15 C 232/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: 47 284,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 967,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 45 543,26 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku ve výši 1 316,35 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 070 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. [jméno] [jméno].

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 45 967,95 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 1 316,35 Kč, přičemž vznik své pohledávky dovozovala ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které byla žalovanému poskytnuta úvěrová karta [číslo] jejímž prostřednictvím čerpal žalovaný revolvingový úvěr až do výše 40 000 Kč.

2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované a způsobu, jakým tuto skutečnost u žalované prověřovala.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Protože účastníci, žalobkyně výslovně a žalovaná konkludentně, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále o.s.ř.), pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění: Dne [datum] byla nejprve mezi žalobkyní, jako věřitelem a žalovanou, jako dlužníkem, uzavřena smlouva o úvěru na spotřebitelské zboží. V souladu s čl. I. byla žalovaná zařazena do seznamu žadatelů o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty. Tímto procesem byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty pod [číslo] na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat revolvingový úvěr při výši úvěrového rámce 40 000 Kč. K prvnímu čerpání ze strany žalované došlo dne [datum], přičemž žalovaná byla oprávněna čerpat peněžní prostředky až do výše limitu úvěrového rámce s tím, že splácením zůstatku ze strany žalované se úvěrový rámec v odpovídající výši obnovuje (smlouva o úvěru ze dne [datum] [variabilní symbol] včetně obchodních podmínek žalobkyně, včetně podmínek kreditní karty [příjmení] [jméno]). Žalovaná vyčerpala celkem 69 603,73 Kč, zůstatek vyčerpané částky k datu [datum] dosahoval částky 37 456,05 Kč (výpisy z úvěrového účtu). Vyčerpané peněžní prostředky měla žalovaná splácet společně s úrokem 19,80 % p.a. vždy k 15. dni v měsíci, přičemž výše dílčích splátek byla stanovena v návaznosti na aktuální výši zůstatku úvěrového rámce aktuálního v měsíci, v němž došlo k poslednímu čerpání (sazebník RPN, předsmluvním informace, čl. I odst. 7 obchodních podmínek). V čl. VI odst. 2 písm. b) obchodních podmínek bylo ujednáno právo žalobkyně na odstoupení od smlouvy a okamžité zesplatnění neuhrazených závazků dlužníka pro případ prodlení dlužníka s úhradou více než tří měsíčních splátek (čl. VI odst. 2 obchodních podmínek). Žalovaná dlužila žalobkyni na vyčerpané jistině úvěru částku 32 179,74 Kč a dlužných splátkách 13 163,52 Kč (přehled plateb). Pohledávka žalobkyně za žalovanou byla zesplatněna ke dni [datum] a žalované byla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění v délce 20 dnů (zesplatnění pohledávky ze dne [datum]). Odeslání dopisu o zesplatnění bylo zpoplatněnou částkou 200 Kč (čl. VI odst. 6 obchodních podmínek). Pro případ prodlení žalované s placením byla sjednána smluvní pokuta 10 % z dlužné částky (čl. VI. odst. 6 obchodních podmínek). Před uplatněním nároku soudní žalobou byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dluhu (upomínky z [datum], [datum], [datum] a předžalobní upomínka ze dne [datum]).

5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

6. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné bylo, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě bylo žalované žalobkyní poskytnuto peněžité plnění v celkové výši 69 603,73 Kč, které měla žalovaná v měsíčních splátkách splácet žalobkyni. Ač byla žalovaná povinna tento závazek řádně splácet, nečinila tak a opakovaně se dostávala do prodlení s úhradou dílčích splátek úvěru. Proto žalobkyně nesplacené závazky ke dni [datum] prohlásila v souladu se smlouvou za okamžitě splatné. Dluh žalované dosahoval částky 45 967,95 Kč a sestával z dluhu na jistině ve výši 32 179,74 Kč, dluhu na splátkách splatných do dne zesplatnění pohledávky ve výši 13 163,52 Kč, dlužného poplatku za odeslání oznámení o zesplatnění ve výši 200 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 424,69 Kč. Povinnost žalované řádně a včas splácet byla utvrzena smluvní pokutou ve výši 10 % z dlužné částky, kterou žalobkyně požadovala ve výši 1 316,35 Kč. Žalovaná však dluh neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky a dluží žalobkyni shora zmíněné částky.

7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: <i>8. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>9. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>12. Dále ve smyslu § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>13. Podle § 2048 o.z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> <i>14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky, které tato čerpala v souladu se smlouvou až do výše úvěrového rámce vymezeného částkou 40 000 Kč, tedy strany smlouvy sjednaly závazkový vztah dle ustanovení § 2395 o.z. Tento závazkový vztah je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při sjednávání smlouvy vystupovala v postavení spotřebitele. Jak shora uvedeno, mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z.; žalované byl poskytnut revolvingový úvěr, který vyčerpala až do částky 69 603,73 Kč a který se zavázala uhradit žalobkyni společně s poplatky a úrokem z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Naopak žalovaná v rozporu s uvedeným smluvním ujednáním předmětný úvěr ve sjednané lhůtě nehradila a opakovaně se s úhradou dílčích splátek opožďovala. Pokud tedy žalobkyně využila svého práva dle čl. VI odst. 2 obchodních podmínek a nesplacenou část úvěru ke dni [datum] zesplatnila, činila tak po právu. Zcela neuhrazená tak zůstala částka 45 967,95 Kč sestávající z dluhu na jistině ve výši 32 179,74 Kč, dluhu na splátkách splatných do dne zesplatnění pohledávky ve výši 13 163,52 Kč, dlužného poplatku za odeslání oznámení o zesplatnění ve výši 200 Kč dle § 513 o.z. a kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni zesplatnění dle § 1970 o.z. odpovídající částce 424,69 Kč. Vzhledem k tomu, že porušení povinnosti žalované řádně splácet dílčí splátky dluhu dle smluvních podmínek bylo utvrzeno smluvní pokutou, vyhověl soud žalobkyni i co do částky 1 316,35 Kč představující smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o.z. při sazbě 10% počítané z dlužných splátek splatných ke dni zesplatnění závazku, tj. z částky 13 163,52 Kč. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně žaluje zcela po právu a má vedle nároku na zaplacení výše specifikované dlužné částky také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z., který jí byl přiznán z částky ve výši 45 543,26 Kč za dobu od [datum] (po uplynutí dodatečné lhůty k plnění dle oznámení o zesplatnění) do zaplacení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. (výrok I)

16. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 892 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d), této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 4 070 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.