15 C 31/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa pro doručování: adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem jméno příjmení narozeným dne datum , bytem adresa anonymizováno obec o 144 665,67 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky ve výši 144 665,67 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 57 601,31 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 144 665,67 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 12,92 % ročně z částky 131 088,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobním návrhem postoupeným zdejšímu soudu na základě pravomocného usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 144 665,67 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou se žalovaným dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba], s.r.o. (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky [právnická osoba] a sazebník poplatků. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 143 999 Kč, který se zavázal uhradit v pravidelných měsíčních společně s úrokem ve výši 12,92 % ročně, při výši splátky 4 275 Kč, počínaje dnem [datum]. Žalovaný se však ocitl v prodlení, když splátky řádně a včas nehradil, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy ke dni [datum] odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě zůstatku dluhu ve výši 205 679 Kč. Od data zesplatnění pohledávky do dne [datum] uhradil žalovaný celkem částku 110 303,65 Kč, ničeho dalšího ani přes výzvy neuhradil, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.

2. Věcnou aktivní legitimaci dokladovala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí ní a [právnická osoba], s.r.o. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

3. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu vyjádřil v rámci odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], když uvedl, že již z titulu předmětné úvěrové smlouvy uhradil celkem částku ve výši 314 909 Kč, když žalovaný zaplatil 204 605 Kč a v rámci exekuce vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka], byla vymožena částka 110 304 Kč, přičemž však byla následně tato exekuce na návrh žalovaného zastavena pro nicotnost exekučního titulu. Dále uvedl, že úvěrová smlouva je smlouvou spotřebitelskou dle §51a až § 62 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). V dané souvislosti namítal absolutní neplatnost úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu. Poukázal na formulářový styl smlouvy i obchodních podmínek, kdy neměl možnost ovlivnit obsahové náležitosti smlouvy, která je nadto neplatná pro svou nesrozumitelnost a nečitelnost (bez pomůcek a zvláštního úsilí – 23 Cdo 2942/2009 ze dne 31. 3. 2010) a to dle § 37 odst. 1 obč. zák. (rozpor s kogentními ustanoveními na ochranu spotřebitele a dobrými mravy). Dále poukázal také na rozpor předmětné smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na výši úvěru a faktickou výši RPSN, když celková výše dluhu ze smlouvy dosáhla 307 800 Kč, zde pak poukázal na obsah usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019, č.j. 17 Co 23/2019 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2019, č.j. 35 Co 330/2019. Žalovaný rovněž namítal nestandartní okolnosti podpisu smlouvy, k němuž došlo v noci na jeho zahradě po pozdním přistavení zakoupeného automobilu financovaného prostřednictvím předmětného úvěru. Z uvedených důvodů tak rovněž namítl absolutní neplatnost smlouvy a požadoval vypořádání vzájemných nároků v rámci zásad bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu také namítal jiný počátek prodlení, když byl žalobkyní vyzván k uhrazení dlužné částky až výzvou ze dne [datum].

4. Dále pak žalovaný ve svém podání ze dne [datum] uvedl, že pokud by soud došel k závěru, že je úvěrová smlouva absolutně neplatná, pak požaduje vrátit přeplatek zaplacený nad ujednanou částku. Při jednání dne [datum] pak žalovaný upřesnil, že se jedná pouze o námitku započtení, kdy má za to, že dluh již zanikl splněním a nad rámec žalovaného dluhu vzájemný návrh nečiní.

5. Žalobkyně na tvrzení žalovaného reagovala svým podáním ze dne [datum], ve kterém zmiňovala, že nelze konstatovat, že by smlouva byla nesrozumitelná a nečitelná, podpisy jsou obsaženy na jedné stránce, všechny údaje jsou uvedeny stejně velkým písmem. Rovněž případný formulářový charakter nezpůsobuje bez dalšího neplatnost smlouvy. Smlouva byla uzavřena v souladu s tehdy platným zákonem č. 321/2001 Sb. Rovněž poukázala na nepochopení významu RPSN žalovaným a jeho záměnu s úrokovou sazbou. Žalobkyně uvedla, že za dobu 6 let měla být splacena částka ve výši 307 800 Kč, ze které je nutno odečíst část odpovídající sjednanému pojištění ve výši 47 592 Kč. Po odečtení částky jistiny pak požadovanému úroku odpovídá částka 116 209 Kč, tedy úroku z úvěru ve výši 13,26 % p.a., což v době sjednání úvěrové smlouvy byla obvyklá úroková sazba.

6. Po dle ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalovaný při jednání soudu doplnil tvrzení ohledně„ nemravných okolností uzavření smlouvy“ když uvedl, že nejprve prodal [právnická osoba] na pobočce v [obec] své [značka automobilu] [anonymizováno] [příjmení] za částku 45 000 Kč, a to za účelem použití získaných finančních prostředků jako akontace na úhradu kupní ceny vozidla [příjmení] [jméno]. V den podpisu smlouvy strávil při jednání na pobočce dlouhou dobu, nelíbil se mu návrh kupní smlouvy. Jelikož nedisponoval dostatečnými finančními prostředky, využil úvěr. Podmínky úvěrové smlouvy mu však nevyhovovaly, nešlo je změnit, nicméně je akceptoval, neboť již prodal své auto a další potřeboval. Odstoupení od kupní smlouvy prodaného vozidla mu nebylo umožněno. Nové vozidlo potřeboval mj. pro výkon podnikatelské činnosti. Vozidlo [příjmení] [jméno] si nemohl prohlédnout, neb se na pobočce nenacházelo, bylo mu přistaveno do místa bydliště o 7 hodin později, pokud se jednalo o dokumenty při převzetí vozidla, pak si vybavil pouze potvrzení o převzetí. Konstatoval, že k podpisu úvěrové smlouvy došlo na uvedené pobočce prodejní společnosti. Za účelem prokázání svým tvrzení navrhl svědecký výslech svého bratra [celé jméno svědka], který byl jednání a výběru vozidla osobně přítomen.

7. Při jednání soudu byly provedeny následující listinné důkazy, z nichž učinil soud tato skutková zjištění: -) ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], s.r.o., [IČO] a žalovaným, prostřednictvím [právnická osoba], [IČO], kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 143 999 Kč na úhradu kupní ceny automobilu [příjmení] [jméno], [VIN kód], kdy kupní cena činila částku ve výši 188 999 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poskytnutý úvěr formou splátek ve výši 4 275 Kč měsíčně (RPSN 24,31 %), kdy součástí splátky bylo také sjednané pojištění ve výši 661 Kč měsíčně. Datum první splátky byla sjednána na den [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky [číslo] ze dne [datum] a Sazebník poplatků [právnická osoba] s.r.o. Součástí úvěrové smlouvy byla také smlouva o zajišťovacím převodu práva ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně, kdy byla vázána na zesplatnění pohledávky. -) z obchodních podmínek Smlouvy o úvěru a Smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty [právnická osoba] s.r.o. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že upravují práva a povinnosti smluvních stran smlouvy o úvěru, a to včetně sankcí za porušení těchto povinností, včetně zajišťovacího převodu práva. -) z návrhu na vydání rozhodčího nálezu ze dne [datum] bylo zjištěno, že rozhodčí řízení bylo vedeno u [právnická osoba], pod sp. zn. [spisová značka], kdy požadovaným nárokem bylo zaplacení částky ve výši 153 414 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 15 321 Kč, vše z titulu úvěrové smlouvy, jak je specifikována výše. -) z přehledu plateb pro smlouvu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že k danému dni činila dlužná částka, se kterou byl žalovaný v prodlení, 153 214 Kč. -) z výzvy [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzván k uhrazení částky ve výši 225 074 Kč, a to na základě vykonatelného rozhodčího nálezu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. -) z vyjádření [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činila vymáhaná pohledávka částku 203 227,01 Kč (jistina 43 110,35 Kč, smluvní pokuta 15 321 Kč, úroky 101 406,11 Kč, náklady předcházejícího řízení 8 102,40 Kč a náklady exekuce 35 287,15 Kč). -) z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že exekuce vedena k vymožení povinnosti uhradit částku ve výši 153 414 Kč s příslušenstvím nařízena usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla zastavena, a to na návrh povinného (žalovaného) se souhlasem oprávněné (právní předchůdkyně žalobkyně). -) z návrhu povinného (žalovaného) na zastavení exekuce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný navrhl zastavení výše specifikované exekuce, která byla vedena na základě vykonatelného rozhodčího nálezu (taktéž zmíněn výše), a to pro nepřípustnost, když neexistuje exekuční titul, když rozhodčí doložka pro výběr rozhodce obsažená v úvěrové smlouvě byla absolutně neplatná. Návrh byl zaslán k Okresnímu soudu ve [obec] dne [datum] ([anonymizováno]). -) z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] byly zjištěny informace týkající se právní formy a povahy žalobkyně. -) z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení částky ve výši 205 679 Kč, a to do [datum], když ke dni [datum] došlo k ukončení úvěrové smlouvy. -) z přehledu úrokových sazeb ze dne [datum] byly zjištěny úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR za období [číslo] – [číslo]. -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] s.r.o., [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy. Smlouva obsahovala přílohy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], a to právní předchůdkyní žalobkyně. ([anonymizováno]) -) výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 209 757,31 Kč s příslušenstvím, a to s upozorněním na možnost soudního vymáhání. ([anonymizováno]) -) z dokumentu„ Jednostranné započtení vzájemných pohledávek a závazků“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že započetla na úhradu dlužné částky částku získanou z prodeje automobilu (předmětu financování), a to ve výši 52 000 Kč, nadále tak dlužná částka činila 168 535 Kč. -) z dohody o úhradě a uznání dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že tato byla předložena právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému a týkala se rozvržení splátek na dlužnou částku ve výši 168 535 Kč, a to ve výši 2 478 Kč měsíčně, počínaje dnem [datum] Dohoda nebyla žalovaným podepsána. -) z kopie podacího lístku ze dne [datum] [anonymizováno] a z kopie obálky s podacím číslem [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný s Exekutorským úřadem Jeseník komunikoval skrze adresu: [adresa].

8. Svědek [celé jméno svědka] po zákonném poučení vypověděl, že doprovázel žalovaného v den, kdy došlo ke koupi výše specifikovaného vozidla a uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Uvedl, že [značka automobilu] byl na pobočce autobazaru, žalovaný jej nejdříve zakoupit nechtěl pro svědkem nespecifikovaný problém, proč později změnil názor svědek nevěděl. Uzavření smluv nebyl svědek přítomen, při zdlouhavém jednání byl ve vstupní hale.

9. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto skutkovému závěru:

10. Dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dohodla, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 143 999 Kč, a to na přímé uhrazení kupní ceny automobilu. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky společně s úroky, poplatky a pojištěním vrátit ve formě splátek, kdy splátky byly dohodnuty v měsíční výši 4 275 Kč. Žalovaný svým povinnostem nedostál.

11. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“) se není-li dále stanoveno jinak, řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>13. Podle § 39 zákona č. 40/ 1964 Sb., o občanský zákoník ve znění zákona č. 296/ 2007 Sb., (dále jen„ obč. zák.“) je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází.</i> <i>14. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>15. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>16. Dle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.</i> 17. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě není dán, a proto jej v celém rozsahu zamítl.

18. Soud v souladu s dikcí shora citovaného § 3028 odst. 3 o. z. aplikoval na právní poměry účastníků vzniklé před [datum] dosavadní právní úpravu, neboť jednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou o smlouvě o úvěru bylo realizováno dne [datum].

19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla dne [datum] podepsána smlouva s označením Žádost/SMLOUVA O ÚVĚRU číslo/ [variabilní symbol], jejíž nedílnou součástí byly [ulice] podmínky a jíž strany ujednaly také současné uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Uvedený právní vztah byl v době akceptace smlouvy vymezen ve znění § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObchZ“), jež podléhala z pohledu ustanovení na ochranu spotřebitele jednak korektivu zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/ 1986 Sb, dále pak také dikci § 52 až 65 zákona č. 40/ 1964 Sb., občanský zákoník v platném znění. V souladu se zákonnou úpravou a v dané době publikovanou judikaturou však nutno konstatovat, že úvěrová smlouva [číslo] je neplatná, a to z následujících důvodů:

20. V souladu se závěry nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, konkrétně bodem 30., který konstatuje:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ Aplikováno na posuzovanou právní věc lze usuzovat na nepoctivé jednání ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, neb smlouva je vyhotovena těsným, drobným písmem, má formulářový charakter, veškeré sankce, zejména ujednání o smluvní pokutě pak byla vložena do obchodních podmínek, jež jsou bez použití dioptrických pomůcek takřka nečitelnými. Nadto citovaným nálezem zmíněné příklady nepoctivého jednání byla vtělena do obchodních podmínek, na které úvěrová smlouva odkazovala a ze všech těchto důvodů nutno na předmětnou smlouvu pohlížet jako na neplatný právní akt, a to absolutně v souladu s dikcí § 39 obč. zák.

21. Vzhledem k výše uvedenému je nutno dále poukázat na dikci § 56 odst. 1 obč. zák., který upravuje zakázané praktiky a ujednání ve spotřebitelských smlouvách a tím poskytuje ochranu poctivosti a dobré víře ve spotřebitelských vztazích. Nelze tak bez dalšího ve spotřebitelském vztahu vkládat do smluv jakákoli ujednání v rámci smluvní autonomie, a to zejména s ohledem na ty, které jsou demonstrativním výčtem vyloučeny § 56 obč. zák. Toto omezení se pak týká také již zmiňovaných všeobecných obchodních podmínek.

22. Je příznačná také námitka žalovaného týkající se úvěrové smlouvy a její formulářové podoby. Je zcela zřejmé, že v podobě formulářové smlouvy nelze ujednání měnit a není tak ve své podstatě uplatňována smluvní autonomie obou stran závazkového vztahu. Žalovaný svou smluvní volnost mohl v dané věci uplatnit pouze v tom smyslu, zda smlouvu nastaveného obsahu uzavře, či nikoli. V případě, kdy žalovaný peněžní prostředky na zakoupení vozidla nezbytně potřeboval a sám jimi nedisponoval, prodal v dané chvíli svůj předchozí automobil a peníze použil na akontaci kupní ceny vozidla nového, je zcela zřejmé, že i tady byla smluvní volnost žalovaného potlačena a jemu nebyla nabídnuta alternativa k ne zcela vyhovující smlouvě o úvěru. Ze všech těchto důvodů soud uzavřel, že posuzovaná smlouva je neplatným právní úkonem ve smyslu § 39 obč. zák. S ohledem na výše uvedené tedy soudu nezbývá než konstatovat, že na straně žalovaného došlo převzetím předmětu neplatné smlouvy ke vzniku bezdůvodného obohacení, neboť právní předchůdkyně žalobkyně plnila bez právního důvodu. Žalovaný se bezdůvodně obohatil co do částky ve výši 143 999 Kč. Mezi stranami sporu je však nesporné, že žalovaný na dlužnou částku uhradil více, než činí jistina dluhu, proto zdejší soud žalobní návrh zamítnul, když pohledávka žalobkyně zanikla splněním. (výrok I.)

23. Závěrem pak soud pouze pro doplnění uvádí, že tvrzení žalovaného ve vztahu k samotným okolnostem uzavření smlouvy dle jeho tvrzení zakládající nemravné jednání právní předchůdkyně žalobkyně tím, že údajně neměl možnost se seznámit se stavem vozidla, jehož kupní cena byla financována právě posuzovanou úvěrovou smlouvou, kdy vozidlo mělo být přistaveno v nočních hodinách do místa jeho bydliště, nebyla prokázána. Svědek slyšený ve věci pravdivost uvedených tvrzení zpochybnil, nadto má soud s pohledu závěrů již shora prezentovaných uvedenou námitku a její další přezkum za nadbytečný a odporující zásadě hospodárnosti řízení.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodoval zdejší soud v souladu s dikcí § 142 odst. 1 o.s.ř. Protože však ve věci zcela úspěšný žalovaný na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadoval, rozhodl zdejší soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. (výrok II.)