15 C 155/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Jagošovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 14 479 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 534 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 13 534 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku ve výši 945 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 14 479 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku [webová adresa]). Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 10 500 Kč s možností postupného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník a všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že žalobkyni vrátí poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatky za jím zvolené volitelné služby (poplatek za poskytnutí úvěru 2 840 Kč; služba„ Presto“ ve výši 165 Kč; informační SMS servis v částce 29 Kč dle čl. 2 Sazebníku a čl. II Smlouvy) ve lhůtě splatnosti uvedené ve smlouvě, tedy do [datum], svou povinnost však nesplnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni rovněž právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru až do zaplacení, která je uplatňována za prvních 90 dnů prodlení ([datum] do [datum]) v kapitalizované výši 945 Kč. Pro nesplnění platební povinnosti žalovaného se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.

2. Žalovaný se k podanému návrhu nijak nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivním.

3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně podáním ze dne [datum], souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím SMS kódu. Výše úvěru byla sjednána na částku 10 500 Kč, kdy měl být poskytnut bezhotovostním převodem. V článku II. bodě 5. smlouvy pak byly sjednány volitelné služby, za které se žalovaný zavázal hradit úplatu, a to konkrétně služba„ Presto“ 165 Kč a informační SMS servis 29 Kč/měsíčn. V článku IX. smlouvy pak byl specifikován také poplatek ve výši 2 840 Kč, a to za sjednání úvěru při čerpání celého úvěrového limitu. Splatnost úvěru byla sjednána na den [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Sazebník platný od [datum], Všeobecné obchodní podmínky platné od [datum], souhlas se zpracováním osobních údajů. -) z všeobecných obchodních podmínek, konkrétně článku 6.4 bylo zjištěno, že v případě prodlení dlužníka, resp. žalovaného, má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je v prodlení. -) z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] vyplacena částka ve výši 10 500 Kč, a to pod [variabilní symbol]. -) z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky ve výši 15 677,57 Kč a nákladů na právní zastoupení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]. Výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím České pošty, s.p. pod podacím číslem [anonymizováno].

4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto skutkovému závěru:

5. Žalobkyně žalovanému na základě vzájemné dohody poskytla bezhotovostním převodem částku ve výši 10 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit společně s poplatky za sjednané služby do data [datum]. Žalovaný však do data splatnosti ničeho neuhradil, a to ani později po učiněné výzvě.

6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>10. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 11. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

12. Úprava provedená zákonem o spotřebitelském úvěru sleduje obdobně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele především ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru), a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

13. Podle názoru soudu v posuzované právní věci žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, o čemž svědčily veškeré listinné důkazy ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalovaného (obecné principy posuzování a filozofie Společnost, výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikované příjmy). Žalovaný byl řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informována o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši sjednaného úvěrového rámce poskytnut, kdy si musel být vědom částky, kterou bude muset žalobkyni uhradit v souvislosti s poskytnutým úvěrem, neb mu byla sdělena výše RPSN a další skutečnosti týkající se poskytnutého plnění. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, avšak nelze ani odhlédnout od dikce § 4 odst. 1 o.z., podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i ustanovení § 6 o.z. a § 7 o.z., kdy opět bylo ze strany žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný poskytl a uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalovanému poskytnut, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

14. V souladu s dikcí § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V předmětné věci nemohlo být pochyb o tom, že žalobkyně s žalovaným řádně uzavřela smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalovanému, v postavení spotřebitele, poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaný poskytl žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje.

15. Žalobkyně již v žalobním návrhu soudu předestřela způsob, jakým úvěruschopnost žalovaného přes poskytnutím úvěru zkoumala, a to s ohledem na zjištěné informace ohledně domácnosti žalovaného, příjmů a pravidelných výdajů, a to v souladu s interní metodikou schválenou ČNB. Žalobkyně rovněž žalovaného ověřila v databázích, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí. Své úvahy doložila výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] a dokumentem„ identifikované příjmy“. Na výzvu soudu pak žalobkyně doplnila informace ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného (potvrzení o příjmu ze dne [datum], výplatní páska). Co se tedy týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem plně v souladu s § 86 zákona o ochraně spotřebitele, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele.

16. Na základě shora uvedeného pak zdejší soud shledal nárok žalobkyně jako oprávněný a v plném rozsahu mu vyhověl, neb v souladu s citovanými ustanoveními dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o.z. Tento závazkový vztah je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při sjednávání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele.

17. Jak shora uvedeno, mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 500 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. Jistinu úvěrové smlouvy se žalovaný zavázal uhradit společně s poplatky za sjednané služby a poskytnutí úvěru do data splatnosti sjednaného ve smlouvě, tedy do data [datum]. Žalovaný však v rozporu se smluvnímu ujednáními úvěr nesplatil ve stanovené lhůtě, čímž se ocitl v prodlení. V důsledku prodlení a v souladu se smluvnímu ujednáními tak vzniklo žalobkyni také právo na smluvní pokutu dle § 2048 o.z. ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je v prodlení, kdy tato smluvní pokuta je požadována žalobkyní pouze za prvních 90 dnů prodlení a byla za uvedené období kapitalizována částkou 945 Kč. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně žaluje zcela po právu a má vedle nároku na zaplacení výše specifikované dlužné částky také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. z dlužné částky za dobu od [datum] do zaplacení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Proto soud rozhodl, jak shora ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

18. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu za DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.