28 C 112/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 228 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 12 228 Kč od 28. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 357,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 228 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně - , právnická osoba, , IČO: , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9 800 Kč, jenž byl splatný dne 27. 11. 2023. Žalovanému byl úvěr poskytnut bezhotovostním převodem na jím označený bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, . Vedle jistiny úvěru (9 800 Kč) nárokovala žalobkyně po žalovaném k úhradě dále smluvní úrok, jenž ke dni zesplatnění činil 2 254 Kč a smluvní pokutu ke dni zesplatnění v kapitalizované částce 174 Kč, jakož i zákonné úroky z prodlení. Žalovaný do sjednaného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky věřiteli nevrátil. Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením úvěru, přestože byl upomínán k úhradě dluhu upomínkou i před-žalobní výzvou odeslanou mu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 16. 5. 2024. Na žalobkyni byla předmětná pohledávka postoupena původním věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně výslovně uvedla, že pokud by neměla nárok na zaplacení peněžitého plnění z titulu úvěrové smlouvy, nárokuje po žalovaném přiznání bezdůvodného obohacení ve výši jistiny poskytnutého úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena v souladu s § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“).

3. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, podané v usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. 28 C 112/2024-27, žalobkyně nereagovala a nepředložila ani dalších důkazů nad rámec v žalobě označených.

4. Jelikož oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalobkyně v žalobě samé, žalovaný konkludentně ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.), rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaný ujednali, že věřitel poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 800 Kč se sjednaným smluvním úrokem ve výši 2 254 Kč a se splatností ke dni 22. 10. 2023. Z výpisu z bankovního účtu , právnická osoba, . vyplývá, že na bankovní účet č. , č. účtu, uvedený v úvěrové smlouvě byla dne , datum, bezhotovostně poukázána částka 9 800 Kč odpovídající jistině úvěru, tatáž skutečnost vyplývá ze sdělení , Anonymizováno, . ze dne 24. 2. 2025, jež také potvrdila, že daný bankovní účet náleží žalovanému. Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostředky komunikace na dálku. Žalovaný neuhradil na svůj dluh vůči věřiteli ničeho. K prokázání zjištění úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně žádný relevantní důkaz. Věřitel nárokoval po žalovaném zesplatnění úvěru ke dni 27. 11. 2023, kdy byl žalovaný vyzván k úhradě věřitelovy pohledávky prostřednictvím výzvy , právnická osoba, ze dne 27. 11. 2023. Žalovaný byl dále vyzýván k úhradě dluhu prostřednictvím před-žalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , jejíž odeslání prokazuje podací lístek (podací č. , Anonymizováno, ).

6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“) ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z nichž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v přílohách smlouvy, včetně pohledávky za žalovaným evidované na řádku , Anonymizováno, . Proběhnuvší postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 o.z. poskytnout plnění přímo postupníkovi.

7. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „Zákon č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

11. Podle ust. § 124 Zákona č. 257/2016 Sb., stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

12. Podle ust. § 86 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z. S ohledem na aktuální judikatorní závěry formulované např. v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 5. 2021, sp. zn. 29 ICdo 3/2021, je nutné na danou úvěrovou smlouvu – při nezkoumání úvěruschopnosti úvěrovaného poskytovatelem úvěru – nahlížet jako na právní jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného, kdy v posuzované věci zůstal žalovaný v řízení zcela pasivní. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť bylo prokázáno, že poskytovatel úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně ani po poučení blíže neuvedla, jakým bližším způsobem byla zkoumána a prověřována úvěruschopnost žalovaného, kdy zkoumání úvěruschopnosti tvrzené v žalobě (z údajů uvedených samotným žalovaným a nahlížením do databází), nemá soud za dostačující. Z žalobkyní předložených důkazů dle soudu vyplynulo, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost řádně, neboť si vůbec neověřila ani příjmy, ani výdaje žalovaného, a tedy nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 Zákona č. 257/2016 Sb. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 9 800 Kč připadající na jistinu, přičemž z této částky žalovaný ničeho neuhradil. Soud proto s ohledem na ustanovení § 86 Zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky vzešlé z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 Zákona č. 257/2016 Sb. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Z tohoto důvodu soud nepřiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení v jejich zákonné výši. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnost v rozsudku. Postup dle ustanovení § 87 Zákona č. 257/2016 Sb. vyžaduje zjištění možností žalovaného jistinu vrátit. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného soud rozhodl o uhrazení celé zbývající jistiny v částce 9 800 Kč v třídenní pariční lhůtě podle ustanovení § 160 o.s.ř. (výrok I. rozsudku).

15. Ve zbývajících peněžitých nárocích, které vyplývaly ze smlouvy a byly uplatněné žalobkyní vůči žalovanému, byl návrh zamítnut, neboť úvěrová smlouva byla soudem posouzena jako neplatná, pročež na jejím základě nemohl žalobkyni vzniknout ani nárok na smluvní úrok z úvěru (2 254 Kč), ani na smluvní pokutu (174 Kč), a stejně tak nebylo namístě přiznat žalobkyni nárokované zákonné úroky z prodlení (výrok II. rozsudku).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 357,51 Kč, přičemž tato částka představuje 60,28 % z jejich celkové výše vypočtené v částce 2 252 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,14 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,86 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí právní služby (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 228 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně (900 Kč), tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. (300 Kč) a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval § 14b a.t., neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a.t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech vedených u zdejšího soudu (např. řízení vedená pod sp. zn. , právnická osoba, , , právnická osoba, ). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, nežli provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné pro úplnost odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 357,51 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i u náhrady nákladů řízení ponechána třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok III. rozsudku)