Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

14 C 77/2023

č. j. 14 C 77/2023-67

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-07-19 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSUH:2023:14.C.77.2023.3

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 10 157,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 157,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 527,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 157,71 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 8 357,71 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 357,71 Kč od 14. 7. 2021 do 11. 10. 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku 20,5 % ročně z částky 8 357,71 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 157,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 527,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 157,71 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 357,71 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 24. 3. 2020 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si účastníci sjednali vedení běžného účtu a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dní čerpání [anonymizováno], že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu a že se neocitne v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný však překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu a právní předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva, žalovanému zrušila poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek ve výši 8 357,71 Kč převedla dne 8. 3. 2021 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet], kde žalovanému umožnila dlužnou částku splácet ve splátkách. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku zesplatnila ke dni 13. 7. 2021 v částce 10 157,71 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě, což žalovaný opět neučinil a nadále dluží žalobkyni částku 10 157,71 Kč (skládající se z dlužné jistiny 8 357,71 Kč, poplatků a smluvní pokuty 1 800 Kč), 527,31 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení, úrok 29 % ročně z částky 8 357,71 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, a 8,5% úrok z prodlení ročně z částky 10 157,71 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 byl pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 24. 3. 2020 Smlouvu o bankovních produktech a službách (jejíž nedílnou součástí jsou Dispozice, základní Produktové podmínky, speciální Produktové podmínky, Sazebník, Úrokový lístek a Podmínky) jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést pro žalovaného platební účet a k tomuto účtu poskytnout kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Žalovaný se pak zavázal nepřekročit povolený limit. Žalovaný se v případě překročení povoleného limitu zavázal uhradit sankční poplatek dle sazebníku a dále hradit úroky sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu.

4. Z Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřených dne 24. 3. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] a výše úvěrového limitu ke sjednanému kontokorentnímu úvěru [anonymizováno] činila 5 000 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně. Součástí Dispozic byla i ujednání o dalších úrocích, poplatcích a nákladech na vymáhání.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému při uzavírání smlouvy informace dle § 95 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

6. Ze sazebníku poplatků a úrokového lístku bylo zjištěno, že upravovali poplatky totožně, jako bylo sjednáno ve smlouvě.

7. Z Všeobecných obchodních podmínek zejména pak z čl. 23 a násl. bylo zjištěno, že mezi stranami bylo ujednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně, že v případě překročení povoleného limitu a/nebo nedodržení měsíčního kreditního příjmu je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu a je povinna oznámit žalovanému číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých měsíčních anuitních splátek. Dále pak byl zjištěn mechanismus poskytnutí a splácení úvěru.

8. Z výpisů z úvěrového účtu a platební historie bylo zjištěno čerpání úvěru žalovaným ve výši 8 357,71 Kč a výše účtovaných poplatků za prodlení s úhradou 1 800 Kč (3 x 600 Kč).

9. Z Ukončení poskytování [anonymizováno] k běžnému účtu ze dne 9. 3. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu porušování smluvních ujednání zrušila poskytování úvěru a převádí zůstatek na nový běžný účet. Zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve 4 měsíčních splátkách.

10. Z oznámení o vyčíslení dluhu ze dne 14. 7. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 10 157,71 Kč do dne 28. 7. 2021.

11. Z žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne 24. 3. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným vyžadovala od žalovaného informace týkající se jeho příjmů a výdajů za účelem posouzení úvěruschopnosti, přičemž vycházela z ověřeného příjmu 17 710 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl doložen Potvrzením o výši příjmů zaměstnavatelem. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů a celkový čistý příjem domácnosti ční 37 000 Kč. Je v zaměstnaneckém poměru na dobu neurčitou a to od 11. 9. 2018, není ve výpovědní ani zkušební lhůtě. Ze mzdy mu nejsou prováděny srážky a ani nehradí žádné měsíční splátky.

12. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti pak bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela také z údajů bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a databáze MV ČR.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 včetně příloh (dohodě o výši úplaty, potvrzení o zaplacení úplaty, seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky postupitelem Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2022 podaným na poštu dle podacího lístku dne 14. 7. 2022.

14. Z výzvy k plnění ze dne 3. 11. 2022 odeslané žalovanému téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.

15. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a konstatoval, že shora provedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť v průběhu řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti.

16. Podle § 2662 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o účtu zavazuje ten, kdo vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

17. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli dne 24. 3. 2020 dle § 2662 o. z. smlouvu o účtu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést a zřídit pro žalovaného od určité doby v určité měně účet a umožnit vložení i výběry v hotovosti a provádět převody. Součástí smlouvy bylo i ujednání o možnosti právní předchůdkyně žalobkyně umožnit výběr nebo provedení převodu pěněních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků (povolený debet) a v této části dopadala na právní poměry i úpravy smlouvy o úvěru dle § 2665 o.z. ve spojení s § 2395 o.z.. Platnost smlouvy konstatoval soud ve vztahu k povolenému debetu (přečerpání) i dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při uzavírání smlouvy s žalovaným jen z ověřených příjmů ve výši 17 710 Kč měsíčně, což ve spojení s ostatními výdaji žalovaného a výší povoleného debetu 5 000 Kč nezakládalo v době uzavření smlouvy důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného povolený debet splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila tím, že žalovanému umožnila výběr nebo převod peněžních prostředků, ačkoliv na účtu nebyl dostatek, avšak žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, neboť peněžní prostředky nevrátil řádně a včas, čímž vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně v souladu se smlouvou čl. 24 všeobecných obchodních podmínek právo požadovat splacení celého dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně tohoto oprávnění využila a prohlásila celý dluh za splatný dne 13. 7. 2021. Požadovala-li žalobkyně, která následně vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 uzavřenou dle § 1879 o.z. úhradu dluhu 10 157,71 Kč a v důsledku prodlení žalovaného dle § 1970 o. z. i úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 25.6.2022 i kapitalizované výši 527,31 Kč, byly její nároky zcela důvodné. Nárok na úroky (29 % ročně z částky 8 357,71 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení) však byl důvodný pouze z části. Jelikož k prodlení žalovaného došlo po 24. 4. 2020 (a to prohlášením dluhu za splatný 13. 7. 2021) dopadala na právní poměry účastníků i úprava § 6 odst. 3 a § 122 odst. 4 z. č. 257/ 2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění z. č. 186/2020 Sb., účinného od 24. 4. 2020, podle které platí, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyni dle citovaného ustanovení vznikl od 90 dne prodlení, tj. od 12. 10. 2021 (90 dnů od splatnosti 13. 7. 2021) nárok na úroky jen ve výši 8,5 % ročně a nikoliv již ve smluvené sazbě 29 % ročně. Z těchto důvodů byla žaloba částečně zamítnuta v části převyšující úrokovou sazbu 8,5 % ročně výrokem II. tohoto rozsudku, a to pro 20,5 % ročně z částky 8 357,71 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla neúspěšná jen v poměrně nepatrné části (13 %), nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 157,71 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše nákladů řízení soud použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, množství postoupených pohledávek zjištěných z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek i okolnost, že smlouvy byly uzavírány na formuláři, nasvědčuje závěru, že žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově i právně obdobných věcech.

20. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.