15 C 15/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 5 853,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 853,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 337,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 613,40 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 853,70 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 16,90% ročně z částky 4 833,70 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobkyně se podaným žalobním návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 853,70 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se zavázala poskytnout žalovanému na základě jeho příkazů peněžní prostředky až do výše limitu 5 000 Kč (úvěr). Žalovaný peněžní prostředky čerpal, ale dle smluvních ujednání splátky nehradil řádně a včas, proto se nejpozději dnem [datum] stal celý poskytnutý úvěr splatným.

2. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené s původním, výše uvedeným, věřitelem předmětné pohledávky. Postoupení pohledávky ke dni [datum] bylo žalovanému oznámeno písemným přípisem.

3. Protože bylo možné rozhodnout o dané věci bez nařízení jednání, když s takovýmto jednáním žalovaný konkludentně souhlasil, když ani k samotné žalobě se nevyjádřil, a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila v žalobním návrhu, rozhodoval zdejší soud na základě listinných důkazů obsažených ve spise (§ 115a v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.)), a to Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], Všeobecných obchodních podmínek [obec] [anonymizována tři slova] pro soukromou klientelu, Ceníku pro soukromou klientelu s účinnosti od [datum], Ceníku pro soukromou klientelu s účinnosti od [datum], Ceníku pro soukromou klientelu s účinnosti od [datum], Ceníku pro soukromou klientelu s účinnosti od [datum], Výzvy k plnění ze dne [datum], Poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne [datum], Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum], Úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo], Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a příloh k ní, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], [právnická osoba] pro bankovní obchody, Dohody o úplatě ze dne [datum] a dodatku k ní, podacích lístků s daty [datum] a [datum]. <i>4. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>8. Dále ve smyslu § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Na základě shora uvedených listinných důkazů v souladu s uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. Tento závazkový vztah je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při sjednávání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele. Žalovaný řádně poskytnuté peněžní prostředky nesplácel a dostal se do prodlení. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku v požadované výši 5 853,70 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni bylo vyhověno, i pokud jde o její nárok na zaplacení úroků z úvěru ve výši 16,90 % ročně z dlužné částky. V souladu s ustanovením § 1970 o.z. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Žalobkyně úrok z prodlení částečně zkapitalizovala a za dobu ode dne následujícího po účinnosti postoupení byl úrok z prodlení stanoven ve výši ke dni prodlení a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů (výrok I).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.853,70 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3923/11)