14 C 283/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o 10 321 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 321 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 13 925 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobou ze dne 9. 12.2020 se žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 10 321 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 650 000 Kč od 12.12.2017 do 21.2.2018. K důvodům žaloby uvedl, že žalovaná porušila svoji povinnost stanovenou v Dohodě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu ze dne 31. 3. 2017 (dále jen„ Dohoda“), a to v čl. III. odst. 2, když nevyplatila žalobci částku 650 000 Kč ve lhůtě 30 dnů ode dne převodu vlastnického práva k nemovitostem. Žalovaná převedla vlastnické právo k nemovitostem dne 9. 11. 2017 a během lhůty běžící do 11. 12. 2017 částku neuhradila, když k úhradě částky došlo až po následné komunikaci mezi účastníky.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedla, že ujednání o počátku běhu 30 denní lhůty musí být vyloženo v souladu s úmyslem účastníků tak, že tato lhůta počíná nejdříve dnem, kdy došlo k doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu nikoliv dne 9. 11. 2017, kdy nastaly účinky vkladu. Jinak by vzhledem k obvyklému běhu řízení u katastru nemovitostí 30 denní lhůta s vysokou pravděpodobností uběhla dříve, než by měli účastníci postaveno na jisto, zda vůbec začala lhůta běžet. Článek III. odst. 2 Dohody je tudíž absolutně neplatným ujednáním pro neurčitost počátku lhůty k plnění. Dále žalovaná namítla promlčení nároku, neboť k splatnosti dluhu při neplatně sjednanému počátku došlo od okamžiku bezprostředně následujícím po dni, ve kterém vznikl dluh, tj. 1. 4. 2017, avšak žaloba byla podána až 9. 12. 2020. Žalobce také nesplnil včas svůj závazek vyplývající z Dohody spočívající ve vyvázání žalované jako spoludlužníka z hypotečního úvěru u [právnická osoba] a pro nesplnění povinnosti synallagmatické povahy, nemohla být ani žalovaná v prodlení s plněním dluhu. Dle žalované jednal žalobce v rozporu s dobrými mravy tím, že způsobil průtahy s vyvázáním žalované jako spoludlužníka z hypotečního úvěru u [právnická osoba], dluží výživné pro nezl. syna účastníků a vztahy mezi účastníky jsou napjaté. Žalovaná dále uvedla, že v době uzavírání Dohody neměla k dispozici částku 650 000 Kč na vyplacení žalobce, v té době také nečinila žádné kroky k prodeji nemovitosti, vztahy mezi účastníky byly vypjaté a komunikovali mezi sebou jen prostřednictvím právních zástupců. Ke dni úhrady 21. 2. 2018 částky 650 000 Kč, žalobce nedlužil výživné na syna a o nedoplatku výživného bylo rozhodováno soudem až poté.

3. V rámci provedeného dokazování vzal soud za svá nesporná tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), podle kterých text Dohody byl připraven ve spolupráci obou právních zástupců žalobce i žalované, po přípravě textu byla do textu připraveného na počítači byla vepsána rukou psaná doložka o zajištění směnkou, předložený text je finální verzí dohody. Každý z právních zástupců účastníků seznámil svého klienta se zněním Dohody, a pak účastníci dohodu podepsali. Účel Dohody spočíval ve snaze účastníků dosáhnout nesporného rozvodu a snaze vyhnout se soudnímu sporu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Po podpisu nebyla Dohoda měněna žádnými dodatky či jinými ujednáními. Při uzavírání Dohody bylo společným úmyslem stran, aby se částka 650 000 Kč dostala žalobci nejpozději k 30. 6. 2018, a to i když nedojde k prodeji předmětných nemovitostí žalovanou. Při uzavírání Dohody nebylo mezi účastníky smluveno předání částky 650 000 Kč v hotovosti a účastníkům byla známa čísla bankovních účtů druhého z nich. Po uzavření Dohody nebylo mezi účastníky ujednáno, že si budou předávat informace o prodeji nemovitosti žalovanou. Pozemek p. č. st. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] [obec] nikdy nebyl součástí zaniklého společného jmění účastníků a investice ze strany žalobce do této nemovitosti byly vynaloženy do uzavření Dohody. Námitka neplatnosti čl. III. Dohody byla poprvé uplatněna až v tomto řízení, ačkoliv Dohoda byla použita jako důkaz již ve dvou soudních řízení, a to v řízení o rozvod manželství účastníků vedeného u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. [spisová značka] a dále v řízení splnění povinnosti vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce obdržel od žalované částku 650 000 Kč připsáním na účet dne 21. 2. 2018. Účastníci učinili nesporným, že od roku 2021 není dluh na výživném pro syna účastníků.

4. Z Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu ze dne [datum] (v rozsudku označená zkratkou Dohoda) soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu za účelem uspořádání vztahů pro dobu po rozvodu a vytvoření podmínek pro rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. V čl. III. byly vypořádány investice ze společného majetku na výlučný nemovitý majetek žalované tak, že bylo konstatováno vlastnictví žalované k pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], vše v obci [obec], [katastrální uzemí] [obec], dále bylo konstatováno, že za trvání manželství účastníků bylo ze společných prostředků investováno do této nemovité věci a účastníci se dohodli na vypořádání tak, že se„ žalovaná zavázala, že ve lhůtě 30 dnů od převodu vlastnického práva k výše uvedenému nemovitému majetku na třetí osobu, nejpozději však do 30. 6. 2018 uhradit manželovi na vypořádání těchto investic částku 650 000 Kč. Manželka se k zajištění svého závazku zavazuje vystavit na řad manžela směnku vlastní znějící na částku 650 000 Kč splatnou 30. 6. 2018“ Dále rukou dopsaný text:„ Směnku se manželka zavazuje vystavit do 15 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.“ Z čl. III. Dohody bylo dále zjištěno, že obsahoval vypořádání závazků účastníků spadajících do SJM, a to hypoteční úvěr [právnická osoba] ze smlouvy [číslo] se zůstatkem ke dni 7.3.20217 816 864,38 Kč, přecházejícího po právní moci rozvodu manželství na manžela. Manžel se zavázal zajistit u příslušného věřitele nejpozději ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvodu manželství podání návrhu (žádosti) na vyvázání manželky jako spoludlužníka z uvedeného závazku tak, aby se uvedený závazek stal výlučným závazkem manžela. Dohodou byla vypořádána také práva a povinnosti k movitému majetku, společného bydlení a vyživovací povinnosti.

5. Z listiny ze dne 23. 4. 2017 sepsané rukou bylo zjištěno, že žalovaná stvrdila, že ke dni 23. 4. 2017 byly splněny všechny podmínky a závazky z vypořádání žalobce vyplývající z Dohody.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] [obec] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] zapsána mimo jiné jako vlastník pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] [obec] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Zápis byl proveden dne [datum].

7. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě částky 650 000 Kč z titulu Dohody a uplynutí 30 denní lhůty od převodu vlastnického práva počínající běžet od 10. 11. 2017.

8. Z Odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 1. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná k výzvě ze dne 22. 1. 2018 sdělovala žalobci v reakci na výzvu ze dne 22. 1. 2018, že s ohledem na časovou postoupnost jednotlivých závazků obsažených v Dohodě měl žalobce plnit první a není oprávněn žádat po žalované její část plnění. Žalovaná dále deklarovala, že je ochotna složit finanční prostředky do úschovy a tyto budou vyplaceny žalobci poté, co [právnická osoba] potvrdí, že je žalobce jediným dlužníkem.

9. Z dopisu žalobce ze dne 12.2.2018 žalované bylo zjištěno, že žalobce znovu vyzýval žalovanou k úhradě dluhu 650 000 Kč, neboť žalobce dne 10. 4. 2017 podal žádost o vyvázání žalované z dluhu u [právnická osoba] a žádost nebyla dosud vyřízena.

10. Z dokladu [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 21.2.2018 byla provedena žalovanou úhrada 650 000 Kč na účet na jméno žalobce.

11. Z žaloby žalované (tehdy vystupující jako žalobkyně) ze dne 1.8.2018 k Městskému soudu v Brně bylo zjištěno, že se žalovaná domáhala vůči žalobci uložení povinnosti zajistit u [právnická osoba] podání návrhu na vyvázání žalobkyně jako spoludlužníka u hypotečního úvěru [právnická osoba] smlouva [číslo] tak, že se tento závazek stane výlučným závazkem žalobce.

12. Z usnesení Městského soudu v [obec] ze dne 6.2.2019, čj. [anonymizována tři slova] [rok] bylo zjištěno, že výrokem I. bylo zastaveno řízení, v němž se žalovaná (vystupující jako žalobkyně) domáhala vůči žalobci splnění závazku vyplývajícího z Dohody. Výrokem II. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalované náklady řízení 8 500 Kč.

13. Z usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne 14. 2. 2020 čj. [číslo jednací] bylo zjištěno, že řízení účastníků vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] o splnění povinnosti žalobce, bylo zastaveno usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně změnil odvoláním napadený výrok o náhradě nákladů řízení a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. V odůvodnění svého rozhodnutí Krajský soud v Brně vedle procesního zavinění přihlédl také k neurčitosti ujednání účastníků v Dohodě ze dne 31. 3. 2017 týkající se závazku žalobce k vyvázání žalované jako spoludlužníka z hypotečního úvěru, dále přihlédl k tomu, že žalobce nebyl pasivní vůči bance a k tomu, že ani po předložení potřebných dokladů nedošlo k vyvázání žalobkyně jako spoludlužnice z důvodu zhoršení postavení banky.

14. Z rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] bylo zjištěno, že byly upraveny poměry k nezl. dítěti účastníků, byl konstatován probíhající konflikt mezi rodiči, kdy žalobce kritizuje péči žalované o nezletilé dítě, avšak tato kritika byla shledána nedůvodnou.

15. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] bylo zjištěno, že ve věci nezletilého syna účastníků byl potvrzen rozsudek prvostupňového soudu v části, ve které byl nezletilý svěřen do výchovy žalované, rozhodnuto o speciálním režimu styku a v části stanovující výživné žalobci a v části upravující běžný režim styku byl rozsudek změněn. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že vztahy mezi účastníky jsou konfliktní, nepodařilo se je napravit ani prostřednictvím mediace ani prostřednictvím opatrovníka, žalobce nedůvodně kritizoval žalovanou ve vztahu k péči o nezletilého.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 11. 2020 včetně podacího lísku pošty ze dne 24. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k úhradě částky 10 321 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 650 000 Kč za období od 10. 11. 2017 do 9. 12. 2017 vzniklý v důsledku prodlení žalované s úhradou 650 000 Kč ve lhůtě do 30 dnů ode dne převodu vlastnického práva k nemovitostem na třetí osobu.

17. Z vyjádření žalované k předžalobní výzvě ze dne 3. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná sdělovala svůj nesouhlas se zaplacením s totožnou argumentací jako ve věci samé.

18. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka], právního zástupce žalované v době uzavření Dohody, bylo zjištěno, že Dohoda byla vypracována společně právními zástupci účastníků, čl. III. zpracovával svědek, termín„ od převodu vlastnického práva“ vysvětlil laicky žalované tak, že až bude mít žalovaná peníze z prodeje nemovitostí, má vyplatit žalobce. Svědek nevěděl, jak tento termín vysvětlil žalobci jeho právní zástupce. Z výslechu bylo dále zjištěno, že pro živelnost a snahu uzavřít dohodu nebyl ve smlouvě použit obrat – do 30 dnů po obdržení kupní ceny. Dále bylo z výslechu zjištěno, že žalovaná v době uzavírání Dohody neměla peníze v dispozici, a proto bylo jak svědkovi, tak právnímu zástupci žalobce v době uzavření Dohody zřejmé, že v době realizace prodeje není žalovaná schopna vyplatit peníze žalobci. Dále bylo zjištěno, že si svědek nevzpomínal, že by si strany měly po uzavření Dohody něco sdělovat či dovysvětlit.

19. Soud neprovedl důkaz předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2018, neboť tento důkaz žalovaná označila po koncentraci dle § 118b o.s.ř. bez toho, že by se jednalo o některou z výjimek uvedených v ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. Označila-li žalovaná k důkazu rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu, soud tento důkaz neprovedl, neboť přes poučení soudu nebyla listina v řízení předložena a na místo této listiny byly soudu předloženy jiné listiny – vyrozumění o povolení vkladu do katastru nemovitostí, informace o vyznačení plomby, informace o řízení a nově byl označen dotaz na katastrální úřad ohledně doručení. Soud těmito listinami důkaz neprovedl, neboť důkazy byly označeny po koncentraci dle § 118 b o.s.ř. Dále soud neprovedl důkaz výslechem zástupce žalobce, neboť přes poučení soudu žalobce neuvedl jeho jméno a nedoložil zproštění mlčenlivosti. Pro nadbytečnost nebyla provedena listina - Sdělení exekutora, ze spisu [spisová značka] k dlužnému výživnému, neboť mezi účastníky bylo nesporné a soud vzal za prokázané, že k od roku 2021 není na výživném pro syna dluh. Navrhovala-li žalovaná důkaz výslechem účastníků k prokázání společného úmyslu stran při uzavírání Dohody, soud tento důkazní návrh zamítl v souladu s § 131 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná k prokázání této skutečnosti označila jiný důkaz, a to výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl proveden. Dle § 131 odst. 1 o.s.ř. muže být výslech účastníků nařízen jen tehdy, pokud dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak, a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Společný úmysl stran bylo možné prokázat jinak, a to výslechem svědka, který byl označen a pokud vyslovil žalovaný nesouhlas se svým výslechem, nebyly splněny podmínky § 131 odst. 1 o.s.ř. pro výslech účastníků.

20. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 o.s.ř. a vzal zjištění učiněná z listin za prokázaná, neboť v průběhu řízení nebyla vznesena námitka pravosti a správnosti listin. Výpověď svědka [příjmení] [celé jméno svědka] soud hodnotil jako věrohodnou, nejen díky tomu, že v současné době již netrvá zastoupení žalované, ale také proto, že výpověď korespondovala s nespornými tvrzeními účastníků o účelu uzavřené smlouvy, neexistenci dohody o předávat informace o prodeji nemovitosti po uzavření Dohody.

21. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla dne 31. 3. 2017 podepsána Dohoda, jejíž znění bylo připraveno ve spolupráci obou zástupců účastníků, kteří seznámili s dohodou účastníky. Dohoda byla uzavřena za účelem dosažení nesporného rozvodu a vyhnutí se soudnímu sporu o vypořádání společného jmění manželů (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků). Dohoda upravovala vypořádání zaniklého společného jmění tvořeného movitými věcmi, závazky a vypořádání vnosů do nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalované pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je [adresa] v obci [obec], [katastrální uzemí] [obec] (prokázáno Dohodu). V čl. III. Dohody bylo mezi účastníky smluveno, že se žalovaná zavazuje ve lhůtě 30 dnů od převodu vlastnického práva k nemovitostem uvedeným v dohodě, nejpozději však do 30. 6. 2018 uhradit žalobci vypořádací podíl ve výši 650 000 Kč (prokázáno textem Dohody). K námitce žalované provedl soud dokazování k výkladu tohoto právního jednání dle § 556 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.). Tvrdila-li žalovaná, že při uzavření Dohody bylo společným úmyslem účastníků vázat počátek běhu 30 denní lhůty na den, kdy došlo k doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu, nebyl tento společný úmysl prokázán, neboť žalované se nezdařilo výslechem svědka [příjmení] [celé jméno svědka] prokázat tento vlastní úmysl. Jak sám svědek uvedl, vysvětloval žalované laicky počátek běhu lhůty zcela jinak, a to od okamžiku obdržení kupní ceny. Vedle toho se žalované nepodařilo výslechem svědka [příjmení] [celé jméno svědka] prokázat ani úmysl žalovaného, když svědek připustil, že neví, jakým způsobem vysvětloval žalobci jeho právní zástupce počátek běhu lhůty. Tvrzení žalované o počátku běhu lhůty odporovala i skutečnost, že dle § 18 odst. 2 z. č. 256/2016 Sb. o katastru nemovitostí, se rozhodnutí, kterým byl povolen vklad písemně nevyhotovuje a záznamem ve spisu rozhodnutí o povolení vkladu nabývá právní moci. Žalovanou tvrzený společný úmysl stran vázat počátek běhu lhůty na okamžik doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu, vyvracelo i zjištění, že žalobce nebyl účastníkem vkladového řízení, (prokázáno nesporným tvrzením účastníků o tom, že nemovitosti byly ve výlučném vlastnictví žalované), dle praxe zavedené mezi stranami neměly být již po uzavření Dohody sdělovány informace o prodeji (prokázáno nespornými tvrzeními), z čehož se podává, že žalobce by při takto sjednaném počátku neměl bez součinnosti žalované možnost získat informaci o počátku běhu lhůty. S přihlédnutím k těmto okolnostem a zejména jazykovému výkladu obratu„ od převodu vlastnického práva“ odpovídající zákonnému ustanovení užitém v pododdíle 6 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a následků plynoucích ze zákona dle § 545 o. z. ve spojení s § 1105 o. z., ve spojení se zjištěním, že oba účastníci byli při sjednávání Dohody zastoupeni právními zástupci, kteří museli tento zákonný pojem znát, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byl sjednán počátek běhu 30 denní lhůty od převodu vlastnického práva, tj. v souladu s § 1105 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve spojení s § 10 z.č. 256/2013 katastrálního zákona, od okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

22. Výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ve spojení s identifikací nemovitostí v Dohodě prokazoval okamžik, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu, a to 9. 11. 2017. Třicetidenní lhůta počala běžet dne 10. 11. 2017 a dle § 607 o. z. připadl konec lhůty na 11. 12. 2017. Jak prokazovala předžalobní výzva ze dne 22. 1. 2018, ze dne 12. 2. 2018 ve spojení s odpovědí ze dne 1. 2. 2018, žalobce vyzýval žalovanou po uplynutí 30 denní lhůty k splnění povinnosti zaplatit vypořádací podíl, avšak ona to s odkazem na vzájemnost plnění z Dohody odmítala.

23. Textem Dohody vzal soud za prokázané, že splnění povinnosti žalované vyplatit žalobci vypořádací podíl, nebylo podmíněno splněním povinnosti žalobce zajistit u [právnická osoba] ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvodu manželství podání návrh na vyvázání žalované jako spoludlužníka z úvěru dle smlouvy [číslo]. K této povinnosti žalobce vzal soud také za prokázané (žalobou ze dne [datum], usnesením Městského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] a rozhodnutím Krajského soudu v Brně, ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]), že ujednání bylo soudem hodnoceno jako neurčité a žalovaný nebyl vůči bance pasivní, návrh předložil, avšak k vyvázání žalované nedošlo z jiných příčin. Listina ze dne 23. 4. 2017 také prokazovala, že žalovaná potvrdila žalobci, že ke dni 23. 4. 2017 byly splněny povinnosti žalobce vyplývající z Dohody.

24. Okamžik úhrady částky 650 000 Kč dne 21. 2. 2018 byl prokázán jak nespornými tvrzeními účastníků, tak dokladem [právnická osoba] ze dne 21. 2. 2018.

25. Konfliktnost vztahů mezi účastníky i nedůvodnost kritiky žalobce k péči žalované o nezletilého syna účastníků, vzal soud za prokázanou rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Nespornými tvrzeními účastníků bylo prokázáno, že k od roku 2021 není na výživném pro nezletilého syna účastníků dluh.

26. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi účastníky byla Dohodou ze dne 31. 3. 2017 uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů dle § 739 o.z. (v rámci dohody o úpravě vzájemných majetkových poměrů pro dobu po rozvodu uzavřené dle § 757 odst. 1 písm. c) o.z.), kterou byl vypořádán dle § 742 odst. 1 písm. b) o.z. vnos toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výhradní majetek manžela (investice ze společného do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované) a tím vznikl žalobci nárok na vyplacení částky 650 000 Kč. Povinností žalované bylo zaplatit tuto částku žalobci do 30 dnů od převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem nejpozději do 30. 6. 2018, i když k převodu nemovitostí nedojde. Soud neshledal počátek běhu 30 denní lhůty absolutně neplatný pro neurčitost, neboť jak bylo shora uvedeno vyložil tento pojem dle § 556 odst. 1 o.z. v souladu s jazykovým výkladem, následky ze zákona dle § 1105 o.z. a také dle § 556 odst. 2 o.z. vzhledem k praxi zavedené mezi stranami tak, že tento počátek nastal dnem podání návrh na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu 9. 11. 2017 O účelovosti námitky o absolutní neplatnosti tohoto ujednání nasvědčuje i okolnost, že tato Dohoda byla již dvakrát použita jako důkaz v soudních sporech mezi účastníky a doposud se žalovaná námitkou absolutní neplatnosti nebránila. Nesplnila-li žalovaná během této lhůty do 11. 12. 2017 svoji povinnost zaplatit částku 650 000 Kč, ocitla se od 12. 12. 2017 v prodlení dle § 1698 o.z. a žalobci vznikl za období od 12. 12. 2017 do okamžiku splnění 21. 2. 2018 dle § 1970 nárok na úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně dle nařízení vlády 351/2013 Sb. kapitalizované částkou 10 321 Kč. Nárok žalobce na zaplacení částky 10 321 Kč, který byl uplatněn u soudu 9. 12. 2020 nebyl promlčen. Tříletá promlčení doba dle § 629 odst. 1 o.z. počala běžet dle § 619 odst. 1 o.z. od okamžiku, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, tj. splatností dluhu dne 11. 12. 2017 a marně by uběhla až dnem 11. 12. 2020. Žalobce uplatnil své právo v soudu včas 9. 12. 2020. Soud nepřisvědčil námitce žalované, že nemohla být v prodlení pro nesplnění synallagmatické povinnosti žalobcem. Jednak povinnost vyplatit vypořádací podíl nebyla dle Dohody smluvně podmíněna povinností žalobce učinit kroky k vyvázání žalované jako spoludlužnice a jednak sama žalovaná již před uplynutím 30 denní lhůty k plnění vystavila žalobci dne 23. 4. 2017 potvrzení, z něhož se podávalo, že žalobce své povinnosti splnil a nadto splnění kroků směřujících k vyvázání žalované jako spoludlužníka žalobcem bylo konstatováno i ve sporu účastníků vedeném u Městského soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka]. Proto námitka žalované dle § 1911 o.z. nebyla důvodná. Soud neshledal jednání žalobce uplatňující nárok na úroky z prodlení v rozporu s dobrými mravy dle 2 odst. 3 o.z., když vzal v úvahu okolnost, že i při sepisu dohody byly vztahy mezi účastníky konfliktní (prokázáno výpovědí svědka [příjmení] [celé jméno svědka]), oba účastníci byli při sepisu dohody zastoupeni a tudíž se žádný z nich neocitl ve slabším postavení a od roku 2021 není dluh na výživném pro nezletilého syna účastníků. Z těchto důvodů není v rozporu s dobrými mravy jednání žalobce domáhajícího se plnění ze smlouvy, neboť občanské právo spočívá na zásadě„ pacta sunt servanda“ - smlouvy mají být splněny, uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) o.z. Jelikož nárok žalobce byl po právu, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 925,15 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 321 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava převzetí, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření k námitkám žalované, účast u jednání soudu dne 7. 5. 2021 a 25. 6. 2021) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 5. 2021 náhrada 1 885,15 Kč za 220 ujetých km v částce 1 285,15 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.

28. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce.

29. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.