2 C 172/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 36 689,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 999,98 Kč s 11,50% úrokem z prodlení ročně od 9.9.2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 266,23 Kč, 12% úroku z prodlení ročně z částky 17 338,28 Kč od 30.4.2025 do zaplacení a pro částku 423,24 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 266,21 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 17 338,28 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení a částky 423,24 Kč jako smluvní pokuty (0,1 % denně z částky 16 999,98 Kč od 28. 1. 2025 do 28. 4. 2025) s odůvodněním, že dne 28. 12. 2024 uzavřela s žalovaným distančním způsobem (www.Anonymizováno.cz) smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem až do výše 25 600 Kč, na jejímž základě mu téhož dne poskytla bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu částku 17 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaných úroků a poplatků tak, že první splátka byla splatná dne 27. 1. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 21. 6. 2026. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho a to ani přes upomínání, proto žalobkyně podala tuto žalobu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 28. 12. 2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Anonymizováno“ č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 25 600 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit tak, že první splátku uhradí do 27. 1. 2025 a kreditní rámec skončí dne 21. 6. 2026. Účastníci si sjednali denní úrok ve výši 0,933 % a poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 1422,87 %. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky se účastníci dohodli, že žalovaný zaplatí žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 28. 12. 2024 částku 17 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Vlastnictví účtu žalovaným bylo prokázáno notifikační platbou ve výši 1 Kč a sdělením banky. Splatnost dlužné částky nastala dne 27. 1. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 29. 8. 2025 odeslanou dne 2. 9. 2025. Žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před zavřením smlouvy o úvěru sdělila, že vycházela ze skutečností sdělených žalovaným a sice, že žije sám, jeho pravidelné měsíční výdaje na půjčky činí 5 500 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení 14 300 Kč, další nezbytné výdaje 0 Kč a ostatní zbytné výdaje jsou ve výši 3 000 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila 27 833 Kč (dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti) a 25 000 Kč (dle sdělení žalobkyně k výzvě soudu ze dne 18. 2. 2026), výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným pak činila 30 000 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v centrální evidence exekucí, insolvenčním rejstříku, výpisu z registru neplatných dokladů, výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisu z katastru nemovitostí, kde zjišťovala platnost adresy, výpisu z registru „sankční seznamy“ a z interního registru historie klienta. Nadto také uvedla, že provedla lustraci v CNCB. Výdaje žalovaného v tvrzené celkové výši 22 800 Kč nebyly nijak doloženy a ani žalobkyní nijak zkoumány, přestože věděla, že žalovaný vlastní bankovní účet, z kterého mohla alespoň rámcově tvrzené výdaje zjistit a ověřit. Nezabývala-li se žalobkyně nijak podrobněji výdaji žalovaného a to i přesto, že věděla, že žalovaný je vlastníkem bankovního účtu (dle jejího sdělení zjišťovala pouze příjmy žalovaného z jeho účtu prostřednictvím služeb společnosti Kontomatik), pak neposuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých informací a dle výsledku takového posouzení musela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Závěr o důvodných pochybnostech o schopnosti žalovaného splácet úvěr podporuje i fakt, že žalovaný na dluh nezaplatil ničeho. Částka jistiny byla ponížena o částku připadající na úhradu jistiny z úhrady ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč, který byl započten na úhradu dluhu. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky (ve smlouvě označeny také jako poplatek za vyplacení tranše). Současně se tato smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, tak jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet založené na nedostatečném posouzení výdajů žalovaného. Závěr o důvodných pochybnostech o schopnosti žalovaného splácet úvěr je podpořen i zjištěním o faktickém splácení, když žalovaný na dluh nezaplatil ničeho. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud posoudil nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 16 999,98 Kč (po odečtení úhrady části ověřovacího poplatku) a konstatoval důvodnost žaloby jen do částky 16 999,98 Kč. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroky, poplatky, smluvní pokuty), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalovaného tak, jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v důsledku toho zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný nesplnil dluh ani poté, co byl žalobkyní vyzván k úhradě výzvou dne 2. 9. 2025, ocitl se po uplynutí lhůty, tj. od 9. 9. 2025 v prodlení dle § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,50 % ročně. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když převážně úspěšnému žalovanému v důsledku jeho nečinnosti žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.