2 C 48/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 384 688,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 81 170 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 303 518,15 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 162 319,58 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení a s 0,1% úrokem z prodlení denně z částky 122 150 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 28. 2. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 384 688,15 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 162 319,58 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení a s 0,1% úrokem z prodlení denně z částky 122 150 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že dne 24. 8. 2022 uzavřela s žalovaným Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 109 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72měsíčních splátkách po 2 970 Kč vždy k 15. dni v měsíci s tím, že včetně sjednaných úroků ve výši 104 840 Kč uhradí celkem zaplatit 213 840 Kč. Současně si účastníci sjednali doplňkovou službu„ [anonymizováno]“, která byla zpoplatněna částkou za dobu trvání úvěru ve výši celkem 125 640 Kč a měla být hrazena v měsíčních splátkách po 1 745 Kč současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 11. 2022. Žalobkyně proto zaslala žalovanému upomínku č. 1 ze dne 20. 11. 2022, přičemž sankce za zaslání této upomínky činila 300 Kč. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku č. 2 ze dne 5. 12. 2022, přičemž sankce za její zaslání činila 500 Kč. Protože žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a dlužnou částku řádně nesplácel, "zesplatnila" žalobkyně celý úvěr ke dni 21. 12. 2022. K tomuto datu žalovaný uhradil pouze 2 splátky v celkové výši 9 430 Kč, dluh žalovaného tak k tomuto datu činil celkem 384 894,25 Kč, z čehož 107 679,72 Kč na jistině, 100 219,57 Kč na úrocích, na doplňkové službě [anonymizováno] – [anonymizováno] 24 430 Kč, [anonymizováno] 48 860 Kč a [anonymizováno] 48 860 Kč, 800 Kč na nákladech na upomínkování, 205,10 Kč na smluvních úrocích za prodlení úvěru a 53 839,86 Kč na smluvní pokutě. Do celkové dlužné částky pak byla započítána také verifikační platba ve výši 1 Kč. Žalobkyně touto žalobou po žalovaném požaduje částku celkem 384 688,15 Kč, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru 205,10 Kč a zohledňuje verifikační platbu žalované ve výši 1 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 162 319,58 Kč (tj. součet dlužné jistiny, nákladů za upomínky a smluvní pokuty) ode dne 4. 2. 2023 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 122 150 Kč (tj. součet zbylé části doplňkové služby [anonymizováno] představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby [anonymizováno]) za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 24. 8. 2022 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 109 000 Kč, a to tak, že částku 39 098 Kč vyplatí na účet žalovaného č. [bankovní účet], částku 51 502 Kč ve prospěch„ věřitele spotřebitele“ tedy [anonymizováno] za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 17. 6. 2022, který činil 51 502 Kč a částku 18 400 Kč započte na své náklady představované náklady na lustrum v registrech 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru 100 Kč, ostatní administrativní náklady 9 180 Kč a odměnu zprostředkovateli/leadaři/obchodnímu zástupci za jeho činnost 6 540 Kč (tj. [anonymizováno] z poskytovaného úvěru) a na náklady na ověření úvěrového případu 2 180 Kč. Žalovaný měl takto poskytnutý úvěr splácet v 72měsíčních splátkách po 2 970 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Celkem měl uhradit žalobkyni částku 213 840 Kč, tj. včetně sjednaného úroku ve výši 104 840 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 25,51 % ročně a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr byla uvedena ve výši 39,98 % ročně. Dále je ze smlouvy také zřejmé, že žalobkyně poskytla žalovanému při uzavírání smlouvy informace dle § 95 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Současně byla sjednána nepovinná Doplňková služba [anonymizováno], jejíž podmínky byly upraveny samostatnou Smlouvou o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno], která byla podle ujednání ve smlouvě nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] tvořila její Přílohu [číslo]. Současně bylo mezi účastníky ujednáno, že v případě prodlení s úhradou dlužné částky vznikají žalobkyni následující nároky: - právo na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného; - právo na zákonný úrok z prodlení; - právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Dále bylo ujednáno, že první upomínka je zpoplatněna částkou ve výši 300 Kč a druhá upomínka částkou ve výši 500 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě, kdy nedojde k úhradě dlužné částky ani po dvou upomínkách, je žalobkyně oprávněna„ zesplatnit“ jistinu úvěru, přičemž se sjednané úroky (při uzavření smlouvy ve výši 104 840 Kč) stávají součástí jistiny a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, úrok z prodlení a náklady za upomínky.

5. Z předsmluvních informací bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému před uzavřením smlouvy informace dle § 95 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a také mu byl sdělen průběh umoření dluhu.

6. Z přílohy [číslo] Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] jejímž obsahem byla Smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno] bylo zjištěno, že strany si ujednaly, že doplňková služba [anonymizováno] je službou nepovinnou a nezapočítává se do roční procentní sazby nákladů (RPSN). Jejím cílem bylo zajištění plnění závazků žalovaného vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro žalovaného v případech nenadálých životních a finančních situací. Jednalo se o možnost využití těchto služeb žalovanou: - možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti (cena služby činila 349 Kč/měsíc), - možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace (cena služby činila 698 Kč/měsíc) a – možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání (cena služby činila 698 Kč/měsíc). Celkem tak mělo být na této službě po dobu trvání úvěru zaplaceno 125 640 Kč. Bylo dohodnuto, že cena za uvedené služby bude přičtena ke splátce úvěru, a to ve výši 1 745 Kč měsíčně. Pro případ, že by se úvěr z předmětné úvěrové smlouvy stal splatným, bylo mezi stranami dohodnuto, že žalovaný uhradí zbývající část sjednané Doplňkové služby [anonymizováno], jako škodu způsobenou porušením této smlouvy. Současně bylo ujednáno, že žalobkyně má nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení.

7. Z žádosti o doplňkové služby [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný výslovně požádal žalobkyni o zřízení této služby a seznámil se s jejími podmínkami.

8. Obsahem přílohy [číslo] Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] pak bylo posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyni při posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo známo, že žalovaný je svobodný, má 1 vyživovací povinnost, je zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] ([anonymizována dvě slova], [IČO], kde jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil 26 615¿Kč (tato skutečnost byla doložena výpisy z bankovního účtu za měsíce květen, červen a červenec roku 2022 a výplatní páskou za měsíc červenec roku 2022). Tvrzené výdaje žalovaného pak činily 3 000 Kč měsíčně za bydlení a pravidelné splátky úvěru – kartou pak činily 8 351 Kč. Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů vždy s pozitivním výsledkem a v interní databázi žalobkyně s výsledkem, že je žalovaný úvěrovatelný.

9. Z výpisu z účtu žalobkyně (detailu pohybu – bezhotovostní platby) je patrné, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla dne 25. 8. 2022 odeslána platba ve výši 39 098 Kč se zprávou pro příjemce [anonymizováno] doplatek úvěru a poznámkou [celé jméno žalovaného] doplatek úvěru, o čemž byl žalovaný informován dopisem žalobkyně (Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce) ze dne 28. 8. 2022, kde byl žalovaný také detailně informována o vyplacení úvěru a způsobu jeho splácení. Odeslání platby ve výši 39 098 Kč žalovanému a vlastnictví účtu č. [bankovní účet] žalovaným prokazuje i zpráva [právnická osoba], ze dne 24. 5. 2023.

10. Z výpisu z účtu žalobkyně (detailu pohybu – platby převodem uvnitř banky) ze dne 25. 8. 2022 je patrné, že žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] částku 51 502 Kč s [variabilní symbol] a zprávou pro příjemce [celé jméno žalovaného] (jak vyplývá ze smlouvy o úvěru tak se jedná o úhradu předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy [číslo] uzavřené dne 17. 6. 2022).

11. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 25. 8. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovaného o doplacení úvěru [číslo] dne 25. 8. 2022 (což prokazovalo také potvrzení o úhradě dluhu z téhož dne) a o výplatě dalších částek v souladu se smlouvou o úvěru.

12. Z upomínek č. 1, č. 2 (včetně podacích lístků) má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného informovala o výši dlužné částky, vyzvala ho k její úhradě a také ho upozornila na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.

13. Ze„ Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínky s oznámením o převzetí právního zastoupení“ ze dne 21. 12. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému své právní zastoupení a úvěr ke dni 21. 12. 2022 zesplatnila částkou 384 894,25 Kč a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky a upozornila jej na možnost vymáhání soudní cestou.

14. Ze„ Zesplatnění úvěru – možnosti alternativního řešení“ ze dne 21. 12. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a také mu nabídla možnost úhrady dlužné částky ve splátkách.

15. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin a zjištění učiněná z těchto listin vzájemně korespondovala.

16. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, tak žalobkyně při uzavírání smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 24. 8. 2022 s žalovaným sice vycházela z ověřeného příjmu žalovaného 26 615 Kč (dle výpisů z bankovního účtu za měsíce květen, červen a červenec roku 2022 a výplatní pásky za měsíc červenec roku 2022), avšak jeho výdaje neověřovala, když vycházela pouze z nákladů na bydlení ve výši 3 000 Kč měsíčně a pravidelných finančních závazků, kterými byla splátka úvěru ve výši 8 351 Kč. Nelze uvěřit, že by žalovaný, který je sice svobodný, ale má 1 vyživovací povinnost k dítěti neměl žádné další životní náklady a také, že by měl tak nízké náklady na bydlení. Žalobkyně tak zcela zjevně rezignovala na zjišťování reálných výdajů žalovaného. Žalobkyně měla požadovat po žalovaném doložení reálných výdajů, především spojených s bydlením a dalšími životními náklady, když tyto náklady jednoznačně nevyplývaly z doložených výpisů z účtu žalovaného. Také rozdíly mezi počátečními a konečnými zůstatky na účtu, které činily cca 8 Kč v měsíci květnu, 632 Kč v měsíci červnu a 1 012 Kč v měsíci červenci vzbuzují pochybnosti o solventnosti žalovaného. Soud dále poznamenává, že ani negativní lustrace v rejstřících dlužníků nezbavuje žalobkyni povinnosti vyžadovat od žalovaného nezbytné a spolehlivé informace zejména o příjmech a výdajích dle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Závěr o existenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného splácet úvěr je podložen i zjištěním o faktickém splácení úvěru žalovaným, který se ocitl v prodlení již s úhradou třetí splátky (a tuto ani žádnou další již neuhradil vůbec) a celkově na dlužnou částku uhradil pouze dvě splátky po 4 715 Kč, celkem tedy 9 430 Kč.

17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 86 odst. 1 č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.

19. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhu tak, jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši dlužných peněžních prostředků 81 170 Kč (jistina 90 600 Kč – zaplacených 9 430 Kč) a konstatoval důvodnost žaloby jen do této výše, neboť ostatní nároky odvíjející se od neplatných smluvních ujednání byly nedůvodné, a proto byla žaloba v této části výrokem II. zamítnuta.

20. Poskytovatel úvěru má pak při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnosti v rozsudku. Postup dle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyžaduje zjištění možností žalovaného jistinu vracet. Jelikož byl žalovaný v řízení zcela nečinný, zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého byla žalobkyně při kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu (úrok z prodlení 15 % ročně z částky 162 319,58 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení kapitalizovaný za období od 4. 2. 2023 do 14. 9. 2023 částkou 15 082,19 Kč a úrok 0,1 % denně z částky 122 150 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení kapitalizovaný za období od 4. 2. 2023 do 14. 9. 2023 částkou 27 239,45 Kč) úspěšná pouze z 19 % (81 170 Kč) oproti žalovanému, který byl úspěšný ze 81 % (384 688,15 Kč žalovaná jistina – 81 170 Kč úspěch žalobkyně + 15 082,19 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení + 27 239,45 Kč kapitalizovaný smluvní úrok = 345 839,79 Kč). Jelikož žalovanému náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.