15 C 93/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 62 788,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 377,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 416,63 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částku 21 411 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 21 411 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 5 357,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 62 788,72 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby blíže uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná měla uhradit žalobkyni celkem částku 37 041 Kč sestávající z dlužné jistiny 20 000 Kč a smluvních úroků ve výši 17 041 Kč v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč se splatností k 15. dni v měsíci. Vedle toho byly sjednány doplňkové služby a to konkrétně doplňková inkasní služba a doplňková služba PODPORA, jejichž využití žalovanou bylo ze strany žalobkyně zpoplatněno (v žalobě je žalobkyně požadovala zaplatit celkovou částkou 21 411 Kč). Žalovaná se ocitla v prodlení v úhradou splátky splatné dne [datum]. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 9 257,80 Kč. Z důvodu neplnění platebních povinností žalované žalobkyně nesplacenou část pohledávky ke dni [datum] prohlásila za okamžitě splatnou. Žalovaná dluh vůči žalobkyni neuhradila ani po předchozím opakovaném upomínání.

2. Žalovaná se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřila.

3. Z provedených důkazů učinil soud tato skutková zjištění: ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a to tím způsobem, že částka 10 433 Kč byla vyplacena přímo věřiteli žalované k úhradě jejího předchozího dluhu vůči tomuto věřiteli. Věřitelem z předchozího závazku byla žalobkyně. [příjmení] 5 567 Kč byla vyplacena přímo žalované a částka 4 000 Kč představovala administrativní poplatek za vyřízení úvěru a byla jednostranně žalobkyní započtena na úhradu těchto nákladů. Tento způsob poskytnutí úvěru byl doložen i potvrzením ze dne [datum], detailem pohybu – bezhotovostní platby a potvrzením žalobkyně o zaplacení předchozího dluhu žalované ze smlouvy [číslo]. Smlouva byla uzavřena distančně, svou vůli smlouvu uzavřít, žalovaná projevila odesláním platby 10 Kč na účet žalobkyně (detail pohybu – bezhotovostní příjem ze dne [datum], potvrzení o provedené platbě). Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 23,00 % ročně, RPSN činila 38,63 % ročně. Žalovaná měla žalobkyni uhradit celkovou částku 37 041 Kč, která byla tvořena dlužnou jistinou ve výši 20 000 Kč a úrokem 17 041 Kč. Úvěr měl být splacen v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč splatných k 15. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ale jen pouze z dluhu na doplňkových službách. Ve smlouvě byl obsažen ceník účtovaných poplatků (1. upomínka zpoplatněna 300 Kč, 2. upomínka 500 Kč), smluvně bylo ujednáno i oprávnění věřitele po marných výzvách k úhradě dlužné splátky nesplacenou část úvěru prohlásit za okamžitě splatnou. V rámci uzavření úvěrové smlouvy byly jako její příloha [číslo] příloha [číslo] sjednány i doplňkové služby tzv. PODPORA zpoplatněná částkou 269 Kč měsíčně a inkasní služba zpoplatněná částkou 82 Kč/měsíc – pro tuto službě bylo z účtu žalovaného povoleno provádění inkasa až do částky 2 595 KČ (výpis z účtu [jméno]). Cena za tyto služby byla hrazena současně s měsíční splátkou úvěru. Doplňková služba PODPORA zahrnovala 1. možnost odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, 2. možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace, 3. možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Doplňková služba za výkon inkasní služby v představovala poplatek na úhradu nákladů v souvislosti se splácením každé dílčí splátky úvěru žalovaným. Ani jedna z uvedených služeb nebyla započítávána do roční sazby nákladů (RPSN), vedle toho bylo u obou služeb uvedeno, že jsou poskytovány na výslovnou žádost dlužníka.

4. E-mailovou komunikací ze dne [datum] mezi žalovanou a žalobkyní byly žalované předány informace ohledně uzavření úvěrové smlouvy a současně zde bylo uvedeno, jakým způsobem jí budou úvěrové prostředky vyplaceny. Je zde i uvedeno, že čerpaná částka z úvěru 10 433 Kč bude poskytnuta přímo žalobkyni na úhradu předchozího dluhu žalovaného, částka 4 000 Kč půjde na úhradu poplatku za vyřízení úvěru a pouze částka 5 567 Kč bude poskytnuta přímo na účet žalované. Upomínkami ze dne [datum] a z [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě splátky splatné dne [datum]. Po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění došlo listinou ze dne [datum] k zesplatnění nesplacené části úvěru, přičemž úvěr byl zesplatněn v částce 62 850,73 Kč, přičemž dluh na jednotlivých položkách zde byl jednotlivě vyčíslen. Dluh na jistině činil 18 411,09 Kč, dluh na doplňkových službách 21 411 Kč (dluh za službu PODPORA 16 409 Kč = 61 splátek x 269 Kč a dluh na inkasní službě 5 002 Kč = 61 splátek x 82 Kč), dluh na kapitalizovaných smluvních úrocích 12 971,10 Kč, na poplatcích za vymáhání 800 Kč, smluvní pokutě 9 205,54 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná opakovaně vyzývána (běžnými upomínkami, tak i předžalobní upomínkou ze dne [datum]) ke splnění dluhu právě v žalované částce. Znaleckým posudkem [číslo] chtěla žalobkyně prokázat, že podmínky, za kterých poskytuje spotřebitelské úvěry, odpovídají běžné situaci na trhu a že řádně zkoumá úvěru schopnost potenciálních dlužníků. Listinami na č.l. 47-62 žalobkyně předložila doklady a osvědčení o její oprávněnosti k poskytování úvěrů.

5. Dále byly provedeny důkazy ohledně osoby žalované a jejích majetkových poměrů, z nichž bylo podstatným jen zjištění měsíčního příjmů a výdajů žalované. Protože byla žalovaná v řízení pasivní a námitku neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti podle ustanovení § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. nevznesla, nebylo k této otázce prováděno podrobné dokazování, neboť má soud za to, že se jedná o relativní neplatnost smlouvy, která je zkoumána jen na podnět žalovaného.

6. Soud provedené důkazy hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a následně všechny provedené důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, když ani samotní účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali.

7. Po provedeném dokazování byl učiněn tento závěr o skutkovém stavu věci: žalobkyně poskytla žalované na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které byly žalované poskytnuty tak, že část úvěrovaných prostředků ve výši 10 433 Kč byla vyplacena přímo na umoření jiného dluhu žalované vůči žalobkyni, část 4 000 Kč si žalobkyně započetla oproti její pohledávce na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a teprve část úvěrovaných peněz 5 567 Kč byla poskytnuta přímo žalované. V rámci úvěrové smlouvy byly sjednány zpoplatněné doplňkové služby a to služba PODPORY a inkasní služba. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně. Pro prodlení žalované se splátkou splatnou dne [datum] a marné výzvy k dodatečné úhradě, žalobkyně veškeré závazky vyplývající ze smlouvy ke dni [datum] prohlásila za okamžitě splatné a požadovala po žalované zaplatit celkem 62 850,73 Kč, přičemž z této částky činila neuhrazená jistina 18 411,09 Kč, úroky 12 971,10 Kč, poplatky za upomínání 800 Kč (300 Kč + 500 Kč za první a druhou upomínku) a kapitalizovaná smluvní pokuta 9 205,54 Kč. Ke dni zesplatnění žalobkyně prohlásila za splatné i poplatky na doplňkových službách, kdy za službu PODPORA požadovala uhradit 16 409 Kč (61 splátek x 269 Kč) a za sjednanou inkasní službu pak částku 5 002 Kč (61 splátek x 82 Kč).

8. Při právním hodnocení soud vycházel z těchto zákonných ustanovení: <i>Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> 9. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodným pouze v části, v níže se žalobkyně domáhala zaplacení 41 377,73 Kč sestávající z nároku na zaplacení dluhu na jistině 18 411,09 Kč, dluhu na úrocích 12 961,10 Kč, smluvní pokutě 9 205,54 Kč a nákladech na upomínání ve výši 800 Kč, včetně požadovaného příslušenství. Ohledně tohoto nároku bylo totiž v řízení prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou platnou smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. a protože žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele jedná se současně o úvěr spotřebitelský, na nějž se vztahuje i zákon č. 257/2016 Sb. Samotná úvěrová smlouva byla uzavřena distančním způsobem ve smyslu ustanovení § 562 o.z. a zároveň se jednalo o formulářovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1798 o.z., když její obsah byl určen žalobkyní bez možnosti druhé strany obsah smlouvy ovlivnit. Na základě této smlouvy byl žalované bezhotovostně poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela a dostala se do prodlení s úhradou splátky splatné dne [datum]. Žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla žalované dodatečnou lhůtu k uhrazení dlužné splátky a po jejím marném uplynutí využila svého práva (dle čl.

5. úvěrové smlouvy a dle ustanovení § 1931 o.z.) a nesplacenou část úvěru prohlásila za okamžitě splatnou. Ohledně zaplacení dluhu na jistině a kapitalizovaného úroku z úvěru bylo žalobkyni vyhověno podle ustanovení § 2395 o.z., neboť bylo prokázáno, že oproti povinnosti žalobkyně úvěr poskytnout, byla žalovaná zavázána úvěr vrátit a za jeho poskytnutí zaplatit žalobkyni i úroky. Protože se žalovaná dostala se splácením do prodlení a porušení této povinnosti bylo utvrzeno smluvní pokutou, je podle ustanovení § 2048 o.z. žalovaná povinna zaplatit žalobkyni i smluvní pokutu v částce 9 205,54 Kč, jejíž účtovaná výše je pod maximální stanovenou hranicí dle ustanovení § 122 odst. 2, odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. Náhrada upomínacích nákladů ve výši 800 Kč byla žalované přiznána jako samostatný nárok vyplývající z úvěrové smlouvy. Tím, že žalovaná neuhradila dluh vůči žalobkyni řádně a včas ocitla se v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinna uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši ke dni prodlení a podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 28 416,63 Kč za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I).

10. Naproti tomu pak soud žalobu zamítl, a to v rozsahu nároku za zaplacení poplatků za doplňkové služby sjednané ke smlouvě o úvěru v částce 21 411 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně za dobu od [datum] do zaplacení. Oprávněnost žalobkyně požadovat po žalované zaplacení uvedené částky poměřoval soud kritériem dobrých mravů a prizmatem ustanovení § 1813 o.z., podle kterého platí, že se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Kritériem tohoto ustanovení je to, že smluvní ujednání musí být v rozporu s požadavkem přiměřenosti a musí zakládat významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Výjimkou z tohoto zákazu jsou případy ujednání, jichž bylo dosaženo individuálně, tj. nikoli adhezním způsobem. V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že úvěrová smlouva včetně jejích příloh byla žalovanou, jakožto spotřebitelem, uzavřena distančním způsobem prostřednictvím předem připraveného formuláře žalobkyně, do jehož obsahu nemohla žalovaná jakkoli zasáhnout. Přestože ujednání o doplňkových službách bylo v textu smlouvy zmíněno jen okrajově, neboť samotné podmínky poskytování těchto služeb byly upraveny až v navazujících listinách, nebylo možné uzavřít, že doplňkové služby jsou poskytovány na výslovnou žádost žalované. Ujednání o nich totiž bylo nedílnou součástí smlouvy, jako její přílohy a smlouva by vůbec uzavřena nebyla, pokud by žalovaná s doplňkovými službami nesouhlasila. Zároveň bylo nutné zkoumat podstatu doplňkových služeb, kdy inkasní služba ve své podstatě představovala jen další úplatu související s vedením úvěru, která však dle názoru soudu byla již zahrnuta v částce 17 041 Kč představující úroky z úvěru. Podstatnou okolností bylo také to, že účtované služby (služba PODPORA), neposkytovaly žalované žádnou zvláštní výhodu. Sjednání těchto služeb opravňovalo sice žalovanou k tomu, aby mohla žádat nad rámec úvěrové smlouvy o častější odklad splátek či možnost přerušení splácení, nicméně toto právo bylo zpoplatněnou tak vysokou částkou, že to v konečném důsledku pro žalovanou žádný význam nemělo. Ba naopak by byla povinna za využití tohoto práva zaplatit žalobkyni vedle původní jistiny téměř dvojnásobek včetně vedlejších nároků např. smluvní pokuty, která sjednáním doplňkových služeb nebylo dotčena. Žalobkyní nabízené právo v rámci sjednaných doplňkových služeb, proto soud shledal zjevně nepřiměřeným k povinnostem žalované, a proto žalobu v tomto rozsahu zamítl. (výrok II)

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná, a proto jí náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle tohoto ustanovení, a to v poměrné výši, která činila 32 %, kdy soud dospěl k této výši úspěchu vyjádřené procenty tak, že od úspěchu žalobkyně odečetl její neúspěch, respektive úspěch žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 62 788,73 Kč a bylo jí přiznáno právo na zaplacení částky 41 377,73 Kč. Žalobkyně byla tedy úspěšná co do částky ve výši 41 377,73 Kč a neúspěšná co do částky ve výši 21 411 Kč (úspěch žalované). Náklady řízení žalobkyně sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 512 Kč a nákladů právního zastoupení tj. odměny právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 10 860 Kč (3 x 3 620 Kč dle ustanovení § 8 odst. 1, ustanovení § 7 bod 5 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 300 Kč režijní paušál dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s ustanovením § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částka ve výši 16 741,60 Kč, přičemž 32 % z této částky je 5 357,30 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok III).

12. Lhůta k plnění ve výrocích I. a III. byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody k jejímu prodloužení.