2 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 23 584,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 8 500 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 761,13 Kč, 12% úroku z prodlení ročně z částky 12 034,15 Kč od 28.5.2025 do zaplacení a pro částku 323,64 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 261,13 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 12 034,15 Kč od 28. 5. 2025 do zaplacení a částky 323,64 Kč jako smluvní pokuty (0,1 % denně z částky 12 034,15 Kč od 18. 3. 2025 do 16. 6. 2025) s odůvodněním, že dne 26. 1. 2025 uzavřela s žalovaným distančním způsobem (www.Anonymizováno.cz) smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem až do výše 25 100 Kč, na jejímž základě mu téhož dne poskytla bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu částky 500 Kč a 11 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaných úroků a poplatků tak, že první splátka byla splatná dne 25. 2. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 20. 7. 2026. Žalovaný na dlužnou částku uhradil 3 000 Kč a to i přes upomínání, proto žalobkyně podala tuto žalobu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 26. 1. 2025 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Anonymizováno“ č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 25 100 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit tak, že první splátku uhradí do 25. 2. 2025 a kreditní rámec skončí dne 20. 7. 2026. Účastníci si sjednali denní úrok ve výši 0,983 % a poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 1 676,41 %. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky se účastníci dohodli, že žalovaný zaplatí žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 26. 1. 2025 částky: 500 Kč a 11 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Vlastnictví účtu žalovaným bylo prokázáno službou BankID a sdělením banky. Splatnost dlužné částky nastala dne 27. 5. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 8. 10. 2025 odeslanou dne 10. 10. 2025. Žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před zavřením smlouvy o úvěru sdělila, že vycházela ze skutečností sdělených žalovaným a sice, že žije ve společné domácnosti 4 osob, z nichž 2 osoby mají příjem. Jeho pravidelné měsíční výdaje na půjčky činí 17 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení 9 000 Kč, další nezbytné výdaje 4 000 Kč a ostatní zbytné výdaje činí 12 000 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila 42 700 Kč (dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti), výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným pak činila 75 000 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v centrální evidence exekucí, insolvenčním rejstříku, výpisu z registru neplatných dokladů, výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisu z katastru nemovitostí, kde zjišťovala platnost adresy, výpisu Anonymizováno z registru „sankční seznamy“ a z interního registru historie klienta. Nadto také uvedla, že provedla lustraci v CNCB. Výdaje žalovaného v tvrzené celkové výši 42 000 Kč nebyly nijak doloženy a ani žalobkyní nijak zkoumány, přestože věděla, že žalovaný vlastní bankovní účet, z kterého mohla alespoň rámcově tvrzené výdaje zjistit a ověřit. Nezabývala-li se žalobkyně nijak podrobněji výdaji žalovaného a to i přesto, že věděla, že žalovaný je vlastníkem bankovního účtu (dle jejího sdělení zjišťovala pouze příjmy žalovaného z jeho účtu prostřednictvím služeb společnosti Kontomatik), pak neposuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých informací a dle výsledku takového posouzení musela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Závěr o důvodných pochybnostech o schopnosti žalovaného splácet úvěr podporuje i fakt, že žalovaný na dluh zaplatil pouze 3 000 Kč a to až dne 25. 8. 2025. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky (ve smlouvě označeny také jako poplatek za vyplacení tranše). Současně se tato smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, tak jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet založené na nedostatečném posouzení výdajů žalovaného. Závěr o důvodných pochybnostech o schopnosti žalovaného splácet úvěr je podpořen i zjištěním o faktickém splácení, když žalovaný na dluh zaplatil pouze 3 000 Kč a to až dne 25. 8. 2025. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud posoudil nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 11 500 Kč po odečtení úhrady žalovaným 3 000 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do částky 8 500 Kč. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroky, poplatky, smluvní pokuty), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalovaného tak, jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v důsledku toho zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný nesplnil dluh ani poté, co byl žalobkyní vyzván k úhradě výzvou dne 8. 10. 2025 odeslanou dne 10. 10. 2025, ocitl se po uplynutí lhůty, tj. od 19. 10. 2025 v prodlení dle § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,50 % ročně. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když převážně úspěšnému žalovanému v důsledku jeho nečinnosti žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.