14 C 39/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Potomskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 11 181 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 181 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 881 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 11 181 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 881 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaný jako provozovatel vozidla r. z. anonymizováno číslo zapsaného v registru vozidel, nesjednal pojištění odpovědnosti v období od 1. 12. 2019 do 26. 3. 2020, tj. 117 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 10 881 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil, ačkoliv byl k jeho úhradě vyzván.

2. O návrhu rozhodl soud dne 24. 1. 2023 elektronickým platebním rozkazem číslo jednací, proti kterému podal žalovaný dne 21. 2. 2023 včasný odpor, který odůvodnil tím, že uplatňuje námitku promlčení části žalovaného nároku, a to za dobu od 1. 12. 2019 do 18. 1. 2020, jelikož žaloba byla podána žalobkyní až 18. 1. 2023. Dle žalovaného byl tedy v promlčecí lhůtě řádně uplatněn nárok na zaplacení náhrady za dobu od 18. 1. 2020 do 26. 3. 2020, tj. za 69 dní, čemuž odpovídá nárok v částce 6 417 Kč a tento uznává včetně úroku z prodlení z této částky od 7. 2. 2023 do zaplacení. Neuznává zbylou část nároku a úrok z prodlení od 1. 12. 2020, jelikož mu žádná z tvrzených výzev nebyla doručena a o pohledávce se dozvěděl až z elektronického platebního rozkazu.

3. Žalobkyně k výzvě soudu odmítla námitku žalovaného ohledně částečného promlčení uplatněného nároku, jelikož výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne 16. 9. 2020, kdy uplatněný nárok se stal splatným ke dni 30. 11. 2020. Jelikož žaloba byla podána dne 18. 1. 2023, byla podána včas a nárok tak ani z části nebyl promlčen.

4. V rámci provedeného dokazování soud z údajů o pojištění vozidla zjistil, že osobní automobil r. z. anonymizováno číslo byl v období od 1. 12. 2019 do 26. 3. 2020 veden jako vozidlo vlastněné/provozované žalovaným, avšak v tomto období nebylo k vozidlu sjednáno pojištěné odpovědnosti.

5. Z výzvy k úhradě ze dne 16. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku za vozidlo r. z. anonymizováno číslo za období od 1. 12. 2019 do 26. 3. 2020, tj. 117 dnů po 93 Kč včetně nákladů na uplatnění práva 300 Kč v celkové výši 11 181 Kč do 60 dnů od doručení výzvy a současně poučila žalovaného možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku. Ze zprávy České pošty pak bylo zjištěno, že výzva byla doručena žalovanému dne 17. 9. 2020 na adresu adresa žalovaného.

6. Z upomínky o úhradu ze dne 13. 1. 2021, výzvy k zaplacení ze dne 8. 8. 2022 a předžalobní upomínky 6. 10. 2022 včetně podacího archu a sledování zásilek bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení na adresu adresa žalovaného.

7. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný je hlášen k trvalému pobytu na adresu adresa žalovaného.

8. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a vzal zjištění ze shora provedených listin za prokázaná, neboť v průběhu řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti listin, zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala. Doručování výzev žalobkyně na aktuální adresu trvalého pobytu žalovaného a zejména osobní převzetí výzvy ze dne 16. 9. 2020 vyvracelo tvrzení žalovaného, že mu žádná z výzev nebyla doručena. Soud současně konstatoval, že pokud nebyl žalovaný na adrese trvalého pobytu zastižen, výzvy vyvolaly právní účinky, neboť se dostaly do sféry adresáta a tento měl možnost se s jejich obsahem seznámit. Byl-li žalovaný výzvou ze dne 16. 9. 2020 vyzván k zaplacení, do 60 dnů ode dne doručení tj. 17. 9. 2020 dospěla pohledávka žalobkyně uplynutím lhůty k 16. 11. 2020. Byla-li žaloba podána dne 18. 1. 2023 stalo se tak ve lhůtě tří let od dospělosti pohledávky.

9. Podle § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změněn některých souvisejících zákonů (dále jen z. č. 168/1999Sb.) ve znění z. č. 293/2017 Sb. platí, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu ne zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

10. Podle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

11. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že v období od 1. 12. 2019 do 26. 3. 2020 byl žalovaný dle § 4 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. vlastník a provozovatel vozidla a porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. tím, že k předmětnému vozidlu nesjednal v uvedeném období pojištění odpovědnosti. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni nárok vůči žalovanému dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. na úhradu příspěvku ve výši dle § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. v denní sazbě dle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 93 Kč tj. 117 dní x 93 Kč celkově 10 881 Kč. Současně vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. i nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 z. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného ve lhůtě do 1 roku ode dne vzniku povinnosti, jak prokazovala výzva ze dne 16. 9. 2020 a díky tomu její nárok nezanikl, stal se uplynutím lhůty stanovené ve výzvě splatným dne 16.11.2020 a od tohoto okamžiku také mohlo být právo vykonáno v obecné tříleté lhůtě stanovené dle § 629 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). Jelikož žaloba byla podána před uplynutím této lhůty dne 18. 1. 2023 nedošlo k promlčení práva dle 609 odst. 1 o. z. a žalovaný je i nadále povinen plnit celý dluh. Nezaplatil-li žalovaný ani poté, co uplynula lhůta k zaplacení, ocitl se dle § 1968 o. z. v prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 8,25 % ročně dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů byl celý nárok žalobkyně důvodný.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 181 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, žalobkyně opakovaně žaluje dle zákona č. 168/1999 Sb. ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč.

13. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud povinnost nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.