15 C 35/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 130 864,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 130 864,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 82 467,54 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 17,32 % ročně z částky 75 857,21 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku, která bude vyčíslena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 130 864,42 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo kterou se žalovaným dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, a to za účelem financování koupě automobilu, který se žalovaný zavázal uhradit ve 40-ti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 308 Kč. Žalovaný se však dostal s úhradou do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila, a to ke dni datum.

2. Aktivní věcnou legitimaci doložila žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezí ní a společností právnická osoba, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila dlužná částka na jistině 75 857,21 Kč, na poplatcích 6 610,33 Kč, na smluvní pokutě 48 396,88 Kč a smluvní úrok ve výši 17,32 % p.a. z jistiny ode dne datum do zaplacení a odpovídající zákonný úrok z částky jistiny a poplatků od datum do zaplacení.

3. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nevyjádřil, a to pro svou procesní pasivitu.

4. Po poučení soudu v souladu s dikcí § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobkyně svým podáním ze dne datum doplnila, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne datum na pobočce právní předchůdkyně žalobkyně v obec, a to po kontrole dokladu totožnosti žalovaného. Poskytnutá částka úvěru pak byla převedena na účet prodávajícího (rozuměj – prodávajícího vozidla). Pokud se týká nárokovaných poplatků, pak tyto jsou složeny z částky 2 850,07 Kč – náklady za sjednání úvěrové smlouvy, 2 000 Kč – účelně vynaložené administrativní náklady (ukončení úvěrové smlouvy), 2 195,15 Kč – náklady spojené s ukončením fixace. Na uvedené dlužné poplatky byla započtena platba ve výši 434,67 Kč. Pokud jde o smluvní pokutu ve výši 48 396,88 Kč, pak její nárok vznikl v souladu s čl. 5 úvěrové smlouvy, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení, kdy tuto právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala za období od datum do datum.

5. Při jednání soudu dne datum byly provedeny následující listinné důkazy, z nichž učinil soud tato skutková zjištění: -) ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, a to formou zaslání na účet prodávajícího, když za úvěr a z části vlastní prostředky ve výši 39 000 Kč byl zakoupen značka automobilu anonymizováno 7 slov, VIN kód. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 308 Kč (40 splátek, úroková sazba 17,32 % p.a.), a to počínaje dnem datum a konče dnem datum. V čl. 5 a čl. 10 smlouvy pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý i jen započatý den prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru společnosti právnická osoba, verze číslo. -) z výsledného vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy číslo ze dne datum a přílohy číslo bylo zjištěno, že žalovaný celkem uhradil 14 splátek a nadále tak dluží částku ve výši 85 078,97 Kč. -) z odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že s účinnosti od datum právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od zmíněné úvěrové smlouvy, a to z důvodu podstatného porušení smlouvy. Žalovaný byl rovněž vyzván k předání automobilu zakoupeného z úvěrových prostředků. -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že tato byla uzavřena na straně jedné právnická osoba Auto s.r.o., IČO, jako postupitelem, a na straně druhé žalobkyní, jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (podací lístek – anonymizováno). -) z výzvy k plnění ze dne datum bylo zjištěno, že tuto zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému s tím, že jej vyzvala k uhrazení dlužné částky ve výši 179 040,57 Kč, a to nejpozději do datum, s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky. (podací lístek – anonymizováno). -) z elektronických lustrací bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost mimo jiné projížděním dostupných databází. -) z matričního listu klienta bylo zjištěno, že tento byl vyhotoven dne datum a podepsán žalovaným, kdy z daného dokumentů je zřejmé, že žalovaný v době uzavření uvěrové smlouvy pracoval jako servisní technik s čistým měsíčním příjmem ve výši 26 128 Kč. -) z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet ze dne datum bylo zjištěno, že z daného účtu byla dne datum odepsána částka ve výši 100 000 Kč, a to účet číslo pod variabilní symbol. -) daňovými doklady ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno, ze dne datum č. anonymizováno bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zmíněnými fakturami vyčíslila smluvní pokutu, jejichž uhrazení požadovala. -) z pohybů na bankovních účtech bylo zjištěno, že žalovaný po nějakou dobu řádně splácel, když poslední splátku uhradil dne datum. -) z přehledu vydaných faktur byla zjištěna platební historie úvěrového dluhu žalovaného.

6. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval a dospěl k tomuto skutkovému závěru:

7. Dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dohodla, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a to na přímé uhrazení kupní ceny automobilu. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky společně s úroky a poplatky vrátit ve formě splátek, kdy splátky byly dohodnuty v měsíční výši 3 308 Kč. Žalovaný svým povinnostem nedostál. Předmětná pohledávky poté byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.

8. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona viz výše, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze smluvní pokutu. Dle odstavce 2 věta první uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Dle odstavce 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Úprava provedená zákonem o spotřebitelském úvěru sleduje obdobně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele především ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru), a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

15. Podle názoru soudu v posuzované právní věci právní předchůdkyně žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala jeho úvěruschopnost, o čemž svědčily veškeré listinné důkazy ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalované. Žalovaný byl řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, kdy si musel být vědom částky, kterou bude muset žalobkyni uhradit v souvislosti s poskytnutým úvěrem a další skutečnosti týkající se poskytnutého plnění. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i ustanovení § 6 o. z. a § 7 o. z., kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný poskytl a uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalovanému poskytnut, jím bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

16. Žalobkyně již v žalobním návrhu soudu předestřela způsob, jakým její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru zkoumala, a to s ohledem na zjištěné informace ohledně jeho domácnosti, příjmů a pravidelných výdajů, a to v souladu s interní metodikou; dále žalovaného ověřila v databázích, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí. Na výzvu soudu pak žalobkyně doplnila informace ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, doložila tzv. matriční listem klienta, z něhož se podává výše příjmu žalovaného, údaje o zaměstnavateli a délce trvání pracovního poměru. Co se tedy týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem plně v souladu s § 86 zákona o ochraně spotřebitele, řádně a s odbornou péčí posoudila jeho schopnost spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele.

17. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními tedy dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je zcela důvodný, proto mu v plném rozsahu vyhověl.

18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z ve shodě se zákonem č. 257/2016 Sb. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Pro nikoli řádné splácení úvěru, byl úvěr prohlášen ke dni datum za splatný a žalovaný se následujícího dne ocitl v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným, tak i její výši, a to včetně nároku na smluvní pokutu v souladu s § 2048 o.z. Soud vyhověl žalobkyni i co do požadovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 17,32 % ročně od datum do zaplacení. Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně z částky 82 467,54 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy ohledně počátku prodlení byl akceptován návrh žalobkyně. (výrok I.)

19. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 235 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 19 020 Kč (3 x 6 340 Kč dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 300 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 13 a.t. a náhrada DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částka ve výši 29 338,20 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II).

20. Co se týče úkonu spočívajících v podáních učiněných vůči soudu dne datum a dne datum, pak za tyto soud náhradu nepřiznal, neb byly učiněny na výzvu soudu a týkaly se odstranění vad a dotvrzení skutečností, které měly být uvedeny již v samotném návrhu, aby tento mohl být úspěšný.

21. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.