15 C 257/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 20 552,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 552,96 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 149,42 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 25,08% ročně z částky 20 552,96 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 20 552,96 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 275 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 552,96 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených peněžních prostředků, které byly žalovanému poskytnuty na základě smlouvy o vydání kreditní karty ze dne datum, číslo kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba 2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a způsobu, jakým tuto skutečnost u žalovaného její právní předchůdce prověřoval.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Protože účastníci, žalobkyně výslovně a žalovaný konkludentně, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, v platném a účinném znění (dále o.s.ř.), pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění: Na základě smlouvy o vydání Vodafone kreditní karty vydala dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, žalovanému kreditní kartu, prostřednictvím které mohl žalovaný opakovaně čerpat peněžní prostředky až do úvěrového rámce 50 000 Kč. Vyčerpané peněžní prostředky byly úročeny úrokovou sazbou 25,08 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užívání kreditní karty dle platného Ceníku (žádost/smlouva o vydání Vodafone kreditní karty, obchodní podmínky právnická osoba, Ceník). Žalovaný svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, proto právnická osoba prohlásila veškeré pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy za okamžitě splatné ke dni datum (dopis o zesplatnění pohledávky ze dne datum). Dluh žalovaného na jistině pohledávky činil 20 552,96 Kč, na úrocích z úvěru ve výši 25,08 % ročně z částky jistiny kapitalizovaných do datum pak 2 149,42 Kč (souhrnný výpis z účtu kreditní karty). Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na přechodného věřitele právnická osoba, a.s. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzení úplaty ze dne datum), postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dne datum (oznámení o postoupení pohledávek). Přechodný věřitel následně dne datum pohledávku postoupil na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum (předžalobní upomínka ze dne datum).

5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný, rovněž z důvodu procesní pasivity, neodporoval a nikterak je nezpochybnil.

6. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné bylo, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě bylo žalovanému umožněno opakovaně čerpat peněžní prostředky oproti jeho povinnost vyčerpané prostředky společně s úroky splácet v měsíčních splátkách. Ač byl žalovaný povinen tento závazek řádně splácet, nečinil tak a opakovaně se dostával do prodlení s úhradou splátek úvěru. Proto právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásil nesplacené závazky ke dni datum za okamžitě splatné. Dluh žalovaného na jistině dosahoval částky 20 552,96 Kč, vedle toho žalovaný dlužil na smluvních úrocích kapitalizovaných ke dni datum částku 2 149,42 Kč. Žalovaný však dluh neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky.

7. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení:

8. S ohledem na skutečnost, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smlouvy z roku 2012, je nutno nároky z tohoto právního vztahu posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.) podle dosavadních právních předpisů.

9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 10.11.2016 se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 10.11.2016 je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění do datum (dále jen„ obch. zák.“) se podle tohoto zákona řídí závazkové vztahy smlouvy o úvěru bez ohledu na povahu účastníků.

12. Podle ustanovení § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen zaplatit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

14. Nárok na zákonný úrok z prodlení byl vzhledem k okamžiku prodlení žalovaného posouzen podle § 1970 o.z.

15. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, které tento čerpal v souladu se smlouvou až do výše úvěrového rámce vymezeného částkou 50 000 Kč, tedy strany smlouvy sjednaly závazkový vztah dle ustanovení § 497 obch. zák. Tento závazkový vztah je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při sjednávání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele. Jak shora uvedeno, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 obch. zák.; žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr, který opakovaně čerpal a jenž se zavázal uhradit žalobkyni společně s poplatky a úrokem z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Naopak žalovaný v rozporu s uvedeným smluvním ujednáním předmětný úvěr ve sjednané lhůtě nehradil a opakovaně se s úhradou dílčích splátek opožďoval. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva dle obchodních podmínek a nesplacenou část úvěru ke dni datum zesplatnila, činila tak po právu. Zcela neuhrazená tak zůstala částka 20 552,96 Kč sestávající z dluhu na jistině a dále částka 2 149,42 Kč odpovídající kapitalizovaným úrokům z úvěru počítaných z jistiny dluhu úrokovou sazbou 25,08 % ročně za dobu od datum do datum. Ohledně nároku na přiznání úroků z úvěru bylo žalobkyni vyhověno podle § 497 obch. zák. Za dobu od datum do zaplacení byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z jistiny dluhu ve výši 25,08 % ročně. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně doložila smlouvami o postoupení pohledávek, které byly realizovány podle zákonné dikce § 1879 o.z. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně žaluje zcela po právu a má vedle nároku na zaplacení výše specifikované dlužné částky také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z., který jí byl přiznán z částky ve výši 20 552,96 Kč za dobu od datum do zaplacení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. (výrok I)

16. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 823 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d), této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 275 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.