kč, který byl tvořen úrokem 1 1915 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2 850 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 7 775 Kč, tj. celkem 27 540 Kč formou 60 týdenních splátek po 459 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další splátka až po předposlední byla splatná vždy do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka pak byla splatná do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. RPSN činila 63,91 %.

4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o půjčce vyžadovala od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti a zjistila, že žalovaná je spoluvlastníkem domu, nemá žádnou další půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem, má jedno nezaopatřené nezletilé dítě, nevlastní osobní automobil, je v domácnosti, na mateřské dovolené. K příjmům bylo zjištěno, že žalovaná pobírala státní podporu 8 100 Kč (jejíž výše byla ověřena dokladem SIPO) a další příjmy ve výši 3 600 Kč, tj. celkem 11 600 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z neověřených výdajů ve výši nájem/inkaso 1 300 Kč, spoření/pojištění 500 Kč, telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč, celkem tedy výdaje činí 6 000 Kč. Výdaje žalované nebyly vůbec ověřeny. Bylo zjištěno, že žalované nevlastní kreditní kartu, nemá půjčku u jiné společnosti a nevlastní bankovní účet.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 (včetně seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 (včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023) bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení dopisu. Výzva byla doručena žalované dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dne 30. 10. 2023. Lhůta k zaplacení marně uplynula dne 9. 11. 2023.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 6. 2024 (včetně podacího lístku z 4. 6. 2024) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu.

8. Z informací o zpracování osobních údajů nebyly zjištěny rozhodné skutečnosti ve věci.

9. Žalobkyně k výzvě soudu v průběhu řízení doplnila, že při uzavírání smlouvy s žalovanou provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku.

10. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum, č. j. spisová značka nebyly zjištěny rozhodné skutečnosti, neboť spor se týkal jiné věci.

11. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin a učiněná zjištění vzájemně korespondovala. Soud vzal za prokázané zákaznickou kartou, že již v době uzavření úvěrové smlouvy s žalovanou existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, neboť právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované ze sice částečně ověřeného příjmu žalované ve výši 8 100 Kč (z celkové částky 11 600 Kč), ale také ze zcela neověřených, pouze odhadovaných výdajů žalované ve výši 6 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně si musela být vědoma, že tato částka je zcela nereálná, byť by žalovaná hradila i jen základní životní výdaje, ve spojení s jednou vyživovací povinností a příjmem tvořený sociálními dávkami. Vycházela-li právní předchůdkyně žalobkyně pouze z částečně ověřených příjmů žalované a ze zcela neověřených výdajů žalované, bylo její posouzení úvěruschopnosti provedeno na základě nedostatečných informací.. Výsledek posouzení úvěruschopnosti vycházející z nedostatečných informací v době uzavření smlouvy, zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr a tento závěr je podložen i zjištěním o faktickém splácením ze strany žalované, která na dluh v celkové výši 27 540 Kč uhradila pouze 13 259 Kč.

12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 457 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) platí, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Podle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péči zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Soud použil na právní poměry účastníků vzniklé před 1. 1. 2014 dosavadní právní úpravu dle § 3028 odst. 3 o. z., neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva dne 5. 5. 2011, tj. před účinností zákona č. 89/2012 Sb. Z těchto důvodů soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 obch. zák., neboť žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v postavení podnikatele vrátit nejen poskytnuté peněžní prostředky, ale také poplatek, který plní stejnou funkci jako úroky a je odměnou za poskytnutí peněžních prostředků. Současně se tato smlouva řídila i úpravou z. č. 145/2010 Sb., neboť šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli a s ohledem na nesjednaný účel a výši přenechaných peněz je tato odložená platba spotřebitelským úvěrem, neboť není vyčleněna z rozsahu působnosti tohoto zákona dle § 2 z. č. 145/2010 Sb. V souladu s ust. § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované s odbornou péčí posoudit její schopnost splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnost nedostála a v důsledku toho soud konstatoval, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb.. ve spojení s § 39 obč. zák.. Soud k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni, která dle § 1879 odst. 1 o. z. účinností smlouvy o postoupení pohledávek vstoupila do postavení věřitele žalované, jen nárok na bezdůvodné obohacení dle § 457 obč. zák. ve výši poskytnutých peněžních prostředků po odečtení úhrad (15 000 Kč – 13 259 Kč, tj. 1 741 Kč). Ve zbývající části soud žalobu, ohledně nároků odvíjející se od neplatných smluvních ujednání (úroky, poplatky viz. výrok II. rozsudku), jako nedůvodnou zamítl. Jak prokazovalo oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, odeslané dne 27. 10. 2023, byla žalovaná vyzvána k úhradě a za použití dle § 573 o. z., tj. do 9. 11. 2023. Z těchto důvodů se žalovaná ocitla v prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. až dnem následujícím, tj. 10. 11. 2023, a proto přiznal soud úroky z prodlení až od toho data ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení za období před splatností pohledávky, soud její nárok v této části jako nedůvodný zamítl.

17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když převážně úspěšné žalované v důsledku její nečinnosti náklady řízení nevznikly.

18. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.