14 C 266/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Potomskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 46 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 500 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 29 450 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 450 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 46 950 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 46 950 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 7. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. hodnota na základě které, poskytla žalované částku 31 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně se souhrnným poplatkem 29 450 Kč v pravidelných splátkách 775 Kč týdně. Žalovaná však povinnost nesplnila, nadále dluží jistinu 46 950 Kč. Žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou posoudila její úvěruschopnost lustrací z registrů. Žalovaná se věci nevyjádřila. V rámci provedeného dokazovaní soud ze smlouvy o úvěru č. hodnota datum uzavřené mezi účastníky zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 31 000 Kč a žalovaná se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 63,33 % ročně, poplatky za zpracování 9 300 Kč, za hotovostní inkaso splátek 9 920 Kč, v celkové výši 60 450 Kč, vše v pravidelných týdenních splátkách po 775 Kč. (citovaná smlouva) Žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla žalované informace dle § 95 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. (formulář pro standardní informace). Žalobkyně vycházela při uzavření smlouvy z informacích poskytnutých od žalované, podle kterých žalovaná disponovala s příjmem ze zaměstnání 15 454 Kč, s výdaji na bydlení 2 000 Kč, výdaji na životní minimum 4 860 Kč a výdaji na nebankovní závazky 2 505 Kč. (evidenční karta klienta ze dne 7. 6. 2023). Výdaje na bydlení žalované ve výši 2 000 Kč, byly ověřeny čestným prohlášením (Čestné prohlášením jméno FO). Příjem ze zaměstnání byl ověřen ve vši 19 670 Kč za květen 2023, 19 868 Kč za červen 2023 (výplatní pásky). Výdaje na jiné závazky žalované a výdaje na živobytí nebyly ověřeny vůbec. Žalované byla poskytnuta částka 31 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy (smlouva o úvěru). Žalovaná se ocitla trvale v prodlení od 14 týdne splácení a celkově zaplatila na dluh žalobkyně částku 13 500 Kč (Informace ke smlouvě Anonymizováno). Žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu do 3. 12. 2024 (předžalobní výzva ze dne 24. 10. 2024 včetně podacího archu) Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je „o.s.ř.“), přičemž vycházel ze zjištění učiněných z listin, která vzájemně korespondovala a současně žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin. Při hodnocení zjištění ve vzájemných souvislostech, soud konstatoval, že žalobkyni sice při uzavření smlouvy s žalovanou ověřovala její příjmy ze zaměstnání, avšak výdaje byly ověřeny pouze částečně. Chybělo ověření výdajů na další splátky a ověření ostatních životních výdajů žalované vyjma nákladů na bydlení. Vycházela-li žalobkyně z částečně neověřených informací, nemohla řádně posoudit úvěruschopnost žalované, neboť neměla nezbytné, spolehlivé, dostatečné informace a smlouvu s žalovanou uzavřela, přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Závěr o důvodných pochybnostech o schopnosti žalované splácet úvěru je podpořen i zjištěním o faktickém splácení, neboť žalovaná na dluh v celkové výši 60 450 Kč uhradila pouze 13 500 Kč. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 31 000 Kč od níž odečetl úhradu 13 500 Kč a shledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení 17 500 Kč. Ostatní nároky odvíjející se od neplatně uzavřené smlouvy jako je nárok na úroky a poplatky ve výši 29 450 Kč byly nedůvodné, a proto je soud výrokem II rozsudku zamítl. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované, tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho zůstaly její možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaná se svým pasivním postojem vzdala ochrany, která je jí poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaná nesplnila dluh ani poté, co byla žalobkyní vyzvána k úhradě do 3. 12. 2024 ocitla se dnem následujícím v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. vznikl žalobkyni nárok také na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12,75 % ročně. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by náleželo právo na náhradu nákladů řízení převážně úspěšné žalované. Žalované však náklady řízení nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.