15 C 176/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 12 598,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 598,23 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 598,23 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 598,23 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených závazků vyplývajících ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba příjmení jméno. V rámci žalobních tvrzení žalobkyně popsala jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, když vycházel z doložených příjmů a výdajů žalovaného, vedle toho si jeho finanční situaci ověřoval z veřejně dostupných zdrojů.

2. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nevyjádřil, k jednání soudu, ač řádně předvolán se nedostavil a svou neúčast žádným způsobem neomluvil. Proto soud ve věci za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Žalovanému bylo právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, umožněno od datum čerpat úvěr do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum, standardní informace o úvěru, obchodní podmínky spol. právnická osoba). Žalovaný vyčerpal celkem částku 13 598,23 Kč, a to bezhotovostně na svůj bankovní účet (faktura s variabilním symbolem číslo, potvrzení o provedené platbě ze dne datum). Vyčerpaný úvěr se žalovaný zavázal splatit právnímu předchůdci žalobkyně v měsíčních splátkách v minimální výši 12,50 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru a nebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální měsíční splátky byla dlužníkovi sdělována vždy k 30. dni v měsíci. Splatnost nesplacené části úvěru v částce 13 598,23 Kč nastala dne datum (vyčíslení dluhu č.l. 21). Úvěr byl úročen sazbou 8,5 % měsíčně. Poplatek za čerpání úvěru činil 12,50 % z částky každého čerpání úvěru (čl. IV odst. 1, 2 smlouvy o revolvingovém úvěru). Poplatek v souvislosti s prodlením žalovaného byl stanoven částkou 250 Kč (čl. VI odst. 1 smlouvy o revolvingovém úvěru). Ke dni splatnosti úvěru, tj. k datum, žalovaný dlužil celkovou částku 13 598,23 Kč (výpis dluhu po splatnosti). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum), ten však dluh ani opakovaných urgencích, neuhradil (předžalobní upomínka ze dne datum). Po odpočtu částečných úhrad se žalobkyně domáhá zaplacení částky 12 598,23 Kč sestávající z dluhu na jistině 12 314,95 Kč (viz vyúčtování dluhu s variabilním symbolem číslo) a úroků z úvěru kapitalizovaných za období čerpání v částce 283,28 Kč.

4. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nijak nezpochybnil.

5. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné bylo, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě bylo žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuto peněžité plnění, které měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách, které však řádně a včas nehradil. K datu datum, kdy nastala splatnost dluhu, dlužil žalovaný celkem 13 598,23 Kč, přičemž po odpočtu částečných úhrad se žalobkyně rozhodla uplatňovat jen nárok na zaplacení částky 12 598,23 Kč sestávající z dluhu na jistině 12 314,95 Kč (12 064,95 Kč plus 250 Kč představující poplatek za prodlení) a zůstatku úroků z úvěru kapitalizovaných za období čerpání v částce 283,28 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky a dluží žalobkyni shora zmíněné částky.

6. Po právní stránce hodnotil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

7. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, které tento čerpal v souladu se smlouvou v rámci úvěrového rámce vymezeného částkou 80 000 Kč; tedy strany smlouvy sjednaly závazkový vztah dle ustanovení § 2395 o.z. Tento závazkový vztah je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při sjednávání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele. Jak shora uvedeno, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z.; žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr, který opakovaně čerpal a který se zavázal uhradit žalobkyni společně s poplatky a úrokem z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Naopak žalovaný v rozporu s uvedeným smluvním ujednáním předmětný úvěr ve sjednané lhůtě nehradil. Splatnost úvěru nastala ke dni datum. Zcela neuhrazená zůstala částka 12 064,95 Kč sestávající z dluhu na jistině v částce 12 064,95 Kč a dále částka 250 Kč odpovídající poplatku na účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. VI odst. 1 písm. a) smlouvy a zůstatek kapitalizovaných úroků z úvěru v částce 283,28 Kč. Ohledně nároku na přiznání úroků z úvěru bylo žalobkyni vyhověno podle § 2395 o.z., přičemž jejich přirůstání k jistině bylo ve smyslu § 1806 o.z. ujednáno. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně doložila smlouvami o postoupení pohledávek, které byly realizovány podle zákonné dikce § 1879 o.z. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně žaluje zcela po právu a má vedle nároku na zaplacení výše specifikované dlužné částky také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z., který jí byl přiznán z částky ve výši 12 598,23 Kč za dobu od datum do zaplacení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

12. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

13. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.