2 C 64/2020
č. j. 2 C 64/2020-67
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 8 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1958 § 1968 § 1970 § 2217 § 2302 § 2308
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Gargulákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 57 713 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 713 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částek: 5 000 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení, 5 000 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení, 5 000 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení, 5 000 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, 5 000 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení, 5 000 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení, 5 000 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, 22 713 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 9 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 630,60 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 29. 1. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 57 713 Kč s příslušenstvím, neboť uzavřela dne 11. 7. 2018 se žalovaným smlouvu o nájmu prostor sloužících podnikání. Předmětem smlouvy byl dle čl. I. nájemní smlouvy nebytový prostor [anonymizována dvě slova] a jejich zázemí, o výměře 100 m2 na pozemku [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal (na základě čl. II. odst. 1. nájemní smlouvy) hradit nájemné ve výši 5000 Kč za každý měsíc trvání nájmu. V průběhu roku 2019 nájemné hradit přestal. Žalobkyně tak požaduje úhradu nájemného od července 2019 do ledna 2020 v celkové výši 35 000 Kč a částku 22 713 Kč za žalovaným spotřebovanou elektrickou energii za období od 23. 5. 2018 do 29. 4. 2019 v souladu s článkem III. odst. 7 nájemní smlouvy.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, byl by ochoten uhradit maximálně dva nájmy a také nesouhlasil s vyúčtováním energií. Poukázal na článek II. bod 4 smlouvy, že neplacením nájmu způsobí ukončení smlouvy s výpovědí na jeden měsíc. Měl za to, že když přestal platit nájem, smlouva je ukončena a dluží maximálně za dva nájmy. Přestal užívat nebytový prostor v červnu 2019 (zatékalo mu tam, zničilo mu to věci a žalobkyně mu nic nenahradila) a ukončil užívání prostor v květnu 2020, protože v tu dobu si přijel pro věci.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor dne [datum] a že od té doby žalovaný užíval nebytové prostory.
4. Předávacím protokolem ze dne 11. 7. 2018 bylo prokázáno, že žalovaný převzal od žalobkyně předmětné nebytové prostory, kdy stav elektroměru byl VT [číslo], NT [číslo] a stav vodoměru [anonymizováno].
5. Neuhrazené nájemné žalobkyně vyúčtovala fakturami: za měsíc červenec 2019 ve výši 5 000 Kč, vyfakturované fakturou 2019 ze dne [datum], splatné dne [datum], měsíc srpen 2019 ve výši 5 000 Kč, vyfakturované fakturou 2019 ze dne [datum], splatné dne [datum], za měsíc září 2019 ve výši 5 000 Kč, vyfakturované fakturou 2019 ze dne [datum], splatné dne [datum], za měsíc říjen 2019 ve výši 5 000 Kč, vyfakturované fakturou 2019 ze dne [datum], splatné dne [datum], za měsíc listopad ve výši 5 000 Kč, vyfakturované fakturou 2019 ze dne [datum], splatné dne [datum], měsíc prosinec 2019 ve výši 5 000 Kč, vyfakturované fakturou 2019 ze dne [datum], splatné dne [datum], za měsíc leden 2020 ve výši 5 000 Kč, vyfakturované fakturou 2020 ze dne [datum], splatné dne [datum].
6. Fakturou č. 2019 ze dne [datum], splatnou dne [datum] na částku 22 713,00 Kč bylo prokázáno, že žalovaný spotřeboval elektrickou energii za období od [datum] do [datum], dle stavu odpočtových měřidel VT: [číslo] kWh; NT: [číslo] - [anonymizováno], tedy celkem [anonymizována dvě slova] kWh, což při ceně [anonymizováno] Kč/kWh a 21 % DPH činí částku 21 554,89 Kč + v souladu s nájemní smlouvou je účtován manipulační poplatek 5 % (s DPH [částka]). Odpočtový elektroměr byl při provedení odpočtu vyfocen. Fotografii elektroměru fotila paní [příjmení] a předala ji k provedení fakturace. O tomto měření provedla žalobkyně záznam do evidence (k [datum] dle přílohy„ Záznamy z odečtů měřidel [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]“).
7. Bylo tedy prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o nájmu prostor sloužících podnikání, kdy mu pronajala nebytový prostor [anonymizována dvě slova] a jejich zázemí, o výměře 100 m2 na pozemku [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný neuhradil nájemné od července 2019 do ledna 2020 v celkové výši [částka] a částku [částka] za žalovaným spotřebovanou elektrickou energii za období od [datum] do [datum], a tak dluží žalobkyni celkem částku 57 713 Kč.
8. Účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání podle § 2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému nebytový prostor, za nějž se žalovaný zavázal platit žalobkyni nájemné, energie a ostatní služby ve smyslu ustanovení § 2302 občanského zákoníku ve spojení s § 2217 občanského zákoníku. Žalovaný neuhradil nájemné od července 2019 do ledna 2020 v celkové výši [částka] a částku [částka] za žalovaným spotřebovanou elektrickou energii za období od [datum] do [datum], proto žaluje žalobkyně po právu.
9. Obrana žalovaného byla shledána zcela nedůvodnou. Jeho odkaz na článek II. bod 4 smlouvy (v němž bylo stanoveno, že neplacení nájmu nebo faktury za energie a média ve sjednaném termínu má za následek okamžité odpojení přívodu energií a médií a ukončení smlouvy s výpovědní lhůtou 1 měsíc) a z něho dovozoval, že neplacením nájmu způsobí ukončení smlouvy s výpovědí na jeden měsíc, tedy neplacením nájmu byla smlouva ukončena, a tak dlužím maximálně za dva nájmy nemůže obstát, protože to je pouze ujednání, na jehož základě může žalobkyně podat výpověď, jako standartní způsob ukončení nájemní smlouvy na dobu neurčitou (§ 2308 a násl. občanského zákoníku). Pokud žalobkyně nedala žalovanému výpověď, případně žalovaný nevypověděl nájemní smlouvu, smlouva stále platila. Sám žalovaný připustil, že doposud nájem nebyl ukončen (nebytový prostor přestal užívat v květnu 2020). Ani námitka ohledně vyúčtování (nesouhlasil s vyúčtováním spotřebované energie) není důvodná. Žalovaný potvrdil pravdivost údajů v předávacím protokolu ze dne [datum], ohledně stavu měřidel a konečný stav prokázala žalobkyně fotografií odpočtového elektroměru, kterou pořídila paní [příjmení] a předala ji k provedení fakturace. O tomto měření provedl žalobkyně záznam do evidence (k [datum] dle přílohy„ Záznamy z odečtů měřidel [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]“). Byly zjištěny konečné hodnoty VT: [číslo] kWh; NT: 34260kWh, tedy celková spotřeba žalovaného dosáhla [číslo] kWh. Navíc žalovaný potvrdil užívání nebytových prostor do června 2019 a žalobkyně účtuje energii do dne [datum] (také podotkla, že žalovaný v pronajatém prostoru provozoval mimo jiné solárium a jeho nároky na spotřebovanou energii byly značné, k provedené fakturaci energií neměl v květnu 2019 námitky a fakturu nikdy nevrátil).
10. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti jednotlivých faktur dle § 1958 občanského zákoníku). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení § 1970 občanského zákoníku. Účastníci si úrok z prodlení nesjednali, jedná se o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku, je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Stejně tak má žalobkyně právo na náklady spojené s uplatněním pohledávky (každé uplatněné pohledávky 1 200 Kč) ve výši 9 600 Kč (8 pohledávek) dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
11. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 22 630,60 Kč dle § 137 odst. 1, 2, 3 písm. a) o.s.ř., což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 309 Kč, 5 x 3 420 Kč mimosmluvní odměna advokáta (celkem 17 100 Kč) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 5 x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 8 půl hodiny po 100 Kč náhrada za promeškaný čas (ke dvěma jednáním) dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a cestovní výdaje ke dvěma jednáním na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 2 x 80 km, vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], při průměrné spotřebě 5 l /100 km, motorová nafta, při vyhláškové ceně 27,20 Kč litr + amortizace 4,40 Kč km, celkem jízdné 921,60 Kč dle § 13 odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.