28 C 3/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, tituly za jménem sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 14 228 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 228 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,00 % ročně z částky 14 228 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 11. 2023 původně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši jistiny 15 619 Kč (sestávající z jistiny úvěru v částce 14 819 Kč a poplatků v částce 800 Kč), vč. příslušenství představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 902 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 016 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 3,00 % ročně od 22. 6. 2019 do zaplacení, a smluvní úrok ve výši 22,68 % ročně od 22. 6. 2019 do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, a.s. (dříve také právnická osoba), IČO: IČO, a žalovaným byla dne 11. 9. 2002 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. číslo. Na základě dané úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve sjednané výši a poskytnuta kreditní karta k čerpání peněžních prostředků formou bezhotovostních nákupů či výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaný dle smlouvy zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách, vypočtených procentuálně dle vyčerpaných částek z předcházejícího měsíce – výše jednotlivých měsíčních splátek se tedy lišila, nebyla konstantní, upřesněna byla vždy ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný úvěrovou smlouvou zavázal vrátit včetně úroků a poplatků ve výši určené v sazebníku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty, byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec. Vyčerpaný úvěr byl žalovaný povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu či bankovními příkazy, přičemž konkrétní výše pohledávek (uskutečněných transakcí) měla být patrna z měsíčních výpisů z účtu č. číslo vztahujícího se ke kreditní kartě. Dle tvrzení žalobkyně nehradil žalovaný sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného, konkrétně prodlení s plněním finančních závazků, původní věřitel využil svého práva na zesplatnění dluhu žalovaného, což učinil dne 21. 2. 2003 ukončením úvěrové smlouvy a výzvou k okamžité úhradě dlužné částky dosahující v rozhodné době 19 775 Kč. Aktuální výše smluvní úrokové sazby činila dle sazebníku 22,68 % ročně. Vedle smluvního úroku za poskytnutí úvěru byl žalobkyní nárokován rovněž zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným dle úvěrové smlouvy byla ze strany původního věřitele postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019, neboť k tomuto datu byla postupiteli postupníkem uhrazena úplata za postoupení pohledávek. Žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17. 7. 2019. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení (21. 6. 2019) celkově částky 20 537 Kč. V období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Před-žalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 31. 10. 2023 byl žalovaný vyzván ke splnění svého dluhu – výzva zůstala oslyšena.

2. K výzvě zdejšího soudu žalobkyně prostřednictvím datové schránky učinila dvě podání datovaná ke dni 13. 12. 2023 a 15. 1. 2024, jež jsou dle svého obsahu částečným zpětvzetím žaloby. Žalobkyně nově soudu sdělila, že zpřesňuje svůj žalobní návrh a nárokuje k úhradě toliko částku 14 228 Kč představující žalovanému poskytnutý úvěr v souhrnné výši 14 978 Kč (čerpaný dne 13. 9. 2002), ponížený o veškeré platby žalovaného ve výši 750 Kč (hrazeno dne 15. 10. 2002) a dále zákonné úroky z prodlení ve výši 3,00 % ročně z částky 14 228 Kč od 22. 6. 2019 a náhradu nákladů řízení.

3. Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 19. 1. 2024, č. j. EPR 303625/2023-12, bylo rozhodnuto tak, že řízení se částečně zastavuje, a to co do částky ve výši 1 391 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 902 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 016 Kč, úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 14 819 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 3,00 % ročně z částky 1 391 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení.

4. O žalobě bylo následně rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 21. 2. 2024, č. j. EPR 303625/2023-14, ve výrokové části shodně jako tímto rozsudkem. Elektronický platební rozkaz se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, pročež byl zrušen usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 8. 3. 2024, č. j. EPR 303625/2023-16.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ust. § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“). Nečinný žalovaný tedy v průběhu řízení nevznesl vůči žalobnímu návrhu žádnou svou procesní obranu, kterou by soud mohl zohlednit.

6. Jelikož oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalobkyně ve svém přípisu datovaném ke dni 12. 4. 2024, doručeném soudu dne 15. 4. 2024, žalovaný konkludentně ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.), rozhodl soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů.

7. Byť jsou listinné důkazy poněkud kusé, soud má za to, že je stále možno věc rozhodnout toliko na jejich základě. Ačkoliv žalobkyní nebyla doložena vlastní smlouva o úvěru č. číslo, na tuto je odkazováno v zesplatnění pohledávky, které právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba zaslal žalovanému již dne 21. 2. 2003 – celková dlužná částka je v dané listině vymezena ve výši 19 775 Kč, z toho předčasně splatná část úvěru ve výši 16 035 Kč (č. l. 12). Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dál jen „o.z.“), ze dne 18. 6. 2019, jež byla uzavřena mezi společností právnická osoba., IČO: IČO (právní nástupce původního věřitele pohledávky), jakožto postupitelem, a žalobkyní jakožto postupníkem (č. l. 18 – 24). Předmětná postupovaná pohledávka za žalovaným, vč. specifikace čísla účtu 3163642538, je označena pod č. číslo na str. 8 z celkových 13 na seznamu postupovaných pohledávek (č. l. 28 per verto). Potvrzení právnická osoba. o úhradě úplaty ze dne 21. 6. 2019 (č. l. 32) dokládá účinnost ujednání o postoupení pohledávek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel jakožto původní věřitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky inkasní společnosti dopisem ze dne 3. 7. 2019 (č. l. 13), je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 o.z. poskytnout plnění přímo postupníkovi. Z před-žalobní výzvy ze dne 31. 10. 2023 (č. l. 15) a podacího lístku z téhož dne, podací číslo RR2714702553F (č. l. 17), vyplývá urgence žalovaného k úhradě jeho dluhu.

8. Vzhledem k tomu, že prvotní závazkový vztah mezi věřitelem (právnická osoba, a.s.) a dlužníkem (žalovaný) řízení vznikl na základě úvěrové smlouvy z roku 2002, nároky z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 o.z. účinného od 1. 1. 2014 podle dosavadních právních předpisů – konkrétně pak podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“), a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“).

9. Podle ust. § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ se závazkové vztahy mj. ze smlouvy o úvěru řídí třetí částí obchodního zákoníku o obchodních závazkových vztazích bez ohledu na to, zda jde o vztahy podnikatelů, které se týkají jejich podnikatelské činnosti (tzv. absolutní obchod).

10. Podle ust. § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 502 odst. 1, 2 ObchZ od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

12. Podle ust. § 369 odst. 1 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen zaplatit z nezaplacené části úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle ust. § 517 odst. 2 ObčZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. V rozhodné době byla přitom výše zákonných úroků z prodlení upravena nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

13. S přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu - vycházejíc zejména z listinných důkazů, ve spojení s procesní pasivitou žalovaného v řízení -, k závěru, že peněžitý nárok uplatněný v žalobě je důvodný. Soud má za doložené, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě úvěrové smlouvy č. číslo uzavřené 11. 9. 2002 ve smyslu ust. § 497 ObchZ, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec – tedy umožněno průběžné čerpání finančních prostředků. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na straně žalovaného. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že včas a řádně nesplácel úvěr, který mu byl na základě sjednané smlouvy poskytnut. Pro porušení povinností žalovaného splácet úvěr došlo dopisem ze dne 21. 2. 2003 k zesplatnění dané pohledávky. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 6. 2019, ve spojení s potvrzením postupitele o úhradě úplaty za cesi s účinností ke dni 21. 6. 2019, prokázala svou aktivní věcnou legitimaci ve sporu; postoupená pohledávka za žalovaným je dostatečně určitě specifikována.

14. Dle vlastního sdělení žalobkyně konečná jistina poskytnutého úvěru dosahovala částky 14 978 Kč, přičemž žalovaný na tuto hradil dne 15. 10. 2002 částku 750 Kč – nárokován k úhradě tak byl na jistině rozdíl daných částek ve výši 14 228 Kč, a soud žalobkyni tuto částku proti žalovanému přiznal.

15. Po částečném zpětvzetí žaloby, reflektovaném v usnesení o částečném zastavení řízení, žalobkyně vedle jistiny nárokovala výlučně toliko zákonný úrok z prodlení z částky 14 228 Kč ode dne 22. 6. 2019 (jako počátek prodlení byl žalobkyní označen den bezprostředně následující po účinnosti postoupení pohledávky) do zaplacení ve výši 3,00 % ročně a dále náhradu nákladů řízení; smluvní úrok z úvěru nebyl již nárokován. Rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení od daného data shledal soud po právu a jeho žalobkyní požadovanou výši, při zohlednění dispozičního oprávnění žalobkyně, za neodporující shora odkazované právní úpravě, pročež zavázal žalovaného povinností k jeho úhradě žalobkyni.

16. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), v platném znění [dále jen „a.t.”], při vyjití z tarifní hodnoty ve výši 14 228 Kč - sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a, písm. d) a.t.) – a sice převzetí a příprava zastoupení, před-žalobní výzva k plnění, a žaloba (900 Kč), dále tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (300 Kč) a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč – tedy ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b a.t., neboť v řešené věci jsou splněny všechny předpoklady vymezené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a.t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření, či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, nežli provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je pro úplnost možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.