15 C 131/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované adresa pro doručování: adresa svědkyně, svědka, žalobce a žalované zastoupena advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa o: určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, kterou se žalobce vůči žalované domáhá určení, že [celé jméno svědka], narozen [datum], je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, vše v k.ú. a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví], katastrální území [obec], [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku 36 922,63 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce vůči žalované domáhal určení vlastnického práva k nemovitostem specifikovaným shora ve výroku I tohoto rozsudku z důvodu odvolání daru pro nevděk dle § 2072 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. a odstoupení od darovací smlouvy. Svůj návrh žalobce odůvodnil následovně:

2. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem id. ½ nemovitosti, a to pozemku [anonymizována dvě slova], o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům stojící na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], zapsáno na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod (dále také jen„ nemovitosti“). Žalovaná je na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu k [datum], podílovým spoluvlastníkem id. ½ nemovitostí.

3. Žalobce předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalovanou k vydání daru a poskytnutí součinnosti k jeho vydání; žalovaná tuto výzvu převzala dne [datum], nijak však nereagovala. Dne [datum] pak se dostavila k předmětným nemovitostem za účelem jejich ocenění znalcem, neb jejím záměrem byl prodej spoluvlastnického podílu. Žalobce nárok na odvolání daru zdůvodňuje tvrzením, že žalovaná v květnu [rok] opustila jejich společnou domácnost a také společného syna, kterého zanechala v péči žalobce. Vůlí žalované bylo žít ve volném vztahu bez povinností, a to zejména ve vztahu k nezletilému synovi [jméno]. Žalobce uvedl, že i před opuštěním společné domácnosti se stalo, že se žalovaná pod záminkou návštěvy kamarádky na týden„ vypařila“. Přestože byla žalovaná dostatečně poučena o následcích odvolání daru, na tuto skutečnost nereagovala. Proto se žalobce obrátil se svým nárokem na soud, když nadto se žalovaná netají záměrem zpeněžit podíl na nemovitostech, a to přesto, že do těchto ničeho neinvestovala.

4. Žalovaná potvrdila majetkové uspořádání popsané žalobcem, v předmětné nemovitosti se žalovaným od roku [rok] bydlela a investovala do této úspory v rozsahu částky 600 000 Kč. Společnou domácnost byla žalovaná nucena opustit z důvodu dlouhodobých neshod účastníků vyplývajících z nevěry žalobce, jeho neochoty či neschopnosti zajišťovat rodinu řádně po finanční stránce a v neposlední řadě pro nadměrné užívání alkoholických nápojů žalobcem. V zájmu nezletilého, kterého dále nechtěla vystavovat stresu a hádkám žalobce a místo společného bydliště. Důvody uvedeného jednání pak byly také předmětem šetření v řízení vedeném zdejším soudem ve věci [anonymizováno] [značka automobilu] [rok], [spisová značka], [spisová značka]. Po ukončení společného byla pod tlakem žalobce, který si její návrat vynucoval pod pohrůžkou, že jinak ji zbaví syna i nemovitosti, což začal i realizovat. V nemovitostech vyměnil zámky, pročež je žalovaná nemůže užívat; podal návrh na určení výchovy a výživy k nezletilému synovi a usiloval o jeho výlučnou péči. Ve vztahu k právnímu úkonu odvolání daru, pak žalovaná uvedla, že na výzvu nereagovala, když se chtěla plně soustředit na řešení situace nezletilého, který je pro ni prioritou. Konstatovala, že tvrzený důvod odvolání daru, tedy„ nezájem o rodinné soužití, zejména při výchově nezl. syna [jméno] a nezájem o společnou domácnost“ nemůže obstát, když tyto důvody nenaplňují definici hrubého porušování dobrých mravů dle ustanovení § 630 o.z. Rodinné soužití účastníků skončilo kvůli neshodám, přičemž to, že žalovaná nemá zájem o soužití se žalovaným, není hrubým porušením dobrých mravů. Popřela, že by nejevila zájem o nezletilého, o jehož péči naopak usiluje. Stejně tak vyloučila pravdivost tvrzení o tom, že by chtěla žít ve volném vztahu. Ze všech uvedených důvodů pak navrhla zamítnutí žaloby.

5. V rámci repliky žalobce uvedl, že nemovitosti byly dostavěny a kompletně zařízeny jeho rodiči, a to již v červenci 2006 a zapsán do katastru nemovitostí. Později nedošlo k žádným jeho úpravám, čímž existenci tvrzených investic žalované vyloučil a podotkl, že finanční prostředky žalovaná vkládala do rekonstrukce domu její matky v obci [adresa], na níž se fyzicky podíle žalobce se svým otcem. Jako výlučný důvod darování nemovitostí označil narození společného syna. Žalované vytýkal, že nevařila, byla registrována na seznamkách, vracela se v pozdních hodinách ze zaměstnání, a to i pod vlivem alkoholu. V posledních třech letech společného soužití pravidelně opouštěla domácnost bez žalobce a syna. Jako příklad nikoliv řádné péče o nezletilého popsal situaci, kdy žalovaná se synem navštívila přírodní koupaliště, ten se zde při skoku do vody uhodil do hlavy, přesto jej žalovaná samotného poslala domů a zůstala na koupališti s kamarádkami. V roce 2020 pak odjela na vánoční svátky pryč a vrátila se až po [jméno]. Při oslavě synových 11. narozenin došlo k incidentu účastníků, při kterém žalovaná udeřila žalobce pěstí do obličeje, syn utekl, žalovaná ho ani nehledala a odešla. Poukázal na skutečnost, že žalovaná byla ochotna přenechat synovi podíl ne nemovitostech, to však úplatně, přičemž výši této úplaty stupňovala až na částku 2 500 000 Kč.

6. Podáním doručeným soudu dne [datum] učinil žalobce změnu skutkových tvrzení, jíž soud při jednání konaném dne [datum] připustil tak, že namísto dosavadního tvrzení žalobce o tom, že se žalovaná chovala nemravným způsobem ve vztahu k žalobci, když navazovala vztahy s jinými muži a zanedbávala domácnost a péči o nezletilého syna, nově tvrdí že nemravné jednání žalované odůvodňující odvolání daru, resp. požadavek na jeho vrácení, je odůvodněn nemravným chováním žalované vůči rodičům žalobce spočívající v jejím dlouhodobém tlaku vůči rodičům žalobce trvajícím od samotného narození nezletilého syna účastníků až po ukončení společného soužití účastníků. Tento tlak pak byl směřován na prosazování odloučení vnuka od jeho prarodičů případným odstěhováním se žalované z místa tehdejšího bydliště do zahraničí. Jako důvod změny skutkových tvrzení žalobce prostřednictvím svého právního zástupce označil dosavadní průběh řízení, z něhož vyšlo najevo, že účastníci se nechovali korektně, ani souladně s dobrými mravy, vůči sobě navzájem.

7. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřoval žalobce v možném ohrožení žalobce snahou žalované o zpeněžení majetkového podílu na nemovitostech bez zřetele k existenci spoluvlastnictví.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud níže uvedená skutková zjištění:

9. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] vyplývá, že vlastníky parcely č. [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku p.č. [anonymizována dvě slova] v k.ú. [obec], jak je zapsáno na [list vlastnictví] jsou žalobce a žalovaná, a to každý ve výši podílu id. ½, kdy žalovaná je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

10. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou. Předmětem darování dle čl. II. smlouvy byla id. ½ rodinného domu [adresa] na pozemku p.č. [anonymizována dvě slova] a id. ½ pozemku p.č. [anonymizována dvě slova], vše v obci [obec], okres [okres], 11. Z dopisu datovaného dnem [datum], který byl adresován žalované, je zřejmé, že tímto učinil žalobce odvolání daru pro nevděk a vyzval žalovanou k vydání daru, když z dosavadních osobních poměrů žalované je zřejmé, že trvale opustila společnou domácnost z důvodu uspokojování vlastních potřeb. Za nevděk byl označen nezájem o rodinné soužití, zejména při výchově nezletilého syna [jméno] a nezájem o společnou domácnost. Chování žalované bylo označeno za odporující dobrým mravům, pro které žalobce svůj dar v zákonné lhůtě odvolal, 12. Z dodejky podací číslo [anonymizováno] bylo zjištěno, že dopis adresovaný žalované byl doručen dne [datum], 13. Z protokolu o jednání zdejšího soudu dne [datum] ve věci sp. [značka automobilu] [rok], [spisová značka], [spisová značka] bylo zjištěno, že předmětem tohoto řízení byla úprava výchovy, výživy a styku k nezletilému [jméno] [celé jméno svědka a žalobce], [datum narození]. Při daném soudním jednání byl proveden účastnický výslech žalobce, jako otce, stejně jako účastnický výslech žalované, jako matky. Účastníci byli slyšeni k okolnostem rozpadu partnerského soužití. Žalobce mj. uvedl, že žalovaná opakovaně odešla z domu, připustil, že se k ní choval špatně, ale byl k tomu důvod, nikdy však ji fyzicky nenapadl, pouze vulgárně. [příjmení] jí, že si nechala věci bývalého manžela. Požádal žalovanou, aby se komplet vystěhovala. Zmínil také incident již výše popsaný, týkající se narozeninové oslavy syna. Za příčinu problému označil mj. fakt, že po dobu 9 let společně nesdíleli postel, když žalovaná spávala se synem, nadto měli potíže v komunikaci. Žalovaná při jednání vypověděla, že měla na začátku vztahu obavu z věkového rozdílu, žalobce pořád podporovali rodiče, byl nevyzrálý. Za příčinu rozpadu partnerského soužití označila skutečnost, že 10 let byla se synem sama; žalobce pil a měl kamarády, poslední dva roky, když se situace zhoršila, měl milenku. Nepracoval. Uvedla, že je manipulátor, chorobně žárlivý, když žárlí na mrtvého manžela. Také jí slovně nadával. O obnovení soužití neměla zájem.

14. Žalobce vypověděl, že polovinu nemovitostí převedl na žalovanou, především, aby zabezpečil společného syna. Po rozpadu vztahu proto žalované nabízel řešení, aby svůj podíl na nemovitostech převedla právě na syna s tím, že jí žalobce vyplatí částku 500 000 Kč, toto neakceptovala, nejdříve chtěla 1 000 000 Kč, později 2 500 000 Kč. Uvedl, že v průběhu společného soužití neměli sexuální život, proto si po vzájemné dohodě našel milenku, se kterou se žalovaná setkala, když měli i„ sex ve třech“. Tento poměr udržoval cca půl roku, poté ho ukončil, cítil se provinile. Uvedl, že měli se žalovanou otevřený vztah. Partnerská krize se prohloubila, když se žalovaná seznamovala prostřednictvím sociálních sítí a zde rozesílala i své nahé fotografie. Nejdříve s tím souhlasil, když sám měl milenku, ale později mu to začalo vadit. Tuto aktivitu žalované odhalil také nezletilý syn, který veškeré údaje z počítače odstranil. Žalovaná se pak něj zlobila, musel jí vše nainstalovat zpět. Pokud jde o samotnou nevěru, pak si není vědom toho, že by byla žalovaná sexuálně nevěrná. Uvedl, že se stávalo, že žalovaná netrávila víkendy doma, postupně se toto stupňovalo, až to byly třeba 3 víkendy z měsíce, kdy doma nebyla. Z počátku s tím neměl problém, když pak nesouhlasil, tak se hádali. Žalovaná také trávila 3 týdny dovolené samostatně, měla vlastní program. Pokud se vyjádřil k porušování dobrých mravů vůči jeho osobě, pak uvedl, že toto jednání spatřuje v tom, že žalovaná s ním a synem nechtěla nikam chodit, nechtěla s nimi nic řešit, utíkala z domu, vyhledávala důvod hádky, po níž z domu třeba na 3 -5 dní utekla. Připustil také, že v posledních dvou letech se k žalované choval hrubě, často se hádali a používal hrubé výrazy, když se nechal vyprovokovat. Sám udělal spoustu chyb, když si našel milenku, ale snažil se vztah dát do kupy. Vybuchoval, hrubost se omezila pouze na slovní výrazy. Připustil, že se sám někdy vracel domů opilý po návštěvách kamarádů. Žalovaná se však vracela opakovaně opilá, se synem po ní několikrát umývali schody. Uvedl, že by žalovaná jako matka měla pracovat na napravení vztahu se synem, který není dobrý. Vztah se žalovanou popsal tak, že z počátku byl hodně zamilovaný, po nastalých neshodách jej však měl ukončit, byl uměle udržován kvůli synovi, dokonce vyhledal pomoc psycholožky, avšak žalovaná takovému řešení nebyla nakloněna.

15. Žalovaná vypověděla, že jejich vztah byl po dobu 3 let spokojený, postupně se však zhoršoval. Žalovaný s ohledem na svou profesi v zimě nepracoval, chyběli jim peníze, proto jezdila do Německa, kde měla z dřívější doby úspory. Občas jim vypomohli i rodiče žalobce. Žalobce často požíval alkoholické nápoje, pil tak 2-3x do týdne. Uvedla, že jej našla ležet v kuchyni zakrytého kobercem spát ve spíži, rozbíjel nádobí, přivedl i kamarády na přespání. Pokud jde o skutečnost, že měl žalobce milenku, pak toto se dozvěděla v listopadu 2019, ze zjištění byla v šoku. Žalobce se jí k tomu přiznal. Pod vlivem dané situace mu řekla, ať si ji nechá (milenku). Pokud jde o sexuální život, tento nebyl úplně v pořádku, žalovaná bývala unavená, starala se o dům, zahradu. Žalobce po stavech opilosti nic nedělal, cítila se zraněná, bez sebeúcty. Aby dokázala, že o ní ještě někdo stojí, založila si profil na seznamce. Žalobce o všem věděl. Stále udržoval svůj vztah s milenkou, přestěhoval ji do [obec], aby ji měl blíže. Byla feťačka a pila. O milence věděli i rodiče žalobce. Zinscenoval i setkání všech třech, chtěl„ trojku“. K intimitě mezi nimi došlo, nijak si to neužívala. Při odchodu se pak se žalobcem pohádala, cítila se ponížená. Trvala na tom, aby milenku opustil. V té době si zažádala o obecní byt, chtěla společně se synem od žalobce odejít. Žalobce jí však přesvědčil, aby zůstala a zachovala rodinu. O partnera bojovala, znovu se do něj zamilovala, nic už nebylo jako dřív. V dané době žalované zemřel otec, který jí byl blízký a pomáhal jí. V době, kdy žalobce udržoval poměr s jinou ženou, to těžce nesla, zhubla 15 kg, začala kouřit a občas si dala alkohol, který dříve nepila, společně se žalobcem. Uvedla, že není pravdou, že by trávila většinu víkendů mimo bydliště, občas navštívila kamarádky nebo rodiče, když syn nechtěl jít s ní, zůstal u prarodičů. Domácnost nezanedbávala. Připustila, že o problémech neuměla komunikovat, vše si nechala líbit. Žalobce dle svých tvrzení milenku v červnu 2020 opustil, když jej pak hledala, našla jej u ní. Na dobu tří týdnů opustil i společnou domácnost. K osobě žalobce dále uvedla, že pokud tento byl ve stavu opilosti, pak byl nepříjemný, hádavý, sprostý, nerespektoval žalovanou. Strávili spolu i hezké chvilky, nebylo to vždy špatné, jakmile docházely peníze nebo se žalobce napil, pak docházelo k hádkám. V posledním roce a půl nebylo už co zachraňovat, proto odmítla účast u rodinného poradce. Žalobce jí pak i vyhrožoval. Na policii to nikdy neoznámila.

16. Svědkyně [celé jméno svědkyně], [datum narození], matka žalobce, vypověděla, že vztah účastníků byl za funkčním po dobu 3 let, pak se situace zhoršovala. Nemívali peníze. Žalovaná si nechávala veškerý výdělek pro sebe, žalobce jí dával peníze. Občas se stalo, že žalovaná položila na stůl šeky, které svědkyně se svým manželem pro klid v rodině zaplatila. Mohlo to být za celou dobu cca 50 000 Kč. I když rodiny společně nehospodařily, svědkyně nakupovala jídlo na víkendy, a to z vlastní iniciativy. Žalovaná například v pátek přinesla jídlo ze školky, kde pracovala a jedli ho tři dny. Nebývala o víkendech doma, nic jí nezajímalo. Pořádně se nestarala o syna, ani o žalobce, tomu ani neprala. Chování žalované bylo dle svědkyně velká přetvářka. Pokud se týkalo vztahů žalované ke svědkyni a jejímu manželovi, rodičům žalobce, pak svědkyně uvedla, že se k nim chovala„ hulvácky“, křičela po nich např. proto, že měl žalobce milenku, ale vyšlo najevo, že i ona tu ženu miluje a má s ní poměr. Žalovaná odjížděla cca 2x do roka do Německa s plným kufrem jídla, prý pro peníze, nicméně později se zjistilo, že tam měla přítele. Pokud uvedla, že se k ní žalovaná nechovala řádným způsobem, pak jako příklad uvedla situaci před cca 3 lety, kdy se žalovaná asi 14 dnů před Vánoci odstěhovala ze společné domácnosti, a to po tom, co se žalobce vrátil z nemocnice. Svědkyně se pak musela starat o žalobce a vnuka. Dále se zmínila o přípravách oslavy 11. narozenin syna účastníků, kdy byla žalovanou požádána o pomoc, ale nakonec vše zařizovala sama. Na této oslavě napadla žalovaná žalobce, a to v přítomnosti jejich syna, který poté utekl. Žalovaná ho ani nehledala, starala se o sebe. Uvedla také, že ví, že žalovaná je v obci pomlouvala, co mělo být obsahem„ pomluv“ nevěděla. Svědkyně s manželem se snažili vždy konfliktu se žalovanou vyhnout, nikdy jí neublížili. Co bylo zdrojem konfliktů, nespecifikovala. Vyslovila domněnku, že takto žalovaná jednala pod vlivem alkoholu, podotkla, že se jedná pouze o domněnku. Nejspíše je neměla ráda. Pokud žalobce vlivem počasí někdy nepracoval, rodina nestrádala, za ostatní období vydělal dost, žalovaná pracovala pouze ve školce, žádný další příjem neměla. Svědkyně jí občas s úklidem ve školce pomohla. Připustila také, že si žalobce občas dá alkohol, ale tak jako běžně chlapi. Nemá s ním problém. O tom, že by žalobce někdy žalovanou z domu vyhodil, nevěděla. Cítila se být v domě syna a žalované nežádoucí.

17. Svědek [celé jméno svědka], [datum narození], otec žalobce, vypověděl, že se žalovaná k němu a jeho manželce chovala špatně, i když první tři roky byly v pořádku. Žalované poskytovali servis, hlídali vnuka, vozili ji dle potřeby a nakupovali jí. Platili za žalobce šeky, o tom ale žalobce nevěděl. Žalovaná opakovaně uváděla, že pokud nebudou dělat to, co chce, pak se se synem odstěhuje do Německa, tak se chovali v souladu s přáními žalované. Žalovaná zajistila synovi vlastní pas, když měl 4 roky, vycestovala s ním do Německa a následně se vrátila. Manželka svědka vařila ve velkém, donášela jídlo i do domu žalobce. Připravovala pro vnuka svačiny, tento jedl u nich, docházel sem i na snídaně. Žalovaná jim na verandu házela oblečení žalobce, aby se o něj postarali. Když se vůči žalované ohradili, křičela na ně. Pomáhali i její matce. Dále uvedl, že žalovaná se o svého syna více nezajímala ani po narození, nebrala jej v kočárku na procházku, starala se o sebe. Uvedl, že v létě 2020 došlo k hysterické scéně ze strany žalované, která po nich křičela, že žalobce má milenku, tehdy se dozvěděli, že žalobce na ni převedl polovinu domu. Domáhala se vyhození žalobce z domu. Asi 4 týdny po uvedeném konfliktu žalovaná chtěla po svědkovi, aby i s manželkou přesvědčil žalobce, k převodu jeho poloviny domu na žalovanou, a to za účelem zajištění jejich společného syna, což odmítli. Hrozila pak tím, že svého syna odveze. Zmínil se o konfliktu v létě 2020, kdy žalovaná už odešla ze společné domácnosti, její syn měl na návštěvě kamarády, manželka svědka jim nesla snídani, do domu pak přišla žalovaná, která jí vyhazovala a křičela na ni. Pokud konflikt přišel řešit svědek, viděl, jak žalovaná bere ze spíže jídlo, když jí řekl, aby toho nechala, křičela na něho. Vnuk se při daném konfliktu zastal své babičky. Další konflikt nastal při oslavě 11. narozenin syna účastníků, žalovaná se se žalobcem začala hádat a udeřila jej 2x do obličeje, syn účastníků tomu byl přítomen a utekl. Uvedl také, že žalovaná zcizila svému synovi částku 10 000 Kč, kterou měl naspořenou. Ohledně finančního zajištění rodiny žalobcem uvedl, že tento cca 2 měsíce v roce nepracoval, na tuto dobu měl úspory. Žalovaná nepravidelně opouštěla bydliště, nikdo nevěděl, kam jde. Vyloučil nadužívání alkoholu žalobcem, z takového jednání vinil žalovanou. Vyslovil domněnku, že účastníci neměli finanční potíže, když žalobce na domácnost žalované poskytoval částku cca 15 000 Kč měsíčně, příjem žalované ze zaměstnání dosahoval 16- 17 000 Kč. Podotkl, že finanční potíže měla matka žalované.

18. Soud důkazy hodnotil podle § 132 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, a došel k následujícímu skutkovému závěru:

19. Žalobce a žalovaná žili spolu v partnerském soužití, a to od roku [rok] a v předmětné nemovitosti. Žalobce po narození společného syna dne [datum] bezúplatně žalované převedl ideální ½ předmětných nemovitostí, a to pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům stojící na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], jak je zapsáno na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod. Soužití žalovaných bylo v počátečních třech letech trvání harmonické, postupně však došlo k neshodám v rodinném soužití, což vyústilo v opuštění společné domácnosti žalovanou a zanechání syna v péči žalobce. Žalobce pro uvedené jednání vyzval žalovanou dne [datum] k vrácení daru, když považoval její počínání za chování v rozporu s dobrými mravy. Za nemravné jednání přičítané k tíži žalované označil také její navazování vztahů s jinými muži, zanedbávání domácnosti a péči o nezletilého syna; nadto jí kladl za vinu. že se nemravným způsobem chovala také k jeho rodičům, kdy toto jednání mělo spočívat v jejím dlouhodobém tlaku vůči rodičům žalobce trvajícím od samotného narození syna účastníků až po ukončení společného soužití. Tento tlak byl směřován na prosazování odloučení vnuka od prarodičů případným odstěhováním se z místa tehdejšího bydliště do zahraničí. Žalovaná však dar nevrátila s tvrzením, že pro takové jednání nejsou splněny zákonné podmínky.

20. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: <i>21. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 630 zákona č. 40/1963 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.</i> Ve vztahu k aplikaci právní normy vymezené ve znění § 630 o.z. na věc přiléhavě dopadají závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1088/2020.

22. Soud se ve věci nejprve zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, přičemž učinil závěr, že tento je v předmětné věci dán. V souladu s ustálenou soudní praxí je naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán zejména tam, kde by se právní postavení žalobce bez takového určení stalo nejistým nebo by bylo jeho právo ohroženo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71). Pokud by bylo odvolání daru pro chování žalované v rozporu s dobrými mravy učiněno po právu a žalovaná by neposkytla potřebnou součinnost pro změnu zápisu v katastru nemovitostí, pak by byla stále zapsána jako spoluvlastník předmětných nemovitostí. Požadovaným rozhodnutím by pak byl stav faktický uveden do souladu se stavem právním.

23. S ohledem na provedené dokazovaní a zjištěný skutkový závěr při aplikaci citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že důvody vrácení daru nejsou dány, proto zamítl žalobní návrh znějící na určení, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí.

24. Dle zákonné úpravy se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že hrubě porušuje dobré mravy. Toto porušování musí být dostatečné intenzity a nejedná se o jakékoli společensky nevhodné chování vůči dárci a jeho rodině. Musí se tedy jednat o hrubé porušení dobrých mravů, tedy porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. (srov. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 26. února 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97). Dobré mravy lze specifikovat jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Jejich porušení pak musí být objektivně vnímáno jako porušení natolik závažné, s ohledem na intenzitu nebo soustavné, s ohledem na dlouhodobost takového jednání. Není rozhodující subjektivní pocit dárce. Toto porušování musí být posuzováno z hlediska konkrétního případu, v daném čase a ve vzájemné souvislosti, zejména z hlediska vzájemného jednání účastníků (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 28. ledna 1999 sp. zn. IV. ÚS 114/97). Druhou podmínkou účinného odvolání daru je pak jednostranný právní úkon adresovaný žalované, který směřuje k odvolání.

25. V případě odvolání daru pak soud zkoumá, zda došlo k chování hrubě porušujícímu dobré mravy, zda toto chování odůvodňuje revokaci daru, a zda toto chování bylo dostatečně vymezeno v písemném odvolání daru adresovaném žalované (obdarované). Právní úkon dárce směřující k odvolání daru může být učiněn jakoukoliv formou, to platí i v případě, že předmětem darovací smlouvy byla nemovitost. není vyloučeno, aby tento jednostranný adresovaný právní úkon dárce byl obsažen přímo v žalobě.

26. V odvolání daru ze dne [datum] žalobce označil za důvod k jeho odvolání„ nezájem o rodinné soužití, zejména při výchově nezletilého syna [jméno] a nezájem o společnou domácnost“. Tato skutečnost však sama o sobě nemůže obstát jako důvod pro odvolání daru. Jak již soud výše uvedl, důležité je hledisko objektivní, nepostačí subjektivní pocit dárce (žalobce), že se k němu obdarovaná (žalovaná) chová v rozporu s dobrými mravy. Nadto musí být jednání v rozporu s dobrými mravy objektivně označitelné jako hrubé, musí být tedy dostatečné intenzity nebo soustavně porušující. Je sice pravdou, že žalovaná opustila společnou domácnost se žalobcem, žalobci byl svěřen od péče jejich společný nezletilý syn, nicméně z provedeného dokazování, jmenovitě účastnických výpovědí, stejně jako z výpovědí svědků [jméno] a [jméno] [příjmení], rodičů žalobce, lze soudit, že v partnerském soužití účastníků byly neshody a rozpory vyvolané jednáním obou dotčených stran. Partnerské soužití narušila nevěra žalobce, navazování vztahů s jinými muži žalovanou, a to prostřednictvím sociálních sítí, nadužívání alkoholu žalobcem a jeho následným hrubým jednáním vůči žalované, vměšováním se prarodičů do rodinného soužití účastníků, byť vedeným snahou pomáhat ve všech sférách vedení rodinné domácnosti a zajišťování péče o nezletilého syna účastníků. Sám žalobce v rámci své výpovědi připustil vlastní díl viny za nefunkčnost vztahu, když doznal, že se choval vůči žalované hrubě, vybuchoval, vracel se opilý atd. Uvedené chování a vzniklou situaci proto nelze přikládat k tíži pouze žalované a jednoznačně tak vyjádřit závěr, že opuštěním společného soužití se zachovala v hrubém rozporu s dobrými mravy, když takové její jednání bylo vyprovokováno dlouhodobě nepříznivými vztahy. Pokud jde o změněná skutková tvrzení, kdy ač v samotném počátku- při vyhotovení výzvy k vrácení daru a podání samotného žalobního návrhu, nekladl žalobce žalované za vinu také následně tvrzené nemravné jednání vůči jeho rodičům, pak ani v tomto ohledu nelze učinit odlišný závěr, když ani tvrzené a prokazované jednání žalované vůči rodičům žalobce nelze označit v kontextu výše citovaného zákonného ustanovení § 630 o.z. za hrubě porušující dobré mravy. Ač se výpovědi svědků v řadě rysů nápadně shodují, nepopiratelně dokládají skutečnost nefunkčního vztahu účastníků, nicméně také svědčí o dlouhodobém provázání dvou samostatných domácností, prvcích vměšování se a dobrovolné podřízenosti ze strany prarodičů ve snaze co nejvíce se podílet na péči o vnuka.

27. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl, jak shora ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 922,63 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč v souladu s § 9 odst. 3 a.t. sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 514,57 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 815,79 Kč za 65 ujetých km v částce 415,79 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 849,39 Kč za 65 ujetých km v částce 449,39 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 849,39 Kč za 65 ujetých km v částce 449,39 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 514,57 Kč ve výši 6 408,06 Kč.

29. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

30. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.