2 C 38/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 pro zaplacení 401 154 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 401 154 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 401 154 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském , adresa, soudní poplatek ve výši 20 058 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 23. 11. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 401 154 Kč s příslušenstvím, neboť uzavřela se žalovanou na základě , Anonymizováno, dne 8. 4. 2021 kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka 1 ks rychlého zásahového automobilu s příslušenstvím na podvozku Transporter 6.1 skříň TDI 4MOT DSG DR, s přesnou specifikací uvedenou v příloze č. 1 ke kupní smlouvě (dále jen automobil). Podle čl. IV. bod 1 kupní smlouvy byla žalovaná povinna dodat automobil v bezvadném stavu, do místa sjednaného plnění (sídlo , Anonymizováno, ), a to nejpozději do 30. 11. 2021. V článku V. bod 1 kupní smlouvy byla sjednána kupní cena ve výši 2 168 400 Kč bez DPH (2 623 764 Kč vč. DPH). Podle č. X. bod 1 kupní smlouvy byla mezi smluvními stranami sjednaná smluvní pokuta pro případ prodlení s dodáním automobilu, a to ve výši 0,1 % z celkové ceny zboží bez DPH za každý, byť jen započatý, den prodlení. Dne 24. 9. 2022 žalovaná oznámila žalobkyni, že pro podstatnou změnu okolností, za kterých byla kupní smlouva uzavírána, a které podstatně mění poměr vzájemných práv a povinností, respektive pro nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky, nebude schopna dodat automobil ve sjednané lhůtě. Požádala posunutí termínu dodání zboží, a to do pěti měsíců od okamžiku, kdy jí bude dodán podvozek automobilu subdodavatelem. Argumentovala epidemiologickou situací ve světě, která omezovala dodávky podvozků nezbytných pro dodání automobilu. Odkázala na komunikaci se svým obchodním partnerem (subdodavatelem), který pro něj dodává výše uvedené podvozky, a dle kterého mělo dojít k dodávce podvozků ve 49, týdnu roku 2021. Žalobkyně dopisem ze dne 12. 11. 2021 odmítla žádost žalované o změnu termínu plnění, tedy změnu obsahu uzavřené kupní smlouvy, neboť uváděné okolnosti žalovanou, pro který není z objektivních důvodů schopna naplnit své smluvní povinnosti, prokazatelně existovaly již v době uzavření kupní smlouvy. K požadované moderaci žalované, žalobkyní uplatňované smluvní pokuty poukázala na skutečnost, že žalobkyně je organizační složkou státu, která hospodaří s majetkem České republiky v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a na podkladě tohoto svého postavení nemůže jednat v rozporu se svým postavením a umožnit snížení majetku, se kterým hospodaří, a to např. i ve formě snížení či odpuštění smluvní pokuty, jejíž nárok je zcela legální. Žalobkyně tak neshledala žádný důvod pro změnu sjednaných smluvních podmínek, založených kupní smlouvou. Žalovaná předala automobil žalobkyni dle předávacího protokolu dne 3. 6. 2022. Po předání vystavila žalovaná žalobkyni fakturu č. , hodnota, , na částku 2 623 764 Kč, včetně DPH, která byla ve lhůtě splatnosti uhrazena. Podle čl. IV. bod 1 kupní smlouvy byla žalovaná povinna dodat automobil v místě plnění nejpozději do 30. 11. 2021. Jelikož jej předala až dne 3. 6. 2022, byla v prodlení 185 dní, a tak žalobkyně vyúčtovala žalované podle čl. X. bod 1 kupní smlouvy smluvní pokutu ve výši 401 154 Kč (0,1 % z celkové kupní ceny 2 168 400 Kč bez DPH za 185 dnů prodlení), fakturou č. , č. účtu, , ze dne 4. 7. 2022, splatnou dne 18. 7. 2022, kterou žalovaná doposud neuhradila.

2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s tím, že je nedůvodná. Potvrdila, že s, Anonymizováno, žalobkyní dne 8. 4. 2021 uzavřela kupní smlouvu č. , hodnota, , jejíž předmětem bylo dodávka rychlého zásahového automobilu s termínem dodání do 30. 11. 2021. Proto uzavřela kupní smlouvu na VW Transporter se společností , právnická osoba, . již dne 29. 3. 2021, kdy tento měl být žalované dle objednávky dodán ve 33. týdnu roku 2021. Žalovaná sama potřebovala minimálně 3 měsíce k provedení úprav na automobilu VW Transporter a jeho přestavby na , Anonymizováno, automobil. Díky komplikované situaci v automobilovém průmyslu, došlo k významnému zpoždění při výrobě VW Transporteru, které žalovaná nemohla v době uzavření kupní smlouvy předvídat. V průběhu druhého čtvrtletí bylo žalované sděleno, že se termín dodání VW Transporteru může posunout až na září 2021. Žalovaná neměla reálnou možnost získat jiný VW Transporter (jednak v tomto období bylo nemožné získat téměř jakékoliv užitkové vozidlo Volkswagen, a také byla žalovaná vázána specifikací VW Transporteru dle kupní smlouvy uzavřené se žalobkyní). Žalovaná ještě téhož dne informovala žalobkyni o těchto nových skutečnostech se žádostí o otevření dialogu o termínu dodání automobilu. V důsledku velmi neuspokojivé e-mailové komunikace ze strany žalobkyně byla žalovaná nucena obrátit se na žalobkyni dopisem ze dne 24. 9. 2021, v němž žalobkyni oznámila, že s ohledem na mimořádné a nepředvídatelné skutečnosti není schopna dostát svému závazku. Žalobkyně poprvé reagovala až dopisem ze dne 12. 11. 2021, s tím, že dle jejího názoru nelze aplikovat ustanovení § 222 odst. 6 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., když podle ní měla žalovaná předvídat, že dodávka VW Transporteru bude mít tak výrazné zpoždění ze strany třetích osob a v tomto smyslu postupovat s náležitou péčí. Setrvala na původním smluvním stavu a na veškerých závazcích v něm sjednaných. Dne 17. 12. 2021 žalovaná sdělila žalobkyni, že automobil by měl být připraven k odběru přibližně ke konci dubna 2022, kdy odhadl časovou náročnost úprav a přestavby VW Transporteru na automobil na dobu 3 měsíců. Jelikož i za tohoto stavu žalobkyně trvala na dodání automobilu, předala jí ho dne 3. 6. 2022. Dne 14. 7. 2022 požádala žalobkyni o zahájení konstruktivního jednání ohledně nároku na smluvní pokutu s ohledem na znění čl. XII. odst. 5 kupní smlouvy, když argumentovala mimo jiné ustanovením čl. XII. smlouvy č. PSM/338/2022, předložené žalobkyní v jiném smluvním vztahu. Na tento přípis žalované reagovala žalobkyně tak, že dle jejího názoru již všechna možná jednání o nároku na smluvní pokutu vyčerpala touto i předchozí písemnou komunikací. Na argumentaci žalované ohledně nového znění čl. XII. smlouvy č. PSM/338/2022 žalobkyně nikterak nereagovala. K tvrzení žalobkyně (měla již v době uzavření kupní smlouvy předpokládat vzorce reakce trhu a vliv pandemické situace na globální trh, z tohoto důvodu pak měla předpokládat, že termín dodání VW Transporteru se prodlouží z předpokládaných 20 týdnů na cca 46 týdnů) uvedla, že v období let 2020 a 2021 nedokázala ani Vláda České republiky, ani orgány veřejné moci předpokládat nástupy jednotlivých pandemických vln, jejich rozsah a následky. Nutno podotknout, že vliv pandemie a dalších s tím související problémů v dodavatelsko-odběratelských vztazích má podstatnou setrvačnost, kdy se projevuje prodlením, jehož délku nelze předem predikovat, když žalovaná reálně ani nemůže tušit, jaké skladové zásoby, kapacity výroby, karanténní opatření vůči zaměstnancům má výrobce VW Transporteru, obchodní společnost Volkswagen. V době uzavření kupní smlouvy tak nebylo možné jakkoli predikovat, zda společnost Volkswagen dostojí svým závazkům vyplývajícím ze smlouvy. Připustila, koronavirová pandemie existovala již v době uzavření kupní smlouvy, ovšem její vliv na skutečnost, že nebude možné dodat zrovna tento druh vozidel nebyl žalované znám, ani nemohl být žalovanou předvídán. S ohledem na specifikaci automobilu, když její část dodávaná třetí osobou jako VW Transporter byla natolik specifická, že v té době nebylo možno koupit jiný takový automobil, bylo plnění v původně sjednaném termínu nemožné. Dále uvedla, že žalobkyní uvedené judikáty jsou naprosto nepřiléhavé k její právní argumentaci. Nesouhlasila s argumentací žalobkyně, že ve věci neshledala zvlášť hrubý nepoměr odůvodňující aplikaci ustanovení § 1765 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V době, kdy žalovaná žádala o obnovu smluvní jednání, totiž ani jedna ze stran nemohla vědět, jaké výše smluvní pokuta dosáhne, a již tato právní nejistota na straně žalované, kdy žalovaná nemohla nijak ovlivnit plnění třetí strany, založila zvlášť hrubý nepoměr. Taktéž uplatňování smluvní pokuty ze strany žalobkyně v kontextu toho, že žalobkyni nevznikla žádná škoda, založila zvlášť hrubý nepoměr. Odkázala na judikáty přiléhavé k této otázce (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3066/2010 a sp. zn. 32 Cdo 1861/2012). Má zato, že jednala dbale a včasně, když předmětný VW Transporter u společnosti , právnická osoba, . objednala ještě před uzavřením kupní smlouvy se žalobkyní. Dále odkázala na judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 11. 1. 2023, podle něhož by měl soud posoudil přiměřenost smluvní pokuty, když má za to, že existují liberační důvody, které jej vyviňují z povinnosti hradit vůči ní uplatněné smluvní pokuty. Dle odstavce 61 judikátu je potřeba zohlednit předvídatelnost a překonatelnost překážky, která zabránila žalované dodat vozidlo řádně a včas. Je zjevné, že žalovaná nemohla předvídat skutečnost, že jí automobil VW Transporter nebude dodán včas, když veškeré varovné skutečnosti (dopis společnosti Volkswagen, e-mail ze strany společnosti , právnická osoba, .), ze kterých by se dala předvídat skutečnost ohledně pozdního dodání VW Transporteru, se do sféry žalované dostaly o poznání později, než žalovaná uzavřela kupní smlouvu. Naopak žalovaná učinila veškerá možná opatření, aby jí VW Transporter byl dodán včas, když zejména uzavřela kupní smlouvu na VW Transporter se společností , právnická osoba, . dříve než kupní smlouvu se žalobkyní. Ve svém souhrnu tyto okolnosti představují důvod k liberaci, neboť žalovaná v souladu s ustanovením § 2913 odst. 2 občanského zákoníku za škodu neodpovídá. Pokud se soud neztotožní s názorem žalované ohledně liberačních důvodů, pak žalovaná navrhla, aby soud uplatňovanou smluvní pokutu moderoval na 0 Kč, v souladu s odstavcem 66. zmíněného judikátu, a to z důvodu, že je potřeba zkoumat, jakou funkci ujednaná smluvní pokuta měla. S ohledem na ustanovení čl. X. odst. 5 kupní smlouvy se jednalo o sankční funkci smluvní pokuty, neboť nárok kompenzační je zakotven právě v ustanovení čl. X. odst. 5 kupní smlouvy. Žalobkyně po celou dobu jednání nikdy netvrdila, že by mu měla vzniknout jakákoliv škoda. Dále je potřeba vzít na zřetel veškeré okolnosti posuzovaného případu, zejména, že žalovaná uzavřela Kupní smlouvu na VW Transporter ještě před uzavřením kupní smlouvy se žalobkyní, žalované byl VW Transporter společností , právnická osoba, . dodán o 167 dnů později, než bylo smluveno dle kupní smlouvy na VW Tansporter (poslední pracovní den 33. týdne roku 2011 byl 20. 8. 2021, nicméně VW Transporter žalované byl dodán až dne 3. 2. 2022), kupní smlouva byla podepsána žalovanou již dne 1. 4. 2021, kdežto sama žalobkyně ji podepsala až dne 8. 4. 2021, žalovaná stejného dne 17. 8. 2021 e-mailem informovala žalobkyni o skutečnostech, které se dozvěděla od výrobce VW Transporteru a jeho subdodavatele a vyzvala žalobkyni k jednání o změně závazku pro podstatnou změnu okolností, žalobkyně po celou dobu neměla sebemenší snahu o smírčí řešení nastalé situace (žalobkyně naprosto ignorovala přiléhavou a opodstatněnou argumentaci žalované, když pouze opakovaně odkazovala na skutečnost, že hospodaří s finančními prostředky státu), žalobkyně nově ve svých adhezních smlouvách zakotvila nový čl. XII., v němž je zakotveno právo adekvátně prodloužit dobu dodání zboží v případě, kdy prodávající nebude mít v okamžiku plnění předmětu smlouvy k dispozici nezbytné součástky či komponenty pro řádné splnění svých smluvních povinností a tyto součástky či komponenty nemůže žádným způsobem nahradit - shodně jako se to stalo žalované, když neměla dispozici ten nejdůležitější komponent, a to automobil VW Transporter, do které měla namontovat nástavbu pro hasiče.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřely na základě veřejné zakázky dne 8. 4. 2021 kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka 1 ks rychlého zásahového automobilu s příslušenstvím na podvozku Transporter 6.1 skříň TDI 4MOT DSG DR, za kupní cenu 2 168 400 Kč bez DPH (2 623 764 Kč včetně DPH), s termínem dodání nejpozději do 30. 11. 2021. Dále bylo nesporné, že žalovaná předala automobil žalobkyni dle předávacího protokolu dne 3. 6. 2022, za což si vyúčtovala fakturou č. , hodnota, částku 2 623 764 Kč s DPH, která byla žalobkyní ve lhůtě splatnosti uhrazena. Dále bylo nesporné, že žalobkyně vyúčtovala žalované za prodlení 185 dnů s dodáním automobilu fakturou č. , č. účtu, ze dne 4. 7. 2022, splatnou dne 18. 7. 2022, částku 401 154 Kč (0,1 % z celkové kupní ceny 2 168 400 Kč bez DPH za 185 dnů prodlení).

4. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku, ve které si sjednali i smluvní pokutu (článek X. bod 1 kupní smlouvy) dle § 2048 občanského zákoníku. Bylo prokázáno (bylo nesporné), že žalovaná byla v prodlení s dodáním automobilu 185 dnů, a tak si žalobkyně oprávněně vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 401 154 Kč.

5. Obranu žalované soud shledal jako nedůvodnou. Dospěl k závěru, že argumentace žalobkyně je odborně propracovaná a přiléhavá na danou věc (včetně uváděné judikatury), a tak se s ní ztotožnil. Pro stručnost je možno na ni odkázat. Žalovaným namítané mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné okolnosti, které mu znemožnily plnit podmínky sjednané v uzavřené kupní smlouvě (dodat automobil v dohodnutém termínu), spočívaly v zásahu tzv. „vyšší moci“, jež v tomto případě představovala celosvětová pandemická situace, způsobená virem SAR-CoV-19, která mimo jiné způsobila zpoždění dodávek u subdodavatelů žalované, nejsou způsobilé odůvodnit postup podle ustanovení § 222 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ). Toto ustanovení za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změnu, (a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péči nemohl předvídat, (b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a (c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce. Aplikace tohoto ustanovení v tomto konkrétním případě je vyloučena, protože změna, spočívající v nezbytnosti prodloužení realizace smluvního závazku se dala předpokládat již v době uzavření kupní smlouvy a zadavatel při stanovení termínu plnění v zadávacích podmínkách již akcentoval opakující nástupy jednotlivých pandemických vln, když stanovil termín plnění 34 týdnů. Nepříznivá pandemická situace a její vliv na globální trh, existovala již od prvního čtvrtletí roku 2020, tedy v době uzavření kupní smlouvy již bylo možné přinejmenším předpokládat vzorce reakce trhu i chování krizových orgánů při vydávání krizových opatření při boji s pandemii. Aktuální pandemická situace existovala již před uzavřením kupní smlouvy, a tudíž nemůže dojít k naplnění definice tzv. „vyšší moci“, která by eventuelně odůvodňovala změnu smluvních podmínek tak, jak s existencí této překážky plnění počítá ustanovení § 2913 občanského zákoníku. Podstata vyšší moci spočívá totiž v tom, že nesplnění povinností jedné ze smluvních stran brání okolnost, která byla v době uzavření smlouvy zcela nepředvídatelná a smluvní strana jí nemohla ovlivnit svou vůli, zejména pak jakkoliv odvrátit či překonat. Měřítkem pro posouzení chování smluvní strany dovolávající se „vyšší moci“ by pak měl být princip rozumnosti, tedy, zda v době uzavření smluvního vztahu mohla tato strana přinejmenším předpokládat či předvídat vznik natolik závažných překážek plnění, které by sjednané plnění učinily nemožným ve sjednaném termínu.

6. V dané věci ani postup podle ustanovení § 1765 občanského zákoníku (§ 1764, § 1766 občanského zákoníku), který umožňuje domáhat se na smluvní straně obnovení jednání o smlouvě při podstatné změně okolností, zakládajících zvlášť hrubý nepoměr zvýhodněním jedné z nich neúměrným zvýšením nákladů plnění nebo neúměrným snížením hodnoty plnění není možný, neboť i zde by vyzývající strana (žalovaná) musela prokázat, že změnu okolností nemohla v době uzavření smluvního vztahu rozumně předpokládat ani ovlivnit a že tato změna nastala po uzavření smlouvy, případně, že taková skutečnost byla známá teprve po uzavření smlouvy. S ohledem na datum uzavření kupní smlouvy (dne 8. 4. 2021), existence celosvětově rozšířené pandemie viru SARS-CoV-19 a její následky v ekonomické oblasti, nemůže představovat okolnost, o které by žalovaná při uzavírání smlouvy nevěděla či jí nemohla předpokládat. Okolnost, že kupní smlouva byla uzavírána v době rozšíření pandemie viru SARS-CoV-19 nemá vliv na trvání ujednaného závazku mezi smluvními stranami ani na následky neplnění takto ujednaného závazku (viz. rozhodnutí Nejvyššího sudu České republiky sp, zn. 32 Cdo 1861/2012 ze dne 24. 6. 2013).

7. Žalované samozřejmě nelze upřít snahu vzniklou situaci řešit, nicméně jí uváděné liberační důvody spočívající v nepředvídatelnosti a nepřekonatelnosti vzniklé překážky plnění, tedy, že nemohla ani předpokládat, že může dojít k prodlení v termínu realizace veřejné zakázky a nemohla zajistit plnění jiným způsobem (ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2273/2022-152 ze dne 11. 1. 2023), v dané věci nejsou dány. Jak již bylo výše uvedeno, pandemická situace, se všemi negativními vlivy na dodavatelsko-odběratelské vztahy existovala v době uzavření kupní smlouvy již téměř rok. Se skutečností, že se tato situace projeví i v tomto konkrétním smluvním vztahu mohla žalovaná minimálně pracovat. Proto liberační důvody, které žalovaná uvádí, v dané věci v plném rozsahu neexistují.

8. Stejně také soud neshledal důvody pro moderaci smluvní pokuty dle ustanovení § 2913 odst. 2 občanského zákoníku (aby soud snížil smluvní pokutu na 0 Kč), byť nejde žalované upřít snahu dostát svým závazkům. Skutečnost, že subdodavatel žalované nesplnil řádně a včas své povinnosti vyplývající pro něj ze sjednaného závazku, nemá vliv na odpovědnost žalované za řádné a včasné plnění jeho povinností (§ 1935 občanského zákoníku). Žalovaná mohla mít sjednané obdobné sankční podmínky se subdodavatelem, přídavně se po něm domáhat náhrady škody, či být pro tento případ pojištěná. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně je organizační složkou státu, které byly svěřeny zákonem zvlášť zásadní úkoly z hlediska ochrany společenských zájmů. Žalobkyně je povinna pro společnost zajišťovat ochranu života, zdraví a majetku před požáry, zasahovat při všech mimořádných událostech a krizových situacích, tak jak mu tyto povinnosti ukládá zákon (§ 1 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, § 15 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů a § 4 zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systém a o změně některých zákonů). Automobil byl určen jako součást technického vybavení žalobkyně k zajištění tohoto zákonem stanoveného účelu, kdy žalobkyně měla výsostný zájem na včasném a řádném plnění, neboť automobil zajišťoval náhradu za jiné zásahové vozidlo tak, aby mohl v plném rozsahu zajišťovat úkoly, svěřené mu zákonem. Sjednanou smluvní pokutu, s ohledem na zájem, který tato smluvní pokuta zajišťovala zejména s ohledem na její funkci preventivní a sankční, nelze považovat za nepřiměřenou. Jelikož žalobkyně realizovala nákup automobilu poskytnutými finančními prostředky z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů na kalendářní rok 2020 a 2021, bylo nutné (měla povinnost) vyčerpat finanční prostředky z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů do dne 31. 12. 2021, což jí neumožňovalo zahájit jednání, které by vedlo k vyloučení povinnosti žalované vymáhat sjednanou smluvní pokutu. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

9. Žalovaná se dostala do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku, ode dne 19. 7. 2022 dle § 1958 občanského zákoníku (splatnost faktury, kterou si žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu dle článku X. bod 4 kupní smlouvy). Účastníci si úrok z prodlení nesjednali, jedná se o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku, je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), tedy podle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, ovšem náhradu nákladů nepožadovala, proto bylo vysloveno, že žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.

11. Jelikož je žalobkyně osvobozena od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a ve sporu byla úspěšná, byla žalovaná dle § 2 odst. 3 téhož zákona zavázána k úhradě soudního poplatku ve výši 20 058 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).