2 C 114/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci žalobce: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno , Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 86 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 86 000 Kč oproti vydání , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) žalobcem žalované v místě její instalace na adrese , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 30 615 Kč k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne 18. 9. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky 86 000 Kč oproti vydání , Anonymizováno, , neboť na základě závazné objednávky ze dne 10. 7. 2018 dodala a namontovala žalovaná žalobci , Anonymizováno, rozsahu dle nabídky ze dne 18. 5. 2017 v povrchové úpravě žárového zinku, který zvyšuje odolnost , Anonymizováno, i nosné konstrukce proti korozi. K dodání , Anonymizováno, (výrobního čísla , Anonymizováno, ) došlo na adrese , adresa, dne 18. 9. 2018. Za dodání roštové rampy byla žalobcem žalované zaplacena celková částka 86 000 Kč. Po dvou měsících od dodání začala , Anonymizováno, vykazovat na různých místech známky koroze. Vadu žalobce oznámil žalované e-mailem dne 15. 11. 2018. Žalovaná měla dostatečný časový prostor, aby uplatněnou vadu (korozi) na roštové rampě odstranila, a to způsobem podle svého vlastního uvážení a volby. Protože se tak ze strany žalované nestalo, žalobce odstoupil od závazné objednávky ze dne 10. 7. 2018 a to dopisem ze dne 16. 9. 2020 zaslaným žalované dne 17. 9. 2020. Jelikož žalovaná ani po výzvě částku 86 000 Kč žalobci neuhradila, podal žalobu.

2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s tím, že žalobce nevyužil práva na odstoupení od smlouvy v zákonem stanovené lhůtě. Odstoupení žalobce považuje za neplatné, a to pro rozpor s ustanovením § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), neboť uvedené ustanovení dává odstupující straně možnost, aby v případě porušení smlouvy podstatným způsobem mohla od smlouvy odstoupit, avšak za předpokladu, že přistoupí k odstoupení od smlouvy bez zbytečného odkladu, což žalobce neučinil. Co se týká výkladu lhůty bez zbytečného odkladu odkázala na judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2484/2012. Dále poukázala nato, že měla opakovaně snahu věc s žalobcem řešit, ale ten nereagoval na její emaily a ani se sním nebylo možné telefonicky spojit, čímž se žalobce dostal do prodlení s poskytnutím součinnosti žalované. Žalobce emailem ze dne 15. 11. 2018 uplatnil u žalované vadu, která dle jeho názoru zakládala podstatné porušení smlouvy o dílo, proto podle ustanovení § 2106 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku požádal o odstranění vady dodáním nové věci bez vady. Tímto postupem žalobce zcela konkrétně a určitě konkretizoval vadu jako podstatné porušení smlouvy. Žalovaná na email žalobce ze dne 15. 11. 2018 reagovala obratem, emailem ze dne 15. 11. 2018, ve kterém navrhla opravu roštové rampy v průběhu ledna 2019. Žalovaná nabídla žalobci jinou formu odstranění vady a čekala na vyjádření žalobce, zda s tímto návrhem bude souhlasit. V tento okamžik bylo na žalobci, aby buď trval na odstranění vady dodáním nové věci bez vad, souhlasil s návrhem žalované ve formě odstranění vady přezinkováním nebo odstoupil od smlouvy o dílo bez zbytečného odkladu. Žalobce však neučinil ničeho, s žalovanou nekomunikoval a ani nezvedal telefon. Žalobce se tedy dostal do prodlení, které nezhojil ani následným odstoupením od smlouvy o dílo ze dne 16. 9. 2020, protože v tu dobu již postupoval zcela nesporně v rozporu s povinností odstoupit od smlouvy o dílo bez zbytečného odkladu. Dále odkázala na ustanovení § 2591 občanského zákoníku a dodala, že stejně jako u provedení díla byla nutná součinnost žalobce, tak i při odstranění vady byla nutná součinnost žalobce, protože žalovaná se sídlem v , Anonymizováno, a faktickou výrobou v , adresa, nemohla bez součinnosti žalobce provést opravu v místě, kde bylo dílo instalováno na soukromém pozemku na adrese , adresa, . Žalobce se žalovanou nekomunikoval ani po jeho odstoupení od smlouvy o dílo. Vzhledem ke všem okolnostem případu je jednání žalobce možné kvalifikovat jako jednání, které je v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 občanského zákoníku, které zakotvuje povinnost poctivosti, a současně i naplňující definici zneužití právě dle ustanovení § 8 občanského zákoníku. Žalobce vysvětluje téměř 2leté období od vytknutí vady do dne odstoupení od smlouvy o dílo údajným obdobím covidu, kdy chtěl dát žalované prostor pro odstranění vady, ten však nemohl vadu odstranit, protože mu k tomu neposkytl žalobce součinnost.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že na základě závazné objednávky ze dne 10. 7. 2018 dodala a namontovala žalovaná žalobci , Anonymizováno, v rozsahu dle nabídky ze dne 18. 5. 2017 v povrchové úpravě žárového zinku. K dodání , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) došlo na adrese , adresa, dne 18. 9. 2018. Za dodání roštové rampy byla žalobcem žalované zaplacena celková částka 86 000 Kč.

4. Dále bylo nesporné, že žalobce emailem dne 15. 11. 2018 vytkl vadu – dodaná věc koroduje a nemá tak povrchovou úpravu žárového zinku a požádal žalovanou dle § 2106 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku o odstranění vady dodáním nové věci bez vady. Nato mu žalovaná odpověděla emailem ze dne 15. 11. 2018, že došlo (dle přiložených fotek) k nesprávnému začištění části konstrukce po zinkování, které je možné odhalit až po nějaké době, kdy na konstrukci působí povětrnostní vlivy. Smluvní povinnosti tedy nebyly nijak porušeny. Navrhla opravu provést na místě (začistěním a nástřikem speciálním sprejem nebo přezinkováním zasažených částí konstrukce) v průběhu ledna 2019. To byla jediná komunikace mezi nimi. Následně žalobce dne 16. 9. 2020 odstoupil od smlouvy. V odstoupení mimo jiné uvedl, že pokud by kupující při uzavírání závazné objednávky věděl, že , Anonymizováno, bude během dvou měsíců po jejím dodání korodovat, tak by kupující takovou závaznou objednávku neuzavřel. Protože , Anonymizováno, nebyla nikdy od jejího dodání používána, požadoval kupující v rámci podstatného porušení smlouvy odstranění vady dodáním nové věci. V případě nepodstatného porušení smlouvy je pak plně na prodávajícím, aby vadu, kterou měla , Anonymizováno, v době jejího dodání, náležitě odstranil. Ze strany kupujícího byl prodávajícímu poskytnut dostatečný časový prostor na odstranění vytýkané vady. Jiná komunikace mezi účastníky neproběhla, což potvrdil sám žalobce a také čestná prohlášení , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

5. Z fotografií doložených žalobcem je zjevné, že se jedná o drobnou korozi zábradlí roštové rampy, nikoli na roštu samotného.

6. Výše uvedená skutková stránka věci byla mezi účastníky nesporná.

7. Žalobce vysvětlil svůj postoj tak, že emailem ze dne 15. 12. 2018 vytknul vadu a následně už jen poslal žalované odstoupení od smlouvy ze dne 16. 9. 2020, což zdůvodnil tím, že do opravy nechtěl nijak nezasahovat, aby to nebylo použito proti němu. Pokud by si vybral způsob a vada by se projevila znovu, mohl bych být osočován, že si to vybral, a tudíž není důvod to znovu opravit nebo opravit na vlastní náklady. Předpokládal, že se mu v lednu 2019 žalovaná ozve. Žalovaná mu nikdy nesdělila konkrétní termín, kdy z její strany dojde k odstranění vytýkané vady.

8. Žalovaná vysvětlila svůj postoj tak, že zaslala žalobci 15. 11. 2018 email s tím, že je připravena odstranit vadu v průběhu ledna 2019 a následně k tomu stáhla dotaz ve smyslu, že čeká na vyjádření k uvedenému termínu opravy. V obsahu emailu není jakýmkoliv náznak, že by si sám žalobce měl volit způsob odstranění vady. Mimo emailu, se snažila spojit se žalobcem telefonicky, ale to se jí nepodařilo. Dále podotkla, že , Anonymizováno, se nachází 322 km od sídla žalované, a proto nebylo možné, aby žalovaná vysílala své pracovníky náhodně, zda někoho v domě zastihnou a budou moci věc opravit, za situace, kdy žalobce nekomunikoval.

9. Tato vzájemná „nekomunikace“ především ze strany žalobce neměla vliv na právní posouzení věci, když je zřejmé, že v opačném případě by věc skončila úplně jinak.

10. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě dne 18. 9. 2018 dodala a namontovala žalovaná žalobci , Anonymizováno, v rozsahu dle nabídky ze dne 18. 5. 2017 a žalobce zaplatil žalované celkem částku 86 000 Kč. Dodané dílo mělo drobnou vadu (drobnou korozi zábradlí , Anonymizováno, , když tato vada nemohla mít vliv na funkčnost , Anonymizováno, , šlo jen o estetické hledisko, kdy k tomuto stanovení není třeba odborného vyjádření) dle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, kdy tímto vadným plněním došlo k nepodstatnému porušení smlouvy dle § 2615 odst. 2 občanského zákoníku ve s § 2107 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobce emailem dne 15. 11. 2018 vytkl vadu – dodaná věc koroduje a požádal žalovanou dle § 2106 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku o odstranění vady dodáním nové věci bez vady. Tímto sdělením zcela konkrétně a určitě označil vadu, která dle něj je podstatným porušením smlouvy a vybral si způsob nápravy. Jelikož šlo o nepodstatné porušení smlouvy, měl však pouze právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z ceny díla dle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku. Tím, že uplatnil vadu jako u podstatného porušení smlouvy, tedy, že žádá odstranění vady dodáním nového výrobku dle § 2106 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, což nemohl, zvolil neoprávněně nárok, který mu nepříslušel (měl možnost pouze žádat opravu věci nebo slevu z ceny díla). Zvolil tak nesprávně nárok, proto nemohl důvodně (platně) podle tohoto nesprávně zvoleného nároku odstoupit od smlouvy. Také nemohl odstoupit od smlouvy z jiného důvodu, než který si zvolil.

11. Žalobce požadoval odstranění vady dodáním nové věci bez vady, na navrhovaný postup žalované, že provede opravu věci nereagoval a po dvou letech odstoupil od smlouvy o dílo.

12. V samotném odstoupení od smlouvy ze dne 16. 9. 2020 mimo jiné uvádí, že odstupuje pro podstatné porušení smlouvy (pokud by kupující při uzavírání závazné objednávky věděl, že , Anonymizováno, bude během dvou měsíců po jejím dodání korodovat, tak by kupující takovou závaznou objednávku neuzavřel, protože , Anonymizováno, nebyla nikdy od jejího dodání používána, požadoval kupující v rámci podstatného porušení smlouvy odstranění vady dodáním nové věci - tento obsah navazuje na vytknutí vady z důvodu podstatného porušení smlouvy). To, že zde uváděl, co se děje při nepodstatném porušení smlouvy není vůbec podstatné a je nadbytečné.

13. Konstrukce žalobce - zda šlo o podstatné porušení smlouvy či nepodstatné porušení smlouvy není důležité (nekonal a tím postupoval jako v případě nepodstatného porušení smlouvy), neboť mu postačí, že šlo o nepodstatné porušení smlouvy, protože i kdyby byla vada podstatným porušením smlouvy, tak prostřednictvím svých práv, která učinil, de facto stejně odstupoval od smlouvy v rámci ustanovení vztahující se k nepodstatnému porušení smlouvy, je zcela lichá, není důvodná, není po právu, protože volba byla na žalobci, kterou nemohl měnit bez souhlasu žalované. Teprve při nesplnění požadavku žalobce žalovanou, mohl v rámci své volby oprávněně odstoupit. Je možno také odkázat na ustanovení § 2106 odst. 3 občanského zákoníku, který uvádí, že nezvolí-li si kupující své právo včas, má práva podle § 2107 občanského zákoníku, což není tento případ, neboť žalobce se si svůj nárok zvolil včas. S ohledem na výše uvedené, není důvodné tvrzení žalobce, že svým nekonáním postupoval podle § 2107 občanského zákoníku.

14. Žalovaná přitom postupovala podle zákona, tedy jako při nepodstatném porušení smlouvy, kdy navrhla žalobci opravu roštové rampy. Žalobce však nereagoval (byť to zdůvodňoval tím, aby si náhodou nezvolil špatný postup a bylo mu to pak ze strany žalované vyčítáno), a tím neposkytl žalované součinnost, a tak přišel o možnost opravy. Žalovaná mu sdělila termín opravy (leden 2019) a nebylo nic „snazšího“, než sdělit žalované, zda mu to vyhovuje či nikoliv, případně sdělit, že způsob opravy ponechává na žalované.

15. Jeho tvrzení, že svým nekonáním postupoval podle § 2107 občanského zákoníku a v samotném ustanovení § 2107 odst. 3 občanského zákoníku není stanovena žádná lhůta, a tak může odstoupit i po dvou letech, není důvodné. V obecném ustanovení § 2002 občanského zákoníku, který upravuje odstoupení od smlouvy, je stanoveno, že nutno uplatnit vadu bez zbytečného odkladu. Byť tato formulace není výslovně uvedena v § 2107 odst. 3 občanského zákoníku, je zřejmé z výkladu zákona, že z důvodu právní jistoty účastníků, je nutno věc vyřešit v určitém časovém rámci, aby nemohlo dojít ke zneužití práva. Tudíž není možné akceptovat odstoupení od smlouvy dva roky po uplatnění vady. Žalobce měl tak učinit bez zbytečného odkladu po uplatnění vady, tedy ve lhůtě týdnů, maximálně pár měsíců (viz. zmíněný judikát Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012).

16. Lze tedy shrnout, že žalobce vzhledem ke své neoprávněné volbě práva z vad (žádal odstranění vady dodáním nového výrobku dle § 2106 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku), nemohl platně odstoupil od předmětné smlouvy, tedy jeho odstoupení od smlouvy ze dne 16. 9. 2020 je neplatné. Navíc odstoupil od smlouvy v nepřiměřené lhůtě (nikoli bez zbytečného odkladu), a také neposkytl žalované součinnost (čímž ztratil možnost opravy věci), proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), tedy podle úspěchu ve věci. Žalovaná byla ve věci úspěšná, proto jí byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 30 615 Kč, což představuje 5 x 4 540 Kč mimosmluvní odměna (celkem 22 700 Kč) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 5 x 300 Kč režijní paušál dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ztráta času 4 půlhodin po 100 Kč (celkem 400 Kč, účast u dvou jednání) dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné 2 x , jméno FO, - , jméno FO, , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km, vozidlem , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , při průměrné spotřebě 9,4 l/100 km, motorové nafty, při vyhláškové ceně 38,70 Kč/1 litr + amortizace 5,60 Kč/1 km, tedy celkem 702 Kč a 21 % DPH ve výši 5 313 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen tyto náklady uhradit k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).