15 C 61/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované za účasti vedlejšího účastníka Anonymizováno sídlem Jméno účastníka o zákaz směny pozemků

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalované domáhá zákazu směny pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota, u právnická osoba pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště jméno FO, obec adresa, katastrální území adresa, s Obcí adresa, se sídlem adresa, a to do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalované domáhá zákazu upravovat či stavět na pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota, u právnická osoba pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště jméno FO, obec adresa, katastrální území adresa, a to do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně vůči žalované za účasti vedlejšího účastníka domáhala nároků specifikovaných ve znění výroků I. a II. tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tvrzením, že je společně s manželem v rámci společného jmění manželů vlastníkem pozemku p.č. Anonymizováno na LV č. hodnota a rovněž společně s manželem v podílovém spoluvlastnictví, spoluvlastníkem id. ½ pozemku p.č. Anonymizováno na LV č. hodnota, a to vše zapsáno u právnická osoba pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště jméno FO, obec a katastrální území adresa (dále také jako „pozemky žalobkyně“). Žalovaná je pak vlastnicí pozemků p.č. Anonymizováno a p.č. Anonymizováno zapsaných na LV č. hodnota u právnická osoba pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště jméno FO, obec a katastrální území adresa (dále také jen „pozemky žalované“). Mezi pozemky žalobkyně a pozemky žalované jsou v katastru nemovitostí vyznačeny nesporné hranice, a to na základě nového katastrálního operátu, přestože žalobkyně společně se svým manželem požadovala vyznačení jejich spornosti dle námitek proti výsledkům obnovení katastrálního operátu uplatněných v rámci správního řízení. Vytýkaný nesprávný postup správních orgánů je předmětem probíhajícího řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka. Dne datum, tedy v době probíhajícího správního řízení, vedlejší účastnice na straně žalované, Obec adresa, zveřejnila na své úřední desce záměr směny pozemků za pozemky žalované, přičemž případnou směnou pozemků by mohlo dojít k zásahu do vlastnického práva žalované k pozemkům (jejich části), o nichž je veden odkazovaný spor na úrovni správního soudnictví. Nadto žalobkyně uvedla, že na hranici pozemků žalobkyně a žalované je vystavěn chodník, který je považován za místní komunikaci, přičemž vyslovila podezření, že zamýšlenou směnou se vedlejší účastnice na straně žalované snaží tuto „černou“ stavbu legalizovat. Také v uvedeném domnělém jednání vedlejší účastnice spatřovala žalobkyně potencionální ohrožení svého vlastnického práva.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na skutečnost, že řízení vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. spisová značka již bylo pravomocně skončeno, a nelze tak naplnit petit žaloby, kterým byl požadován dočasný zákaz dispozice pozemky v návaznosti na již pravomocně skončené odkazované řízení krajského soudu v Brně.

3. Vedlejší účastník na straně žalované poukázal na skutečnost, že pokud byla realizována směna pozemků, (z níž byly žalobou dotčené pozemky vyňaty) byla tato řádně schválena a realizována v dobré víře a ve prospěch občanů obce, stejně jako výstavba chodníků v žalobkyní vytýkaných lokalitách obce.

4. Při jednání soudu dne datum žalobkyně dále doplnila, že mezi předmětnými pozemky žalované a žalobkyně nejsou správně vytyčeny hranice, ačkoliv jsou v katastru zachyceny jako nesporné. K pochybení mělo dojít v rámci procesu obnovy katastrálního operátu v k.ú. adresa. Pokud je nějaká šance, že by změna v souvislosti s rozhodnutím správního úřadu nastala i např. rozhodnutím Ústavního soudu, pak by nevyhověním žalobnímu návrhu mohlo dojít k zásahu do vlastnických práv žalobkyně tím, že by mohlo volně docházet k dispozicím s pozemky žalované, nejméně pak s jejich částí.

5. Soud provedl ve věci dokazování v souladu s dikcí § 122 a násl. o.s.ř. a z těchto důkazů učinil následující skutková zjištění:

6. Z vyřízení žádosti o informaci dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ze dne datum vyplynulo, že žalobkyni bylo oznámeno, že pozemky žalované byly z plánované směny pozemku vyjmuty, což bylo Obci adresa oznámeno emailem ze dne datum.

7. Ze sdělení obecného úřadu adresa ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyni byla poskytnuta na její žádost informace, kterou bylo potvrzeno vyjmutí pozemků žalované z plánované směny. Rovněž byla žalobkyni poskytnuta informace, že od žalované uvedené sdělení obdržela dne datum.

8. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum je zřejmé, že žaloba proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně byla zamítnuta, když bylo soudem zjištěno, že z obsahu správního spisu neplyne, že by při zjišťování hranic v terénu, resp. při obnově katastrálního operátu došlo k chybě, kterou by bylo možné napravit postupem dle § 36 katastrálního zákona, přičemž jako daná chyba bylo uváděno to, že žalobci v řízení před správním soudem (pozn. soudu žalobkyně v tomto řízení a její manžel) namítali, že odvolali souhlas s vytyčením hranic, přičemž toto odvolání souhlasu nebylo zohledněno. Žalobci ve správním řízení netvrdili, že by hranice měly vést jinak, než bylo v zákresu hranic zaznamenáno. Průběh hranic tak nebyl sporný a mohl být podkladovou listinou pro obnovu katastrálního operátu.

9. Z katastrální mapy (nahlizenidokn) zachycující pozemky žalobkyně a žalované bylo zjištěno faktické zakreslení hranic pozemků žalobkyně a žalované, kterou tyto při jednání soudu vyznačily.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav k datu datum, LV č. hodnota pro k.ú. adresa, bylo zjištěno, že žalovaná je oprávněna hospodařit s majetkem České republiky (vlastník), a to mimo jiné s předmětnými pozemky uvedenými výše.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav k datu datum, LV č. hodnota, pro k.ú. adresa a z informace o pozemku (nahlizenidokn) p.č. st. Anonymizováno vyplývá, že vlastníky daného pozemku jsou žalobkyně a její manžel jméno FO v režimu společného jmění manželů.

12. Při jednání soud zamítl provedení důkazů nad rámec uvedených, jak jsou specifikovány ve znění žaloby a podání s datem datum. Odmítnutí důkazního návrhu lze založit třemi důvody, a to 1) argumentem, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření, nebo vyvrácení, je důkaz navrhován, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení, 2) důkaz není s to ani ověřit, ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, nedisponuje vypovídací potencí a za 3) důkaz je nadbytečným, neb tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno. V dané souvislosti soud uvádí, že má za to, že se jedná o důkazy, které nemají souvislost s předmětem řízení, jsou bez vztahu k pozemkům, jež jsou předmětem tohoto řízení, pročež důvodem jejich neprovedení je taktéž zásada procesní ekonomie.

13. Na základě provedeného dokazování, učiněných skutkových zjištění, byl v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) učiněn následující závěr o skutkovém stavu:

14. Pozemky p.č. Anonymizováno k.ú. adresa, ke kterému je vlastnické právo v katastru nemovitostí zapsáno mimo jiné pro žalobkyni (dále pak jejího manžela), sousedí mimo jiné s pozemkem p.č. Anonymizováno, se kterým hospodaří žalovaná, přičemž vlastnické právo k němu je v katastru nemovitostí zapsáno pro Českou republiku. Rovněž pak pozemek p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa, který je v dispozici mimo jiné žalobkyně (rovněž pak jejího manžela), sousedí s pozemkem p.č. Anonymizováno, se kterým hospodaří žalovaná. Žalobkyně v rámci správního řízení rozporovala průběh hranic mezi zmíněnými pozemky, přičemž správním soudem bylo rozhodnutí správního orgánu potvrzeno, z čehož vyplývá, že při vytyčování hranic mezi danými pozemky nedošlo k pochybení, řízení vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. spisová značka bylo pravomocně skončeno.

15. Dle § 153 odst. 1 o.s.ř. soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci.

16. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

17. Na základě výše zjištěného a popsaného skutkového stavu při aplikaci výše uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a rozhodl o jejím zamítnutí.

18. Žalobkyně požadovala, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by po stanovenou dobu omezil výkon vlastnického práva k pozemkům, se kterými nakládá v rámci správy žalovaná, a to do doby pravomocného rozhodnutí vydaného ve správním soudnictví Krajským soudem v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka (vyřešení spornosti hranice pozemků). Žalobkyně se tedy domáhala omezení nakládání s pozemky p.č. Anonymizováno a p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa, a to zejména jejich směny za jiné, provádění úprav a stavební činnosti na zmíněných pozemcích, které jsou ve vlastnictví České republiky, se kterými je oprávněna nakládat žalovaná. Žalobkyně svůj nárok odvozovala právě od proběhnuvšího řízení v rámci správního soudnictví, neboť v něm mělo dojít k vyřešení otázky, zda mezi předmětnými pozemky je hranice sporná či nikoli. Řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka však bylo pravomocně skončeno ke dni datum, přičemž v daném řízení došlo k zamítnutí žaloby. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala omezení dispozice vlastnickým právem žalované do doby pravomocného skončení řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. spisová značka. Protože tento časový okamžik nastal, přičemž fakt, že žalobkyně se proti rozhodnutí v rámci řízení před správními soudy brání kasační stížností nemá na právní moc takového rozhodnutí vliv, došlo v řízení vedeném u zdejšího soudu k odpadnutí předmětu řízení. V okamžiku rozhodování soudu pozbyl žalobkyní vymezený předmět řízení z důvodu jeho výše rozvedené časové vázanosti relevanci, a proto soud daný nárok žalobkyně zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval na základě § 142 o.s.ř., kdy zcela úspěšnou v řízení byla žalovaná, nicméně ta se výslovně při jednání náhrady nákladů řízení vzdala, stejně jako vedlejší účastník na straně žalované, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve trojím vyhotovení.