15 C 241/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce vůči žalované domáhá zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 2. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku 13 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované JUDr. Jana Manišovského.

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení z titulu zápůjčky peněz. K důvodům žaloby uvedl, že se žalovanou žil jako druh a družka na adrese [obec a číslo], přičemž v době trvání tohoto soužití, konkrétně dne [datum], půjčil žalované částku 20 000 Kč a dále pak sestře žalované, [jméno] [příjmení], částku 20 000 Kč za účelem pokrytí výloh spojených s pohřbem jejího zesnulého manžela. Po rozpadu vztahu a ukončení společného soužití vyzval žalobce žalovanou, aby mu částku 40 000 Kč vrátila. Z takto zapůjčených peněz žalovaná vrátila žalobci dne [datum] pouze částku 20 000 Kč na umoření dluhu paní [příjmení] vůči žalobci. Zbylou částku 20 000 Kč mu žalovaná ani přes opakované výzvy nevrátila, proto byl nucen uplatnit svůj nárok soudní cestou.

2. Žalovaná ve znění písemného vyjádření s datem [datum] potvrdila, že v období od září 2018 do dubna 2019 skutečně žila v partnerském soužití s žalobcem v domě na adrese [adresa], jenž je jejím vlastnictvím. Dále potvrdila i to, že žalobce poskytl její sestře hotovostí zápůjčku peněz ve výši 20 000 Kč, která však byla žalobci dne [datum] vrácena. Nesporovala ani skutečnost poskytnutí tvrzených 20 000 Kč žalobcem dne [datum], nicméně sporovala právní titul poskytnutých peněz, neboť měla za to, že tyto byly ve skutečnosti darem, nikoli zápůjčkou, jak tvrdil žalobce. Na podporu svých tvrzení ohledně darování argumentovala tím, že tou dobou žili s žalobcem ve společné domácnosti v nemovitosti v jejím vlastnictví, a protože vyvstala potřeba úprav společně obývaného domu, žalobce ji přislíbil na úhradu faktury (splatné dne [datum]) za realizované zateplení domu, poskytnout právě 20 000 Kč, přičemž v době poskytnutí uvedené částky ani jedna ze stran na tyto peníze nepohlížela jako na zápůjčku. Pokud by mezi účastníky mělo dojít k vrácení uvedených peněz, bylo by to dle stanoviska žalované stranami výslovně ujednáno, tak jako v případě zápůjčky pro sestru žalované. Z procesní opatrnosti pak žalovaná vznesla námitku započtení, když oproti žalovanému nároku započetla svoji pohledávku za žalobcem představující náhradu nákladů na bydlení v její nemovitosti, neboť žalobce jí po dobu jejich soužití na nákladech na bydlení v této nemovitosti ničeho nehradil (tzv. odbydlení) a nákladů na uvedení její nemovitosti do původního stavu po žalobcem svévolně provedených stavebních úpravách. Závěrem poukázala na rozpornost uplatňovaného nároku s dobrými mravy a z nastíněných důvodů navrhla zamítnutí žaloby.

3. Po poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., obřanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), žalobce doplnil svá žalobní tvrzení stran uzavřené smlouvy o zápůjčce tak, že částka 20 000 Kč byla žalované poskytnuta na základě ústní dohody v době, kdy měla uhradit fakturu [číslo] se splatností [datum] s tím, že peníze budou žalobci vráceny pouze v případě skončení jejich společného soužití z prostředků vyplacených z dotačního programu [ulice] zelená úsporám.

4. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění:

5. Účastníci učinili v řízení nesporným, že dne [datum] poskytl žalobce žalované bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč.

6. Z výzvy ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k zaplacení dluhu 40 000 Kč vůči žalobci, který jí měl vzniknout z titulu peněžní zápůjčky. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná zareagovala na první upomínku ze dne [datum] a snažila se spor se žalobcem, prostřednictvím jeho právní zástupkyně, urovnat. Z upomínky rovněž vyplynulo, že s požadavkem žalované, na započtení částky 20 000 Kč na náhradu škody, kterou jí žalobce způsobil stavebními úpravami na jejím domě, žalobce nesouhlasil, neboť argumentoval tvrzením, že veškeré práce na domě žalované prováděl s jejím souhlasem a zdarma. I nadále žalobce trval na uhrazení částky 40 000 Kč.

7. Na tuto výzvu žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], v němž uvedla, že považuje za zcela normální, že muž pomáhá ženě, když žije u ní v domě, zatímco žena vaří a zajišťuje související práce s chodem domácnosti. Zároveň se žalovaná vyjádřila k chování žalobce a jím uplatněnému nároku, jehož příčinu vzniku spatřovala v tom, že žalobce se cítí být ukřivděn, neboť ona odmítla jeho návrh na uzavření sňatku a nesouhlasila s výstavbou společného domu. Ve svém dopise se současně zmínila o tom, že výstavba nového domu měla být financována z prodeje domu žalované a domu žalobce, přičemž z prodeje těchto nemovitostí měl být umořen i hypoteční úvěr žalobce. Dále poukázala na to, že žalobce vybudoval vjezd do garáže jejího domu bez jejího souhlasu (i přesto, že ona nevlastní vozidlo), veden shora popsaným úmyslem dům v budoucnu prodat. [příjmení] uvedené, žalovaná zdůraznila, že žalobce chtěl do jejího domu stále něco investovat, což ona odmítala s tím, že na to dostatek financí nemá a nechce, aby tyto náklady nesl žalobce.

8. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z bankovního účtu žalované byla ve prospěch účtu žalobce poukázána dne [datum] platba ve výši 20 000 Kč, přičemž v detailu transakce je uvedeno:„ … [celé jméno žalobce], [obec] (vráceny půjčené peníze) pro [jméno] [příjmení], [obec] [celé jméno žalované], [obec a číslo], [PSČ] [obec] vráceno…“.

9. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě plnění ve výši 20 000 Kč. V reakci na tuto výzvu žalovaná sdělila, že peníze, které zapůjčil paní [příjmení], mu již byly uhrazeny a v případě zbylé částky se jedná o dar.

10. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že zateplovací práce na RD [obec a číslo] byly žalované účtovány částkou 30 400 Kč, se splatností [datum].

11. K důkazu byl proveden výpis z komunikace mezi účastníky prostřednictvím aplikace WhatsApp, kde se ve zprávě s datem [datum], v 9:59 hodin, uvádí:„ samozřejmě dám vědět, před měsícem si to sama přiznala a teď si se sama prořekla, o vánocích jsem ti napsal, že po druhé zradu neodpustím, přesto jsem ti podruhé odpustil! Nesnáším, když ze mě děláš blbce, nechápu, čím jsem ti tak moc zkomplikoval život??? Udělal jsem pro tebe první poslední, dřel jsem, s penězma jsem pomohl tobě i tvé rodivě a jo opět to mám, za dobrotu na žebrotu. Ještě jsem ti slíbil ty peníze za marodění, pořád to platí, jen ti je už nedaruju, ale pokud chceš, půjčím ti a vrátíš mi je, až tobě vrátí peníze. Já našeho vztahu nelituju, někam mě to posunulo.“ 12. Z komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp ze dne [datum], v 16.49 hodin, bylo zjištěno, že žalovaná napsala žalobci toto:„ Teď máš ty peníze u nás z [obec]. Mám ti je dopravit nebo se pro ně stavíš?“ 13. Z přepisu SMS zpráv předložených žalobcem vyplývá, že se žalobce dne [datum] dotazoval žalované, kdy mu vrátí 40 000 Kč Na to mu žalovaná odpověděla tak, že peníze měly přijít nejdříve v listopadu. Dne [datum] se žalobce dotazoval znovu, na to mu žalovaná odpověděla, že z NZU dosud nic nepřišlo. Dne [datum] jí žalobce sdělil, že není její sponzor a že věc předá právníkovi.

14. Žalobce při své účastnické výpovědi potvrdil společné soužití s žalovanou v období od září 2018 do dubna 2019. Uvedl, že v domě žalované prováděl práce a opravy vždy po domluvě se žalovanou. Spornou částku 20 000 Kč předal žalované za účelem dokončení rekonstrukce jejího domu s tím, že ona se je zavázala vrátit po té, co získá peníze z programu [ulice] zelená úsporám. Vrácení peněz bylo podmíněno trváním vztahu, pokud by vztah zůstal funkčním, peníze by nepožadoval. Po předestření obsahu WhatsAppové komunikace účastníků ze dne [datum] v doslovném znění:„ …ještě jsem ti slíbil peníze za marodění, pořád to platí, jen ti je už nedaruju…“, žalobce jednak potvrdil, že uvedený text žalované odeslal a že je jeho autorem, dále pak uvedl, že tímto mínil pouze plnění poskytnuté na léčbu u veterináře a na dům. Zdůraznil, že k darování peněžních prostředků mezi účastníky nikdy nedošlo.

15. Žalovaná vypověděla, že sporná částka jí byla žalobcem poskytnuta na úhradu nákladů v souvislosti s rekonstrukcí jejího domu, neb měla platební povinnosti v rozsahu kolem 35 000 Kč, na jejíž doplacení jí scházela přibližně částka 20 000 Kč. Měla za to, že v případě předání sporné částky se jednalo o dar, což jí v daném čase žalobce výslovně sdělil. O žádných podmínkách vrácení sporných finančních prostředků se spolu v době jejich převzetí nebavili. Po dobu trvání jejich vztahu nebyla o vrácení finančních prostředků ani zmínka, teprve po rozpadu vztahu ji žalobce v září 2019 vyzval k jejich vrácení. Pro ilustraci společného soužití uvedla, že na počátku jejich vztahu jí chtěl žalobce, opět v souvislosti s rekonstrukcí domu, darovat částku cca 20 000 Kč, kterou však pro krátkodobost vztahu odmítla. [příjmení] investic do domu jí obdarovával příležitostnými dary, nabízel jí drahou zahraniční dovolenou, kterou z důvodu preference dokončení rekonstrukce domu odmítla. Doplnila, že dar v podobě přijetí sporné částky bez dalšího přijala, neboť tou dobou považovala jejich vztah za pevný.

16. Soud provedené důkazy hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a následně všechny provedené důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, když ani samotní účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali. Navíc nebylo potřeba provádět ani další dokazování ve vztahu ke vznesené námitce započtení, neb žalovaná na této námitce netrvala.

17. Soud neměl pochyb o pravosti a věcné správnosti předložených listinných důkazů, nicméně nutno poukázat na to, že značná část předložených listinných důkazů zaznamenávala předžalobní komunikaci mezi účastníky a subjektivní pohled každého z účastníků na předání sporné částky. Jako stěžejní důkaz pro posouzení právního titulu k předání sporných peněz, vzal soud autorizovanou komunikaci účastníků přes aplikaci WhatsApp ze dne [datum], tedy v období bezprostředně navazujícím na rozpad jejich vztahu a dále výpovědi účastníků. Zmíněná komunikace poskytla soudu náhled, jakým způsobem účastníci v době trvání jejich partnerského vztahu hospodařili s penězi a jakým způsobem pohlíželi na vzájemná plnění poskytnutá po dobu trvání vztahu, když z této komunikace bylo patrno, že žalobce výslovně napsal žalované, že jí další přislíbené peněžní prostředky do budoucna už jen půjčí, nikoli daruje. Přestože žalobce ve své výpovědi tvrdil, že předání peněz považoval na zápůjčku, z jeho výpovědi vyplynulo, že by považoval předanou částku za dar pouze v případě, kdyby vztah trval. Provedeným dokazování však bylo zjištěno, že v době skutečného předání peněz vztah mezi účastníky trval a fungoval, tudíž podmínky pro vrácení peněz nebyly při jejich reálném předání řešeny. Úmysl darování vyplynul z účastnické výpovědi žalované, která uvedla, že jí předmětná částka byla předána jako dar, který v důvěře v pevný vztah s žalobcem přijala, o vrácení peněz v té době nebyla řeč. Z těchto důkazů soud tedy usoudil, že v době kdy žalobce předal žalované peníze, nebyla mezi účastníky řešena jakákoli návratnost předaných financí a nebyly ani ujednány jakékoli podmínky jejich vrácení. Co se týče SMS komunikace proběhlé mezi účastníky na [datum] a [datum] a [datum], tato byla ze strany soudu posouzena jako věrohodná, nicméně nevyvracela shora popsané závěry o poskytnutí daru, když dokládala pouze to, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě původně požadované částky 40 000 Kč, nicméně nikterak nepodpořila tvrzení žalobce o vzniku smlouvy o zápůjčce peněz.

18. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: V projednávané věci bylo nesporným, že žalobce a žalovaná žili v období od měsíce září 2018 do [datum] ve společném soužití jako druh a družka v domě ve vlastnictví žalované. V době, kdy spolu žili, žalovaná prováděla rekonstrukci svého domu, se kterou jí žalobce svou prací, tak i příležitostnou úhradou stavebních materiálů, vypomáhal. [příjmení] uvedené příležitostné plnění, poskytl žalobce žalované v průběhu trvání vztahu celkem 40 000 Kč, z nichž částka 20 000 Kč byla určena pro sestru žalované [jméno] [příjmení], za účelem úhrady výloh souvisejících s pohřbem jejího zemřelého manžela. Výlučně u této pohledávky, bylo sjednáno její vrácení, o čemž mezi účastníky panovala shoda. Ve vztahu ke sporné částce nebylo mezi účastníky sporu o tom, že dne [datum] předal žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná použila na úhradu plnění vynaloženého v souvislosti s rekonstrukcí domu účtovaného jí fakturou [číslo] se splatností [datum]. Existence nároku žalobce na vrácení takto bezúplatně poskytnutých finančních prostředků nebyla v době jejich předání mezi účastníky sjednána, neb z komunikace ze dne [datum] tedy bezprostředně po rozchodu účastníků, vyplynulo, že až na následná další plnění žalobce poskytnutá žalované bude pohlíženo jako zápůjčku, nikoli jako na darování. Žalovaný se domáhal navrácení poskytnutých peněz až po půl roce od rozpadu vztahu účastníků s tím, že požadoval zaplatit celkem 40 000 Kč Částku 20 000 Kč z titulu zápůjčky pro [jméno] [příjmení] mu žalovaná vrátila dne [datum].

19. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: <i>Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen o.z.) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle ustanovení § 556 o. z. Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.</i> <i>Podle ustanovení § 1725 o.z. věty první je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah.</i> <i>Podle ustanovení § 2390 o.z. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle ustanovení § 2055 o.z. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.</i> 20. Z obecných ustanovení o závazkových vztazích vyplývá, že smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Smlouvy jsou založeny na konsenzu smluvních stran, smluvní strany rozhodují o tom, jakým způsobem si upraví svá vzájemná práva a povinnosti. Pro určení významu každého smluvního ujednání je proto rozhodující, jaký význam tomuto jednání zamýšlely dát samotné smluvní strany. Z tohoto důvodu se význam smluvních ujednání posuzuje podle společného úmyslu jednajících, který tu byl v době vzniku právního jednání, přičemž při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (ustanovení § 556 odst. 2 o.z.).

21. Pro to, aby bylo možné podané žalobě vyhovět, bylo nezbytné, aby žalobce v řízení unesl důkazní břemeno stran uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o.z. Smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem, mezi její podstatné náležitosti patří vedle přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem vydržiteli tak, aby ji užil podle libosti i ujednání o povinnosti vydržitele po čase vrátit zapůjčiteli věc stejného druhu. Poskytnutí zápůjčky může být ujednáno za úplatu či bezúplatně, smlouvu může být uzavřena i bezformálně.

22. V intencích projednávané věci bylo zřejmé, že ujednání o povinnosti vydlužitele vrátit zapůjčiteli peníze při předání peněz, tedy v době vzniku právního jednání, absentovalo. Při absenci tohoto ujednání přijala žalovaná předané peníze od žalobce vedena přesvědčením, že se jedná o dar ve smyslu ustanovení § 2055 o.z., neboť vycházela ze zavedené praxe účastníků o tom, že pokud měly být prostředky vráceny, účastníci si to výslovně vymínily, jinak se jednalo o darování. Pro uzavření darovací smlouvy zákon stanovuje dva předpoklady, za kterých se může jednat o darovací smlouvu. První vychází z reálného převedení vlastnického práva k věci a předání daru dárcem a druhý z jeho převzetí obdarovaným. Podstatou darování je tedy převedení vlastnického práva k věci, a to bezúplatně a projev dárce a obdarovaného a jejich vůle být takovýmto projevem vázáni. Darovací úmysl účastníků při předání peněz vyplynul z WhatsAppové komunikace ze dne [datum] mezi účastníky, tak i z tvrzení žalobce, že„ …vrácení peněz by nepožadoval, kdyby vztah nadále trval…“. Vzhledem k tomu, že projev vůle účastníků bylo nutno posuzovat k okamžiku faktického předání peněž (tj. k době vzniku právního jednání), ke kterému byla prokázána funkčnost partnerského soužití, nebylo možno, dodatečnou změnu obsahu smlouvy navázanou na rozpad soužití účastníků, považovat za relevantní, když v době uzavření smlouvy nebylo vrácení peněz ujednáno. Navíc dodatečná změna obsahu právního jednání by byla v rozporu se zásadou právní jistoty a též v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 o.z. Za předpokladu, kdy soud shledal právním titulem pro předání peněz darování, nebylo možno na předané peníze pohlížet ani jako na bezdůvodné obohacení. Odvolání daru žalobce nepožadoval. Pro neunesení důkazního břemene žalobce stran uzavření smlouvy o zápůjčce, byla žaloba ze shora nastíněných důvodů zamítnuta. (výrok I).

23. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle zásady úspěch ve věci dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalované sestávají z nákladů právního zastoupení když, při výpočtu náhrady nákladů právního zástupce žalobce postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb v platném a účinném znění (dále jen„ a.t.“). Za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 20 000 Kč podle ustanovení § 8 odst. 1 a.t. přiznal soud žalované částku 1 900 Kč podle ustanovení § 7 bod 5 AT, celkem byla přiznána náhrada za 5 úkonů podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a.t. tj. 9 500 Kč, režijní paušál po 300 Kč za 5 úkonů právní služby podle ustanovení § 13 odst. 3 a.t. tj. 1 500 Kč a náhradu za DPH podle ustanovení § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 2 310 Kč. Soud tedy přiznal žalovné náhradu nákladů řízení ve výši 13 310 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalované. (výrok II.)

24. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., protože nebyly shledány podmínky k jejímu prodloužení.