15 C 11/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: 250 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky ve výši 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 250 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 100 950 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že se jako vlastnice nemovitostí, a to pozemku p.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba- rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec] (dále jen„ NEMOVITOSTI“), tyto rozhodla prodat, proto se sešla dne [datum] se zájemcem o koupi, [celé jméno svědka], v realitní kanceláři makléřky [celé jméno svědkyně], na adrese [ulice a číslo], v [obec]. Uvedenou schůzku zorganizovala žalovaná se svým přítelem, [jméno] [příjmení]. Jmenovaná realitní makléřka připravila smlouvu o složení blokovacího depozita pod [číslo] [rok], výše uvedeného dne se pak v realitní kanceláři sešly strany sporu za přítomnosti [jméno] [příjmení], otce žalobkyně- [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka]. Přítomnost žalované na schůzce byla realitní makléřkou odůvodněna zájmem jmenované o jiné nemovitosti v [obec], jejichž převod měla makléřka rovněž zprostředkovávat. V rámci schůzky pak došlo k podpisu Smlouvy o složení blokovacího depozita zajišťujícího převod NEMOVITOSTÍ. Zájemce o koupi, [celé jméno svědka], v souladu se smlouvou v hotovosti složil stanovené blokovací depozitum ve výši 250 000 Kč Tyto finanční prostředky pak ale vzala žalovaná, z nich si částku 50 000 Kč vložila do kabelky a částku ve výši 200 000 Kč předala realitní makléřce. Domněnkou žalobkyně nejprve bylo, že se na straně žalované jedná o půjčku, neb jmenovanou velmi dobře znal jak její otec, tak žalobkyně samotná. Krátce na to se však dozvěděla, že žalovaná peníze vrátit nechce a že je nemá. Pokud byla žalovaná žalobkyní vyzvána k vrácení uvedených finančních prostředků, reagovala tvrzením, že o převzetí peněz neví, proto žalobkyně na žalovanou podala trestní oznámení. Žalobkyni je dále známo, že v dané souvislosti probíhá také trestní stíhání [celé jméno svědkyně] pro trestný čin zpronevěry, a to na základě trestního oznámení žalované. Žalobkyně podotkla, že z uvedených trestních podkladů je zřejmé, že k předání peněz [celé jméno svědka] v realitní kanceláři [celé jméno svědkyně] dne [datum] došlo, tyto finanční prostředky však bezdůvodně a bez právního titulu použila žalovaná ke koupi rodinného domu pro sebe. Protože žalovaná požadované finanční prostředky dobrovolně nevrátila, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.

2. Žalovaná ve znění svého vyjádření s datem [datum] uvedla, že nikdy žádné peníze nevzala a tedy nemá žalobkyni co vracet a žalobkyně by se měla obrátit na toho, komu peníze dala. V neposlední řadě označila podání dle jejího názoru zjevně bezúspěšné žaloby za šikanózní jednání, kterému by neměla být poskytována ochrana a podotkla, že by žalobkyně měla být zodpovědnou za své konání. Žalobu označila za neprojednatelnou, pročež by měla být soudem odmítnuta a žalobkyni stanovena povinnost k náhradě nákladů řízení vzniklých straně žalované.

3. Žalobkyně se žádného z nařízených soudních jednání neúčastnila převážně s ohledem na tvrzený nepříznivý zdravotní stav. Proto soud ve všech případech jednal a rozhodl za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně, nadto u jednání soudu vždy zastoupené svým právním zástupcem.

4. U jednání soudu dne [datum] pak žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce doplnila, že proti realitní makléřce [celé jméno svědkyně] je u zdejšího soudu vedeno trestní řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Nadto doplnila skutkové tvrzení o tom, že k faktickému převodu NEMOVITOSTÍ nedošlo, neb zdejší soud ve věci sp. zn. [spisová značka] vydal předběžné opatření na omezení jejich převodu. V dané právní věci pak je jako předběžná otázka posuzována platnost závěti, na jejímž základě nabyla žalobkyně k NEMOVITOSTEM své vlastnické právo. Nadto u Okresního soudu v Uherském Hradišti probíhá trestní řízení na základě obžaloby podané proti žalované, [jméno] [příjmení] a dalším osobám, kdy tito jsou obvinění ze spáchání trestného činu podvodu.

5. Soud v dané věci provedl rozsáhlé dokazování a učinil následující skutková zjištění:

6. Z nedatované výzvy žalobkyně adresované žalované je zřejmé, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k vrácení částky 250 000 Kč, které si měla vzít dne [datum] v realitní kanceláři [celé jméno svědkyně] v přítomnosti jmenované, dále žalobkyně, jejího otce [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] složitele zálohy 250 000 Kč na koupi domu [adresa] v [obec] a [jméno] [příjmení] Částku 50 000 Kč si měla žalovaná ponechat a částku 200 000 Kč předat [celé jméno svědkyně], protože měla zájem o blíže neidentifikovaný dům v [obec].

7. Z podacího lístku s datem podání [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala prostřednictvím České pošty, s.p., k doručení uvedeného dne zásilku adresovanou žalované.

8. Ze smlouvy o složení blokovacího depozita [číslo] 2019 s datem [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s [celé jméno svědka] smlouvu, jejímž předmětem byl deklarovaný zájem posledně jmenovaného uzavřít kupní smlouvu ohledně NEMOVITOSTÍ za stanovenou cenu, přičemž za účelem„ zablokování nemovitostí tak, že prodávající není oprávněn po dobu účinnosti této smlouvy zprostředkovat jejich koupi jinému kupujícímu, za účelem zahájení jednání a přípravy smluvních dokumentů vedoucích ke koupi nemovitostí a za účelem poskytnutí jistoty na splnění svých závazků..“ se jmenovaný zavázal složit k rukám prodávajícího blokovací depozitum 250 000 Kč. Tato částka měla být uhrazena při podpisu předmětné smlouvy kupujícím v hotovosti.

9. Vlastnické právo žalobkyně k NEMOVITOSTEM dokládá výtisk sjetiny portálu nahlížení do katastru nemovitostí ze dne [datum].

10. Z podání adresovaného žalovanou žalobkyni s datem [datum] vyplývá, že žalovaná se ohradila proti výzvě žalobkyně doručené jí dne [datum], dle které si měla vzít dne [datum] v RK [celé jméno svědkyně] 250 000 Kč. Popřela ponechání si peněz, existenci důvodu, pro který by jí snad měly být dány a zcela vyloučila logičnost výzvy, na niž takto reagovala. Poukázala na fakt, že dosud věc nebyla žalobkyní řešena, ač od tvrzené události uplynuly 2 měsíce, kladla dotazy zda došlo ke krádeži či loupeži peněz a pokud ano, proč nebyla událost hlášena PČR.

11. Spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] byl dokladován průběh nepravomocně skončeného řízení o určení vlastnického práva k NEMOVITOSTEM dle žaloby [jméno] [příjmení] ze dne [datum] měla žalobkyně nabýt své vlastnické právo na základě neplatné závěti, jmenovaný pak je jediným zákonným dědicem. Současně pak žalobce podal návrh na nařízení předběžného opatření zákazu dispozice žalobkyně s NEMOVITOSTMI, neb současně probíhají jednání o jejich úplatném převodu na [celé jméno svědka]. Tomuto návrhu bylo vyhověno. Soud podanou žalobu dosud nepravomocným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zamítl. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, že ač byla posuzovaná závěť shledána neplatnou, není na straně žalobce dána věcná aktivní legitimace, neb byl shledán ve smyslu ustanovení § 1481 o.z. dědicky nezpůsobilým.

12. Ze smlouvy o úschově finančních prostředků ze dne [datum] uzavřené žalobkyní, v právním postavení prodávající a oprávněné z úschovy, [celé jméno svědka], v právním postavení kupujícího a složitele a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako schovatelem, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s [celé jméno svědka] kupní smlouvu ohledně NEMOVITOSTÍ, přičemž částku 1 000 000 Kč z kupní ceny se zavázal kupující a složitel uhradit bezhotovostním převodem na účet úschovy, a to do 5 pracovních dnů po podpisu kupní smlouvy. Dále strany ujednaly podmínky výplaty úschovy.

13. Z rezervační smlouvy ze dne [datum] uzavřené žalobkyní, jako budoucí prodávající a [celé jméno svědka], jako budoucím kupujícím, je zřejmé, že kupní cena NEMOVITOSTÍ byla navýšena o 125 000 Kč na 1 375 000 Kč.

14. Z kupní smlouvy ze dne [datum] [datum] vyplynulo, že podpisem smlouvy její strany, a sice žalobkyně, jako prodávající a [celé jméno svědka], jako kupující, mj. stvrdily, že část kupní ceny ve výši 250 000 Kč uhradil kupující před podpisem této kupní smlouvy.

15. Ze smlouvy o ukončení úschovy finančních prostředků ze dne [datum] uzavřené žalobkyní, v právním postavení prodávající a oprávněné z úschovy, [celé jméno svědka], v právním postavení kupujícího a složitele a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako schovatelem vyplynulo, že smluvní strany se dohodly na vyplacení úschovy v rozsahu částky 1 000 000 Kč na účet kupujícího.

16. Ze smlouvy o úschově finančních prostředků ze dne [datum] uzavřené žalobkyní, v právním postavení prodávající a oprávněné z úschovy, [celé jméno svědka], v právním postavení kupujícího a složitele a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako schovatelem, je zřejmé, že se prodávající s kupující dohodli převést veškeré finanční prostředky složené v souvislosti s koupí NEMOVITOSTÍ, a sice částku 1 250 000 Kč, na účet úschovy ve smlouvě stanovený, a to v termínu od [datum] do [datum]. Ve smlouvě se výslovně uvádí, že protože [celé jméno žalobkyně] byla předána [celé jméno svědka] dne [datum] v realitní kanceláři [celé jméno svědkyně] částka 250 000 Kč (tuto dále převzala [celé jméno žalované]) dohodli se účastníci této smlouvy pro právní jistotu, aby [celé jméno žalobkyně] částku 250 000 Kč převedla rovněž na účet advokátní úschovy….., a to nejdříve [datum] a do [datum]“. Dále strany ujednaly podmínky výplaty úschovy. Pro případ, že k převodu vlastnického práva nedojde nejpozději do [datum], kdy strany předpokládaly ukončení soudního sporu sp. zn. [spisová značka] vedeného u Okresního soudu v Uherském Hradišti, zavázal se schovatel převést celou kupní cenu na účet kupujícího.

17. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že u tohoto soudu byla dne [datum] podána na obviněnou [celé jméno svědkyně] obžaloba pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a přečinu zpronevěry podle § 206odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kdy skutkový stav pod bodem 2 obžaloby viní obžalovanou z neoprávněného ponechání si částky blokovacího depozita ve výši 200 000 Kč, které jí bylo v souladu se smlouvou o složení blokovacího depozita [číslo] 2019 ze dne [datum] předáno [celé jméno žalované], tuto částku pak ke škodě jmenované použila pro svoji potřebu a potřebu společnosti [právnická osoba] Ve věci bylo žalovanou dne [datum] podáno trestní oznámení pro protiprávní jednání [celé jméno svědkyně] spočívající v nevrácení zálohy na jí zprostředkovávanou koupi nemovitostí, ač k realizaci zprostředkovávaného převodu nedošlo. (trestní oznámení č.l. 001 spisu). Ze smlouvy o složení blokovacího depozita [číslo] [rok] ze dne [datum], založené jako č.l. 002-003 spisu, vyplývá, že žalovaná, jako zájemce, uzavřela se [právnická osoba] [právnická osoba] předmětnou smlouvu, kdy za účelem zablokování zájmových nemovitostí v obci a k.ú. [obec] žalovaná převzala závazek složit k rukám zprostředkovatele blokovací depozitum ve výši 200 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Složení smluvené částky bylo prokázáno příjmovým pokladním dokladem [číslo] 2019 znějícím na částku 200 000 Kč, jejímž příjemcem byla společnost [právnická osoba] Žalovaná, slyšená jako svědkyně ve věci sp. zn. [spisová značka] vypověděla, že dne [datum] byla v RK [celé jméno svědkyně] společně s panem [příjmení], žalobkyní, jejím otcem, panem [celé jméno svědka] a jeho matkou, neb měla vážný zájem o koupi domu v [obec] inzerovaného RK. Svědkyně potvrdila podpis smlouvy o blokovacím depozitu, částku 200 000 Kč na zálohové depozitum dostala svědkyně od [jméno] [příjmení] a jmenovaný ji získal od pana [příjmení], a to tak, že krátce před podpisem smlouvy o blokovacím depozitu došlo ke složení částky 250 000 Kč [celé jméno svědka], jako zájemcem o koupi jiné nemovitosti, žalobkyni. [celé jméno svědka] prostě položil tyto peníze na stůl v RK, nebyl mu vystaven žádný doklad a krátce na to jmenovaný RK opustil. Takto předal uvedené finanční prostředky žalobkyni, přičemž pan [příjmení] je 4x přepočítal a po té posunul [celé jméno svědkyně]. Následně došlo k podpisu smlouvy o složení blokovacího depozita svědkyní, která si vyžádala příjmový doklad. Předáno RK bylo 200 000 Kč, 50.000 Kč si svědkyně vložila do kabelky, následně je použil pan [příjmení]. Důvodem toho, proč předal pan [příjmení] peníze v RK [celé jméno svědkyně] byl fakt, že se jednalo o peníze pana [příjmení], takto byli dle svědkyně jmenovaní dohodnuti. (protokol o hlavním líčení ze dne [datum] č.l. 384 p.v.- 388).

18. Svědek [jméno] [příjmení], otec žalobkyně, uvedl, že žalobkyně [příjmení] zdědila po nevlastním bratru [jméno] [příjmení]. Protože si jmenovaný na tyto činil nárok, angažoval se také ohledně jejich následného prodeje. Svědek byl přítomen předmětnému jednání v realitní kanceláři v září 2019, za účasti žalobkyně, [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], jeho matky, [jméno] [příjmení] a žalované. Podotkl, že [jméno] [příjmení] jeho rodinu po dobu 3 let vydírá. Při zmíněném jednání o prodeji NEMOVITOSTÍ v RK složil [celé jméno svědka] hotovostní částku 250 000 Kč, jako rezervační poplatek, a to na stůl v realitní kanceláři, z této částky bylo 50 000 Kč v 5 000 bankovkách, 200 000 Kč pak v bankovkách 2 000. Částku 50 000 Kč vložila žalovaná do kabelky, částku 200 000 Kč si ponechala realitní makléřka. V realitní kanceláři bylo žalovanou a [celé jméno svědkyně] řečeno, že se„ takto dohodly“. Popsaný průběh jednání v RK pro něho byl překvapením, [celé jméno svědka] tohoto nebyl přítomen. Následná kupní smlouva byla sepsána [anonymizováno] [příjmení]. Při sepisu kupní smlouvy byli v advokátní kanceláři přítomni žalobkyně, [anonymizováno] [ulice], matka a otec žalobkyně, [celé jméno svědka] jeho matka, [jméno] [příjmení] a žalovaná. Pokud se svědek dotazoval, co bude s finanční částkou 250 000 Kč, sdělila [anonymizováno] [ulice] přítomným, že tuto pokládá za řádně uhrazenou dle Smlouvy o složení blokovacího depozita. Ke vkladu vlastnického práva k NEMOVITOSTEM na nového nabyvatele v katastru nemovitostí nedošlo, [celé jméno svědka] byla vrácena celá částka kupní ceny, a to včetně částky blokovacího depozita původně započítané na úhradu kupní ceny, přičemž tuto částku dle svědka doplatili, ale tyto peníze jsou i nadále u paní [celé jméno žalované], resp. [celé jméno svědkyně]. Prostředky blokovacího depozita složil [celé jméno svědka] na stůl v RK, svědek je přepočítal a měli si je se žalobkyní správně vzít a odejít, neb se jednalo o zálohu na prodej domu žalobkyně, to se ale nestalo. Pokud byly peníze položeny na stůl, chápal to, že takto byly předány jeho dceři. Svědek vyloučil, že by kdy byl žalovanou vydírán, popřel, že by bylo z jeho strany či strany žalobkyně na žalovanou podáno trestní oznámení v souvislosti s předmětným jednáním. Doplnil, že úhradu ceny služeb spojených s převodem NEMOVITOSTÍ zajistil [celé jméno svědka]. Znalost důvodu přítomnosti žalované a [jméno] [příjmení] na jednáních ohledně převodu NEMOVITOSTÍ svědek odmítl. Pokud byl svědek opětovně dotazován na okolnosti doplacení sjednané kupní ceny, pak povědomost o tom vyloučil, ač dříve vypověděl, že tato byla doplacena.

19. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že o prodeji NEMOVITOSTÍ se dozvěděl prostřednictvím inzertního portálu a inzerenty kontaktoval. Byla domluvena prohlídka na místě samém, zde se setkal s [jméno] [příjmení] a žalovanou, měl povědomost o tom, že vlastníkem NEMOVITOSTÍ je žalobkyně. Oba přítomní svědka informovali o svém záměru zakoupit nemovitost v [obec], obchodní transakce měly navazovat a v RK se měl realizovat dvojí převod. Potvrdil setkání v RK [celé jméno svědkyně], za přítomnosti [jméno] [příjmení], žalované, své matky [jméno] [příjmení], žalobkyně a [jméno] [příjmení]. Přítomní seděli v místnosti tvaru H tak, že vedle svědka seděl otec žalobkyně se žalobkyní, kousek dál pak [jméno] [příjmení] se žalovanou, kteří dle názoru svědka neviděli na místo, kde došlo k předání peněz. Ve vztahu k úhradě finančních prostředků blokovacího depozita svědek uvedl, že částku 250 000 Kč předal panu [příjmení], ten ji přepočítal a po té došlo k podpisu rezervační smlouvy. Složené peníze zůstaly ležet na stole a svědek byl společně se svou matkou vyzván k opuštění RK. Dalším jednáním v RK tak nebyl přítomen. Krátce na to byl kontaktován otcem žalobkyně s tím, že prodej není výhodný, navštívili jinou RK, a sice provozovanou panem [příjmení], zde pak podepsali novou rezervační smlouvu, přičemž kupní cena byla navýšena o 125 000 Kč na 1 375 000 Kč. Bál se ztráty vložených 250 000 Kč, proto požádal o pomoc [anonymizováno] [příjmení] a v její advokátní kanceláři došlo k sepisu kupní smlouvy znějící na 1 250 000 Kč, přičemž částka 250 000 Kč byla započítána na kupní cenu, 1 000 000 Kč složil na účet advokátní úschovy. Svědek připustil povědomost o tom, že částka 250 000 Kč nebyla v dispozici prodávající, blíže se o to nezajímal. Ke konečnému převodu vlastnického práva na jeho osobu nedošlo, kupní cena 1 250 000 Kč byla vložena na účet advokátní úschovy, kdy 250 000 Kč vložil otec žalobkyně. V lednu 2021, po uplynutí sjednané doby úschovy, mu byla celá kupní cena vrácena. Náklady vynaložené v souvislosti s uvedeným průběhem vyčíslil na 50 000 Kč.

20. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaná je jeho družkou, s otcem žalobkyně bývali kamarádi, nyní se hádají o peníze. Vypověděl, že zajistil kupce NEMOVITOSTÍ a„ celé to zpunktoval“. Vyslovil přesvědčení, že zájemce o NEMOVITOSTI„ nic nedostane“, neb na všem byl dohodnut s otcem žalobkyně. Do dotčeného domu investoval 600 000 Kč, hradil náklady bydlení a tyto finanční prostředky chtěl po p. [příjmení], vrátit, proto vymyslel, že jeho dcera dům [adresa] a související pozemky prodá, byla dohodnuta cena. Svědek potvrdil osobní přítomnost na jednání v RK [celé jméno svědkyně]„ při předání peněz“. Protože měl zájem o koupi domu v [obec], dohodl se s [celé jméno svědkyně], že 250 000 Kč, které složil [celé jméno svědka], použije na zaplacení jistiny na koupi domu v [obec]. V RK si pak dle výpovědi svědka otec žalobkyně peníze od p. [celé jméno svědka] přepočítal, z toho si částku 200 000 Kč vzala makléřka, 50 000 Kč si ponechal svědek a těmito„ platil feťáky“. Jakoukoliv souvislost žalované se souzenou věcí vyloučil. Svědek konstatoval, že ač k realizaci jím zamýšleného obchodu v [obec] nedošlo, předmětným jednáním mu pan [příjmení] splatil dluh, ač je mu známo, že vlastnicí nemovitosti je žalobkyně. K samotnému průběhu jednání v RK pak doplnil, že byl na všem s [celé jméno svědkyně] dohodnut, chtěl koupit nemovitost v [obec], kterou prodávala, tato jej proto neustále kontaktovala. Svědek potvrdil složení částky 250 000 Kč [celé jméno svědka], dodal, že otec žalobkyně tyto 3x přepočítal, přičemž byl srozuměn s tím,„ .. že peníze použijeme“. Peníze mu otec žalobkyně dal dobrovolně. Svědek potvrdil, že po vyplacení peněz byl [celé jméno svědka] vykázán z prostor RK. Svědek dále potvrdil osobní účast při sepisu kupní smlouvy na dům v [obec] a také skutečnost, že [celé jméno svědka] podepsal 2 smlouvy týkající se téže nemovitosti, a to s různou výší zálohy, stejně jako obavy jmenovaného, pro něž mu pomohl zkontaktovat [anonymizováno] [příjmení]. Svou přítomnost při podpisu kupní smlouvy na NEMOVITOSTI odůvodnil faktem, že byli s otcem žalobkyně kamarády a na všem se domluvili. Pokud mu pan [příjmení] sdělil, že si může peníze ze zálohy ponechat, byli tomuto prohlášení přítomni také [celé jméno svědkyně] a účastnice řízení.

21. Svědkyně [celé jméno svědkyně] potvrdila, že v rámci své podnikatelské činnosti inzerovala prodej rodinného domu v [obec], o který projevila zájem žalovaná s [jméno] [příjmení]. Po dohodnuté prohlídce sepsali smlouvu o blokovacím depozitu, zájemci se zavázali složit hotovostní zálohu 200 000 Kč. Pokud o úhradu smluvené částky jmenované urgovala, bylo jí sděleno, že tito vlastní jiné nemovitosti a příjem z jejich prodeje hodlali použít na koupi domu v [obec]. K samotnému předání zálohy pak doplnila, že neuvedeného dne byla v prostorách RK v [obec], ulici [ulice], za přítomnosti pana [příjmení], žalobkyně, žalované, [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a jeho matky, žalobkyni předána [celé jméno svědka], jako zájemcem o koupi její nemovitosti, částka 250 000 Kč, tuto si žalobkyně přepočítala a bezprostředně po té ji předala žalované. Žalovaná pak 200 000 Kč složila k rukám svědkyně a 50 000 Kč si vložila do kabelky. Svědkyně vyslovila domněnku, že celému jednání byli přítomni všichni jí shora vyjmenovaní. Zajímala se výlučně o vlastní prodej, avšak ke konečnému převodu vlastnického práva pro negativní jednání p. [příjmení] nedošlo. Svědkyně byla jmenovaným opakovaně napadena a tento následně přestupkově projednán. Připustila, že finanční prostředky z předmětné rezervační smlouvy nevrátila, neb tyto započetla proti svému nároku na úhradu sankčních závazků žalované. K opakovanému dotazu pak svědkyně uvedla, že si nepamatuje, jakým způsobem se dostaly peníze zálohy [celé jméno svědka] do dispozice žalované, utvrdila však svou výpověď ohledně skutečnosti, že si žalovaná 50 000 Kč ponechala. Svědkyně podniká pod firmou s názvem [anonymizováno] a [právnická osoba] sídlící v [obec], realitní činnost však provozovala po území celé republiky. Jako důvod své účasti na převodu vlastnického práva k NEMOVITOSTEM žalobkyně označila přání klientů, jako zájemců o koupi domu v [obec], z tohoto však neměla žádnou provizi, pro žalobkyni a [celé jméno svědka] nevykonávala žádnou činnost v rámci svého podnikání. V dalším pak svědkyně odmítla podání svědecké výpovědi a požádala s ohledem na probíhající trestní řízení o ukončení svého výslechu. Následně pak soud posoudil odepření podání další svědecké výpovědi svědkyní jako důvodné.

22. Pokud žalobkyně navrhovala vlastní účastnický výslech, od tohoto důkazního návrhu při jednání soudu konaném dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce upustila. Stranou žalovanou pak byl u soudního jednání konaného dne [datum] vzat zpět návrh na výslech svědkyně [příjmení], jako prodávající zájmových nemovitostí v [obec].

23. Na základě výsledků provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

24. Žalobkyně nabyla do svého vlastnictví na základě závěti pořízené zůstavitelem [jméno] [příjmení] [jméno] Tyto zamýšlela prodat [celé jméno svědka] za částku 1 250 000 Kč, proto se jmenovaným uzavřela nejprve dne [datum] Smlouvu o složení blokovacího depozita [číslo] 2019, za přítomnosti stran sporu, otce žalobkyně, [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a jeho matky v RK [celé jméno svědkyně] [celé jméno svědka] složil smluvenou částku blokovacího depozita ve výši 250 000 Kč v hotovosti v RK, tyto finanční prostředky se dostaly do dispozice žalované, která je předala v rozsahu částky 200 000 Kč [celé jméno svědkyně], částku 50 000 Kč pak si vložila do kabelky a následně použila. Žalobkyně takovému nakládání s částkou blokovacího depozita nebránila, ani je před přítomnými svědky nesporovala. K účinnosti následně uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum], jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k NEMOVITOSTEM na [celé jméno svědka] však nedošlo, protože ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo vydáno předběžné opatření, na jehož základě byla omezena dispozice žalobkyně s NEMOVITOSTMI. Celá do advokátní úschovy složená kupní cena ve výši 1 250 000 Kč byla vrácena [celé jméno svědka], přičemž z ní částku 250 000 Kč dříve na účet advokátní úschovy složil otec žalobkyně, [jméno] [příjmení]. [příjmení] 200 000 Kč byla předána žalovanou realitní makléřce [celé jméno svědkyně] jako blokovací depozitum dle smlouvy [číslo] 2019 ze dne [datum] a dosud jí nebyla vrácena, ač žalovaná učinila ve věci trestní oznámení a jmenovaná je u zdejšího soudu stíhána mj. pro přečin zpronevěry právě v důsledku uvedeného jednání.

25. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav dle následujících zákonných ustanovení: <i>26. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>27. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.</i> <i>28. Podle § 2997 odst. 1 o.z. dlužník, který plnil dluh nezažívatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. Dle odst. 2 plnila-li osoba proto, že k tomu byla přivedena lstí, donucena hrozbou nebo zneužitím závislosti, ustanovení odst. 1 se nepoužije. To platí i v případě, že plnila osoba nesvéprávná.</i> 29. Soud v návaznosti na výsledky provedeného dokazování a posouzení věci shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k závěru, že žalobkyni nárok na zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím vůči žalované nesvědčí, neb se na její straně jednalo o vědomé plnění nedluhu ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2997 odst. 1, věta druhá o.z.

30. Ve věci bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně jako vlastnice NEMOVITOSTÍ činila úkony směřující k úplatnému převodu vlastnického práva ve prospěch [celé jméno svědka]. Podpisu kupní smlouvy předcházel podpis Smlouvy o složení blokovacího depozita [číslo] [rok], nade vší pochybnost prokazující předání částky 250 000 Kč [celé jméno svědka] do dispozice žalobkyně. Tato skutečnost je utvrzena také ve znění kupní smlouvy ze dne [datum] a smlouvách o úschově finančních prostředků s daty [datum] (ukončené smlouvou o ukončení finančních prostředků ze dne [datum]) a ze dne [datum]. V žádném ze zmíněných písemných podkladů není zmínka o jakémkoliv byť dílčím prodlení [celé jméno svědka] s úhradou zálohové platby, tzv. blokovacího depozita, ve výši 250 000 Kč, přičemž platebním místem je žalobkyně. Z označených listin dále vyplynulo, že [celé jméno svědka] splnil svou smluvní povinnost uhradit kupní cenu řádně, tj. prostřednictvím advokátní úschovy a včas, tj. při podpisu Smlouvy o složení blokovacího depozita [číslo] [rok] dne [datum], což stvrdily smluvní strany podpisy na smlouvě umístěnými, o jejichž pravosti nebylo sporu. Skutkový průběh dalšího nakládání s částkou blokovacího depozita pak je zřejmý jak z kupní smlouvy ze dne [datum], tak ze smluv o úschově finančních prostředků, kde se ve znění uzavřeném dne [datum] žalobkyní jako prodávající a [celé jméno svědka], jako kupujícím, za účasti schovatele [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslovně uvádí:„ … protože [celé jméno žalobkyně] byla předána [celé jméno svědka] dne [datum] v realitní kanceláři [celé jméno svědkyně] částka 250 000 Kč (tuto dále převzala [celé jméno žalované]) dohodli se účastníci této smlouvy pro právní jistotu, aby [celé jméno žalobkyně] částku 250 000 Kč převedla rovněž na účet advokátní úschovy….., a to nejdříve [datum] a do [datum]“ 31. V souladu s uvedenými skutkovými zjištěními je také obsah svědecké výpovědi žalované zachycené v protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] v související trestní věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka].

32. Ve věci je zřejmé, že částka kupní ceny v plné výši, tj. 1 250 000 Kč, byla složena na účet advokátní úschovy, z níž 250 000 Kč složila žalobkyně. Uvedená skutková zjištění pak jsou dokreslována výpověďmi svědků [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědkyně]. Obsah uvedených svědeckých výpovědí je souladný potud, pokud svědci vypovídali k faktu samotného složení částky blokovacího depozita v RK [celé jméno svědkyně] [celé jméno svědka]. Každý ze jmenovaných odlišně popsal způsob nakládání s touto částkou žalobkyní, potažmo žalovanou. Z žádného z provedených důkazů neplyne důvod, tedy právní titul, pro který následně žalovaná prostředky žalobkyně (sumou blokovacího depozita) svévolně nakládala.

33. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že tuto přepočítal po té, co ji její složitel položil na stůl RK a ač si měla žalobkyně tyto prostředky vzít a s těmito odejít, nestalo se tak, neb přítomní, včetně žalobkyně, bez výhrad strpěli, že si peníze v rozsahu částky 200 000 Kč ponechala realitní makléřka a částku 50 000 Kč si vložila do kabelky žalovaná. Svědek [celé jméno svědka] pak vypověděl, že částku blokovacího depozita předal [jméno] [příjmení], který ji přepočítal, peníze zůstali ležet na stole, podepsali rezervační smlouvu a on společně se svojí matkou byl z RK vykázán. Svědek [jméno] [příjmení] výslovně uvedl, že mezi ním a [jméno] [příjmení] existovala dohoda a jmenovaný byl srozuměn s použitím prostředků blokovacího depozita na úhradu platební povinnosti žalované založené Smlouvou o složení prostředků blokovacího depozita [číslo] [rok] zajišťující rezervaci zájmové nemovitosti žalované a [jméno] [příjmení] v obci [obec], jejíž prodej byl RK [celé jméno svědkyně] zprostředkováván. Ani jmenovaný svědek však nekonkretizoval případný právní titul žalované k dispozici prostředky blokovacího depozita.

34. Je skutečností, že [jméno] [příjmení] byl účasten společně se žalovanou každého úkonu týkajícího se převodu vlastnického práva žalobkyně k NEMOVITOSTEM na [celé jméno svědka], a to aniž byla tato skutečnost dotčenými stranami vytýkána nebo kýmkoliv důvodnost jeho přítomnosti zpochybňována. Svědek doplnil, že takto mu [jméno] [příjmení] splatil blíže nespecifikovaný dluh. Konečně [celé jméno svědkyně] jako svědkyně vypověděla, že částka blokovacího depozita byla přepočítána samotnou žalobkyní a jí také předána žalované, která si z převzaté částky vložila do kabelky 50 000 Kč. Následně však obsah této části výpovědi dílem zpochybnila, když uvedla, že si nepamatuje, jak se záloha dostala do dispozice žalované, přičemž však trvala na tom, že si žalovaná 50 000 Kč ponechala. Ze všech provedených důkazů pak plyne nejméně srozumění žalobkyně s výše popsanou dispozicí jejími penězi žalovanou, aniž však je zřejmý právní titul žalované k takovému jednání.

35. Komentářová literatura (Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku- Beck-on-line) ve vztahu k ustanovení § 2997 odst. 1 o.z. uvádí, že bezdůvodné obohacení zakládá podle § 2991 plnění bez právního důvodu. Plněním bez právního titulu je plnění nedluhu (indente). Vydání bezdůvodného obohacení peněžitou náhradou je možno domáhat se toliko v případě, že osoba, která plnila, si nebyla vědoma, že nemá povinnost plnění poskytnout. Vědomým plněním nedluhu, kterým je vyloučeno právo na vydání majetkového prospěchu, se zásadně nevztahuje na plnění v omylu nebo pochybnostech o dluhu.„ Ustanovení § 1432, posledního případu, lze použíti jen tehdy, plní-li někdo, nejsa nijak v pochybnosti o tom, že plniti není povinen. Jde tu v jádru o zahalené darování. Omylu podle § 1431 se tento případ netýká“ (Rouček, Sedláček a kol., NS Rv I 154/21, Vážný 1041/1921). Vědomé plnění nedluhu (vnucené obohacení) je důvodem výluky z bezdůvodného obohacení. Výjimkou je, pokud bylo plněno z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. Aby mohlo být usuzováno na nedostatek bezdůvodného obohacení, je nutno plnit s dobrovolností.„ Ustanovení § 1432 OZ předpokládá, že bylo placeno dobrovolně“ (NS Rv I 202/25, Vážný 4816/1925). Výluka z bezdůvodného obohacení je dána toliko za vědomosti o plnění nedluhu, nikoliv o zaviněné nevědomosti.„ § 1432 OZ vyžaduje plátcovu vědomost, při čemž jest lhostejno, zda si plátce nevědomost zavinil čili nic“ (NS Rv II 373/27, Vážný 7881/1928).

36. Odborná literatura (srov. Eliáš, J., Brim, L., Adamová, H. Bezdůvodné obohacení. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016, str. 71) dále vyslovila k § 2997 odst. 1 větě druhé o. z. právní názor, že podstatou tohoto liberačního důvodu je vědomé plnění bez právního důvodu a že podmínky jeho aplikace se tak logicky vylučují s přítomností omylu, tj. nesprávného přesvědčení ochuzeného, že plněním vyrovnává svůj dluh vůči obohacenému. Předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. Musí se jednat o vědomost prokázanou, nikoliv jen presumovanou. Nepostačuje, že ochuzený měl a mohl vědět o tom, že plní nedluh, a stejně tak je irelevantní, že si omyl o existenci dluhu sám zavinil, resp. že se jej mohl při vyvinutí obvyklé obezřetnosti vyvarovat. Pro uplatnění daného liberačního důvodu je třeba postavit najisto, že plnitel neměl žádných pochybností o tom, že jej k poskytnutí sporných hodnot nic nezavazuje, resp. je nutno bezpečně vyvrátit, že bylo plněno v mylném domnění o tom, že mezi stranami vznikla smlouva. Není-li ten, kdo se liberačního důvodů dovolává, s to podat důkaz naznačené skutečnosti, není uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení znemožněno.

37. Je skutečností, že žalobkyně netvrdila existenci právního titulu na straně žalované opravňující ji k dispozici finančními prostředky žalobkyně, ani se nedovolávala případného omylu ve vztahu k této skutečnosti, tedy netvrdila mylnou domněnku existence jakéhokoliv právního vztahu mezi ní a žalovanou. Pokud v textu žalobního podání žalobkyně připustila počáteční domněnku o existenci půjčky jejího otce žalované, nelze odhlédnout od skutečnosti, že předmětné finanční prostředky byly od počátku majetkem žalobkyně samotné, nikoliv jejích rodinných příslušníků. Žalobkyně samotná zůstala po celé soudní řízení mimo jeho průběh, vždy, s výjimkou sepisu žaloby, jednala prostřednictvím svého právního zástupce. V průběhu řízení tedy jak shora konstatováno, nebyla žalobkyní tvrzena existence právního titulu na straně žalované pro dispozici finančními prostředky žalobkyně, ba naopak již v textu žaloby žalobkyně uvedla, že žalované žádný takový právní titul nesvědčil a nesvědčí. V daném ohledu tedy soud uzavřel, že žalobkyni nemůže být přiznáno právo na úhradu žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neb žalobkyně si musela být vědoma, že nemá povinnost plnění poskytnout a přesto tak učinila nejméně tím, že strpěla nakládání svými prostředky žalovanou. Protože žalobkyně krom nároku na vydání bezdůvodného obohacení jiný právní titul vůči žalované ani netvrdila, ani neprokazovala, nezbylo soudu, než žalobu pro její nedůvodnost z důvodu výše rozvedených zamítnout.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jako zcela úspěšné účastnici řízení, nárok na náhradu nákladů. Tyto v dané právní věci sestávají z nákladů právní pomoci za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 250 000 Kč za 10,5 úkonu, při sazbě 9 300 Kč á úkon, tedy za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., za písemná podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], [datum], nahlížení do spisu dle § 11 odst. 3 a. t. dne [datum], za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ve dnech [datum], [datum], [datum], 2x dne [datum] (jednání přesahující 2 hodiny), [datum] a účast na jednání soudu dne [datum], při kterém došlo k vyhlášení rozsudku, tedy za úkony právní služby celkem 97 650 Kč, dále 11 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., tj. 3 300 Kč, tedy vše v součtu celkem 100 950 Kč. Právní zástupce žalované není plátcem DPH.

39. Lhůtu k plnění ve výroku II soud stanovil na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.