14 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 29 330,44 Kč s příslušenstvím

I. Částečný rozsudek pro uznání: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 575 Kč, částku 2 351,44 Kč, úrok z prodlení ve výši 531,49 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 575 Kč od 3. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 755,44 Kč, smluvního úroku 13 776,96 Kč a částky 7 905,48 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 29 330,44 Kč, se smluvním úrokem 13 776,96 Kč (45 % ročně z částky 29 330,44 Kč od 19.9.2019 do 2.9.2020), smluvní pokutou před zesplatněním úvěru 2 351,44 Kč (0,1 % denně z 29 330,44 Kč od 19.9.2019 do 2.9.2020), úrokem z prodlení z dlužných splátek 531,49 Kč (8,25 % ročně z částky 29 330,44 Kč od 19.9.2019 do 2.9.2020), náklady s uplatněním pohledávky 7 905,48 Kč (poplatky – 1 360 Kč za 68 sms po 20 Kč, poplatky – 1 020 Kč za 68 emailů po 15 Kč, poplatky – 5 050 Kč za 101 pokusů o telefonický hovor po 50 Kč, poplatek – 475,48 Kč, poplatek za předání inkasní agentuře 7% z dlužné částky), úroky z prodlení 8,25 % ročně z částky 29 330,44 Kč od 3.9.2020 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3.5.2018, kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit včetně úroků 45 % ročně s celkovou výší 33 541,52 Kč, formou 36 pravidelných měsíčních splátek po 2 042,82 Kč splatných vždy k 18. dni v měsíci počínaje od 18.6.2018, se splatností poslední z nich 18.5.2021. Současně byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení žalovaného a poplatky za upomínku sms 20 Kč, za upomínku emailem 15 Kč, telefonickou upomínku 50 Kč, předání inkasní agentuře 400 Kč, poplatek za vymáhání jakékoli části dluhu 7 % z dlužné částky. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas celkově uhradil 35 425 Kč, ocitl se v prodlení s úhradou již první splátky, poslední splátku zaslal dne 26.8.2019. V důsledku toho využila žalobkyně oprávnění ze smlouvy (čl. 4 [číslo]) a celý dluh žalovaného zesplatnila ke dni 2.9.2018.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným dostatečně neposoudila jeho schopnost splácet úvěr, žalovaný byl v prodlení již s úhradou první splátky v řádu několika dnů od 6. splátky více než 25 dnů, namítl neplatnost smlouvy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle žalovaného sjednané úroky ve výši 45 % mnohonásobně převyšující nejvyšší úrokové sazby v bankách, smlouva je neplatná také pro rozpor s dobrými mravy, když úrokovou sazba překračovala 83 % a úrok ve výši 45 % ročně se zjevně příčí dobrým mravům resp. odměna ve výši 33 541,52 Kč za reálné poskytnutí úvěru 40 000 Kč. Žalovaný uznal nárok žalobkyně pouze částečně, a to pro celkovou částku 13 299 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši 4 575 Kč, smluvní pokuty 2 351,44 Kč, úroku z prodlení 531,49 Kč a zákonného úroku z prodlení 5 841,07 Kč (8,25 % ročně z částky 4 575 Kč od 3.9.2020 do zaplacení).

3. V rámci provedeného dokazování bylo mezi účastníky nesporné, že dne 3.5.2018 došlo mezi nimi distančním způsobem k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž obsah je zachycen ve spise čl. 12 až 19. Žalovaný dle smlouvy obdržel od žalobkyně částku 40 000 Kč dne 3.5.2018 a celkově na dluh uhradil částku 35 425 Kč, splátkami tak, jak byly zachyceny ve spise na čl. 16.

4. Z čestného prohlášení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný poskytl před uzavřením smlouvy žalobkyni informace, že je zaměstnaný u firmy [právnická osoba], dosahuje čistého měsíčního příjmu [částka], není ve výpovědní době, je [anonymizováno], má [anonymizována dvě slova], bydlení zajištěné [anonymizováno], měsíční výdaje domácnosti činí 5 000 Kč, měsíční splátky jiných úvěru 14 000 Kč a jiné měsíční výdaje činí 3 000 Kč.

5. Z přehledu transakcí bylo zjištěno, že žalobkyně před sjednáním smlouvy s žalovaným vycházela z příjmů žalovaného od [právnická osoba] za období od zaří 2017 do února 2018 pohybujících se v rozmezí 30 981 Kč až 45 596 Kč měsíčně a z nulových výdajů.

6. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného u [právnická osoba] za období od ledna 2018 do dubna 2018, předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně byla před uzavřením smlouvy s žalovaným seznámena s jeho majetkovými poměry, které tvořil nejen příjem od zaměstnavatele [právnická osoba] pohybující se v rozmezí [částka] až [částka] měsíčně, ale také příjmy z jiných půjček – a to 20.2.2018 [právnická osoba] 40 000 Kč, 20.3.2018 [právnická osoba] 15 000 Kč, 27.3.2018 [právnická osoba] 10 000 Kč. Přes tyto příjmy měl žalovaný záporný zůstatek na účtu, a to v lednu – 19 756 Kč, v únoru - 18 123,39 Kč, v březnu 2018 – 13 336,54 Kč, a v dubnu 2018 - 19 434,75 Kč. V souhrnu dosahoval žalovaný za leden 2018 kreditní obrat 0 debetní obrat - 6 266,38 Kč, za únor 2018 kreditní obrat 31 981,01 Kč, debetní obrat - 3 0347,65 Kč, za březen 2018 kreditní obrat 78 668,04 Kč, debetní obrat - 73 881,19 Kč, za duben 2018 kreditní obrat 56 633 Kč, debetní obrat – 64 731,21 Kč.

7. Z kopie občanského průkazu žalovaného, předložené žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně v průběhu kontraktačního jednání ověřovala totožnost žalovaného.

8. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů byly zjištěny skutečnosti, které byly ve věci bezvýznamné.

9. Z protokolu [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný v rámci kontraktačního jednání mezi účastníky zaslal 1 Kč.

10. Z protokolu kontroly ID bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy 30.4.2018 nezjistila neplatnost dokladů žalovaného.

11. Z protokolu kontroly ISIR bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným, zjistila, že žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku.

12. Z centrální evidence exekucí ke dni 2.5.2018 bylo zjištěno, že nebyly vedeny exekuce vůči žalovanému.

13. Z výpisu [anonymizováno] ke dni 20.3.2019 žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný měl hradit v době uzavření smlouvy s žalobkyní úvěr 30 000 [právnická osoba] splátkami po 2 992 Kč měsíčně, úvěr 20 000 Kč [anonymizována dvě slova] splátkami po 2 492 Kč, úvěr 125 000 Kč s [právnická osoba] splátkami po 2 856 Kč, úvěr 30 000 Kč [anonymizována dvě slova] splátkami 4 650 Kč, úvěr 30 000 Kč [anonymizována dvě slova] splátkami po 3 120 Kč, kontokorentní úvěr 15 198 Kč [anonymizováno] splátkami 1 166 Kč, úvěr na stavební spoření [anonymizováno] splátky 4 007 Kč, úvěr kreditní karta [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] splátky 1 820 Kč, úvěr na stavební spoření [právnická osoba] splátky variabilní, úvěr na stavební spoření [anonymizováno] - stavební spořitelna a.s. splátky 1 400 Kč, revolvingový úvěr [právnická osoba] splátky 197 Kč, kreditní karta 10 246 [právnická osoba]

14. Z formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace dle § 95 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

15. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (včetně splátkového kalendáře) bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 40 000 Kč s úrokem 45 % ročně, celková výše úroku 33 541,52 Kč, formou 36 měsíčních splátek po 2 042,82 Kč, s poplatky za upomínky (sms – 20 Kč, email – 15 Kč, telefonická upomínka 50 Kč, předání vymáhací agentuře 400 Kč, poplatek za vymáhání jakéhokoliv částky 7 % z dlužné jistiny). Mezi stranami nebyl sjednán účel úvěru a byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a oprávnění žalobkyně rozhodnout o zesplatnění úvěru v případě neuhrazení dluhu ani po výzvě.

16. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet 40 000 Kč dne 2.5.2018.

17. Ze zprávy banky bylo zjištěno, že platba žalobkyně 40 000 Kč byla připsána na bankovní účet žalovaného dne 3.5.2018.

18. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalovaný hradil žalobkyni 35 425 Kč.

19. Z přehledu splácení byly zjištěny jednotlivé úhrady žalovaným i datum úhrad, a to 21.6.2018 částka 2 113 Kč, 24.7.2018 částka 2 167 Kč, dne 19.8.2018 částka 2 044 Kč, dne 18.9.2018 částka 2 043 Kč, dne 21.10.2018 částka 2 100 Kč, 20.11.2018 částka 2 043 Kč, 27.12.2018 částka 2 400 Kč, dne 22.1.2019 částka 2 120 Kč, dne 19.2.2019 částka 2 100 Kč, dne 19.3.2019 částka 2 025 Kč, dne 20.5.2019 částka 3 200 Kč, dne 26.8.2019 částka 11 070 Kč.

20. Z dopisu ze dne 23.6.2020 ve spojení s detailem o zásilce (čl. 38) bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného ke dni 23.6.2020 prohlásila celý dluh za splatný a vyzvala ho k zaplacení ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Zásilka byla žalovanému dle sledování zásilek dodána 25.6.2020.

21. Z protokolu o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že dluh žalovaného ve výši nesplacené jistiny 29 330,44 Kč včetně příslušenství a smluvní pokuty 2 351 Kč, nákladů na vymáhání 7 905,48 Kč byl prohlášen za splatný dne 2.9.2020.

22. Z nákladů na vymáhání soud zjistil, že zachycoval podklady pro vyčíslení nákladů (datum, způsob upomínky, výši poplatku za upomínky).

23. Z výpisu z telefonní ústředny zjistil soud technické parametry a četnost spojení.

24. Ze smlouvy příkazní (a smlouvy o zpracování osobních údajů) bylo zjištěno, že se [právnická osoba] [právnická osoba] zavázala pro žalobkyni provádět správu pohledávek, úkony směřující k vydobytí pohledávek.

25. Z kvalifikované výzvy ze dne 10.2.2021 (včetně poštovního archu ze dne 12.2.2021) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

26. Soud pro nadbytečnost zamítl důkaz emailovými zprávami žalovaného o provedených úhradách, neboť celková částka, kterou žalovaný žalobkyni zaplatil, byla mezi účastníky nesporná. Rovněž pro nadbytečnost byly zamítnuty důkazy směřující k prokázání uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, a to sledování zásilek, tiskem z prostředí PC žalobkyně, doplňující sms o odeslané platbě, potvrzení o platbě platební bránou ThePay, neboť mezi stranami bylo uzavření smlouvy včetně jejího obsahu nesporné. Soud rovněž zamítl pro neschopnost důkazu objektivně prokázat rozhodné skutečnosti ve věci, důkaz rozhodnutím Finančního arbitra ze dne 15.1.2018 ve věci [právnická osoba], neboť toto rozhodnutí se týkalo jiných účastníků a nemohly jím být prokázány skutkové okolnosti v dané věci.

27. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že nesporná tvrzení účastníků, která vzal soud za svá dle § 120 odst. 3 o.s.ř. ve spojení se zjištěními ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru prokazovaly, že žalobkyně a žalovaný dne 3.5.2018 uzavřeli smlouvu s obsahem dle zjištěních učiněných ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud z čestného prohlášení, přehledu transakcí, výpisu z bankovních účtů, kopie občanského průkazu, protokolu [anonymizováno], protokolu ID, protokolu ISIR, výpisu z centrální evidence exekucí – všechny listiny předložené žalobkyní, vzal za prokázané, že si žalobkyně před uzavřením smlouvy opatřovala informace od žalovaného nejen k prokázání jeho totožnosti, ale zejména za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a při posouzení této schopnosti vycházela právě z předložených listin. Jelikož výpis z CNCB ze dne 20.3.2019 byl předložen žalovaným až v rámci řízení před soudem, dovodil soud, že žalobkyni údaje zjištěné z tohoto výpisu nebyly před uzavřením smlouvy s žalovaným dne 3.5.2018 známy. Soud při rozporuplnosti zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to zejména Přehledu transakcí zachycující nulové výdaje žalovaného oproti výdajům zjištěných z bankovního výpisu žalovaného pravidelně dosahujícího debetního zůstatku, konstatoval, že právě výpisy z bankovního účtu žalovaného považuje za nejvěrohodnější důkaz ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti, neboť zachycují spolehlivě a dostatečně za období čtyř měsíců před uzavřením smlouvy nejen veškeré příjmy žalovaného, ale také jeho výdaje. Zde zjištěný pravidelný měsíční debet, a to přestože žalovaný dosahoval pravidelného měsíčního výdělku ve spojení s existencí dalších půjček ([právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]), objektivně zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. U žalobkyně nemohly být tyto pochybnosti vyvráceny ani zjištěními z Čestného prohlášení, z kterého se naopak podávala ještě existence hypotéky a rovněž tak nemohly být tyto pochybnosti vyvráceny ani protokolem ISIR a výpisem z centrální evidence exekucí, neboť i přes nulový zápis v těchto databázích. Zjištění učiněná z ostatních listin vzal soud za prokázaná, neboť žádná ze stran neuplatnila námitky pravosti a správnosti a zjištění o rozsahu splácení odpovídalo i nesporným tvrzením účastníků.

28. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. platí, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

29. Za splnění podmínek § 153a odst. 1 o.s.ř. při částečném procesním uznání nároku žalovaným a návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, vyhověl soud výrokem I. žalobě v rozsahu uznání žalovaného, neboť šlo o spor, v rámci kterého mohou účastníci uzavřít smír dle § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř. Ve vztahu k splněním předpokladů rozsudku pro uznání nepřihlížel soud k výsledkům provedeného dokazování (viz. NS sp. zn. 20 Cdo 1053/2000).

30. O bývající části předmětu řízení (ve výši jistiny 24 755,44 Kč, smluvního úroku 13 776,96 Kč a nákladů na vymáhání 7 905,48 Kč) rozhodl soud dle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout na požádání žalovaného peněžní prostředky (40 000 Kč) a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se sjednanými úroky (45 % ročně.) Současně se jednalo o spotřebitelský úvěr dle § 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a práva a povinnosti stran podléhaly také z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle § 86 z.č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně jako poskytovatel úvěru povinnost před uzavřením smlouvy s žalovaným posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a pokud je to nezbytné i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně měla poskytnout úvěr žalovanému jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Přestože žalobkyně vyžádala od žalovaného spolehlivé a dostatečné informace, z výsledku posouzení jednoznačně vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, neboť při porovnání příjmů a výdajů žalovaného se žalovaný pravidelně ocital v debetu a s přihlédnutím k existenci dalších půjček zjištěných z výpisu z bankovního účtu mohlo být žalobkyni zřejmé, že se neutěšená finanční situace žalovaného bude prohlubovat. Žalobkyně, která přes důvodné pochybnosti poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr porušila povinnost dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. a tím vzniklo žalovanému oprávnění uplatnit námitku relativní neplatnosti smlouvy dle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. Jelikož žalovaný tuto námitku v řízení před soudem uplatnil a žalobkyně se proti ní nebránila, konstatoval soud dle § 87 odst. 1 z.č. 267//2016 Sb. neplatnost smlouvy o úvěru mezi účastníky. Účastníkům vznikla povinnost vydat, oč se obohatili plněním bez právního důvodu dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., což v případě žalovaného představuje vydání částky 40 000 Kč, která mu byla poskytnuta žalobkyní. Jelikož však žalovaný na tuto částku zaplatil 35 425 Kč a pro část jistiny 4 575 Kč nárok žalobkyně uznal, byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 24 755,44 Kč nedůvodným. V části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku 13 766,96 Kč i v části smluvených nákladů spojených s uplatněním pohledávky 7 905,48 Kč, šlo o nároky, které se odvíjely od neplatné smlouvy a tudíž i tyto nároky byly nedůvodné. Z těchto důvodů soud zamítl žalobu ve zbývající části, tak jak je uvedeno ve výrok II. tohoto rozsudku.

31. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.2 o.s.ř., podle kterého by náleželo právo na náhradu nákladů řízení převážně úspěšnému žalovanému. Jelikož se však žalovaný práva na náhradu nákladů řízení vzdal, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

32. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.