15 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 32 944 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 32 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% p.a. z částky 32 944 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 248 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 32 944 Kč s příslušenstvím z titulu odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným na adrese odběrného místa obec a číslo. Žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny a při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa obec a číslo, po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo dne datum pracovníky servisní firmy zjištěno, že odběrné místo je přes uvedené pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Žalobkyně vyčíslila náhradu škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu, a to na částku 32 944 Kč, kterou poté vyúčtovala žalovanému. Žalovaný byl vyzván k uhrazení částky, k čemuž mu byla poskytnuta lhůta 14 dnů od vystavení faktury. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.

2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivním.

3. Protože bylo možné rozhodnout o dané věci bez nařízení jednání, když s takovýmto jednáním účastníci konkludentně souhlasili, rozhodoval zdejší soud na základě listinných důkazů obsažených ve spise (§ 115a v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.)), z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne datum bylo zjištěno, že kontrola byla provedena v odběrném místě obec a číslo u odběratele celé jméno žalovaného, datum narození, EAN číslo. Při kontrole, u které byl žalovaný přítomen, byl elektroměr číslo demontován, neboť smlouva o odběru byla ukončena ke dni datum, a to se stavem elektroměru VT číslo kWh. Při demontáži dne datum byl zjištěn stav elektroměru VT číslo kWh. Na základě provedené kontroly provedla žalobkyně vyúčtování výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ID případu číslo. Za dobu mezi ukončením smlouvy o odběru a demontáži elektroměru byla spotřeba elektřiny změřená elektroměrem VT 4 723 kWh. Náhrada za energii včetně daně z energie byla vyčíslena na částku 22 962,77 Kč. V souladu s provedenou demontáží a neoprávněným odběrem elektřiny byla také vyčíslena výše oprávněných nákladů na částku 4 264 Kč. V souladu s provedeným vyčíslením byla žalovanému vystavena dne datum faktura – daňový doklad číslo za období od datum do datum (neoprávněný odběr číslo) na částku 32 944 Kč (27 226,77 Kč + 21% DPH 5 717,62 Kč). Protože žalovaný fakturovanou částku neuhradil, byl žalobkyní opětovně k úhradě vyzván, a to dopisem ze dne datum a datum.

4. Podle § 51 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení se neoprávněný odběr zakazuje.

5. Podle ustanovení § 51 odst. 3 energického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

6. Podle ustanovení § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny; při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

7. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla učiněna po právu. Žalovaný po ukončení smlouvy o dodávce elektřiny ze strany žalobkyně dále bezesmluvně, a protiprávně elektřinu v daném odběrném místě odebíral, tedy ve smyslu výše citovaného ustanovení § 51 energetického zákona elektřinu takto odebíral neoprávněně. Uvedeným jednáním porušil žalovaný svoji právní povinnost a podle § 2909 o.z. tak odpovídá za škodu, jejíž vznik na straně žalobkyně zapříčinil. Výše škody byla vyčíslena daňovým dokladem žalobkyně dne datum číslo to za období od datum do datum (neoprávněný odběr číslo) znějícím na částku 32 944 Kč (27 226,77 Kč + 21% DPH 5 717,62 Kč, a to na základě výpočtu podle § 16 vyhlášky č. 259/2020 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve lhůtě splatnosti (do datum) fakturu nezaplatil, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny také nárok na úhradu úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jdoucího z jistiny za dobu od datum do zaplacení (výrok I).

8. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 648 Kč a dále nákladech nezastoupeného účastníka ve výši 600 Kč dle vyhlášky 254/2015 Sb. (za 2 úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky), celkem tedy částku 2 248 Kč.

9. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.