2 C 16/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 28 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 560 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 28 560 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 560 Kč k rukám , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne 1. 2. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 28 560 Kč s příslušenstvím, neboť uzavřel se žalovanou dne 16. 10. 2023 smlouvu o dílo, na základě které se žalobce zavázal provést dílo, a to svářečské práce. Žalovaná se zavázala, že za zhotovenou práci bude vyplacena částka ve výši 280 Kč/h (čl. II. smlouvy). Částka bude uhrazena na účet uvedený ve faktuře, kterou žalobce předá žalované po skončení kalendářního měsíce. Žalobce dílo dle smlouvy řádně provedl a v souladu se smlouvou vystavil žalované faktury, a to č. , hodnota, na částku 50 400 Kč ze dne 31. 10. 2023, splatnou dne 30. 11. 2023 a č. , hodnota, na částku 28 560 Kč ze dne 30. 11. 2023, splatnou 31. 12. 2023. Na základě výzvy, která byla žalované doručena dne 11. 1. 2024, žalovaná uhradila částku 50 400 Kč, ale částku 28 560 Kč doposud neuhradila.

2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, protože nebylo prokázáno, že dílo bylo provedeno, že bylo předáno a předáno bez vad. Poukázala na to, že žalobce žaluje na zaplacení ceny díla, avšak neprokazuje, za jaké dílo by mu měla náležet cena díla. Dále žalobce neprokazuje, kdy došlo ke zhotovení díla, kdy mělo být převzato, což jsou základní požadavky pro vznik nároku na zaplacení ceny díla. Občanský zákoník i smlouva požadují provedení díla, dokončení a předání, nic z toho však žalobce neprokázal.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli dne 16. 10. 2023 smlouvu o dílo, v níž se žalobce zavázal provést dílo: svářečské práce a žalovaná se zavázala dílo převzít a zaplatit za něj žalobci cenu, sjednanou v článku II smlouvy (článek I smlouvy). V článku II. smlouvy, se smluvní strany dohodly, že za zhotovenou práci bude vyplacena částka ve výši 280 Kč/h. Částka bude uhrazena na účet uvedený ve faktuře, kterou žalobce předá žalované po skončení kalendářního měsíce. Splatnost byla stanovena na 30 dnů od doručení faktury. V článku III. smlouvy se smluvní strany dohodly, že dílo bude žalobcem provedeno v termínu nejpozději do 31. 12. 2023. V článku IV. smlouvy bylo ujednáno, že k předání a převzetí díla dojde do dvou dnů od jeho zhotovení, nejpozději však bude dílo zhotoveno i předáno v termínu uvedeným v článku III. smlouvy.

4. Svědek , jméno FO, potvrdil, že pracoval u žalované rok a půl na základě smlouvy o dílo (dle něj takovou jen pro kontrolu), na živnost do listopadu 2023. Pracoval s ocelovými konstrukcemi, dělal všechno, kromě sváření. Potvrdil, že žalobce dělal svářeče. Svařoval palety. Pracovali většinou ve dvou na paletě. Každý dvojice měla raznici, aby se vědělo, která dvojice to dělala. Robot to předsvařil, on to připravil a žalobce to dokončil. Byl tam mistr , jméno FO, , který po celý den chodil s metrem a kontroloval to, co dělají. Mistr vůči žalobci neměl žádné výhrady. Za tu dobu, kdy tam byl žalobce, tam nebyla žádná reklamace, nikdo nedostal žádnou pokutu. Připustil, že občas se vyskytli nějaké drobnosti, např. trošičku chybělo sváru, anebo že tam bylo víc kuliček, které bylo potřeba obrousit, což se však obratem spravilo. Dále potvrdil, že se mohly odvést pouze palety bez vad, tedy zkontrolované. Materiál, svářečku a vše dodávala žalovaná. Potvrdil také, že pan , jméno FO, jako majitel firmy oznámil, že se zpozdil materiál a že mají dva dny zůstat doma. Už však neví, kdy to bylo přesně. Obden, po dobu 14-18 dnů, chodil za ním žalobce, aby zavolal panu , Anonymizováno, , jelikož neuměl moc česky, což učinil. Dodal, že ví, že pan , jméno FO, se pohádal s tím, co měl na starosti , Anonymizováno, a vyhodil ho a s ním vyhodil i žalobce a tři další , Anonymizováno, . Zhruba po pár dnech zjistil, že mu dobří svářeči chybí a požádal ho, jestli by je nepřemluvil, aby se vrátili zpátky. Tím chtěl poukázat na to, že těžko by vzal někoho, kdo by mu udělal statisícové škody. Ještě potvrdil, že viděl smlouvu žalobce a viděl i další dvě nebo tři smlouvy. Lišily se jenom ve jménech a datumu. Četl jim ji, protože se ho ptali, jestli se nezavazují k něčemu, co by je mohlo mrzet. Řekl jim, že se mu tam nelíbí 3týdenní výpovědní klauzule a smluvní vysoká pokuta a to proto, že je to nestandartní u živnostníků. Měl to také ve své smlouvě. Podepsal ji z toho důvodu, že ho pan , jméno FO, ujistil, že z toho nikdy nic nebude realizováno. Ptal se jednatele, jestli by ho zaměstnal a on mu striktně odpověděl, že jedině na živnostenský list. Potvrdil, že má také vůči žalované své pohledávky, které vymáhá soudně. Ví tak o 10 lidech, kterým pan , jméno FO, nezaplatil poslední dvě faktury.

5. Svědek , jméno FO, potvrdil, že pracoval se žalobcem zhruba 2-3 měsíce. Svařovali spolu palety. Ocelovou konstrukci zkompletoval, zavařil, dal na hromádku hotové, byla zkontrolovaná a byla na vývoz. Než dostal kus ke kompletaci, byl ten kus zkontrolován. Potvrdil, že věděli, jaké dílo mají každý den provádět. Za dobu, co spolu svařovali, bylo všechno v pořádku. Jelikož nebyla žádná reklamace, oba pracovali dobře. On dostal vše zaplaceno.

6. Svědek , jméno FO, potvrdil, že pracoval u žalované do listopadu 2023 jako zámečník, montér, byl OSVČ. Výrobky kontroloval jenom občas, když tam nebyl jednatel žalované pan , jméno FO, , protože byl nejstarší pracovník. Žalobce dělal svářeče, svařoval palety a komponenty na palety. Hotové palety se dávaly na hromadu, pak si pro mě přejel kamion. Žalobce dělal většinou ve dvou. Každá dvojice si to hlídala. Všichni měli značky, aby bylo jasné, kdo paletu dělal. Každý den se předávaly hotové palety. Kvalitu práce žalobce si kontroloval pan , jméno FO, . Každý svářeč byl placený individuálně. Ze své pozice nemohl hodnotit práci žalobce, ale jevil se mu, že pracoval dobře, ale měl tam chyby. Neví však, jestli v listopadu 2023 měl nějaké reklamace. Ještě dodal, že pracoval u žalované do poloviny listopadu 2023, protože již nebyla práce, jestli ve stejné době skončil také žalobce, si nepamatuje. Za listopad 2023 dostal bez problémů zaplaceno.

7. Bylo tedy prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 16. 10. 2023 uzavřena smlouva o dílo, na základě, které se žalobce zavázal provést dílo: svářečské práce a žalovaná se zavázala za zhotovenou práci vyplácet částku ve výši 280 Kč/h, na základě faktury předané žalobcem žalované po skončení kalendářního měsíce, na účet uvedený ve faktuře. Žalobce dílo dle smlouvy řádně provedl a v souladu se smlouvou vystavil žalované faktury, a to č. , hodnota, na částku 50 400 Kč ze dne 31. 10. 2023, splatnou dne 30. 11. 2023 a č. , hodnota, na částku 28 560 Kč ze dne 30. 11. 2023, splatnou 31. 12. 2023. Na základě výzvy, která byla žalované doručena dne 11. 1. 2024, žalovaná uhradila částku 50 400 Kč, ale částku 28 560 Kč doposud neuhradila.

8. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), na jejím základě se žalobce zavázal provést dílo: svářečské práce a žalovaná se zavázala dílo převzít a zaplatit za něj žalobci 280 Kč/h. Z tohoto ustanovení smlouvy je zcela zřejmé, že dílem v tomto konkrétním případě bylo svařování konstrukcí žalobcem, které každý den předával žalované (jednateli žalované panu , Anonymizováno, či mistrovi), když cena díla byla stanovena 280 Kč/h, nikoli za jednotlivý svařený výrobek. Navíc žalovaná dodala žalobci úplně vše (materiál, svařovací agregát, diody na svařování i místo výkonu, které bylo u žalované). Žalobce prováděl „jen“ výkon práce. Dále bylo ujednáno, že částka za počet hodin svařování konstrukcí bude uhrazena na účet uvedený ve faktuře, kterou žalobce předá žalované po skončení kalendářního měsíce. Přesně tak se stalo, tedy v tomto konkrétním případě si sjednali, že faktura bude doklad o vyúčtování počtu hodin svařování, se splatností 30 dnů od doručení faktury. Žádný jiný doklad v tomto případě nebyl ujednán (např. písemné odsouhlasení počtu hodin jednatelem žalované či podobná ujednání). Dále si ujednali, v článku III. smlouvy, že dílo bude žalobcem provedeno v termínu nejpozději do 31. 12. 2023, což jazykovým výkladem znamená, že žalobce bude provádět práce maximálně do dne 31. 12. 2023. V článku IV. smlouvy bylo ujednáno, že k předání a převzetí díla dojde do dvou dnů od jeho zhotovení, nejpozději však bude dílo zhotoveno i předáno v termínu uvedeným v článku III. smlouvy. Z tohoto ujednání jazykovým výkladem vyplývá, že žalobce musel provedené jím svařené konstrukce předat nejpozději do dvou dnů od jejich provedení (svaření), a jak bylo prokázáno svědky , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , žalobce tak činil vždy po svaření každé konstrukce a předal ji jednateli žalované nebo , jméno FO, . Tím splnil i tuto podmínku smlouvy. Šlo o „kvazi“ smlouvu o dílo, kterou nastavila žalovaná a oběma stranám bylo zcela zřejmé, jaký je její obsah a smysl (žalobce bude pro žalovanou svařovat konstrukce a žalovaná mu zato uhradí 280 Kč/h, kdy počet hodin si žalobce vyúčtuje fakturou). Žalobce za zhotovenou práci účtoval sjednanou cenu 280 Kč/1 h, kterou žalované vyúčtoval fakturou č. , hodnota, na částku ve výši 28 560 Kč ze dne 30. 11. 2023 a předal po skončení kalendářního měsíce a žalovaná měla částku uhradit na účet uvedený ve faktuře (článek čl. II. smlouvy). Provádění a převzetí díla v duchu uzavřené smlouvy potvrdili svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , ale také sama žalované, když tvrdila, že při plnění smlouvy o dílo žalobcem došlo k vadnému plnění a částečnému plnění, které v návaznosti na vypovězení smlouvy žalobcem v jejím rozporu znamenaly náklady s vadným plněním a s vypovězením, resp. neplněním smlouvy o dílo, což jsou schopni prokázat. Žalovaná k doplnění těchto skutečností požádala o poskytnutí lhůty k doplnění, ovšem nic v tomto duchu nedoplnila jak po skutkové stránce, tak po důkazní stránce, proto má soud zato, že žádné vady díla nebyly. Navíc se vytvořila jakási zvyklost mezi účastníky, kdy žalovaná uhradila za měsíc říjen 2023 fakturu č. , hodnota, na částku 50 400 Kč ze dne 31. 10. 2023, která byla vystavena stejným způsobem jako předmětná faktura (č. , hodnota, na částku 28 560 Kč ze dne 30. 11. 2023). Smlouva je vždy předřazena před zákonem, až co není v ní upraveno, nastupuje zákon. Došlo tak k provedení díla a jeho předání (dle smlouvy průběžně) dle § 2604 a § 2605 občanského zákoníku, proto žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla dle § 2610 občanského zákoníku.

9. Ještě je možno doplnit, byť to žalovaná nakonec nenamítala (jen na počátku a následně to nedoplnila, jelikož to zřejmě nepovažovala za nutné), že bylo také prokázáno svědky , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , že žalobce výkon práce pro žalovanou ukončil dne 20. 11. 2023, kdy mu žalovaná oznámila, že pro něj nemá práci.

10. Vzhledem k výše uvedenému (s námitkami žalované se soud již vypořádal výše) byla obrana žalované (nebylo prokázáno, že dílo bylo provedeno, že bylo předáno a předáno bez vad) shledána zcela nedůvodnou, ryze účelovou. Proto v této části lze stručně znovu zopakovat, že byla to žalovaná, která nastavila způsob spolupráce mezi účastníky, ona připravila smlouvu a její jednatel sám přebíral provedené dílo (svařené konstrukce – palety) v duchu uzavřené smlouvy. Teď se nemůže dovolávat toho, že žalobce neprokazuje, za jaké dílo by mu měla náležet cena díla, kdy došlo ke zhotovení díla, kdy mělo být převzato, což jsou základní požadavky pro vznik nároku na zaplacení ceny díla. Oběma stranám bylo při uzavírání smlouvy zcela zřejmý obsah, tedy co je předmětem díla – svařování a po svaření palet jeho předání jednateli žalované, a to každý den. Navíc sama žalovaná tento průběh spolupráce potvrdila uhrazením faktury č. , hodnota, na částku ve výši 50 400 Kč ze dne 31. 10. 2023, čímž vznikla mezi stranami jakási „zvyklost“. Navíc sama žalovaná tvrdila, že při plnění smlouvy o dílo žalobcem došlo k vadnému plnění a částečnému plnění, které však nedotvrdila, i když požádala za tím účelem o poskytnutí lhůty, ovšem nic v tomto duchu nedoplnila jak po skutkové stránce, tak po důkazní stránce. Proto nemohla být její obrana úspěšná.

11. Tvrzení žalované, že žalobce vystavením faktury č. , hodnota, ze dne 30. 11. 2023 pouze vyzval dne 30. 11. 2023 žalovanou k zaplacení žalované částky (v českém právním prostředí je již notorietou, že vystavená faktura sama o sobě svědčí jen o tom, že věřitel vznesl požadavek na úhradu určité částky), nelze akceptovat. Vystavením faktury žalobce postupoval dle smlouvy, když to byl jediný způsob vyúčtování ceny díla dle smlouvy (žádný jiný např. odsouhlasený počet odpracovaných hodin na díle, sjednán nebyl).

12. Soud také nesdílí názor žalované, že svědecká výpověď pana , jméno FO, je nevěrohodná (pan , adresa, před svou výpovědí četl kompletní korespondenci mezi žalobcem a žalovanou), neboť to byl on, co četl žalobci předmětnou smlouvu a byl do věci zasvěcen od počátku. Na skutečnostech, které tento svědek prokázal, tedy jak žalobce dílo prováděl, nemůžou mít vliv.

13. Na závěr je také možno připomenout, že žalovaná byla původně ochotna předmětnou fakturu uhradit, ale nebyla ochotna hradit náklady právního zastoupení.

14. Vzhledem k nadbytečnosti, nemající význam pro posouzení této věci soud upustil od provedení důkazů, a to, aby obchodní korporace žalované předložila seznam přijatých faktur s uvedením, které faktury nebyly uhrazeny, dále aby předložila, z jakého důvodu nebyly tyto faktury uhrazeny, neboť se jedná o poslední faktury, které ten daný pracovník vystavil. Dále aby bylo zjištěno, že všechny faktury, které pan , jméno FO, vystavil, byly zaplacené, nebyl s tím, problém, vyjma faktury za listopad 2023, dále aby žalovaná předložena, že u žádné z těchto faktur nebyl doklad o předání a převzetí díla, protože nic z toho tam nefungovalo a fungovalo to způsobem jakým byl dneska svědky popsán.

15. Jelikož žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (ode dne následujícího po splatnosti faktury dle § 1958 občanského zákoníku). Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení § 1970 občanského zákoníku. Účastníci si úrok z prodlení nesjednali, jedná se o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku, je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalobce byl ve věci úspěšný, proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 17 560 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 428 Kč, 4,5 x 2 260 Kč mimosmluvní odměna (celkem 10 170 Kč) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 5 x 300 Kč režijní paušál dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ztráta času 2 x 4 půlhodin po 100 Kč (celkem 800 Kč) dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné 2 x , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km (cesta tam a zpět), vozidlem , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km, motorová nafta, při vyhláškové ceně 38,70 Kč/1 litr + amortizace 5,60 Kč/1 km, celkem 862 Kč dle § 13 odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 2 800 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).