14 C 27/2026
č. j. 14 C 27/2026-91
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 § 148 § 160 § 164
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2991
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 86 § 87 § 95
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Potomskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta - Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 25 934,77 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 134,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 134,77 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 1 800 Kč, úroku 3 563,76 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 134,77 Kč od 7. 1. 2023 do 19. 12. 2024, úroku 18,36 % ročně z částky 25 934,77 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 800 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 825,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 934,77 Kč (sestávající z jistiny 24 134,77 Kč, poplatku 1 800 Kč), úroku 3 563,76 Kč kapitalizovaného za období od 7. 1. 2023 do 14. 11. 2025, úroku z prodlení 2 005,81 Kč kapitalizovaného za období od 7. 1. 2023 do 14. 11. 2025, úroku 18,36 % ročně z částky 25 934,77 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení 12,75 % ročně z částky 25 934,77 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 7. 1. 2023 Smlouvu č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně s poplatky a úrokem 18,36 % ročně. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas, a proto žalobkyně zesplatnila úvěr.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. V rámci provedeného dokazovaní soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 18,36 % ročně v 60měsíčních anuitních splátkách splatných vždy k 14. dni v měsíci, po 822 Kč (včetně pojištění) se splatností první z nich k 14. 2. 2023 a poslední ve výši 754,21 Kč se splatností 14. 1. 2028, a dalšími poplatky RPSN 19,99 % ročně. (smlouva o úvěru , Anonymizováno, ze dne 7.1.2023 včetně záznamu o podpisu klienta). Nedílnou součástí smlouvy byly také Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěru (citovaná smlouva a znění podmínek účinné od 1. 11. 2022). Ze sazebníků poplatků nebyly zjištěny rozhodné skutečnosti ve věci, když poplatky byly upraveny přímo v textu smlouvy o úvěru.
4. Žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla žalovanému informace dle § 95 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru včetně informací k pojištění (předsmluvní informace). Žalovaný měl zřízeno k účtu vedeného žalobkyní elektronické bankovnictví (žádost o služby, oznámení o zřízení a aktivaci služeb).
5. Žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným vycházela z úplného výpisu z bankovního účtu žalovaného, z něhož vyplynulo, že v lednu 2023 měl žalovaný na účtu počáteční zůstatek 915,06 Kč. Do 7. 1. 2023 přišly na účet žalovaného platby 360 Kč, 1320 Kč, 40 Kč, 400 Kč všechny s poznámkou čerpání úvěru (výpis z bankovního účtu žalovaného za leden 2023). Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti měla dle svých tvrzení vycházet z ověřeného příjmu žalovaného pohybující se ve výši kolem 13 194 Kč a počítala s výdaji žalovaného pohybující se kolem 11 602 Kč měsíčně s platební kapacitou 2 138 Kč, na základě čehož vyhodnotila splátku 771 Kč jako dostatečnou. Soud však z historie výpisu účtu žalovaného za prosinec 2022 zjistil, že výdaje žalovaného dosahovaly 14 403 Kč měsíčně. Příjmy žalovaného za prosinec 2022 dosahovaly 13 473 Kč (historie z účtu žalovaného).
6. Žalobkyně lustrovala závazky žalovaného (Informace , právnická osoba, ), přičemž z lustrace vyplynulo, že žalovaný splácí měsíčně 1 992 Kč (splátkové kontrakty a hypotéky s nesplacenou jistinou 11 888 Kč), vyčerpal úvěr 9 319 Kč (nesplátkové kontrakty a debety).
7. Žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 30 000 Kč dne 7. 1. 2023 (výpis z účtu žalovaného). Ke dni 27. 7. 2025 dosahovala jistina 24 134,77 Kč (historie účtu čl. 42).
8. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné splátky, a to ke dni 21. 7. 2024, 28. 7. 2024, 18. 8. 2024, 18. 9. 2024 (upomínky žalobkyně s uvedenými daty včetně doručenky). Následně žalobkyně celý dluh ve výši 27 933,17 Kč zesplatnila ke dni 14. 12. 2024 a vyzvala žalovaného k zaplacení do 19. 12. 2024 (oznámení o zesplatnění úvěru včetně doručenky ze dne 19. 12. 2024). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu i před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 2. 11. 2025 včetně podacího archu pošty).
9. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je o. s. ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Soud vzal za prokázané, že již v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně sice vycházela z ověřeného příjmu žalovaného 13 473 Kč měsíčně, avšak současně ověřené výdaje žalovaného činily 14 403 Kč měsíčně a tyto byly navyšovány čerpáním dalších úvěrů v období do 7. 1. 2023, jak prokazoval výpis z bankovního účtu žalovaného za leden 2023. Za situace, kdy výdaje převyšují příjmy žalovaného, je prokázáno, že již v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.
12. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalovaného a v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok (18,36 % ročně). Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků ve výši jistiny doposud nesplacené jistiny 24134,77 Kč, když žalovaný se nebránil tím, že by z poskytnuté částky 30 000 Kč, uhradil více než tuto částku, a proto soud zavázal žalovaného k úhradě tohoto dluhu výrokem I. rozsudku. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání – poplatky 1 800 Kč, kapitalizovaný úrok 3 563,76 Kč, úrok 18,36 % ročně z částky 25 934,77 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení, shledána nedůvodnou, a proto ji soud výrokem II. zamítl.
13. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalovaného tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v důsledku toho zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný nesplnil dluh ani poté, co byl vyzván k úhradě dne 19. 12. 2024 (oznámení o zesplatnění dluhu), ocitl se dnem 20. 12. 2024 v prodlení dle § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12,75 % ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení před 20. 12. 2024 nebyl její nárok ještě splatným, a proto byla žaloba pro úroky z prodlení před datem splatnosti jako nedůvodná zamítnuta výrokem II. tohoto rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 825,92 Kč, přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše 2 853 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalovanou při kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí v rozsahu 18 %) Náklady žalobkyně ve výši 2 853 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 038 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 934,77 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč. Při vyhlášení rozsudku došlo k zjevné nesprávnosti, když byly vyčísleny náklady řízení částkou 656 Kč neodpovídající podílu 64 % z celkových nákladů 2 853 Kč. V souladu s § 164 o.s.ř. byla tato zjevná nesprávnost opravena v písemném vyhotovení rozsudku.
15. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.
16. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.