15 C 38/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Jagošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 650 Kč s úrokem ve výši 11,60 % ročně z částky 5 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 919,27 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 872 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 5. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 650 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]

2. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nevyjádřil.

3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně výslovně, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě těchto listinných důkazů: smlouvy o úvěru ze dne 22. 5. 2017, předpisu splátek, přehledu splácení dlužníkem, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, včetně dodatku [číslo] k této smlouvě, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020, potvrzení o provedení úplaty za postoupení a předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020, včetně kopie poštovního dokladu o jejím odeslání.

4. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nezpochybnil.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovanému byly dne 22. 5. 2017 při podpisu smlouvy o úvěru poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně společně s náklady úvěru ve výši 3 650 Kč v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že první splátka byla splatná 30. den po uzavření smlouvy, každá další splátka vždy 30. den od splatnosti předcházející splátky. Náklady úvěru sestávaly z kapitalizovaného úroku za dobu poskytnutí úvěru ve výši 872 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 592 Kč a administrativního poplatku 686 Kč. Z důvodu opakovaného prodlení žalovaného s úhradou splátek, žalobkyně nesplacenou část úvěru ke dni 22. 6. 2018 zesplatnila, za dobu od 23. 6. 2018 byl úvěr úročen sazbou 11,60 % p.a. V úvěrové smlouvě bylo ujednáno, že dnem zesplatnění přirůstá nesplacená část splatných úroků, tj. částka 872 Kč, k jistině. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smluvní pokutu žalobkyně požadovala ve výši 3 500 Kč. Částečná úhrada žalovaného ve výši 1 500 Kč byla v souladu se smlouvou započtena na úhradu nákladů spotřebitelského úvěru. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na přechodného věřitele [právnická osoba] a následně ke dni 8. 7. 2020 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn, nicméně dluh ani na základě předžalobní upomínky neuhradil 6. Po právní stránce hodnotil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle ustanovení § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. Soud dospěl, na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení, k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným, jakožto spotřebitelem, smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z., která je ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění smlouvou o spotřebitelském úvěru a vztahují se na ni zvláštní ustanovení citovaného zákona. Právní předchůdce žalobkyně tedy žalovanému shora popsaným způsobem poskytl 5 000 Kč, které však žalovaný řádně a včas nevrátil. Navíc žalobkyni neuhradil ani zůstatek nákladů spotřebitelského úvěru v souhrnné výši 2 150 Kč. Splnění jeho povinnosti uhradit dluh řádně a včas bylo utvrzeno smluvní pokutou ve smyslu § 2048 o.z., kterou žalobkyně požaduje ve výši 3 500 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v řízení je dána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 o.z. Protože žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a vznik pohledávky za žalovaným a její výši, soud jejímu nároku vyhověl.

8. Vedle nároku na zaplacení jistiny, nákladů úvěru a smluvní pokuty bylo žalobkyni vyhověno i co do požadavku na zaplacení smluveného úroku ve výši 11,60 % p.a. z jistiny od 21. 5. 2020 do zaplacení. Protože se žalovaný dostal se splněním závazku do prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o.z. povinen zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z jistiny dluhu včetně přirostlého příslušenství ve smyslu § 1806 o.z. ve výši ke dni prodlení a podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, přičemž za dobu do 20. 5. 2020 byl žalobkyni přisouzen úrok z prodlení v kapitalizované výši 919,27 Kč (výrok I).

9. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 1 489 Kč. Při stanovení tarifní hodnoty vycházel soud z ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. příslušné vyhlášky, neb plnění 872 Kč přesahující částku 10 000 Kč představovalo pouze smluvní úrok jako příslušenství pohledávky a při určení tarifní hodnoty se k příslušenství pohledávky nepřihlíží, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok (ustanovení § 8 odst. 1 věta druhé vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

10. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.