14 C 262/2022
č. j. 14 C 262/2022-81
V PLATNOSTIOkresní soud v Uherském Hradišti zamítl část žaloby o vyžádání zaplacení částky 190 787,19 Kč, protože smlouva o spotřebitelském úvěru byla neplatná kvůli porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uznal nárok žalobkyně pouze ve výši 45 082,90 Kč, kterou žalovaný má zaplatit do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí. Nároky na úroky 14,9 % ročně a úrok z prodlení byly zamítnuty jako neopodstatněné. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 24 393,30 Kč.
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 190 787,19 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 45 082,90 Kč, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 145 704,29 Kč, úroku 42,08 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, úroku 14,9 % ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení z 52 % ve výši 24 393,30 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 190 787,19 Kč (jistina), úroku z prodlení 42,08 Kč (úrok z prodlení z jistiny do 11. 10. 2019), úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, úroku 14,9% ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba (dříve právnická osoba) uzavřela s žalovaným dne 24. 5. 2017 Smlouvu o půjčce číslo jejíž součástí byly produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 450 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit společně s úrokem 14,9% ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 8 659 Kč splatných vždy k 24. dni v měsíci počínaje od 24. 6. 2017 se splatností poslední splátky 24. 5. 2014. Žalovaný neplatil dluh řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou dluh zesplatnila k 11. 10. 2019. Do zesplatnění žalovaný uhradil 209 917,10 Kč, od zesplatnění uhradil 195 000 Kč. Jistina ve výši 190 787,19 Kč byla vypočtena z částky 450 000 Kč ponížením o úhrady na jistinu 85 266,22 Kč a 173 946,59 Kč. Poplatky ke dni zesplatnění 499 Kč byly uhrazeny, stejně tak i kapitalizovaný úrok 20 196,93 Kč dni zesplatnění. Úrok z prodlení 399,56 Kč byl platbami uhrazen jen částečně z 357,48 Kč, zbývá 42,08 Kč. Žalovaný nadále dluží částky požadované žalobou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 10. 3. 2022.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na neurčitost žalovaných částek, nemožnost požadovat úroky z prodlení z úroku, neinformování žalovaného o obsahu smluvního závazku mezi účastníky týkajícího se splácení, zesplatnění, zápočtu splátek na jistinu a úroky, nesrozumitelnosti smluvního vztahu pro žalovaného jako spotřebitele, z čehož dovozoval nutnost nepřihlížet k ujednání o úroku, poplatcích, zesplatnění a úroku z prodlení. Dále poukázal na neprokázanou aktivní věcné legitimace žalobkyně z důvodu vadného oznámení o postoupení pohledávky, v němž nebyla identifikována postupovaná pohledávka a právního titulu, kterým byla pouze půjčka nikoliv bezdůvodné obohacení. Žalované uvedl, že součástí smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne 24. 5.2017 nebyly produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Žalovaný také namítl promlčení nároku.
3. Namítal-li žalovaný, že došlo v průběhu řízení v jeho neprospěch k porušení práva na spravedlivý proces tím, že vyjádření žalobkyně ze dne 16. 2. 2023 bylo právní zástupkyni žalovaného doručeno do datové schránky až večer 23. 2. 2023 v 18.50 hodin a soud nevyhověl jeho opakovaným žádostem o odročení jednání nařízeného na 24. 2. 2023 v 12.00 hodin, soud se s tímto neztotožnil. V řízení nedošlo k zásahu do práv žalovaného na soudní ochranu zajištěných čl. 36 a násl. Listiny základní práv a svobod usnesení č. 2/1993 Sb., neboť žalovaný byl právně zastoupen, prostřednictvím svého právního zástupce žádal, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti, podání žalobkyně ze dne 16. 2. 2023 obsahově reagovalo jen námitky žalovaného, tudíž nebylo pro žalovaného zcela překvapivým a časový prostor od 23. 2. 2023 od 18.50 hodin do 24. 2. 2023 do 12.00 hodin je dostatečný k tomu, aby se advokát mohl obsahově seznámit s podáním o rozsahu 3 listů. Rovněž průběh jednání v souladu se zásadou přímosti a ústnosti bylo celé své podání žalobkyní předneseno a tím bylo opětovně umožněno žalovanému, aby se seznámil s jeho obsahem. Zástupkyně žalovaného také na podání obsahově reagovala, a to jak žádostí o nahlédnutí do spisu, což jí soud v rámci jednání ihned umožnil a také uplatněním nových námitek vůči žalobkyni - námitkou promlčení, námitkou o absolutní neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek v důsledku neurčité identifikace postupované pohledávky a nedostatkem aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byly postoupeny pohledávky jen ze smlouvy nikoliv bezdůvodného obohacení.
4. V rámci provedeného dokazovaní soud z Návrhu žalovaného na uzavření smlouvy o půjčce adresovaného právnická osoba ze dne 24. 5. 2019 zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí půjčky 450 000 Kč s úrokovou sazbou 14,9% ročně, rpsn 15,94%, splatnou v 84 pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 8 659 Kč počínaje od 24. 6.2017 se splatností poslední splátky k 24. 5. 2021. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník a žalovaný také potvrdil, že tyto dokumenty obdržel a s nimi se seznámil (viz. čl. 1 návrhu).
5. Z Akceptace návrhu ze dne 24. 5. 2017 soud zjistil, že právnická osoba přijala návrhu žalovaného s tím, že inkaso bude probíhat z účtu žalovaného bankovní účet.
6. Z Návrhu ani Akceptace nevyplynulo, že by právnická osoba při uzavírání smlouvy s žalovaným opatřovala informace o příjmech a výdajích žalovaného či o jeho způsobu plnění dosavadních dluhů. Ačkoliv byla žalobkyně poučena soudem o doplnění a prokázání skutečnosti, jakým způsobem při uzavírání smlouvy s žalovaným posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, z jakých vycházela příjmů, výdajů a poznatků o dosavadním způsobu plnění dluhu a současně byla poučena o následcích nesplnění této výzvy, žalobkyně skutečnosti nedotvrdila a neprokázala.
7. Soud z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb uzavřené mezi právnická osoba (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným dne 25. 5. 2017 zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný anebo spořící účet v české měně, účet o termínovaném vkladu. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník (viz. čl. 2 smlouvy).
8. Z platební (transakční) historie žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkově na dluh do 11. 10. 2019 209 917,10 Kč a poté 195 000 Kč naposled platbou ze dne 6. 8. 2021 ve výši 10 000 Kč.
9. Z výzvy právní předchůdkyně žalovaného ze dne 10. 9. 2019 bylo zjištěno, že byl vyzýván k úhradě dluhu po splatnosti 26 609,26 Kč na b.ú. č. bankovní účet.
10. Z výzvy ze dne 11. 10. 2019 včetně podacího archu pošty z téhož dne bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila dluh žalovaného v celkové výši 385 829,27 Kč ze smlouvy o půjčce číslo vyzvala jej k úhradě na b.ú. č. bankovní účet.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní ze dne 10. 3. 2022 bylo zjištěno, že byly postoupeny pohledávky vzniklé na základě smluv o půjčkách, o úvěru, o kontokorentních úvěrech, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty specifikované v příloze smlouvy. Přílohou smlouvy byl i seznam postoupených pohledávek obsahující i pohledávku za žalovaným identifikovanou číslo jménem a příjmením žalovaného, datem uzavření, datem zesplatnění i výši 190 787,19 Kč.
12. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2022 včetně podacího archu ze dne 30. 3. 2022 bylo zjištěno, že právnická osoba oznámila žalovanému, že postoupila jeho pohledávku vedenou na b.ú. číslo žalobkyni.
13. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 9. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.
14. Mezi stranami však bylo nesporné a soud vzal tyto skutečnosti za své dle § 120 odst. 3 o.s.ř., že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému částku 450 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil 209 917,10 Kč a 195 000 Kč naposled platbou 6. 8. 2021 a v možnostech žalovaného je vrátit částku 45 082,90 Kč ve lhůtě šesti měsíců.
15. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin a zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala. Namítal-li žalovaný, že nebyl seznámen s nedílnými přílohami návrhu na uzavření smlouvy ze dne 24. 5. 2017, bylo toto tvrzení vyvráceno již samotným obsahem návrhu na uzavření smlouvy, v němž potvrdil seznámení se s těmito listinami. Soud obdobně nepřihlédl k namítané neurčitosti Oznámení o postoupení pohledávky, když jak v akceptaci návrhu právnická osoba, tak ve výzvě ze dne 10. 9. 2019 i Oznámení o postoupení je dluh žalovaného shodně identifikován číslem bankovního účtu, na kterém je veden, z čehož jednoznačně vyplývá, že žalovanému bylo při doručení oznámení zřejmé, jaký dluh je postupován žalobkyni. Ve věci však nebylo neprokázáno, zda právnická osoba při uzavíráním smlouvy s žalovaným posuzovala jeho úvěruschopnost.
16. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.
18. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Při právní posouzení věci se soud nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, přičemž nepřisvědčil námitkám žalovaného o jejím nedostatku. Za rozhodující považoval Oznámení o postoupení ze dne 29. 3. 2022, kterým vyrozuměla právnická osoba, jenž vstoupila do postavení věřitele žalovaného fúzí se zanikající právnická osoba dle § 1882 odst. 1 o. z žalovanému o postoupení pohledávky. V důsledku tohoto obsahově určitého oznámení (i ve vztahu k identifikaci postupované pohledávky) byl žalovaný postupitelem vyrozuměn dle § 1882 odst. 1 o. z., mohl by se zprostit dluhu splněním vůči žalobkyni, žalovanému nenáleží obrana vůči postupníkovi spočívající v neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek (vyjma § 1881 o. z. a případů, kdy by postoupení došlo ke zhoršení postavení dlužníka) a postupitel je z pohledu dlužníka novým věřitelem se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími (viz. rozhodnutí Nejvyšší soud, 20 Cdo 3474/2020). Je-li žalobkyně novým věřitelem žalovaného je i aktivně věcně legitimována k vymáhání dluhu. Nad rámec shora uvedené soud podotýká, že ve věci nebyly shledány důvody zdánlivosti či neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Pohledávka byla při uzavření smlouvy o postoupení dostatečně určitě, srozumitelně a nezaměnitelně identifikována (číslo smlouvy, datum uzavření, nacionále žalovaného, datum zesplatnění, výše pohledávky) a smlouvu o postoupení pohledávek nečiní neplatnou uvedení titulu půjčky, byť se jednalo o pohledávku z bezdůvodného obohacení. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2006 sp. zn. 32 Odo 523/2005 je-li pohledávka ve smlouvě o postoupení pohledávky identifikována dostatečně určitě, je smlouva platná, i když později vyjde najevo, že jde o pohledávku z jiného právního titulu např. z bezdůvodného obohacení. Na základě shora uvedeného měl soud za to, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována.
20. Soud dále konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce přenecháním částky 450 000 Kč žalovanému dle § 2390 o. z., neboť právní předchůdkyně přenechala žalovanému zastupitelnou věc (peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Současně se smlouva řídila i úpravou z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 z. č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhu, tak jak ukládá § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr bez toho, že by posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu, a to s ohledem na výkladu čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, obsaženém v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 vydaného ve věci C -679/18, tak jak byl uveden v usnesení Nejvyšší soud České republiky ze dne 31. 5. 2021 č.j. 29 ICdo 3/2021-55. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 450 000 Kč po odečtení úhrad v celkové výši 404 917,10 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výše 45 082,90 Kč. Ve vztahu k výše uvedenému soud zamítl nárok na požadovanou jistinu ve výši 145 704,29 Kč a nároky odvíjející se od neplatných smluvních ujednání - úroky 14,9% ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení.
21. V souladu s § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. stanovil soud splatnost jistiny dle doby přiměřené možnostem žalovaného, kterou učinili účastníci nespornou, a to ve lhůtě šesti měsíců. S ohledem na skutečnost, že důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je i stanovení povinnosti žalovaného vrátit jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele, soud konstatoval, že se žalovaný doposud neocitl v prodlení s vrácením jistiny dle § 1960 o. z. a žalobkyni nevznikly nároky na úroky z prodlení ve výši 42,08 Kč a úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 190 787,19 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení. Tato speciální právní úprava § 87 z. č. 257/2016 Sb. brání za splnění zde stanovených podmínek k tomu, aby se dluh žalobkyně stal splatný na výzvu věřitele dle § 1970 o. z. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Z uvedeného se také podává, že pokud se žalovaný neocitl v prodlení se splacením dluhu, doposud mu nevzniká povinnost hradit úroky z prodlení, není nárok žalobkyně také promlčen dle § 609 a násl. o. z., a to díky speciální právní úpravě § 87 z. č. 257/2016 Sb. neboť počátek běhu promlčecí doby nastává až od okamžiku stanovení nové splatnosti dluhu dle doby přiměřené možnostem žalovaného.
22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého byla žalobkyně úspěšná pouze z 24% oproti žalovanému, který byl úspěšný z 76%. Žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení z 52% (76% 24%) tj. z celkových nákladů žalovaného 46 910,20 Kč ve výši 24 393,30 Kč Náklady žalovaného v celkové výši 46 910,20 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 190 787,19 Kč sestávající z částky 8 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 2. 2023 náhrada 2 608,76 Kč za 252 ujetých km v částce 1 808,76 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 768,76 Kč ve výši 8 141,44 Kč.
23. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobkyni nahradit náklady řízení k rukám zástupkyně žalovaného. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné podat odvolání do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.