14 C 97/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [obec] čp [číslo] rodinný dům se všemi součástmi a příslušenstvím, vše v obci a [katastrální uzemí], se zrušuje.

II. Žalované se přikazuje do výlučného vlastnictví pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [obec] čp [číslo] rodinný dům se všemi součástmi a příslušenstvím, vše v obci a [katastrální uzemí].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 000 000 Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované (své sestře) zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům se všemi součástmi a příslušenstvím, vše v obci a [katastrální uzemí] (dále je„ předmětná nemovitost“), přikázáním do výlučného vlastnictví žalobkyně a stanovení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované na vypořádací podíl částku 1 000 000 Kč. K důvodům žaloby uvedla, že předmětná nemovitost není dělitelná, obývá ji od smrti matky účastnic ([datum]), má zde svoji domácnosti, hradí zde náklady na údržbu, energie, daň z nemovitosti. Předmětnou nemovitost potřebuje žalobkyně k zajištění bydlení, neboť má zdravotní obtíže s chůzí a zde je bezbariérový přístup. Syn žalobkyně provedl v předmětné nemovitosti v roce 2016 rekonstrukci spočívající ve výměně dřezu, umyvadla, WC, vany, rozvodů, kanalizace, aby byl dům obyvatelný. [adresa], jenž je součástí pozemku p.č. st. [číslo] v obci a k.ú. [obec], udržoval po dobu 14 let manžel žalobkyně, tento dům sousedí s domem [adresa], který získala žalovaná od rodičů účastnic. Oba domy jsou odděleny, nemají společnou zeď a historicky nebyly jedním domem. Žalovaná předmětnou nemovitost ohrožuje tím, že nařízla zdivo a odmontovala karmu. Žalovaná nemovitost nepotřebuje, neboť má bydlení v domě [adresa], který společně s manželem přepsala na své dcery a také vlastní další nemovitosti – pozemek p.č. st. [anonymizováno] jehož součástí je dům [adresa], pozemek p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec]. Manžel žalované také vlastní nemovitosti pozemky p.č.st. [číslo], p.č. st. [číslo] jejichž součástí je stavba [anonymizována dvě slova] v k.ú. [obec]. V případě přikázání předmětných nemovitostí do vlastnictví žalované, by žalobkyni vznikla újmu spočívající ve vynaložení sil a finančních prostředků do bezbariérového bydlení a stěhování by pro ni znamenalo výrazný zásah do každodenních zvyklostí, samo obslužnosti a soběstačnosti.

2. Žalovaná také navrhla zrušení spoluvlastnictví a ve vztahu k vypořádání nejprve tvrdila reálnou dělitelnost, poté však přikázání celé nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví s povinností žalované zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku 1 000 000 Kč. K důvodům uvedla, že nemá jiné bydlení, na rozdíl od žalobkyně, která může bydlet v domě na adrese [adresa žalobkyně]. Žalobkyně obývá celou předmětnou nemovitost, prováděla zde stavební úpravy bez souhlasu žalované, předmětná nemovitost je zanedbaná. Žalobkyně brání vstupu žalované, odmítá reálné oddělení poloviny. Mezi účastnicemi jsou velmi špatné vztahy provázené slovním i fyzickým napadením. Žalovaná společně se svým mužem zakoupila od rodičů účastnic dům [adresa] za 50 000 Kč, který vznikl oddělením od domu [adresa], jenž je součástí pozemku p.č. st. [číslo] vše v obci [obec]. Oba domy spolu úzce souvisí, doposud mají společnou zeď. Matka účastnic bydlela až do [anonymizováno] [rok] v domě [adresa] a žalovaná obývala a stále obývá dům [adresa]. Dcery žalované i žalovaná chodívaly do domu [adresa] k [jméno] [příjmení] přespávat a rodina žalované společně s [jméno] [příjmení] fakticky tvořila společnou domácnost. [jméno] [příjmení] po hospitalizaci v nemocnici v [anonymizováno] [rok] pobývala až do své smrti s žalobkyní v domě [adresa] [ulice] [obec].

3. V rámci provedeného dokazování soud z nahlížení do katastru nemovitostí zjistil, že žalobkyně i žalovaná jsou zapsány jako spoluvlastníci nemovitostí, každá k podílu o velikosti [anonymizováno] k pozemku p.č.st. [číslo] jehož součástí je stavba, vše v obci a k.ú. [obec]. Z Usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] s právní mocí od [datum] jako veřejné listiny vzal soud za prokázané, že spoluvlastnictví účastnic vzniklo rozdělením pozůstalosti po [jméno] [příjmení] zemřelé dne [datum] (matce účastnic), a to podle nařízení zůstavitele tak že žalobkyně nabyla podíl ve výši ½ pozemku p.č.st. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům vše v obci a k.ú. [obec] v hodnotě 1 000 000 Kč a žalovaná nabyla podíl ve výši [anonymizováno] pozemku p.č.st. p.č.st. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům vše v obci a k.ú. [obec] v hodnotě 1 000 000 Kč. Žádná z účastnic během řízení netvrdila okolnosti, z nichž by vyvozovala neexistenci spoluvlastnictví nebo jinou výši spoluvlastnického podílu.

4. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že se na pozemku p.č.st. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu p. [číslo] v obci a k.ú. [obec] se nachází také stavba garáže nevidované v katastru nemovitostí, vzniklé nejpozději v roce [rok], se samostatným vstupem z ulice [ulice] a dále se zde nachází dva drobné přístřešky k uskladnění dřeva. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že se na tomto pozemku nenachází jiné stavby ani studna.

5. V průběhu řízení žádná z účastnic netvrdila skutečnosti rozhodné pro odklad spoluvlastnictví ani skutečnosti, z nichž by vyvozovala vážný zájem bránící zrušení spoluvlastnictví. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že nedošlo k zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodou.

6. Po změně skutkových tvrzení žalované ohledně reálně dělitelnosti bylo mezi účastnicemi nesporné, že při reálném rozdělení předmětné nemovitosti podélným řezem pozemku (podélný řez parcely a tomu odpovídající vertikální řez domem [adresa]), kdy tento způsob dělení nejvíce odpovídá snaze obou účastnic obývat nemovitost, by došlo podstatnému snížení hodnoty předmětné nemovitosti. V domě [adresa] by v důsledku dělení došlo ke vzniku malých obytných prostor a na pozemku by došlo ke vzniku úzkého pásu plochy dvora. Náklady na reálné rozdělení by byly nepřiměřeně vysoké, převyšovaly by 15% z obvyklé ceny předmětných nemovitostí a žádná z účastnic nebyla ochotna se na těchto nákladech podílet. Dělení předmětných nemovitostí není dobře možné s ohledem na vznik celků, které by nebylo možno účelně užívat, náklady na rozdělení i také špatné vztahy mezi účastnicemi, které doposud vylučovaly poklidné sousedské soužití.

7. Mezi účastnicemi bylo také nesporné, že předmětná nemovitost vždy sloužila k bydlení rodiny účastnic. Obě účastnice mají k majetku citovou vazbu, neboť majetek považují za připomínku zemřelých rodičů. Každá z účastnic má zájem, aby jí byl majetek přikázán do jejího výlučného vlastnictví, a v takovém případě jej každá z nich hodlá užívat osobně k bydlení a nehodlá přenechat užívání předmětné nemovitosti k užívání osobě blízké.

8. Dále bylo mezi účastnicemi nesporné, že žalovaná společně se svým manželem zakoupila od rodičů účastnic dům [adresa] a účelem prodeje byla snaha rodičů vypořádat majetkové vztahy mezi účastnicemi 9. Dále byla mezi účastnicemi nesporná i obvyklá cena předmětných nemovitostí – 2 000 000 Kč. Každá z účastnic nabídla druhé k vypořádání částku 1 000 000 Kč a do této výše vypořádacího podílu obě účastnice promítly jen obvyklou cenu nemovitosti a výši spoluvlastnického podílu.

10. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně bydlí v předmětné nemovitosti a má zde svou domácnost.

11. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně v roce [rok] prováděla v předmětné nemovitosti stavební úpravy (výměna dřezu, rozvody) za účelem obyvatelnosti domu bez souhlasu žalované. Žalobkyně není schopna sama předmětnou nemovitost udržovat. Dále bylo mezi účastnicemi nesporné, že dobu užívání domu [adresa] žalobkyní žalovaná nehradí energie, vodu a daň z nemovitosti.

12. Z přehledu produktů a služeb vystaveného [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že na jméno [celé jméno svědka] veden zůstatek na účtu 400 897,43 Kč bez výpovědní doby a zůstatek [částka] s výpovědní lhůtou 1 měsíc. Z výpovědi [celé jméno svědka] manžela žalované bylo zjištěno, že on souhlasí s tím, aby finanční prostředky z jejich společného jmění manželů byly použity na vyplacení podílu žalobkyni.

13. Z potvrzení o vedení účtu [právnická osoba] bylo zjištěno, že na jméno žalobkyně je veden účet se zůstatkem [částka].

14. Fotografie na čl. 18 až 19 zachycovaly uliční pohled na dům [adresa] a to včetně schodů vedoucích ke vstupním dveřím. Z fotografie na čl. 91 bylo zjištěno, že zachycuje detail vstupu do domu [adresa] s deseti schody. Z fotografie na čl. 110 byl zjištěn bezbariérový vstup ze dvora do domu [adresa]. Z fotografie na čl. 132 bylo zjištěno, že za vstupem ze dvora do domu [adresa] nejsou uvnitř obytného prostoru výškové rozdíly. Z fotografií na čl. 12, 13 byl zjištěn interiér dom [adresa] také bez výškových rozdílů.

15. Z fotografie na čl. 85 detail vstupu do garáže bylo zjištěno, že z pozemku do garáže vede pět schodů.

16. Z lékařské zprávy žalobkyně ([datum]) bylo zjištěno, že žalobkyně je dlouhodobě schopna chůze pouze s oporou dvou francouzských holí a to jen po rovině.

17. Z lékařské zprávy žalované ([datum]) bylo zjištěno, že žalovaná trpěla zhoršením [anonymizována čtyři slova], otoky s omezenou hybností. Z lékařské zprávy žalované ([datum], [datum]) bylo zjištěno, že žalovaná trpí [anonymizována dvě slova] s nutností šetření dolních končetin.

18. Z fotografií na čl. 54 až 55 bylo zjištěno, že zachycují pohled z ulice na dům [adresa] a stav dvora a zahrady v domě [adresa]. Tvrdila-li žalovaná, že fotografie dvora a zahrady byly pořízeny krátce před tím, než byly založeny do spisu a zachycují aktuální stav dvora, soud uvěřil aktuálnosti pořízených fotografií, neboť odpovídaly zachycenou roční dobu a zachycovaly také na dvoře porostlé pozůstatky po rekonstrukci (WC, trubky), kdy podle vyjádření samotné žalobkyně měla probíhat rekonstrukce (mimo jiné WC a trubek) již v roce 2016 a stupeň porostu vylučoval, že by byla fotografie pořízena v době provádění rekonstrukce. Z těchto fotografií bylo zjištěno, že na dvoře jsou aktuálně nejen pozůstatky po rekonstrukci z roku 2016, ale také to že pozemek je zarostlý, neudržovaný a i ke vstupu do garáže jsou schody (pět).

19. Z fotografie na čl. 86 detail pozůstatků po rekonstrukci bylo zjištěno, že na pozemku jsou zarostlé pozůstatky po rekonstrukci – umyvadlo, řez, vana, WC, trubky.

20. Z vyjádření městského stavebního úřadu ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo vydáno [jméno] [příjmení] povolení k provedení přístavby jeho rodinného domu [adresa] za současného stanovení podmínek ve lhůtě dvou let.

21. Z kupní smlouvy ze dne [datum] registrované Státním notářstvím dne [datum] bylo zjištěno, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávající a manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, kterou prodávající převedli na kupující vlastnické právo k části pozemku p. [číslo] to„ dílec d“ o výměře [výměra] a části pozemku p. [číslo]„ [anonymizována dvě slova]“ o výměře [výměra], obě části dle geometrického plánu ze dne [datum], čímž vznikne parcela st. p. [číslo] i se stavbou tj. reálně oddělenou částí původního domu [adresa] a k zahradě p. [číslo] za kupní cenu dle úředního odhadu [částka].

22. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že dům [adresa] má samostatný vstup z ulice, samostatný vstup ze dvora, samostatné el. obvody, odpady, střechu.

23. Z fotografie na čl. 67 bylo zjištěno, že s domem [adresa] sousedí dům [adresa], oba domy jsou charakterem odlišné, mají jinou výšku, jiné usazení oken, vstupy v rozdílné výšce a dům [adresa] charakterem více odpovídá sousednímu domu z druhé strany označeném jako dům p. [příjmení].

24. Z fotografie na čl. 84 byl zjištěn zazděný vstup a z fotografie na čl. 90 byl zjištěn rozvod (dle tvrzení žalované mezi domy [adresa]).

25. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je zapsána jako vlastník pozemku p.č.st. 968 jehož součástí je stavba a pozemků p. [číslo] vše v k.ú. [obec]. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že manžel žalované [celé jméno svědka] je zapsán jako vlastník pozemku p.č.st. [číslo] jehož součástí je stavba, pozemku p.č. st. [číslo] jehož součástí je stavba v k.ú. [obec]. Potvrzení [územní celek] prokazovalo, že žalovaná nemá na adrese [adresa] [obec] hlášen trvalý pobyt.

26. Výpis z katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [obec] č. [list vlastnictví] prokazoval, že žalovaná není zapsána jako vlastník pozemku p.č.st. [číslo] jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], nýbrž že tento pozemek vlastní [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení]. Tímto výpisem vzal soud za prokázané, že na pozemku p.č.st. [číslo], pozemku p.č.st. [číslo], pozemku p. [číslo] p. [číslo] je zřízeno ve prospěch žalované a jejího manžela [celé jméno svědka] věcné břemeno užívání, a to na základě smlouvy o převodu nemovitostí – odstupní smlouva ze dne [datum]

27. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je spoluvlastník podílu o vel 2/3 k pozemku p.č. st. 943 jehož součástí je stavba [adresa] na adrese [adresa]. Z fotografie na čl. 82 bylo zjištěno, že zachycuje dvojposchoďový řadový dům [adresa] se zvýšeným vstupem se schodištěm (9 schodů). Z fotografie na čl. 111 byl zjištěn detail schodiště k domu [adresa] (9 schodů). Z fotografie na čl. 112 byl zjištěn bezbariérový vstup ze zahrady do domu [číslo].

28. Z fotografie na čl. 87 bylo zjištěno, že zachycuje dům [adresa]. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je vlastníkem pozemku p.č. st. [rok] jehož součástí je dům [adresa]. Tato zjištění vyvracela tvrzení žalované, že dům [adresa] náleží také žalobkyni.

29. Ze složenky a výzvě k úhradě daně z nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila daň z nemovitostí, nebylo však zjištěno, které nemovitosti byly předmětem daně. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná hradila v roce 2005 plynoinstalační práce v rodinném domě [anonymizována dvě slova], avšak nebyl zjištěn dům, kde práce probíhaly.

30. Z poukázek čl. 78 – 79, faktury a stvrzenky na čl. 80, potvrzení na čl. 81 bylo zjištěno, že byly vystaveny na jméno [jméno] [příjmení] a nebylo zjištěno, jaká osoba uhradila částky na nich obsažené.

31. Z protokolu o jednání před notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] bylo zjištěno, že ve věci pozůstalosti po [jméno] [příjmení] zemřelé [datum] byly účastnicemi žalobkyně a žalovaná, které dědictví neodmítly a učinily společné prohlášení o pozůstalostním majetku, do něhož zahrnuly předmětnou nemovitost v obvyklé ceně 2 000 000 Kč.

32. Z emailové korespondence mezi právními zástupci účastnic ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně během řízení o pozůstalosti nabízela žalované výplatu dědického podílu částkou 1 000 000 Kč, kterou žalovaná odmítla.

33. Z přípisu (čl. 17) bylo zjištěno, žalovaná sděluje žalobkyni poté, co bylo ukončení řízení o pozůstalosti, že přes její zákaz obývá dům, a proto ona si nyní bere z domu a pozemku přesně odměřenou polovinu, žádá vyklizení druhé poloviny a uvedení neoprávněných úprav do původního stavu.

34. Fotografie na čl. 14 -15 zachycovaly exteriér domu [adresa] v místě, kde byla zbudována dřevěná podesta pod oknem, pod nímž byla naříznuta stěna a nad oknem byla udělána sonda pod omítku.

35. Z fotografie na čl. 101 bylo zjištěno umístění okna na domě [adresa], u něhož bylo naříznuté zdivo. Fotografie na čl. 102 zachycovala hloubku řezu u okna [anonymizováno] cm. Z fotografií na čl. 107 až 108 byla zjištěna délka řezu. Fotografie na čl. 115 zachycovala detail sondy zdiva pod omítkou.

36. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], manžela žalované, bylo zjištěno, že společně s žalovanou zakoupili od rodičů žalované dům [adresa] v [anonymizována dvě slova] za cenu cca 45 000 Kč s tím, že touto částkou bude vyplacena žalobkyně, což bylo projevem snahy rodičů vypořádat obě sestry. Žalovaná a svědek předali peníze za dům [adresa] přímo matce účastnic a tato sama vypořádávala nároky s žalobkyní a to nejen za dům, ale také za automobil, který vlastnil otec účastnic na polovinu s manželem žalobkyně. Kupní cena za dům [adresa] byla rodiči žalované stanovena také s přihlédnutím k práci svědka a manžela žalobkyně, kteří po dobu jednoho roku opravovali dům [adresa]. Svědek ve své výpovědi popřel, že by dům [adresa] opravoval jen manžel žalobkyně, neboť tento opravovali společně vyjma tří týdnů, kdy se svědek oprav neúčastnil. Z výpovědi bylo zjištěno, že žalovaná a svědek„ přepsali“ dům [adresa] na své dcery, neboť svědek má nemanželského syna. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že společně s manželkou přebývá v domě [adresa], kde má zřízeno věcné břemeno a vedle toho se také zdržuje v nemovitostech na [obec], kde je kvalita bydlení ovlivněna špatnou infrastrukturou. Také žalovaná má nemovitosti v této oblasti. Žalovaná má zdravotní obtíže, avšak svědek se nedokázal vyjádřit, zda má žalovaná zhoršenou hybnost. Z výpovědi dále vyplynulo, že mezi oběma účastnicemi panuje nevraživé nepřátelství, žalobkyně od smrti matky účastnic obývá dům [adresa], odmítá tam kohokoliv vpustit a žalované neumožnila ani prohlídku nemovitosti. Svědek proto zbudoval žalované lešení k nahlédnutí do nemovitosti v únoru 2020. Při tom došlo k naříznutí s hloubkou max. [anonymizováno] cm, nedošlo k naříznutí cihly, a protože se mluvilo o rozdělení, chtěl, aby byly připraveny podklady pro projektanta a chtěl zbudovat druhý vstup. Žalobkyně umožnila prohlídku nemovitosti až ani před týdnem. Žalobkyně prováděla v domě stavební úpravy kuchyně a koupelny bez souhlasu žalované. Svědek usuzoval na tyto stavební úpravy dle stavebního odpadu na dvoře. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že souhlasí s tím, aby finanční prostředky tvořící společné jmění manželů byly použity na výplatu podílu žalobkyně.

37. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] (dcery žalované) bylo zjištěno, že ona společně s rodiči (žalovanou a [celé jméno svědka]), synem ve věku 25 let obývá dům [adresa] v [anonymizována dvě slova] a snaha zajistit synovi bydlení brání tomu, aby v domě mohla i nadále bydlet žalovaná. Syn svědkyně v domě bydlí od mala, právo bydlení není zajištěno listinou, studuje v [obec] a má přítelkyni. [adresa] má jen tři pokoje, jednu koupelnu v patře a žalovaná společně s manželem obývá pokoj v přízemí. Žalovaná má zdravotní obtíže a špatně chodí. Z výpovědi bylo dále zjištěno, že žalovaní i [celé jméno svědka] vlastní nemovitosti na [obec], avšak dle svědkyně není celoročně obyvatelná z důvodu špatné infrastruktury a v [obec] má [celé jméno svědka] dílnu. Za života [jméno] [příjmení] žijící v domě [adresa] se rodina běžně navštěvovala a pomáhali jí, vymalovali zde, spravily okapy a koupili karmu, kterou po odstěhování babičky odmontovali. Od smrti [jméno] [příjmení] dům [adresa] obývá pouze žalobkyně, která odmítala, aby se žalovaná do domu podívala a prováděla zde dle uloženého odpadu na dvoře stavební úpravy bez souhlasu žalované. Z výpovědi vyplynulo, že za účelem nahlédnutí do nemovitosti zbudoval [celé jméno svědka] pro žalovanou dřevěnou podestu. Vztahy mezi účastnicemi jsou napjaté, panují nadávky, výhružky, syn žalobkyně volal na žalovanou policii a žalobkyně měla při domluvě hodit po žalované berlou. Z výpovědi dále vyplynulo, že vstup do domu přes garáž je neudržovaný a i zde jsou schody.

38. Z výpovědi [celé jméno svědkyně] (dcery žalované) bylo zjištěno, že [celé jméno svědkyně] řeší bytovou potřebu svého syna, a proto by bylo vhodné, aby žalovaná získala dům [adresa] propojený zahradou s domem [adresa], který dříve obývala [jméno] [příjmení] a bezprostředně se chodilo mezi domy i několikrát za den. Žalovaná by získání domu [adresa] měla zajištěn zcela bezbariérový vstup, a to právě přes zahradu domu [adresa], kde není ani jeden schod. Žalobkyně tuto možnost nemá, neboť vstup z ulice má [anonymizováno] schodů a vstup přes garáž [anonymizováno] schodů. Z výpovědi bylo zjištěno, že žalobkyně začala užívat dům [adresa] po smrti [jméno] [příjmení] bez souhlasu žalované, odmítala zde žalovanou pustit, a společně se svým synem zde žalobkyně provedla stavební úpravy bez souhlasu žalované. Žalobkyně nenechala svědkyni žádnou památku po [jméno] [příjmení] a žalované neumožnila ani prohlídka nemovitosti po smrti [jméno] [příjmení], a proto byla za účelem prohlídky zbudována podesta k oknu. Poprvé si žalovaná prohlídla nemovitost až před 14 dny. Vztahy mezi účastnicemi jsou provázeny těžkou nenávistí a podle svědkyně by nemohly být sousedkami.

39. Z varování nebyly zjištěny žádné významné skutečnosti, neboť nebylo podepsáno a obsahovalo obecné sdělení o ztrátě trpělivosti. Z fotografie na čl. 83 zachycující [jméno] [příjmení] nebyly zjištěny skutečnosti rozhodné pro spor účastníků.

40. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování fotografiemi na čl. 35-36, varováním na čl. 37, přípisem na čl. 38, fotografiemi na čl. 39 až 40, neboť tento návrh byl vzat zpět. Dále soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť skutečnost, že žalovaná odmontovala karmu v domu [adresa] ještě za života [jméno] [příjmení], byla prokázána výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně]. Měla-li být výpověď svědka provedena k tvrzení žalobkyně o opravách domu [adresa] manželem žalobkyně po dobu 14 let, vyšel soud z vyjádření žalobkyně samotné, která se plně ztotožnila s výpovědí vyslechnutého svědka [celé jméno svědka] o tom, že svědek a manžel žalobkyně opravovali dům [adresa] společně pod dobu jednoho roku vyjma třítýdenní výluky svědka [celé jméno svědka]. Z těchto důvodů bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o opravách manželem po dobu 14 let a přestože žalobkyně měla za to, že podíl práce manžela žalobkyně byl větší než [celé jméno svědka] jednalo se již o její nové tvrzení uplatněné v rozporu s koncentrací řízení dle § 118b) o.s.ř. k němuž nemohl soud již dokazování provádět. Soud zamítl návrh na doplnění dokazovaní výslechem účastníků, neboť tento důkaz má být dle § 131 odst. 1 o.s.ř. nařízen jen tehdy nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak a žalovaná, která tento důkaz navrhovala, vždy k prokázání svých tvrzení označila i jiné důkazy.

41. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) přičemž vzal za svá shodná skutková zjištění dle § 120 odst. 3 o.s.ř. Jelikož v průběhu řízení nebyla u žádné listiny vznesena námitka pravosti a správnosti považoval soud zjištění učiněná z listin za pravdivá, neboť současně nebyla učiněna o téže skutečnosti protichůdná zjištění z vícero provedených listin. U předložených fotografií domu, obě účastnice prohlásily, že jde o fotografie domu [adresa], čímž bylo ztotožněno místo pořízení. Výpovědi svědků, ačkoliv se jednalo o blízké rodinné příslušníky žalované, považoval soud za věrohodné, neboť se shodovaly nejen v popisu chování žalobkyně, ale také žalované, které mohlo jít k její tíži (naříznutí zdiva).

42. Žalobkyně prokázala svoji solventnost potvrzením o vedení účtu a žalovaná prokazovala svoji solventnost přehledem produktů a služeb ve spojení s výpovědí svědka [celé jméno svědka], z níž vyšlo najevo, že svědek souhlasí s použitím prostředků na výplatu podílů. Jelikož žádná ze stran nevznesla námitky pravosti listin ani neuplatnila skutečnosti popírající solventnost druhé z účastnic, bylo ve věci prokázáno, že jak žalobkyně tak žalovaná disponují dostatečnými finančními prostředky k zaplacení obvyklé ceny spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech 1 000 000 Kč.

43. Pořízenou fotodokumentací domu [adresa] (foto na čl. 12-13, [číslo], 85 91, 110, 132) vzal soud za prokázané, že vstup do domu [adresa] není bezbariérový, neboť vchod z ulice má deset schodů a i vchod přes garáž má pět schodů. Bezbariérový zůstává jen interiér domu bez výškových rozdílů a vstup ze dvora do domu.

44. Lékařskými zprávami vzal soud za prokázané, že jak žalobkyně tak žalovaná trpí zdravotními obtížemi projevujícími v chůzi a u žalobkyně je pro zdravotní stav chůze do schodů vyloučena.

45. Fotografiemi na čl. 54 až 55 ve spojení s fotografií na čl. 86 a výpovědí svědků (všichni svědkové potvrdili, že žalovaná nedala souhlas s provedením stavebních úprav) vzal soud za prokázané, že žalobkyně v roce 2016 prováděla v předmětné nemovitosti rekonstrukci spočívající ve výměně WC, rozvodů, dřezu, vany, umyvadla bez souhlasu žalované a od doby provedení rekonstrukce zůstaly ležet tyto pozůstatky na dvoře a pozemek je zarostlý a neudržovaný. Tato zjištění prokazovala, že žalobkyně, která s ohledem na věk a zdravotní stav není schopna nemovitost sama udržovat, ji v části dvora řádně neudržuje ani za pomoci jiné osoby.

46. Ačkoliv vyjádřením městského úřadu ze dne [datum] ve spojení s kupní smlouvou ze dne [datum] prokazovalo nejprve vznik domu [adresa], poté jeho přístavbu a následné oddělení části – nyní domu [adresa], nebyla těmito důkazy prokázána existence společné zdi mezi domy [adresa] a [adresa] jak tvrdila žalovaná. Také zjištění z fotografie na čl. 67 nenasvědčovala existenci společné zdi a naopak fotografie na čl. 84 zachycující zazděný vstup ve spojení s nespornými tvrzeními účastnic o samostatných vstupech, samostatných obvodech, odpadech a střechách, prokazovala stavebně technicky provedenou oddělenost domu [adresa] a domu [adresa].

47. Kupní smlouva ze dne [datum] také prokazovala, že žalovaná společně s manželem již jednu nemovitost po svých rodičích získala, a to [adresa] za částku 50 000 Kč. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyšlo najevo, že kupní cena (v jejíž výši se promítla jak hodnota prací svědka [celé jméno svědka], tak hodnota prací manžela žalobkyně) měla být rodiči následně vyplacena žalobkyni, což bylo vedeno snahou rodičů vypořádat obě účastnice.

48. Z nahlížení do katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že jak žalobkyně tak žalovaná mají možnost bydlet v jiné nemovitosti, neboť žalobkyně je spoluvlastníkem pozemku p.č. st. 943 jehož součástí je dům [adresa] na adres [adresa] [číslo] jehož součástí je dům [adresa] v [anonymizována dvě slova].

49. K žalobkyní tvrzené nemožnosti obývat dům [adresa] v [obec] pro jeho bariérovost, vzal soud fotografií na čl. 82 za prokázané, že tento dům má u vstupu z ulice [anonymizováno] a je [anonymizováno]. Při srovnání vstupu do domu [adresa] v [obec] a do domu [adresa] v [anonymizována dvě slova], soud konstatoval, že fotografie na čl. 82, 111 a fotografie na čl. 91 prokazovaly, že oba vstupy mají srovnatelné množství schodů a jsou stejně přístupné. Fotografie na čl. 110 i fotografie na čl. 112 prokazovaly, že oba domy mají bezbariérový přístup ze zahrady, avšak u domu [adresa] byl prokázán i výškový rozdíl při vstupu z garáže (viz foto čl. 54- 55) a u domu [adresa] v [obec] nebylo prokázáno, zda i vstup do zahrady je bariérový či nikoliv. S ohledem na bariérový vstup do obou domů (jak [adresa] tak [adresa]) vzal soud za prokázané, že žalobkyně může užívat i dům [adresa] stejným způsobem jako nyní užívá dům [adresa], který má obdobný bariérový přístup (bráno na úroveň prvního obytného patra domu [adresa]), kdy ani jeden z domů nemá zvláštní úpravy např. výtah k vstupu. Namítala-li žalobkyně vznik újmy spočívající v nákladech na zařízení nového bezbariérového bydlení, pokud ji nebude nemovitost přikázána, považoval soud tuto námitku za nedůvodnou, při prokázané bariérovosti přístupu jak do domu p. [číslo] v [obec] tak do domu [adresa] v [anonymizována dvě slova].

50. Pokud žalovaná tvrdila, že nemá vlastní bydlení, byla tato skutečnost vyvrácena nejen výpisem z katastru nemovitostí, ale také výpovědí [celé jméno svědkyně] dle které žalovaná stále bydlí v domě [adresa] v [anonymizována dvě slova]. Vznikla-li v rodině [celé jméno svědkyně] potřeba řešit bytovou situaci syna, tak jak prokazovala nejen výpověď [celé jméno svědkyně], ale také [celé jméno svědkyně], není touto potřebou dotčeno věcné břemeno užívání zřízení ve prospěch žalované a jejího manžela [celé jméno svědka]. Věcné břemeno, jehož existence byla prokázána nejen výpovědí [celé jméno svědka], ale také výpisem z katastru nemovitostí i nadále opravňuje žalovanou pozemek p.č. st. [číslo] jehož součástí je dům [číslo] užívat a tímto způsobem má žalovaná zajištěno bydlení. Skutečnost, že žalovaná není vlastníkem nemovitostí, v níž bydlí, nezohlednil soud ve prospěch žalované jako důvod pro přikázání, neboť vzal výpovědí svědka [celé jméno svědka] ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí a kupní smlouvou ze dne [datum] za prokázané, že žalovaná společně s [celé jméno svědka] tuto nemovitost vlastnila a následně ji oba převedli na své dcery a vlastnictví domu dobrovolně pozbyla.

51. Při této prokázané možnosti bydlení žalobkyně i žalované v jiné nemovitosti než v domě [adresa] v [anonymizována dvě slova], již bylo bezpředmětným zda žalovaná a její manžel vlastní další nemovitosti v k.ú. [obec] (jak bylo prokázáno nahlížením do katastru nemovitostí, potvrzení obce Vyškovec) i jejich nevhodnost k celoročnímu užívání (jak prokazovaly výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně]).

52. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] i [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že se obyvatelé domu [adresa] se s [jméno] [příjmení] žijící v domě [adresa] běžně navštěvovali i s ohledem na průchodnost sousedních zahrad, vzájemně si pomáhali, koupili do domu [adresa] karmu, kterou po odstěhování [jméno] [příjmení] odmontovali. Tato zjištění ani ve spojení s předloženou fakturou za plynoistalaci, poukázkami, fakturou a stvrzenkou na čl. 80, potvrzením na čl. 81 však neprokazovala, tvrzení žalované, že by vedla s [jméno] [příjmení] jednu domácnost, tj. že by se vzájemně podíleli na úhradě veškerých potřeb a nákladů.

53. Obvyklou cenu předmětných nemovitostí vzal soud za prokázanou nejen shodnými skutkovými tvrzeními účastnic, ale také protokolem o jednání před notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]

54. Z emailové korespondence právních zástupců účastnic v průběhu pozůstalostního řízení vzal soud za prokázaný postoj žalobkyně ke způsobu vypořádání přikázáním do jejího vlastnictví. Emailová korespondence právních zástupců také prokazovala, že žalovaná tento návrh odmítla stejně jako v průběhu soudního řízení. Naproti tomu postoj žalované ke způsobu vypořádání spoluvlastnictví se měnil, neboť nejprve se přikláněla o reálné rozdělení předmětných nemovitostí, jak prokazoval přípis na čl. 17 a za tímto účelem byla do domu [adresa] udělána také sonda v místě překladu nad oknem (zachycená na fotografiích čl. 14-15, detail čl. 115) a poté změnila stanovisko a navrhovala přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví.

55. Výpovědi svědků – [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] vzal soud za prokázané, že od smrti [jméno] [příjmení] [datum] žalobkyně obývá předmětné nemovitosti bez vysvětlení, bez souhlasu žalované, bránila žalované ve vstupu do nemovitosti i jen za účelem prohlídky a umožnila žalované prohlídku až v srpnu [rok].

56. Výpovědí [celé jméno svědkyně] vzal soud také za prokázané, že karma byla z domu [adresa] odmontována ještě za života [jméno] [příjmení]. S ohledem na povahu tohoto zásahu a dobu, že se tak stalo ještě za života [jméno] [příjmení], nelze odmontování karmy považovat za vážný důvod opravňující žalobkyni odepřít žalované prohlídku i užívání předmětných nemovitost po dobu tří a půl roku. Soud považoval za nedůvodné chování žalobkyně, která odepřela žalované vstup do domu. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] i [celé jméno svědkyně] vzal soud za prokázané, že za účelem nahlédnutí do předmětné nemovitosti zbudoval [celé jméno svědka] v únoru 2020 pro žalovanou dřevěnou podestu pod oknem a při tom nařízl svisle také omítku do hloubky [anonymizováno] cm. Takto zjištěnému rozsahu naříznutí odpovídala i zjištění učiněná z fotografií na čl. 101 -102. Hodnotila-li žalobkyně rozsah naříznutí zdiva jako poškozování předmětných nemovitostí žalovanou, soud se k tomuto hodnocení nepřiklonil, neboť zbudování podesty a s tím související naříznutí bylo reakcí žalované na léta trvající odmítavý postoj žalobkyně umožnit žalované prohlídku předmětných nemovitostí po smrti [jméno] [příjmení] a to za situace, kdy žalobkyně bydlela v nemovitosti bez souhlasu žalované a také zde bez vědomí žalované prováděla stavební úpravy (výměna dřezu, umyvadla, WC, vany, rozvody, kanalizace). Z těchto důvodu soud považoval poškozování nemovitosti žalovanou účelové tvrzení žalobkyně.

57. Podle § 1143 z.č. 89/2012 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.z.) platí, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

58. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi účastnicemi vzniklo spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti rozdělením pozůstalosti podle nařízení zůstavitele a každé z účastnic náležel spoluvlastnický podíl o [anonymizováno] Jelikož obě účastnice usilovaly o zrušení spoluvlastnictví a žádná z nich netvrdila skutečnosti rozhodné pro odklad zrušení spoluvlastnictví dle § 1154 a násl. o.z. ani skutečnosti rozhodné pro zamítnutí návrhu na zrušení spoluvlastnictví dle § 1140 odst. 2 o.z. zrušil soud spoluvlastnictví účastnic a provedl jeho vypořádání dle § 1144 a násl. o.z.. Vázán taxativní posloupností způsobů vypořádání se soud nejprve zabýval rozdělením společné věci, avšak zde konstatoval nemožnost rozdělení pro podstatné snížení hodnoty předmětné nemovitosti, vznik malých celků, které by nebylo možné dobře a účelně užívat, nepřiměřeně vysoké náklady na rozdělení převyšující 15% z obvyklé ceny nemovitostí a neochotu spoluvlastníků podílet se na těchto nákladech. Následně se soud zabýval druhým způsobem vypořádání přikázání jednomu ze spoluvlastníků za náhradu dle § 1147 o.z.. Obě účastnice splňovaly subjektivní předpoklady pro přikázání, neboť obě projevily zájem, aby byla nemovitost přikázána do jejich vlastnictví a obě také prokázaly svoji solventnost ve vztahu k obvyklé ceně nemovitostí a výši spoluvlastnického podílu. Obě také prokázaly dispozici s volnými finančními prostředky (žalobkyně uložením na účtu, žalovaná krátkou výpovědní dobou 1 měsíce). Z objektivních předpokladů obě účastnice prokázaly totožnou výši spoluvlastnického podílu i účelné využití – obě chtěly v nemovitosti samy bydlet, ačkoliv měly obě zajištěno bydlení i v jiných nemovitostech bezbariérově srovnatelných s předmětnou nemovitostí. Obě účastnice mají k nemovitosti osobní vztah a považují ji za připomínku rodičů. U žalobkyně je tento osobní vztah zesílen tím, že na rozdíl od žalované ještě nemovitost po rodičích nezískala. Neměnnost postoje žalobkyně při vypořádání také nasvědčuje dlouhodobému a trvalému zájmu o přikázání nemovitosti. Také u žalované shledal soud trvalost zájmu získat nemovitost nebo alespoň její část, o čemž svědčí původně zastávané reálné rozdělení žalovanou následně změněné na přikázání do jejího vlastnictví. Osobní vztah k nemovitosti nebyl u žalované zesílen tím, že by v předmětné nemovitosti vedla společně s [jméno] [příjmení] společnou domácnost, neboť tato skutečnost prokázána nebyla. Ačkoliv by skutečnost, že žalobkyně obývá nemovitost, má zde svoji domácnost a hradí zde náklady, svědčila v její prospěch, v této věci přihlédl soud k chování žalobkyně, která dlouhodobě (více jak tři roky) bezdůvodně vylučovala z užívání nemovitostí žalovanou (nebylo prokázáno poškozování nemovitosti žalovanou), sama nemovitost užívala bez jejího souhlasu a činila rozsáhlé stavební úpravy také bez ohledu na stanovisko a souhlas žalované. Dlouhodobé vylučování žalované z užívání nemovitosti ve spojení s neschopností žalobkyně zajistit prostřednictvím jiné osoby údržbu dvora, byly důvody, pro které se soud přiklonil k přikázání nemovitosti do vlastnictví žalované při přes zesílený osobní vztah u žalobkyně. Současně tento způsob vypořádání vylučuje, aby se účastnice, mezi nimiž panuje„ těžká nenávist“ (vyjádření svědkyně [celé jméno svědkyně]), staly sousedkami a nadále mezi nimi docházelo při sousedském soužití ke konfliktům. Výše přiměřené náhrady byla stanovena dle obvyklé ceny nemovitostí 2 000 000 Kč, výši spoluvlastnického podílu i shodného návrhu obou účastnic.

59. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci bylo zrušeno spoluvlastnictví dle návrhu obou z účastníků, jde o řízení iudicium duplex a současně obě účastnice navrhovaly stejný způsob vypořádání. Z těchto důvodů i ve vztahu k povaze řízení, v němž soud není vázán návrhy účastníků dle § 153 odst. 2 o.s.ř., neboť z právního předpisy vyplývá určitý způsob vypořádání, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, že ji žádnému z účastníků nepřiznal.

60. Lhůty plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k délce výpovědní lhůty.