14 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 30 340 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 22.1.2019 do zaplacení, částku 4 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 800 Kč od 22.1.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 140 Kč, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 11.6.2016 do 21.1.2019, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 22.1.2019 do zaplacení, částky 7 400 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 395,48 Kč od 8.3.2016 do číslo, s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 4 595,48 Kč od 22.1.2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 18 140 Kč s úrokem z prodlení 3 133,69 Kč, s úrokem 9 284,40 Kč, s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od číslo do zaplacení, s úrokem 23,72 % ročně z částky 11 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, dále zaplacení částky 12 200 Kč, s úrokem z prodlení 2 876,18 Kč, s úrokem 8 518,23 Kč, s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 9 395,48 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, s úrokem 23,72 % ročně z částky 9 395,48 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o půjčce.

2. První smlouva byla uzavřena dne 24.4.2015, číslo touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem 1 540 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost 2 200 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek 4 400 Kč, vše formou 58 týdenních splátek po 330 Kč se splatností poslední z nich 3.6.2016. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas, uhradila jen 1 000 Kč a nadále dluží na jistině částku 11 000 Kč a dlužném poplatku 7 140 Kč, kapitalizovaném úroku 9 284,40 Kč (23,72 % ročně z částky 11 000 Kč od 4.6.2016 do 6.12.2019), kapitalizovaném úroku z prodlení 3 133,69 Kč (8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 11.6.2016 do 6.12.2019), úroku 23,72 % ročně z částky 11 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení.

3. Druhá smlouva byla uzavřena dne 19.1.2015, číslo touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem 1 400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, vše formou 58 týdenních splátek po 300 Kč se splatností poslední z nich 29.2.2016. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas, uhradila jen 5 200 Kč a nadále dluží na jistině částku 9 395,48 Kč a dlužném poplatku 2 804,52 Kč, kapitalizovaném úroku 8 518,23 Kč (23,72 % ročně z částky 9 395,48 Kč od 1.3.2016 do 6.12.2019), kapitalizovaném úroku z prodlení 2 876,18 Kč (8,05 % ročně z částky 9 395,48 Kč od 8.3.2016 do 6.12.2019), úroku 23,72 % ročně z částky 9 395,48 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 395,48 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek přešly pohledávky právnická osoba za žalovanou na žalobkyni.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 24.4.2015 číslo včetně příloh (smluvní podmínky) uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou, bylo zjištěno, že se právnická osoba zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem 8 140 Kč, v němž byl zahrnutý i úrok (1 540 Kč 23,72 % ročně), vše formou 58 týdenních splátek po 330 Kč, splatných počínaje do sedmi dnů od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy bylo zjištěno, že právnická osoba poskytl peněžní prostředky žalované při uzavření smlouvy.

6. Ze zákaznické karty ze dne bylo zjištěno, že právnická osoba získal před uzavřením smlouvy od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti, dle kterých měla jedno dítě, její měsíční příjem činil 8 790 Kč ověřený výplatní páskou, příjem z přídavků 3 000 Kč ověřený výměrem podpory, další příjem 10 000 Kč bez ověření a výdaje žalované dosahovaly 11 700 Kč měsíčně.

7. Tabulka splácení prokazovala, že žalovaná hradila týdenní splátky nepravidelně, celkově uhradila 1 000 Kč platbou 19.5.2018.

8. Ze smlouvy o půjčce ze dne 19.1.2015 číslo včetně příloh (smluvní podmínky) uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou, bylo zjištěno, že se právnická osoba zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem 7 400 Kč, v němž byl zahrnutý i úrok (1 400 Kč 23,72 % ročně), vše formou 58 týdenních splátek po 300 Kč, splatných počínaje do sedmi dnů od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy bylo zjištěno, že právnická osoba poskytl peněžní prostředky žalované při uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce, z jejichž čl. 1 vyplývalo, že roční úroková sazby činí 23,72 % a stanovuje se jako pevná s tím, že se strany dohodly, že v případě, že dojde dle čl. 9 věty druhé k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v obdobím překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Z čl. 9 smluvních podmínek vyplývalo, že se netýká prodloužení trvání smlouvy. Z čl. 9 smluvní podmínek, vzal soud za prokázané, že mezi stranami bylo dále smluveno, že účinnost smlouvy trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.

9. Ze zákaznické karty ze dne 19.1.2015 bylo zjištěno, že právnická osoba získal před uzavřením smlouvy od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti, dle kterých měla jedno dítě, její měsíční příjem činil 7 570 Kč (důchod) ověřený výplatní páskou, příjem z přídavků 3 000 Kč bez ověření, další příjem 9 000 Kč bez ověření a výdaje žalované dosahovaly 10 200 Kč měsíčně.

10. Tabulka splácení prokazovala, že žalovaná hradila týdenní splátky nepravidelně, celkově uhradila 5 200 Kč naposled platbou 18.5.2015.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy-seznamu postoupených pohledávek, uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, právnická osoba postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právnická osoba oznámil žalované postoupení pohledávky a vyzval ji k úhradě do deseti dnů ode dne doručení oznámení, tj. do 21.1.2019.

13. Výzva ze dne 7.5.2020 ve spojení s podacím lístkem pošty prokazovala, že žalovaná byla vyzvána k úhradě před podáním žaloby.

14. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaná na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti.

15. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2991 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění z.č. 43/2012 Sb., platí věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Při právním posouzení smluv soud konstatoval, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o.z. přenecháním peněz, neboť původní věřitel zapůjčil žalované zastupitelnou věc (peníze), aby ji užila podle libosti (ve smlouvě nebyl sjednán účel zapůjčení) a po čase vrátila věc stejného druhu. Současně se tyto smlouvy řídí úpravou z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinnou v době uzavření smlouvy, neboť dle § 1 z.č. 145/2010 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli věřitelem a s ohledem na nesjednaný účel a výši přenechaných peněz je tato odložená platba spotřebitelským úvěrem, neboť není vyčleněna z rozsahu působnosti tohoto zákona dle § 2 z.č. 145/2010 Sb. V souladu s ust. § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. měl věřitel povinnost před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované s odbornou péčí posoudit její schopnost splácet úvěr. právnická osoba však této povinnosti nedostál. Sice vyžádal při sjednání smlouvy informace od žalované, jak prokazovala zákaznická karta, avšak na základě údajů o ověřených příjmech 11 790 Kč, výdajích žalované 11 700 Kč, bez ověření dalšího příjmu 10 000 Kč (při uzavírání smlouvy ze dne 24.4.2015) a ověřených příjmech 7 570 Kč, výdajích žalované 10 200 Kč (při uzavírání smlouvy ze dne 19.1.2015), muselo být věřiteli zřejmé, že žalovaná není schopna dluhy řádně a včas splácet. Úvěruschopnost žalované splácet jednotlivé závazky pak nemohla být při uzavírání smluv zřejmá, neboť bez ověřeného příjmu výdaje žalované převyšují její příjmy. Jelikož věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru nedostál povinnosti dle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb., soud konstatoval, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z. a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni, která dle § 1895 odst. 1 o.z. účinností smlouvy o postoupení pohledávek vstoupila do postavení věřitele žalované, jen nárok na bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o.z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek ve výši poskytnutých peněžních prostředků po odečtení části, kterou žalovaná zaplatila, tj. 1 000 Kč (11 000 Kč – 1 000 Kč) a 4 800 Kč (10 000 Kč – 5 200Kč). Ve zbývající části soud žalobu, ohledně nároků odvíjející se od smluvních ujednání (úroky, poplatky) jako nedůvodnou zamítl. Jak prokazovalo oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019, byla žalovaná vyzvána k úhradě do deseti dnů a při užití lhůty dle § 573 o.z., tj. do 21.1.2019. Z těchto důvodů se žalovaná ocitla v prodlení dle § 1968 o.z. až dnem následujícím, tj. 22.1.2019, a proto přiznal soud úroky z prodlení až od toho data dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení za období před splatností pohledávky (22.1.2019), soud její nárok v této části jako nedůvodný zamítl.

19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci byla úspěšná žalobkyně z 49 % a žalovaná z 51,55 %, s ohledem na vyrovnaný poměr úspěchu obou stran, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

20. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.