14 C 65/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno o návrhu žalobce na snížení výživného

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá snížení výživného pro žalovanou na částku 3 300 Kč za leden 2023, na částku 4 000 Kč za únor 2023, na částku 3 100 Kč za červenec 2023, na částku 3 100 Kč za srpen 2023, na částku 3 300 Kč za září 2023, na částku 3 500 Kč měsíčně od října 2023 do budoucna, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 6. 3. 2024 ve spojení se změnou ze dne 22. 5. 2024 se žalobce domáhal snížení výživného vůči žalované na částku 3 300 Kč za leden 2023, na částku 4 000 Kč za únor 2023, na částku 3 100 Kč za červenec 2023, na částku 3 100 Kč za srpen 2023, na částku 3 300 Kč za září 2023, na částku 3 500 Kč měsíčně od října 2023 do budoucna. K důvodům žaloby uvedl, že žalovaná odmítá s žalobcem komunikovat, u žalobce došlo ke změně jeho majetkových poměrů, neboť se ocitl v dlouhodobé pracovní neschopnosti od roku 2023, v důsledku toho poklesl jeho příjem, má další vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, , , datum, a matka žalované podala na žalovaného trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu s poukazem na svoje studium směřující ke zvýšení kvalifikaci, nárůst výdajů v maturitním ročníku, poskytovanou součinnost žalobci, i jeho schopnost si najít práci.

3. V rámci provedeného dokazování soud ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, zjistil, že naposled bylo o výživném pro žalovanou rozhodováno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, s právní mocí , datum, , kterým byl žalobce zavázán přispívat na výživu tehdy nezletilé žalované částkou 4 500 Kč od 1. 9. 2019 do budoucna. Soud tehdy vycházel ze zjištění, že nezletilá žalovaná navštěvovala 1. ročník střední školy s běžnými náklady na školu 1 100 Kč měsíčně, mimořádnými výdaji na školu - při nástupu 3 000 Kč, lyžařský kurs 3 000 Kč. Žalobce měl již v době posledního rozhodnutí vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, a manželce, s nimiž žil v bytě s nájmem 14 100 Kč měsíčně, byl v insolvenci, pracoval jako provozní s příjmem 25 000 Kč až 26 000 Kč měsíčně. Výživné nebylo hrazeno řádně a probíhalo trestní řízení žalobce pro trestný čin zanedbání povinné výživy (totožně rozsudek založený na čl. 5-6 spisu).

4. Z přehledu potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, (na čl. 11-12 , obdobně na čl. 48) zjištěno, že žalobce byl uznán práce neschopným od 3. 1. 2023 do 10. 2. 2023 a dále od 12. 7. 2023 do 10. 3. 2024. Žalobci byly vyplaceny nemocenské dávky 109 420 Kč za rok 2023, dávky 44 082 Kč za rok 2024.

5. Z potvrzení zaměstnavatele žalobce , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobci zaměstnaném na pozici provozního bylo vyplaceno 149 109 Kč od ledna 2023 do prosince 2023 (zpráva na čl. 13), za rok leden až březen 2024 13 259 Kč (zpráva na čl. 37-38), neboť žalovaný ukončil pracovní poměr 10. 3. 2024. Po celé období od ledna 2023 do března 2024 byl výdělek žalovaného vypočítáván ze mzdy 30 000 Kč měsíčně.

6. Z lékařských zpráv předložených žalobcem bylo zjištěno, že 12. 7. 2023 utrpěl úraz pádem na křížovou oblast a ocitl se v pracovní neschopnosti (zpráva ze dne 12. 7. 2023). Bolesti po pádu přešly asi během dvou měsíců (lékařské zprávy z 10. 8. 2023, 21. 8. 2023). Od října 2023 žalovaného rozbolelo rameno (zpráva ze dne 2. 10. 2023, ze dne 10. 10. 2023). Pro bolesti ramene nastoupil na rehabilitace (zpráva ze dne 7. 11. 2023). Žalobce byl k 4. 3. 2024 stále v pracovní neschopnosti (potvrzení ze dne 4. 3. 2024 , jméno, ). Pracovní neschopnost žalobce byla ukončena k 10. 3. 2024 (zpráva ze dne 4. 4. 2024 , jméno, ).

7. Z detailu insolvenčního rejstříku žalobce bylo zjištěno, že žalobce je od roku 2019 v insolvenci, v rámci které bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením podstaty (výpis z insolvenčního rejstříku sp. zn. , spisová značka, ). K návrhu insolvenčního správce ze dne 10. 5. 2023 z důvodu neplnění splátkového kalendáře a neplněním výživného, bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 9. 2023, č. j. , spisová značka, -, právnická osoba, , žalobci zrušeno schválené oddlužení a insolvenční řízení zastaveno (rozhodnutí čj. , právnická osoba, ). K odvolání žalobce ze dne 19. 10. 2023 v němž, se žalobce dovolával své pracovní neschopnosti, své snahy o dosažení vyššího výdělku s ohledem na dojednané navýšení mzdy na 40 000 Kč měsíčně u současného zaměstnavatele od 1. 12. 2023 a předpokladu, že žalobce bude dosahovat příjmu 10 000 Kč jako provozní v penzionu provozovaném jeho manželkou, bylo odvolacím soudem rozhodnutí změněno tak, že se oddlužení žalobce nezrušuje (odvolání žalobce v insolvenčním řízení ze dne 19. 10. 2023, protokolem o jednání před odvolacím soudem čj. , spisová značka, ze dne 19. 12. 2023, usnesení Vrchního soudu v Olomouci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Z pracovní smlouvy žalobce, jenž byla přílohou odvolání vyplynulo, že od 1. 12. 2023 byl výdělek žalobce jako provozního u firmy , právnická osoba, navýšen na 40 000 Kč hrubého měsíčně.

8. Z nabídky volných pracovních míst na pozici provozní bylo zjištěno, že od května 2024 byla nabízena tato pozice v obci , adresa, s platem 35 000 Kč měsíčně.

9. Z přehledu uhrazeného výživného prostřednictvím insolvenčního správce žalobce , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na výživném od ledna 2023 do února 2024 jen částku 7 172 Kč. Ze zprávy insolvenčního správce žalobce (včetně transakční historie) ze dne 4. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobce vyššího přijmu nedosahuje, se správcem nekomunikuje, za rok 2024 proběhla jen jedna splátka 438 Kč ze strany ČSSZ ve formě nemocenské a od ledna 2023 doposud bylo na výživném pro žalovanou uhrazeno jen 7 172 Kč.

10. Z rodného listu nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, bylo zjištěno, že žalobce má vůči ní vyživovací povinnost.

11. Z komunikace WhatsApp bylo zjištěno, že žalobce žádal v únoru 2023 žalovanou o zaslání potvrzení o studiu, žalovaná žalobci potvrzení zaslala. Na dotaz žalované, proč nepřišlo výživné v dubnu 20232 žalobce odpověděl, že neví a peníze se posílají. Následně se žalovaná obrátila s dotazem na insolvenčního správce žalobce, který zasílání peněz popřel (emailová zpráva ze dne 28. 4. 2024).

12. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 4. 2024, č. j. , spisová značka, , který doposud nenabyl právní moci bylo zjištěno, že vůči žalobci probíhá trestní řízení v rámci, kterého je žalobci kladeno za vinu, že v době od ledna 2023 do 16. 2. 2024 úmyslně řádně neplnil zákonnou vyživovací povinnost vůči žalované.

13. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že ledna 2023 žalovaná studuje třetí ročník střední kosmetické školy v , adresa, s výdaji 1 000 Kč výuka, 4 500 Kč přípravky na maturitu, 2 000 Kč pracovní oblečení, 600 Kč měsíčně dojíždění, 100 Kč až 200 Kč stravné denně. Žalovaná nastoupila od září 2023 do čtvrtého maturitního ročníku téže školy, s výdaji na výuku 600 Kč, pracovní oblečení 2 000 Kč, pomůcky na praxi 2 000 Kč, 600 Kč měsíčně dojíždění, 100 Kč až 200 Kč stravné denně. Vedle výdajů spojených se školou hradila žalovaná také zubaře 3 000 Kč až 4 000 Kč v roce 2023, náklady na plavání 1 000 Kč na půl roku, náklady na běžné oblečení 5 000 Kč až 6 000 Kč za půl roku. Přestože výuka ve škole je denní od 8.00 do 15.00 hod., žalovaná si přivydělává brigádně v Albertu částkou 2 000 Kč během školního roku, 5 000 Kč přes prázdniny. Náklady na dovolenou hradil přítel žalované. Žalovaná bydlí společně se svojí matkou, která dosahuje příjmu ve výši 19 000 Kč až 21 000 Kč měsíčně, pobírá příspěvek na bydlení, neboť náklady na bydlení činí 17 000 Kč měsíčně. Žalobce má na stávajícím výživném dluh asi 65 000 Kč, žalovaná se ho dotazovala, proč není výživné posíláno, s tím že jí odpověděl, že neví. Žalobce nad rámec výživného ničím nepřispívá. Žalovaná informovala žalobce o svém studiu.

14. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že nemá jiné děti než žalovanou a nezletilou , jméno FO, . Žalovaný je v současnosti nezaměstnaný, předcházející pracovní poměr u firmy , právnická osoba, ukončil dohodou pro snižování stavů zaměstnanců bez odstupného, nyní je v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepodniká ani nevypomáhá své manželce s provozem penzionu ve , adresa, , jehož adresu nechtěl uvést. Žalobce si hledá práci ve , adresa, na pozici provozního, nabídek je málo, nepřijal by nabídku s nižším výdělkem, než je 26 000 Kč až 27 000 Kč měsíčně čistého. Současný příjem žalobce je tvořen podporou 5 000 Kč za březen 2024, 11 000 Kč za duben 2024. Žalobce si nevzpomenul na zaměstnavatele, které s nabídkou práce oslovil. Vedle podpory v nezaměstnanosti, nemá žalobce jiný příjem (ani ze sociálních dávek). Žalobce utrpěl v roce 2023 úraz, nejhorší byly první dva měsíce od září, kdy se jeho stav zlepšil o 20% je stav v podstatě stejný. V období od prosince 2023 do března 2024 nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, přesto byly prodlouženy rehabilitace žalobce a žalobce do práce nenastoupil, i když mohl rehabilitace navštěvovat při zaměstnání. Pokud žalobce u insolvenčního soudu v prosinci 2023 sliboval o zlepšení příjmů, nevěděl ještě o rehabilitacích, které probíhaly od prosince 2023 až do března 2024. Žalobce žalované nehradil výživné, protože nebylo z čeho, když byl na nemocenské, výživné z nemocenské měl posílat insolvenční správce a žalobci nic nebránilo, aby se správce zeptal, kolik je na výživném hrazeno. Jediná částka na výživné 7 000 Kč za celé období byla odeslána z účtu manželky žalobce. Žalobce věděl o studiu žalované od února 2023 a dále se jí na studium neptal.

15. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti, pravosti listin, zjištění učiněná z listin také vzájemně korespondovaly, když sdělení o trvání pracovní neschopnosti obsahově navazovalo na zjištění vyplývající z lékařských zpráv a doba pracovní neschopnosti také korespondovala s obdobím, po které byly vypláceny žalobci nemocenské dávky dle sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení a vykázaným období, kdy žalobci nebyla vyplácena mzda dle zprávy zaměstnavatele , právnická osoba, Zpráva insolvenčního správce o výši uhrazeného výživného za období od ledna 2023 do února 2024 ve výši 7 172 Kč odpovídala přehledu uhrazeného výživného, a prokazovala, že žalobce nehradil žalované výživné ani výši dle svého nynějšího návrhu.

16. Zjištění z komunikace WhatApp ve spojení s výslechem žalobce prokazovaly, že žalovaná s žalobcem komunikovala, sdělovala mu informace o svém studiu, což vyvracelo tvrzení žalobce o tom, že s ním žalovaná nekomunikuje.

17. Ačkoliv žalobce před insolvenčním soudem deklaroval svoji snahu o maximalizaci příjmů, jak prokazovaly listiny založené v insolvenčním rejstříku, soud vzal za prokázané, že poté co nebylo oddlužení žalobce zrušeno rozhodnutím odvolacího soudu v prosinci 2023, žalobce žádnou snahu o maximalizaci příjmů nevyvinul. Jednak bylo výslechem žalobce prokázáno, že od prosince 2023 nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu, přesto žalobce nenastoupil do práce, když současně vedle zaměstnání mohl navštěvovat i rehabilitace. Zdůvodňoval-li žalobce nesplnění slibů u insolvenčního soudu tím, že nevěděl o rehabilitacích, bylo toto vyvráceno lékařskou zprávou ze dne 7. 11. 2023, z níž se podávalo že již v listopadu 2023 byly žalobci nařízeny rehabilitace, a tudíž žalobce o nich v době jednání insolvenčního soudu věděl. Vedle toho vyšlo z důkazu předložených v tomto řízení najevo, že firma , právnická osoba, i v roce 2024 počítala výdělek žalobce z 30 000 Kč (stejně jako v roce 2023), a nikoliv z příjmu sjednaného novou pracovní smlouvou předloženou v insolvenčním řízení z částky 40 000 Kč měsíčně hrubého. Výslechem žalobce vzal soud za prokázané, že žalobce ukončil pracovní poměr dohodou u firmy , právnická osoba, bez toho, že by mu bylo vyplaceno odstupné a bez toho, že by měl zajištěno jiné zaměstnání. To vše za situace, kdy si žalobce nevybavuje jména zaměstnavatelů, které oslovil, nechce sdělit adresu podnikání své ženy, na kterém se měl podílet, a jak sám uvedl není ochoten přijmou pracovní nabídku s nižším výdělkem než 26 000 Kč až 27 000 Kč měsíčně, avšak jeho jediným příjmem je nárok na podporu v nezaměstnanosti 11 000 Kč.

18. Soud vzal za prokázané, že oproti poslednímu soudnímu rozhodnutí o výživném č. j. , Anonymizováno, došlo u žalobce v roce 2023 k poklesu v příjmech vlivem jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti a to na částku skládající se jak z průměrné mzdy - nárok 12 425,75 Kč měsíčně (z 149 109 Kč) tak z průměru vyplacených nemocenských dávek ve výši 9118,33 Kč měsíčně (z 109 420 Kč). Obdobně došlo k poklesu v příjmech žalobce došlo také v roce 2024 ( do března 2024), kdy žalobci náležel příjem z nemocenských dávek v průměrné výši 14 694 Kč měsíčně (z 44 082 Kč) a příjem ze zaměstnání 4 419 Kč měsíčně (z 13 259 Kč). V důsledku ukončení pracovního poměru došlo u žalobce k dalšímu poklesu v příjmech od března 2023 na částku 11 000 Kč (výslech žalobce) tvořenou podporou v nezaměstnanosti. Ačkoliv žalobce vypovídal, že se snaží najít zaměstnání, vzal soud za prokázané shora uvedeným postupem žalobce v rámci insolvenčního řízení ve spojení s chováním žalobce, poté co nebylo insolvenční řízení zrušeno (viz předcházející odstavec), že žalobce nevynakládá dostatečné úsilí k dosažení příjmů. Z těchto důvodů vzal soud za prokázané, že se žalobce ukončením pracovního poměru dohodou z důvodu nadbytečnosti bez vyplacení odstupného vzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu a současně nabídka volných pracovních míst v lokalitě v níž žalobce hledá práci (výslech žalobce) pro pozici provozního, kterou žalobce doposud vykonával (potvrzení zaměstnavatele) je v jeho schopnostech a možnostech, aby i po ukončení pracovního poměru u firmy , právnická osoba, dosahoval od května 2024 výdělku nejméně dle této nabídky ve výši 35 000 Kč měsíčně.

19. Při hodnocení důkazů vzal soud dále výslechem žalované za prokázané, že také u ní došlo od ledna 2023 ke změně v poměrech spočívající v nárůstu výdajů, kdy nejenže uplynuly tři roky od posledního soudního rozhodnutí v rámci, kterých obecně dochází u každého dítěte k nárůstu výdajů na stravné a ošacení (nyní ve výši 5 000 Kč až 6 000 Kč za půl roku a výdaje na stravné 100 až 2000Kč denně), ale u žalované dochází již od ledna 2023 k nárůstu výdajů ve spojení s přípravou na budoucí zaměstnání na pravidelných 600 Kč měsíčně (dojíždění) a mimořádných 7 500 Kč (1 000 Kč, 4 500 Kč, 2 000 Kč) a zdravotní stav 3 000 Kč až 4 000 Kč. Výslechem žalované bylo prokázáno, že tento nárůst v potřebách přetrvává i v roce 2024 vlivem pokračujícího studia v maturitním ročníku a současně příprava na budoucí zaměstnání, není samoúčelná, neboť žalovaná má nyní maturovat, což zvyšuje její šance v uplatnění na trhu práce. Každodenní studium také brání žalované, aby získala v průběhu studia zaměstnání s výdělkem zcela dostačujícím pro její běžné potřeby. Soud z výpovědi žalované vzal také za prokázané, že od posledního soudního rozhodnutí došlo k nárůstu v příjmech druhého rodiče – matky s níž žalovaná bydlí z částky 12 500 Kč na částku 19 000 Kč až 21 000 Kč měsíčně, z něhož jsou hrazeny za pomoci sociálních dávek výdaje na bydlení 17 000 Kč měsíčně.

20. Jiná změna v poměrech žalobce a žalované nebyla prokázána, neboť žalobce byl již v době předcházejícího soudního rozhodnutí v insolvenci, měl stejné vyživovací povinnosti, byl ženatý a žalovaná rovněž již v době předcházejícího rozhodnutí studovala střední školu a žila se svou matkou. Přestože od posledního soudního rozhodnutí vzrost příjem matky žalované, nelze tento hodnotit jako nárůst v majetkových poměrech, neboť jeho výše odpovídá výdajům, které hradí matka na své bydlení i bydlení žalované.

21. Podle § 163 o.s.ř. platí, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže s podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

22. Podle § 910 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 922 odst. 1 o.z. platí výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle § 913 odst. 1 o.z. platí pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle §913 odst. 2 věta první o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

23. Při právním hodnocení se soud dle § 163 o.s.ř. k návrhu žalobce zabýval skutečností, zda od posledního soudního rozhodnutí o výživném došlo k takové změně poměrů účastníků, která odůvodňuje změnu předcházejícího soudního rozhodnutí. Soud konstatoval, že žalobci jako otci žalované i nadále trvá vyživovací povinnost dle § 911 o.z., neboť žalovaná doposud není schopna se sama živit, neboť podstupuje soustavnou přípravu na budoucí povolání. Soud nehodnotil toto studium jako bezúčelné, neboť umožňuje žalované dosáhnout maturity, díky níž žalovaná dosáhne na větší a lepší možnosti uplatnění na trhu práce. V souladu s § 922 odst. 1 o.z. přezkoumával soud v souladu s návrhem, jen období od ledna 2023, když žalobce požádal o snížení výživného dne 6. 3. 2024 a uplatněná doba přezkumu odpovídala době tří let zpět od podaného návrhu. Jak už bylo konstatováno v rámci hodnocení důkazů, soud vzal za prokázané, že v poměrech obou stran došlo ke změně. Při posouzení těchto změn a určení rozsahu výživného zvážil soud nejen změnu v poměrech žalobce, kterému klesl příjem od ledna 2023 na souhrnných 21 544,08 Kč, ale také změnu v poměrech žalované spočívající v nárůstu jejich výdajů mimo běžných výdajů na stravné, ošacení a dojíždění o mimořádných 11 500 Kč, která změnu v poměrech žalovaného bezesporu vyvažuje. Z těchto důvodů soud neshledal důvod pro snížení stávajícího výživného 4 500 Kč měsíčně, které dle § 913 odst. 1 o.z. odpovídá věku, potřebám oprávněného i majetkovým poměrům povinného. Dochází-li u žalobce od března 2024 k další změně, spočívající v uschopnění z pracovní neschopnosti a ztrátě zaměstnání u firmy , právnická osoba, , hodnotil soud tuto změnu také z pohledu potenciality příjmů dle § 913 odst. 2 o.z. a konstatoval, že ačkoliv žalobce nevyvíjí snahu o maximalizaci příjmů, je v jeho možnostech, aby dosahoval vyšších příjmů než je podpora v nezaměstnanosti, tím že by nastoupil na pozici provozního a mohl by tak již od května dosahovat příjmu pohybující se kolem 35 000 Kč měsíčně, jak prokazovala nabídka práce. Skutečnost, že žalovaný není zaměstnaný, nevyvíjí snahu o dosažení příjmů, nemůže jít k tíži žalované a dle § 913 odst. 2 o.z. je v možnostech a schopnostech žalobce, aby i od května 2024 dosahoval příjmu ve výši 35 000 Kč měsíčně. Ve vztahu k potencionálnímu příjmu žalobce odpovídající jeho schopnostem a možnostem opět není důvod pro snižování současně stanoveného výživného pro žalovanou 4 500 Kč měsíčně, které odpovídá věku a potřebám žalované i majetkovým a osobním poměrům žalobce. Soud nashledal nárok žalobce důvodným, a proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

24. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého by náleželo plné právo na náhradu nákladů zcela úspěšné žalované. Jelikož se však žalovaná práva na náhradu nákladů řízení vzdala, soud žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal.