14 C 262/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 190 787,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 45 082,90 Kč, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 145 704,29 Kč, úroku 42,08 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, úroku 14,9 % ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení z 52 % ve výši 24 393,30 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 190 787,19 Kč (jistina), úroku z prodlení 42,08 Kč (úrok z prodlení z jistiny do 11. 10. 2019), úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, úroku 14,9% ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne 24. 5. 2017 Smlouvu o půjčce [číslo] jejíž součástí byly produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 450 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit společně s úrokem 14,9% ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 8 659 Kč splatných vždy k 24. dni v měsíci počínaje od 24. 6. 2017 se splatností poslední splátky 24. 5. 2014. Žalovaný neplatil dluh řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou dluh zesplatnila k 11. 10. 2019. Do zesplatnění žalovaný uhradil 209 917,10 Kč, od zesplatnění uhradil 195 000 Kč. Jistina ve výši 190 787,19 Kč byla vypočtena z částky 450 000 Kč ponížením o úhrady na jistinu 85 266,22 Kč a 173 946,59 Kč. Poplatky ke dni zesplatnění 499 Kč byly uhrazeny, stejně tak i kapitalizovaný úrok 20 196,93 Kč dni zesplatnění. Úrok z prodlení 399,56 Kč byl platbami uhrazen jen částečně z 357,48 Kč, zbývá 42,08 Kč. Žalovaný nadále dluží částky požadované žalobou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 10. 3. 2022.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na neurčitost žalovaných částek, nemožnost požadovat úroky z prodlení z úroku, neinformování žalovaného o obsahu smluvního závazku mezi účastníky týkajícího se splácení, zesplatnění, zápočtu splátek na jistinu a úroky, nesrozumitelnosti smluvního vztahu pro žalovaného jako spotřebitele, z čehož dovozoval nutnost nepřihlížet k ujednání o úroku, poplatcích, zesplatnění a úroku z prodlení. Dále poukázal na neprokázanou aktivní věcné legitimace žalobkyně z důvodu vadného oznámení o postoupení pohledávky, v němž nebyla identifikována postupovaná pohledávka a právního titulu, kterým byla pouze půjčka nikoliv bezdůvodné obohacení. Žalované uvedl, že součástí smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne 24. 5.2017 nebyly produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Žalovaný také namítl promlčení nároku.

3. Namítal-li žalovaný, že došlo v průběhu řízení v jeho neprospěch k porušení práva na spravedlivý proces tím, že vyjádření žalobkyně ze dne 16. 2. 2023 bylo právní zástupkyni žalovaného doručeno do datové schránky až večer 23. 2. 2023 v 18.50 hodin a soud nevyhověl jeho opakovaným žádostem o odročení jednání nařízeného na 24. 2. 2023 v 12.00 hodin, soud se s tímto neztotožnil. V řízení nedošlo k zásahu do práv žalovaného na soudní ochranu zajištěných čl. 36 a násl. Listiny základní práv a svobod usnesení č. 2/1993 Sb., neboť žalovaný byl právně zastoupen, prostřednictvím svého právního zástupce žádal, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti, podání žalobkyně ze dne 16. 2. 2023 obsahově reagovalo jen námitky žalovaného, tudíž nebylo pro žalovaného zcela překvapivým a časový prostor od 23. 2. 2023 od 18.50 hodin do 24. 2. 2023 do 12.00 hodin je dostatečný k tomu, aby se advokát mohl obsahově seznámit s podáním o rozsahu 3 listů. Rovněž průběh jednání v souladu se zásadou přímosti a ústnosti bylo celé své podání žalobkyní předneseno a tím bylo opětovně umožněno žalovanému, aby se seznámil s jeho obsahem. Zástupkyně žalovaného také na podání obsahově reagovala, a to jak žádostí o nahlédnutí do spisu, což jí soud v rámci jednání ihned umožnil a také uplatněním nových námitek vůči žalobkyni - námitkou promlčení, námitkou o absolutní neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek v důsledku neurčité identifikace postupované pohledávky a nedostatkem aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byly postoupeny pohledávky jen ze smlouvy nikoliv bezdůvodného obohacení.

4. V rámci provedeného dokazovaní soud z Návrhu žalovaného na uzavření smlouvy o půjčce adresovaného [právnická osoba] ze dne 24. 5. 2019 zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí půjčky 450 000 Kč s úrokovou sazbou 14,9% ročně, rpsn 15,94%, splatnou v 84 pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 8 659 Kč počínaje od 24. 6.2017 se splatností poslední splátky k 24. 5. 2021. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník a žalovaný také potvrdil, že tyto dokumenty obdržel a s nimi se seznámil (viz. čl. 1 návrhu).

5. Z Akceptace návrhu ze dne 24. 5. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] přijala návrhu žalovaného s tím, že inkaso bude probíhat z účtu žalovaného [bankovní účet].

6. Z Návrhu ani Akceptace nevyplynulo, že by [právnická osoba] při uzavírání smlouvy s žalovaným opatřovala informace o příjmech a výdajích žalovaného či o jeho způsobu plnění dosavadních dluhů. Ačkoliv byla žalobkyně poučena soudem o doplnění a prokázání skutečnosti, jakým způsobem při uzavírání smlouvy s žalovaným posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, z jakých vycházela příjmů, výdajů a poznatků o dosavadním způsobu plnění dluhu a současně byla poučena o následcích nesplnění této výzvy, žalobkyně skutečnosti nedotvrdila a neprokázala.

7. Soud z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb uzavřené mezi [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným dne 25. 5. 2017 zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný anebo spořící účet v české měně, účet o termínovaném vkladu. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník (viz. čl. 2 smlouvy).

8. Z platební (transakční) historie žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkově na dluh do 11. 10. 2019 209 917,10 Kč a poté 195 000 Kč naposled platbou ze dne 6. 8. 2021 ve výši 10 000 Kč.

9. Z výzvy právní předchůdkyně žalovaného ze dne 10. 9. 2019 bylo zjištěno, že byl vyzýván k úhradě dluhu po splatnosti 26 609,26 Kč na b.ú. č. [bankovní účet].

10. Z výzvy ze dne 11. 10. 2019 včetně podacího archu pošty z téhož dne bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila dluh žalovaného v celkové výši 385 829,27 Kč ze smlouvy o půjčce [číslo] vyzvala jej k úhradě na b.ú. č. [bankovní účet].

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 10. 3. 2022 bylo zjištěno, že byly postoupeny pohledávky vzniklé na základě smluv o půjčkách, o úvěru, o kontokorentních úvěrech, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty specifikované v příloze smlouvy. Přílohou smlouvy byl i seznam postoupených pohledávek obsahující i pohledávku za žalovaným identifikovanou [číslo] jménem a příjmením žalovaného, datem uzavření, datem zesplatnění i výši 190 787,19 Kč.

12. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2022 včetně podacího archu ze dne 30. 3. 2022 bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že postoupila jeho pohledávku vedenou na b.ú. [číslo] žalobkyni.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 9. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.

14. Mezi stranami však bylo nesporné a soud vzal tyto skutečnosti za své dle § 120 odst. 3 o.s.ř., že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému částku 450 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil 209 917,10 Kč a 195 000 Kč naposled platbou 6. 8. 2021 a v možnostech žalovaného je vrátit částku 45 082,90 Kč ve lhůtě šesti měsíců.

15. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin a zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala. Namítal-li žalovaný, že nebyl seznámen s nedílnými přílohami návrhu na uzavření smlouvy ze dne 24. 5. 2017, bylo toto tvrzení vyvráceno již samotným obsahem návrhu na uzavření smlouvy, v němž potvrdil seznámení se s těmito listinami. Soud obdobně nepřihlédl k namítané neurčitosti Oznámení o postoupení pohledávky, když jak v akceptaci návrhu [právnická osoba], tak ve výzvě ze dne 10. 9. 2019 i Oznámení o postoupení je dluh žalovaného shodně identifikován číslem bankovního účtu, na kterém je veden, z čehož jednoznačně vyplývá, že žalovanému bylo při doručení oznámení zřejmé, jaký dluh je postupován žalobkyni. Ve věci však nebylo neprokázáno, zda [právnická osoba] při uzavíráním smlouvy s žalovaným posuzovala jeho úvěruschopnost.

16. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.

18. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Při právní posouzení věci se soud nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, přičemž nepřisvědčil námitkám žalovaného o jejím nedostatku. Za rozhodující považoval Oznámení o postoupení ze dne 29. 3. 2022, kterým vyrozuměla [právnická osoba], jenž vstoupila do postavení věřitele žalovaného fúzí se zanikající [právnická osoba] dle § 1882 odst. 1 o. z žalovanému o postoupení pohledávky. V důsledku tohoto obsahově určitého oznámení (i ve vztahu k identifikaci postupované pohledávky) byl žalovaný postupitelem vyrozuměn dle § 1882 odst. 1 o. z., mohl by se zprostit dluhu splněním vůči žalobkyni, žalovanému nenáleží obrana vůči postupníkovi spočívající v neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek (vyjma § 1881 o. z. a případů, kdy by postoupení došlo ke zhoršení postavení dlužníka) a postupitel je z pohledu dlužníka novým věřitelem se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími (viz. rozhodnutí Nejvyšší soud, 20 Cdo 3474/2020). Je-li žalobkyně novým věřitelem žalovaného je i aktivně věcně legitimována k vymáhání dluhu. Nad rámec shora uvedené soud podotýká, že ve věci nebyly shledány důvody zdánlivosti či neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Pohledávka byla při uzavření smlouvy o postoupení dostatečně určitě, srozumitelně a nezaměnitelně identifikována (číslo smlouvy, datum uzavření, nacionále žalovaného, datum zesplatnění, výše pohledávky) a smlouvu o postoupení pohledávek nečiní neplatnou uvedení titulu půjčky, byť se jednalo o pohledávku z bezdůvodného obohacení. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2006 sp. zn. 32 Odo 523/2005 je-li pohledávka ve smlouvě o postoupení pohledávky identifikována dostatečně určitě, je smlouva platná, i když později vyjde najevo, že jde o pohledávku z jiného právního titulu např. z bezdůvodného obohacení. Na základě shora uvedeného měl soud za to, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována.

20. Soud dále konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce přenecháním částky 450 000 Kč žalovanému dle § 2390 o. z., neboť právní předchůdkyně přenechala žalovanému zastupitelnou věc (peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Současně se smlouva řídila i úpravou z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 z. č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhu, tak jak ukládá § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr bez toho, že by posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu, a to s ohledem na výkladu čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, obsaženém v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 vydaného ve věci C -679/18, tak jak byl uveden v usnesení Nejvyšší soud České republiky ze dne 31. 5. 2021 č.j. 29 ICdo 3/2021-55. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 450 000 Kč po odečtení úhrad v celkové výši 404 917,10 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výše 45 082,90 Kč. Ve vztahu k výše uvedenému soud zamítl nárok na požadovanou jistinu ve výši 145 704,29 Kč a nároky odvíjející se od neplatných smluvních ujednání - úroky 14,9% ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení.

21. V souladu s § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. stanovil soud splatnost jistiny dle doby přiměřené možnostem žalovaného, kterou učinili účastníci nespornou, a to ve lhůtě šesti měsíců. S ohledem na skutečnost, že důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je i stanovení povinnosti žalovaného vrátit jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele, soud konstatoval, že se žalovaný doposud neocitl v prodlení s vrácením jistiny dle § 1960 o. z. a žalobkyni nevznikly nároky na úroky z prodlení ve výši 42,08 Kč a úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení. Tato speciální právní úprava § 87 z. č. 257/2016 Sb. brání za splnění zde stanovených podmínek k tomu, aby se dluh žalobkyně stal splatný na výzvu věřitele dle § 1970 o. z. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Z uvedeného se také podává, že pokud se žalovaný neocitl v prodlení se splacením dluhu, doposud mu nevzniká povinnost hradit úroky z prodlení, není nárok žalobkyně také promlčen dle § 609 a násl. o. z., a to díky speciální právní úpravě § 87 z. č. 257/2016 Sb. neboť počátek běhu promlčecí doby nastává až od okamžiku stanovení nové splatnosti dluhu dle doby přiměřené možnostem žalovaného.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého byla žalobkyně úspěšná pouze z 24% oproti žalovanému, který byl úspěšný z 76%. Žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení z 52% (76% 24%) tj. z celkových nákladů žalovaného 46 910,20 Kč ve výši 24 393,30 Kč Náklady žalovaného v celkové výši 46 910,20 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 190 787,19 Kč sestávající z částky 8 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 2. 2023 náhrada 2 608,76 Kč za 252 ujetých km v částce 1 808,76 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 768,76 Kč ve výši 8 141,44 Kč.

23. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobkyni nahradit náklady řízení k rukám zástupkyně žalovaného.