2 C 100/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 46 816,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 46 816,80 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 3 791 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení ročně z částek: 1 210 Kč od 12. 7. 2019 do zaplacení, 4 168 Kč od 12. 7. 2019 do zaplacení, 1 210 Kč od 12. 8. 2019 do zaplacení, 4 168 Kč od 12. 8. 2019 do zaplacení, 1 210 Kč od 12. 9. 2019 do zaplacení, 4 168 Kč od 12. 9. 2019 do zaplacení, 1 210 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, 4 168 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, 1 210 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení, 4 168,45 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení, 1 210 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, 4 168,45 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, 1 210 Kč od 12. 1. 2020 do zaplacení, 4 168,45 Kč od 12. 1. 2020 do zaplacení, 1 210 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení, 4 168,45 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 20 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 717 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 30. 4. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 46 816,80 Kč s příslušenstvím, neboť mezi účastníky řízení byly uzavřeny dvě písemné nájemní smlouvy. První ze dne 12. 8. 2016, kdy předmětem nájmu byla kancelář č. 211 o výměře 12 m² ve středisku žalobkyně na adrese [adresa žalované] (interně u žalobkyně je kancelář pronajatá žalované označena jako 211b, když skutečně v kanceláři 211a sídlí jiná firma). Z titulu pronájmu této kanceláře udělila žalobkyně žalované souhlas s umístěním sídla [ulice a číslo]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od 1. 9. 2016. Roční nájemné bylo sjednáno ve výši 12 000 Kč + DPH s tím, že ho žalovaná bude hradit měsíčně formou měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč + DPH na základě faktury žalobkyně splatné k 11. dni příslušného měsíce. Žalovaná tento nájem po dobu 3 let řádně hradila, až do června 2019. Druhá smlouva o nájmu byla uzavřena dne 22. 12. 2017 s nájmem od 1. 1. 2018 na dobu neurčitou, kdy předmětem nájmu byla zpevněná plocha o výměře 180 m², malá betonová garáž 15 m² a kancelář o výměře 16,5 m², to vše ve středisku žalobkyně na ulici [adresa]. Původní nájemné bylo sjednáno ve výši 40 500 Kč + DPH ročně. U tohoto nájemního vztahu došlo v souladu se smluvními podmínkami ke zvýšení nájemného o inflaci, a to od 1. 1. 2019, kdy se započtením inflace za rok 2018 ve výši 2,1% bylo roční nájemné zvýšeno z 40 500 Kč na 41 340 Kč + DPH, tj. o 840 Kč + DPH, což se promítlo i v měsíční splátce nájemného, která byla navýšena z 3 375 Kč na 3 445 Kč + DPH. Nájemní vztahy v obou případech ukončila žalobkyně, a to pro špatnou platební morálku žalované, která od června roku 2019 přestala nájemné hradit. Žalobkyně dala výpověď s tím, že následně byla ještě dne 5. 2. 2020 uzavřena i dohoda o ukončení nájemních vztahů k 29. 2. 2020. Žalovaná tak dluží žalobkyni na nájemném od června 2019 do února 2020 celkem částku 46 816,80 Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s tím, že považuje obě nájemní smlouvy za neplatné, protože žalobkyně opírá obě smlouvy o zrušený právní předpis (zákon č. 116/90 Sb.), jenž v době uzavření ani jedné ze smluv již neexistoval, v této době platil již nový občanský zákoník. Dále jsou obě smlouvy neplatné pro nepřípustné sloučení ceny služeb s výší nájemného. Co se týče nemovitosti na [příjmení] [rok], žalovaná nikdy tento prostor neužívala a nikdy ji žalobkyně tyto nemovitosti nepředala. Sídlo tam měla zřízeno bezplatně. Dále vzhledem k tomu, že s nájmem na [ulice a číslo] byla nespokojena, nárokuje slevu z nájmu za vytknuté faktické vady: 1. naměřená teplota od 10. 4. 2018 do 1. 11. 2018 v najaté kanceláři se pohybovala nad třicet stupňů celsia. Oznámeno žalobkyni v červnu 2018. 2. opotřebovaný radiátor a vyteklá voda v září v roce 2018. Oznámena žalobkyní v září 2018. Z této vady dovozuje, že nemovitost neměla pána, žalobkyně se nestarala. 3. nedostatky sociálního zařízení a toalet - to bylo zjištěno v březnu v roce 2018 a oznámeno také v březnu 2018. 4. nedostatečné upevnění části podlahy – zjištěno v dubnu 2018 a oznámeno v dubnu 2018. 5. problémy s přístupem k areálu – druhá polovina června 2018 a oznámeno dne 20. června 2018 6. neprovádění zimní údržby – bylo to v zimním období roku 2018, oznámeno to bylo žalobkyni ke konci roku 2018.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouvou o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 12. 8. 2016 bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu, na jejímž základě žalobkyně pronajala žalované kancelář č. 211 o výměře 12 m² ve středisku žalobkyně na adrese [adresa žalované]. Roční nájemné bylo sjednáno ve výši 12 000 Kč + DPH s tím, že ho žalovaná bude hradit měsíčně formou měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč + DPH na základě faktury žalobkyně splatné k 11. dni příslušného měsíce.

4. Smlouvou o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 22. 12. 2017 bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu, na jejímž základě žalobkyně pronajala žalované zpevněnou plochu o výměře 180 m², malou betonovou garáž 15 m² a kancelář o výměře 16,5 m², to vše ve středisku žalobkyně na ulici [adresa], s počátkem nájmu od 1. 1. 2018 na dobu neurčitou. Původní nájemné bylo sjednáno ve výši 40 500 Kč + DPH ročně, přičemž i v tomto případě bylo sjednáno, že nájemné bude žalovaná hradit formou měsíčních splátek ve výši 3 375 Kč + DPH, na základě faktury žalobkyně splatné k 11. dni daného měsíce. U tohoto nájemního vztahu došlo v souladu se smluvními podmínkami ke zvýšení nájemného o inflaci, a to od 1. 1. 2019, kdy se započtením inflace za rok 2018 ve výši 2,1% bylo roční nájemné zvýšeno z 40 500 Kč na 41 340 Kč + DPH, tj. o 840 Kč + DPH, což se promítlo i v měsíční splátce nájemného, která byla navýšena z 3 375 Kč na 3 445 Kč + DPH.

5. Dohodou o ukončení nájemního vztahu ze dne 5. 2. 2020 bylo prokázáno, že se účastníci dohodli na ukončení nájemního vztahu ke dni 29. 2. 2020 k pronajatým prostorům na adrese [adresa žalované] adrese [adresa]. V dohodě se žalovaná zavázala, že zruší sídlo společnosti na adrese [adresa žalované].

6. Fakturami bylo prokázáno vyúčtování žalobkyně za neuhrazené nájemné: za měsíc červen 2019 vyúčtovaná žalované dne 3. 6. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 4 168 Kč se splatností do 11. 6. 2019 (žalovaná zaplatila částku 377 Kč, zbývá zaplatit částku 3 791 Kč), za měsíc červenec 2019 na vyúčtovaná žalované dne 1. 7. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 1 210 Kč se splatností do 11. 7. 2019, za měsíc červenec 2019 vyúčtovaná žalované dne 1. 7. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 4 168 Kč se splatností do 11. 7. 2019, za měsíc srpen 2019 vyúčtovaná žalované dne 1. 8. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 1 210 Kč se splatností do 11. 8. 2019, za měsíc srpen 2019 vyúčtovaná žalované dne 1. 8. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 4 168 Kč se splatností do 11. 8. 2019, za měsíc září 2019 vyúčtovaná žalované dne 2. 9. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 1 210 Kč se splatností do 11. 9. 2019, za měsíc září 2019 vyúčtovaná žalované dne 2. 9. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 4 168 Kč se splatností do 11. 9. 2019, za měsíc říjen 2019 vyúčtovaná žalované dne 1. 10. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 1 210 Kč se splatností do 11. 10. 2019, za měsíc říjen 2019 vyúčtovaná žalované dne 1. 10. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 4 168 Kč se splatností do 11. 10. 2019, za měsíc listopad 2019 vyúčtovaná žalované dne 1. 11. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 1 210 Kč se splatností do 11. 11. 2019, za měsíc listopad 2019 vyúčtovaná žalované dne 1. 11. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 4 168,45 Kč se splatností do 11. 11. 2019, za měsíc prosinec 2019 vyúčtovaná žalované dne 2. 12. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 1 210 Kč se splatností do 11. 12. 2019, za měsíc prosinec 2019 vyúčtovaná žalované dne 2. 12. 2019 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 4 168,45 Kč se splatností do 11. 12. 2019, za měsíc leden 2020 vyúčtovaná žalované dne 2. 1. 2020 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 1 210 Kč se splatností do 11. 1. 2020, za měsíc leden 2020 vyúčtovaná žalované dne 2. 1. 2020 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 4 168,45 Kč se splatností do 11. 1. 2020, za měsíc únor 2020 vyúčtovaná žalované dne 3. 2. 2020 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 1 210 Kč se splatností do 11. 2. 2020, za měsíc únor 2020 vyúčtovaná žalované dne 3. 2. 2020 fakturou [číslo] v celkové hodnotě 4 168,45 Kč se splatností do 11. 2. 2020.

7. Další faktury předložené žalobkyní prokazují, že žalobkyně účtovala žalované měsíční nájemné za dobu trvání nájmů a výpisy z účtu předložené žalobkyní prokazují, že žalovaná hradila nájemné do června 2019.

8. Svědek [celé jméno svědka], autodopravce, který má pronajatu od roku 2004 kancelář v prvním patře a plochy pro kamiony u žalobkyně na [ulice] [anonymizováno] [číslo] potvrdil, že sociální zařízení v objektu bylo před dvěma lety nově zbudováno. [příjmení] ze spodní kanceláře vyřešil po dohodě se žalobkyní klimatizací, na níž žalobkyně přispěla polovinou její ceny. Připustil, že poté co se udělala nová brána a kamery u vstupu do areálu místo vrátných, někdy„ blbla“, hlavně v létě, kdy se přehřály motory a brána zůstala přiotevřená a nešla otevřít úplně. Zavolal na číslo, které je uvedeno na bráně, a bránu otevřeli. Problémy s otevíráním brány nijak nezasáhly do jeho podnikání. Ohledně odklízení sněhu se dohodl se žalobkyní, aby sníh co nejdřív odklidila. Chápal, že nejdříve se musí odklidit sníh z hlavních cest a pak v areálu. Byl spokojený s nájmem, pokud by nebyl, odešel by.

9. Svědek [celé jméno svědka], který vykonává svou činnost v areálu žalobkyně od 1. 1. 2000 doposud, potvrdil, že nájemní podmínky jsou dané, k těm neměl výhrady. K žádné anomálii doposud nedošlo a vždycky se písemně dohodl. Nikdy neměl problém s odklízením sněhu, ani se vstupem do areálu (pokud i brána nefungovala, otevřel si ji mechanicky). Neví o tom, že by další nájemníci měli nějaké problémy.

10. Svědek [celé jméno svědka], který v předmětné době pracoval u žalobkyně jako vedoucí úseku potvrdil, že pan [příjmení], s nímž vždy jednal za žalovanou, neplatil nájem, proto dostal výpověď. Užíval jak nebytový prostor na [ulice a číslo], kde měl pronajatou kancelář a zpevněné plochy na parkování vozidel, tak i malou kancelář na [ulice a číslo], kde má sídlo společnosti. Připustil, že si stěžoval na zvýšené teplo v kanceláři, tak mu nabídl jinou kancelář, ta se mu nelíbila, a ani nevyužil nabídky kanceláře pod ním (nabídla mu úhradu poloviny ceny klimatizace). Potvrdil, že na adrese [ulice a číslo] rekonstruovaly sociální zařízení a také se tam instalovaly plastová okna a automatického vrátného. Po zavedení automatické brány mu pan [příjmení] hlásil drobné nedostatky s funkcí té brány, které se však záhy vychytaly a poté již nebyly žádné připomínky. Potvrdil, že mezi roky 2016 2019 měli dohodu se správou a údržbou silnic [obec], že jim bude odklízet v zimě sníh, ale bohužel až potom, co uklidí městské komunikace. [jméno] neměli prostředky a techniku na odklízení sněhu. Když jednal s [právnická osoba], která se následně přejmenovala na [anonymizována dvě slova], jednal vždy s panem [příjmení]. Firma [anonymizováno] také měla problémy s placením nájemného, stejně tak jako [anonymizována dvě slova]. Potvrdil, že pan [příjmení] se v pronajatých prostorech držel„ zuby nehty“, protože když neplatil, dostal několikrát výpověď, vždycky něco uhradil, takže pokračovali v nájemním vztahu. Sám o ukončení nájmu nikdy nemluvil. Pokud měl pan [příjmení] nějaké problémy, přistupovali k němu stejně jako ke všem ostatním nájemcům a snažili se ten problém vyřešit. Ještě dodal, že pan [příjmení] si chtěl zřídit sídlo společnosti v jiném jejich areálu, než měl pronajatou, proto mu bylo řečeno, že sídlo si může zřídit jen tam, kde má pronajatou kancelář, tak si pronajal malou kancelář na [ulice a číslo] a dostal souhlas se zřízením sídla společnosti.

11. Svědek [jméno] [příjmení], odborný garant kamionové dopravy žalované, nebyl jednatelem žalované, uvedl, že s panem [celé jméno svědka] míval konflikty, protože oni to postavili do pozice, plať a víc se neptej, pokud se ti nelíbí, tak odejdi. Dle něj žalobkyně porušila podmínky smlouvy tím, že umožnili kanceláři pod nimi a vedle počítačovou činnost, která slouží k dobývání bitcoinu a tím se budova extrémně oteplila. Také tam byla dlouhodobě vyloupaná dlažba na chodbách a dlouhodobě neopravovaná, stalo se, že jim kancelář vytopil starý radiátor. A další problém byl odklízení sněhu. Také stav sociálních zařízení byl zastaralý. Ostrahu areálu změnili bez diskuze s nájemníky. Její fungování se zlepšilo po několika měsících. Uvedl, že kancelář na [ulice a číslo] jim byla slíbená, ale nikdy nebyla předaná. Připustil, že v kanceláři byli minimálně. Žalovaná měla dva tři zaměstnance, což byla účetní a řidiči.

12. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná měla a má sídlo firmy na adrese [adresa žalované] (prokázáno také výpisem z obchodního rejstříku).

13. Bylo tedy prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 12. 8. 2016, kdy předmětem nájmu byla kancelář [číslo] o výměře 12 m² ve středisku žalobkyně na adrese [adresa]. Dále žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 22. 12. 2017, kdy předmět nájmu byla zpevněná plocha o výměře 180 m², malá betonová garáž 15 m² a kancelář o výměře 16,5 m², to vše ve středisku žalobkyně na ulici [adresa], s počátkem nájmu od 1. 1. 2018 na dobu neurčitou, za nájemné 41 340 Kč + DPH ročně, tedy 3 445 Kč + DPH měsíčně (po zvýšení nájemného o inflaci). Žalovaná přestala nájemné hradit od června roku 2019, a tak dluží žalobkyni na nájemném od června 2019 do února 2020 celkem částku 46 816,80 Kč.

14. Účastníci uzavřeli smlouvy o nájmu prostorů sloužících podnikání podle § 2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), na základě které žalobkyně poskytla žalované prostory kancelář č. 211 o výměře 12 m² ve středisku žalobkyně na adrese [adresa žalované] (smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 12. 8. 2016) a zpevněnou plochu o výměře 180 m², malá betonová garáž 15 m² a kancelář o výměře 16,5 m², to vše ve středisku žalobkyně na ulici [adresa] (smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 22. 12. 2017). Žalovaná nezpochybnila podpisy na obou smlouvách. Námitka žalované, že obě smlouvy jsou neplatné díky tomu, že ve smlouvě ze dne 22. 12. 2017 je uvedeno, že se uzavírá dle zákona č. 116/90 Sb. a v obou smlouvách v závěrečném článku smlouvy (článek VII. bod 2.) je odkaz na zákon 116/1990 Sb., je nedůvodná. Tato skutečnost nemůže vyvolat neplatnost smlouvy (je irelevantní z hlediska posuzování platnosti právního vztahu), když v úvodu smlouvy se deklaruje, že strany uzavírají smlouvu dle ustanovení § 2302 a násl. občanského zákoníku (u smlouvy ze dne 12.8. 2016), v obou smlouvách jsou jasně a určitě specifikovány podstatné atributy nájemního vztahu a to: osoba pronajímatele, osoba nájemce, předmět nájmu, nájemné, počátek nájmu a doba trvání nájmu, možnost valorizace nájemného a další. Navíc žalovaná několik let nájemné u obou smluv hradila. Je také možno odkázat na ustanovení § 574 občanského zákoníku, kdy na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

15. Ani námitka žalované, že jí nebyla předána kancelář č. 211 o výměře 12 m² ve středisku žalobkyně na adrese [adresa žalované], protože ve smlouvě (článek II. bod 2) je deklarováno, že nájemce všechny pronajaté nemovitosti k sjednanému účelu přijímá …… Tudíž není pravdou tvrzení, že by žalovaná neužívala předmět nájmu na ulici [ulice a číslo], za užívání tohoto nájmu dlouhodobě platila a také jí používala jako své sídlo. Ani námitka žalované, že smlouvy jsou neurčité, neboť bylo stanoveno jen celkové nájemné a nebylo stanoveno samostatně nájemné a zvlášť cena za služby, je nedůvodná. Tato skutečnost měla význam do přijetí nového občanského zákoníku, tedy v době platnosti zákona č. 116/1990 Sb.. Obě smlouvy byly uzavřeny za platnosti nového občanského zákoníku, kde platí, že lze částku nájemného a částku za služby sloučit do samostatné paušální částky, což také vyplývá s ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (lze částku nájemného a částku za služby sloučit do samostatné paušální částky).

16. Ani požadavek žalované na slevu z ceny nájemného na ulici [adresa], není důvodný. Tvrzené vady: 1. naměřená teplota od 10. 4. 2018 do 1. 11. 2018 v najaté kanceláři se pohybovala nad třicet stupňů celsia. Oznámeno žalobkyni v červnu 2018. 2. opotřebovaný radiátor a vyteklá voda v září v roce 2018. Oznámena žalobkyní v září 2018. Z této vady dovozuje, že nemovitost neměla pána, žalobkyně se nestarala. 3. nedostatky sociálního zařízení a toalet - to bylo zjištěno v březnu v roce 2018 a oznámeno také v březnu 2018. 4. nedostatečné upevnění části podlahy – zjištěno v dubnu 2018 a oznámeno v dubnu 2018. 5. problémy s přístupem k areálu – druhá polovina června 2018 a oznámeno dne 20. června 2018 6. neprovádění zimní údržby – bylo to v zimním období roku 2018, oznámeno to bylo žalobkyni ke konci roku 2018.

17. Dle § 2302 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2265 občanského zákoníku předpokladem nároku na vznik slevy z nájemného je, že existující vada nebo poškození nájemci ztěžuje užívání bytu podstatným způsobem a sama sleva přestavuje vlastně určitou sankci za porušení závazku pronajímatele. Podle judikatury Nejvyššího soudu (Rc 14/64) je při posuzování rozsahu nároku na slevu z nájemného třeba přihlédnout ke všem skutečnostem a okolnostem, jež mají význam pro stanovení slevy v takové výši, aby v poměru k celkovému nájemnému odpovídala majetkové újmě, kterou nájemce utrpěl v důsledku toho, že mohl byt užívat jen omezeně. Všechny tvrzené vady (spíše nespokojenost žalované) lze považovat za drobné nedostatky, které nedosáhly intenzity, jež by žalovanou opravňovala nárokovat slevu z nájemného, když svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] i [celé jméno svědka] shodně potvrdili, že pokud se nějaké drobné problémy vyskytly, byly vždy k jejich spokojenosti žalobkyní vyřešeny. Soud neuvěřil svědku [jméno] [příjmení], který jednal za žalovanou, vzhledem k tomu, že dlužil nájemné i u jiných firem, za nějž vystupoval a vady uváděl účelově, aby snížil či neplatil nájemné. Je možno přisvědčit žalobkyni, že se nikdy smluvně nezavázala provádět ostrahu svých objektů, údržbu a úklid prováděla standardně, žádnému nájemci nebránila, aby si klimatické podmínky v kanceláři zlepšil formou mobilní klimatizace, ventilátorem apod. Zásadním předmětem nájmu byla venkovní plocha pro parkování kamionů, jež žalovaná používá ke svému podnikání, a pokud se ojediněle vyskytl problém s dálkovým otvíráním brány, tento byl žalobkyní vyřešen (prokázáno svědky [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]). Žalovaná do soudního jednání nikdy žádnou slevu na nájemném vůči žalobkyni neuplatnila ani nekonkretizovala, sama nikdy o ukončení ani jednoho nájemního vztahu neusilovala.

18. Je nutno podotknout, že se soud nezabýval tvrzeními a důkazy obsaženými ve vyjádření žalované ze dne 2. 12. 2020 (čl. 65-67), neboť toto vyjádření bylo podáno po koncentraci řízení, o níž byla žalovaná poučena a nešlo o tvrzení, která by nemohla uvést do koncentrace řízení.

19. Vzhledem k výše uvedenému, se soud nezabýval dalšími tvrzeními a důkazy a upustil od provedení důkazu výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], znaleckého posudku a místního šetření na adrese [ulice a číslo], protože neměli význam pro posouzení věci nebo byly tvrzeny či označeny po koncentraci řízení.

20. Jelikož žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti jednotlivých faktur dle § 1958 občanského zákoníku). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení § 1970 občanského zákoníku. Účastníci si úrok z prodlení nesjednali, jedná se o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku, je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř), tedy podle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, proto jí byla přiznána náhrada nákladů řízení dle ve výši 21 717 Kč dle § 137 odst. 1, 2, 3 písm. a) o.s.ř., což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 873 Kč, 5 x 2 980 Kč mimosmluvní odměna advokáta (celkem 14 900 Kč) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 5 x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH ve výši 3 444 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).