28 C 55/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupena advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, vedeném pro katastrální území , adresa, Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 44 816 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 19. 7. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , druh pozemku: orná půda, o výměře 152 m2, k. ú. a obec , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, vedeném pro katastrální území , adresa, Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracovištěm , adresa, (dále jen „Pozemek“). V žalobě zejména uvedla, že účastníci jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo uzavřeno dne , datum, , rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. 6. 2014, č. j. , spisová značka, , s právní mocí ke dni 29. 7. 2014. Za trvání manželství účastníků byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě byl v rámci vkladového řízení vedeného katastrálním úřadem pod sp. zn. , Anonymizováno, zapsán do katastru nemovitostí žalovaný jakožto vlastník Pozemku. Kupní cena za Pozemek činila 8 715 Kč a tato byla dle tvrzení žalobkyně zaplacena z peněz spadajících do společného jmění manželů. Žalobkyně tedy dovozuje, že Pozemek byl nabyt do společného jmění manželů. Pozemek bezprostředně navazuje na další pozemky žalobkyně, byl dlouhodobě i před jeho nabytím užíván rodinou žalobkyně. Účastnící jakožto bývalí manželé nevypořádali v tříleté zákonné lhůtě po rozvodu své manželské majetkové společenství, pročež při uplatnění nevyvratitelné zákonné domněnky se Pozemek stal předmětem jejich rovnodílného podílového spoluvlastnictví. Po rozvodu bývalí manželé nadále bydleli ve , adresa, v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, , jakožto součásti pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, k. ú. a obec , adresa, , vlastněném původně rodiči žalobkyně, aktuálně žalobkyní. Nemovité věci vlastněné žalobkyní tvoří funkční celek s Pozemkem – žalobkyně měla zájem na majetkovém vypořádání Pozemku a jeho nabytí do svého vlastnictví. Mezi účastníky byla dne 18. 4. 2023 uzavřena „dohoda o vystěhování a vyplacení odstupné částky“, jíž bylo mj. ujednáno, že Pozemek připadne žalobkyni a žalobkyně zaplatí žalovanému částku 300 000 Kč ve dvou splátkách. Podpis žalovaného na dohodě nebyl úředně ověřen, žalovaný odmítl poskytnout další součinnost. Žalobkyně již žalovanému uhradila dohodnutý vypořádací podíl, kdy dne 23. 4. 2023 zaplatila částku 100 000 Kč a dne 15. 6. 2023 částku 200 000 Kč. V nesouladu stavu zápisu v katastru nemovitostí a stavu skutečného týkajícího se Pozemku, kdy žalobkyně se má oproti zápisu v katastru nemovitostí za výlučného vlastníka Pozemku, spatřuje žalobkyně naléhavý právní zájem pro vydání rozsudku, jímž by bylo autoritativně určeno žalobkynino vlastnictví Pozemku, což je také navrhováno žalobním petitem.

2. Dalším podáním učiněným u zdejšího soudu dne 19. 7. 2024 žalobkyně navrhla vydání předběžného opatření, jímž by bylo žalovanému zakázáno nakládání s Pozemkem až do vydání meritorního rozhodnutí ve věci samé. Žalobkyně uvedla, že žalovaný je navzdory podané žalobě žalobkyně evidován v katastru nemovitostí jakožto vlastník Pozemku (byť za skutečného vlastníka se považuje žalobkyně). Dne 2. 7. 2024 bylo u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrálního pracoviště , adresa, , zahájeno vkladové řízení vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, , jehož předmětem je převod vlastnictví Pozemku z žalovaného na třetí osobu, plyne 20 denní ochranná zákonná lhůta pro provedení vkladu. Žalobkyně návrhem na vydání předběžného opatření usiluje o zabránění vzniku škody, předejití soudním sporům mezi žalobkyní a nabyvatelem nemovitostí od žalovaného jakožto nevlastníka. Zákaz dispozice s Pozemkem nechť je časově omezen do vydání meritorního rozhodnutí ve věci samé.

3. Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 2024, č. j. , spisová značka, , bylo dle ust. § 76 odst. 1 písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), nařízeno předběžné opatření, jímž bylo žalovanému zakázáno nakládat s Pozemkem až do právní moci rozhodnutí ve věci samé.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil svým podáním doručeným soudu dne 22. 11. 2024, v němž zejména uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Dotčený Pozemek v k. ú. , adresa, patřil prve spoluvlastníkům, kteří emigrovali do , adresa, a nemohli jej prodat rodičům žalobkyně, kteří jej užívali. Žalovaný koupil Pozemek přes nezájem žalobkyně a kupní cenu za něj zaplatil z peněz darovaných žalovanému jeho matkou , jméno FO, , narozenou , datum, . Pozemek je výlučným vlastnictvím žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že dne 15. 7. 2024 vyzval žalobkyni k zaplacení částky 194 000 Kč vyplývající ze smlouvy o stavebním spoření ze dne 13. 2. 2009, překlenovacího úvěru a dědického rozhodnutí o vypořádání sourozenců žalobkyně v roce 2005. Žalobkyně na výzvu žalovaného nereagovala a žalovanému ničeho nezaplatila. Ze stavebního spoření žalovaný rekonstruoval dům ve , adresa, ve vlastnictví žalobkyně, žalovaný dosud dluží stavební spořitelně částku 37 821,62 Kč. Překlenovací úvěr ve výši 100 000 Kč získali účastníci na vyplacení sourozenců žalobkyně. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

5. Podáním žalobkyně doručeným soudu dne 10. 5. 2025 učinila žalobkyně vyjádření k účastnické výpovědi žalovaného proběhnuvší dne 26. 3. 2025, kdy zejména akcentovala funkční souvislost Pozemku s dalšími nemovitostmi žalobkyně v k. ú. , adresa, , dlouhodobé užívání Pozemku rodinou žalobkyně a zájem žalobkyně o nabytí Pozemku, kdy setrvala na tom, že Pozemek byl nabyt ze společných zdrojů tehdejších manželů, jichž bylo obecně dostatek na úhradu kupní ceny, nikoliv z daru poskytnutého žalovanému jeho matkou.

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující pro věc podstatná skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, , k. ú. a obec , adresa, , vztahujícího se k Pozemku soud zjistil, že jako vlastník dané nemovitosti je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný, přičemž jako nabývací titul je označena kupní smlouva ze dne 17. 7. 2008, s právními účinky vkladu práva ke dni 24. 7. 2008, zapsáno v rámci vkladového řízení vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno8. Z kupní smlouvy datované ke dni 17. 7. 2008, jejíž součástí je geometrický plán pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , zpracovaný dne 7. 6. 2008 (dále jen „Kupní smlouva“), vyplývá, že smlouvu jako prodávající uzavřeli manželé , jméno FO, , na straně kupujících je pak vícero účastníků – mj. žalovaný (dále rovněž , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a manželé , jméno FO, a , jméno FO, ). Kupní smlouva se vztahuje k prodeji pozemku označeného jako parcela č. , Anonymizováno, , k. ú. a obec , adresa, , jež je oddělovacím geometrickým plánem rozdělována na vícero samostatných pozemků. V čl. IV. Kupní smlouvy je ujednáno, že prodávající manželé , jméno FO, prodávají žalovanému část stávající parcely č. , Anonymizováno, o výměrách 97 m2 a 152 m2, jež jsou v geometrickém plánu označené jako parcely č. , Anonymizováno, . Kupní cena za nemovitosti je ujednána v čl. V. Kupní smlouvy v částce 35 Kč za 1 m2, souhrnně tedy 8 715 Kč při výslovné deklaraci proběhnuvší úhrady kupní ceny před podpisem Kupní smlouvy. S dělením dotčeného pozemku vyslovil souhlas stavební úřad. Kupní smlouva byla zavkladována dne 7. 8. 2008 v rámci vkladového řízení vedeného katastrálním úřadem pod sp. zn. , Anonymizováno, s právními účinky vkladu ke dni 24. 7. 2008, jak patrno z doložky katastrálního úřadu. Z oddělovacího geometrického plánu č. , hodnota, je dále patrné, že oddělovaný pozemek parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , o výměře 152 m2 (tj. Pozemek) tvoří jeden funkční celek s pozemky parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , a parc. č. st. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , na něž navazuje.

9. Z potvrzení , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jakožto dřívějšího zaměstnavatele matky, vystaveného dne 14. 4. 2005, vyplývá, že příjmy matky, přesněji čistá mzda matky činila souhrnně: (i) v období od 20. 8. 2007 do 31. 12. 2007 částky 87 172 Kč, (ii) v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 částky 305 668 Kč, (iii) v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 částky 474 298 Kč a (iv) v období od 1. 1. 2010 do 6. 2. 2010 částky 189 068 Kč.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 6. 6. 2014, č. j. , spisová značka, , se podává, že manželství účastníků uzavřené dne 27. 2. 1988 bylo rozvedeno, přičemž rozvodový rozsudek nabyl právní moci dne 29. 7. 2014.

11. Z dohody o vystěhování a vyplacení odstupné částky ze dne 18. 4. 2023 (dál jen „Dohoda o vypořádání“) obsahující podpisy obou účastníků (s úředním ověřením podpisu žalobkyně, nikoliv však již žalovaného) se podává, že účastníci ujednali, že žalovaný se odstěhuje ze současného bydliště na adrese , adresa, a zjistí si vlastní bydlení, žalobkyně v dané nemovitosti jako její vlastník setrvá. Žalobkyně se zavázala zaplatit žalovanému odstupnou částku 300 000 Kč ve dvou splátkách, z toho první v částce 100 000 Kč ke dni 20. 4. 2023, druhou v částce 200 000 Kč ke dni 31. 5. 2023. Rovněž účastníci v dohodě výslovně ujednali, že: „, jméno FO, , Jméno žalovaného, (tj. žalovaný) se dále zavazuje, že tímto odstupuje od svého 50 % společného podílu uzavřeného v SJM pozemku parcely číslo , Anonymizováno, (tj. Pozemku) a v rámci vyplacené výše uvedené částky přechází uvedená parcela č. , Anonymizováno, na vlastníka nemovitosti paní , Jméno žalobkyně, (tj. žalobkyni).“12. Ze dvou předávacích protokolů datovaných ke dni 23. 4. 2023 (100 000 Kč) a ke dni 15. 6. 2023 (200 000 Kč) vyplývá potvrzení žalovaného o převzetí finanční hotovosti od žalobkyně v souhrnné částce 300 000 Kč v souvislosti s dohodou účastníků uzavřenou dne 18. 4. 2023, jež je v protokolech označována jako „dohoda o vypořádání SJM“ a „dohoda o vyrovnání majetku“.

13. Z informace o řízení vedeném katastrálním úřadem pod sp. zn. , Anonymizováno, zajištěné ze sítě Internet soud zjistil, že dne 2. 7. 2024 bylo zahájeno vkladové řízení vztahující se k převodu vlastnictví Pozemku, s účastníky žalovaným jakožto převodcem a , jméno FO, jakožto nabyvatelem. (pozn. soudu: k zavkladování nicméně nedošlo pro nařízení předběžného opatření dle bodu 3. odůvodnění shora)

14. Při svém účastnickém výslechu žalobkyně (§ 131 o.s.ř.) mj. vypověděla, že Pozemek je součást zahrady ve , adresa, a byl dlouhodobě užívaný rodinou žalobkyně, patřil k domu, byl oplocený, všechny nemovitosti tvoří jeden funkční celek. K Pozemku není samostatný přístup. Vlastník Pozemku byl těžko dohledatelný, manželé , jméno FO, zajistili odprodej pozemků pro účastníky a další 5 kupujících. Žalobkyně měla o nabytí Pozemku zájem, pro její pracovní vytíženost však jeho koupi vyřizoval tehdejší manžel (žalovaný), kterého tím žalobkyně pověřila. Kupní cena za Pozemek byla uhrazena hotovostně spolu s podpisem kupní smlouvy. Finanční prostředky na úhradu kupní ceny byly oběma účastníkům společné, získané z jejich příjmů, žalobkyně měla dostatek příjmů ze zaměstnání, odhadem 35 – 40 000 Kč měsíčně, účastníci měli společný bankovní účet. Pozemek byl účastníky nabyt společně, tak to alespoň žalobkyně vnímala, kupní cena nebyla vysoká, nebylo třeba peněz od tchýně. Účastníci se rozvedli roku 2014, žalovaný pak ještě dlouhodobě užíval dům žalobkyně ve , adresa, , až v roce 2023 uzavřeli oba bývalí manželé dohodu o vypořádání, na jejímž základě se měl žalovaný vystěhovat, přičemž žalobkyni připadl Pozemek a žalobkyně se zavázala zaplatit žalovanému celkově 300 000 Kč, což také ve dvou splátkách učinila.

15. Při svém účastnickém výslechu žalovaný (§ 131 o.s.ř.) mj. vypověděl, že koupi Pozemku inicioval žalovaný, žalobkyně o Pozemek nejevila zájem, i když byl dříve užívaný její rodinou. Peníze na koupi Pozemku získal žalovaný darem od své matky, , jméno FO, , převzal je hotovostně ve , adresa, , bylo to zhruba 10 000 Kč, přítomni předání byl toliko žalovaný a jeho rodiče, otec žalovaného však již zemřel. K daru došlo v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy roku 2008, nějakou dobu před tím. žalovaný žalobkyni o daru od své matky pověděl, věděla o tom, o Pozemek neměla zájem. Žalobkyně dříve vystřídala vícero zaměstnání, žalovaný pracuje ve školství, má konstantní příjem. žalovaný měl dobré vztahy se svými tchány, po úmrtí tchyně se to ale zhoršilo, došlo k rozdělení majetku a dědickému vyrovnání, na které matka žalovaného poskytla 200 000 Kč. Za trvání manželství účastníků poskytovali rodiče žalovaného rodině peníze na přilepšení. Žalovaný s žalobkyní podepsali dohodu o vypořádání ze dne 18. 4. 2023, kdy žalovaný také obdržel od žalobkyně částku 300 000 Kč. Peníze získané od žalobkyně předal žalovaný v částce 200 000 Kč své matce. K místu ve , adresa, měl žalovaný silný citový vztah, žalobkyně ho z domu fakticky vyhodila, aniž by si mohl odnést své věci, vyjma starší felicie v hodnotě 5 000 Kč, žalobkyně prodala společný motor za částku 50 000 Kč. Žalovaný zjistil, že žalobkyně prodává dům ve , adresa, , proto se také rozhodl prodat Pozemek. Nájemné za užívání domu ve , adresa, žalovaný nikdy nehradil, a to ani po rozvodu se žalobkyní, rozsáhle však do domu investoval, pomáhal rodině žalobkyně. V průběhu manželství účastníků byli jimi převzaty dva úvěry, což souviselo s vypořádáním žalobkyně a jejích sourozenců.

16. Při svědeckém výslechu , jméno FO, , narozené , datum, (§ 126 o.s.ř.) svědkyně vypověděla, že žalovaný je jejím synem, žalobkyně bývalou snachou, účastnici se vzali v , Anonymizováno, . Svědkyně sdělila, že ona a její manžel roku 2008 poskytli žalovanému hotovostně částku 12 000 Kč ze svých úspor, stalo se tak hotovostně v obývacím pokoji ve , adresa, , nikdo jiný vyjma rodičů žalovaného a žalovaného nebyl předání finančních prostředků přítomen. Žádné písemné podklady k poskytnutí peněz nebyly zpracovány. Peníze byly darem, nikoliv půjčkou a byly určeny na koupi pozemku v obci , adresa, , kde tehdy žalovaný žil s žalobkyní. Žalovaný o poskytnutí daru k danému účelu sám požádal. Svědkyně má za to, že žalobkyně neměla zájem o nabytí daného pozemku, který sloužil jako zahrada, kdy tuto informaci jí sdělil její syn. Zahrada už byla v té době účastníky užívána. Svědkyně neprověřovala užití daru na koupi nemovitostí, neví, jaká byla výměra zahrady, kupní smlouvu neviděla. Svědkyně a její manžel nezřídka darovávali finanční prostředky účastníkům, zpravidla však v nižších částkách – bylo to rodině jako takové, tedy oběma bývalým manželům, kterým chtěli vypomoci. Žalovaný svědkyni žádné peníze nedával, svědkyně to nepotřebovala, nicméně bylo-li třeba, určitě by tak učinil.

17. Soud pak rovněž v rámci dokazování vyšel i z nesporných shodných tvrzení obou účastníků učiněných při jednání soudu konaném dne 26. 3. 2025, když takováto nesporná tvrzení považoval v souladu s § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá vlastní skutková zjištění, k nimž tak nebylo třeba provádět dokazování, respektive tato korespondovala i s důkazy provedenými soudem, kdy účastnici shodně označili za nesporné, že:- k nabytí Pozemku došlo na základě Kupní smlouvy ze dne 17. 7. 2008, kterou jako kupující uzavřel žalovaný, za souhrnnou kupní cenu v částce 8 715 Kč, zapsáno v rámci vkladového řízení, vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno, ;- od zániku společného jmění manželů účastníků do právní moci rozvodového rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 6. 2014, č. j. , spisová značka, , tj. dne 29. 7. 2014, nebyla ve lhůtě tří let uzavřena písemná dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění, ani nebyla podána žaloba o vypořádání společného jmění soudem;- dne 18. 4. 2023 byla mezi účastníky uzavřena Dohoda o vystěhování a vyplacení odstupné částky, vztahující se mimo jiné k Pozemku;- došlo k proběhnuvšímu hotovostnímu poskytnutí peněžitého plnění ze strany žalobkyně ve prospěch žalovaného, a to dne 23. 4. 2023 v částce 100 000 Kč a dne 15. 6. 2023 v částce 200 000 Kč.

18. K výzvě soudu dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. učiněné vůči žalovanému při jednání soudu konaném dne 12. 5. 2025, k označení důkazů prokazujících tvrzení žalovaného, že finanční prostředky na koupi Pozemku dle Kupní smlouvy ze dne 17. 7. 2008 v částce 8 715 Kč získal žalovaný hotovostním darem od své matky, žalovaný nad rámec svých dosavadních důkazních návrhů (zejména výpis z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, ) již žádné další neučinil. Žalovaný byl současně sudem poučen, že ohledně prokázání dané skutečnosti může být v řízení neúspěšný.

19. Soud shora uvedené a jednotlivě provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z jednotlivých listinných důkazů uvedených shora vzájemně neodporují, odkazuje soud na daná zjištění rovněž jako na skutkový závěr ve věci samé. Soud pak podle jeho přesvědčení provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro posouzení oprávněnosti nároku uplatněného žalobou v tomto řízení, kdy nebylo třeba další důkazy obstarávat, nebylo třeba provádět rozsáhlejší dokazování. Soud zamítl další důkazní návrhy žalobkyně, učiněné dle jejího vyjádření z procesní opatrnosti, a to jde-li o: (i) geometrický plán r. 1983 vztahující se k pozemkům v k. ú. , adresa, , a (ii) výslech manželů , jméno FO, (prodávající dle Kupní smlouvy), které měly prokázat zájem žalobkyně a její rodiny o nabytí Pozemku, kdy soud má s ohledem na dále přijaté závěry provedení daných důkazů v řízení za nadbytečné, u geometrického plán z roku 1983 nadto důkazní návrh učiněný po koncentraci dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř.

20. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc dle následujících zákonných ustanovení:

21. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., (nového) občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „NOZ“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Podle ust. § 736 NOZ je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

23. Podle ust. § 741 NOZ Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že: a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

24. Podle ust. § 985 NOZ není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

25. Podle ust. § 1141 odst. 1 NOZ spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

26. Podle ust. § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., (starého) občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

27. Podle ust. § 144 ObčZ pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

28. Soud se ztotožňuje s tím, že v řešené věci je pro žalobkyní tvrzený nesoulad skutečného a zapsaného stavu v katastru nemovitostí ohledně vlastnického práva k Pozemku (ust. § 985 NOZ) dán naléhavý právní zájem pro podání určovací žaloby ve smyslu § 80 o.s.ř., kdy žalovaný je současně pasivně věcně legitimován jakožto stávající v katastru nemovitostí zapsaný vlastník Pozemku, jehož vlastnické právo je žalobou zpochybňováno. Rozsudek tak odstraní přetrvávající nejistotu ohledně vlastnictví Pozemku. Určovací žalobu má soud rovněž za věcně opodstatněnu a za důvodnou.

29. S ohledem na ust. § 3028 odst. 1, 2 NOZ posoudil soud otázku určení vlastnictví Pozemku jakožto věcného práva dle NOZ, zejména ve smyslu dosažení smluvní shody účastníků na zrušení a vypořádání soudem dovozeného podílového spoluvlastnictví k Pozemku dle ust. § 1141 NOZ jejich Dohodou o vypořádání ze dne 18. 4. 2023, tj. po nabytí účinnosti NOZ (1. 1. 2014). Stejně tak závazkově-právní účinky Dohody o vypořádání jakožto smlouvy vztahující se k vypořádání spoluvlastnictví Pozemku nastaly již za účinnosti NOZ (ust. § 3081 NOZ).

30. Jde-li o právní závěr, že Pozemek, jenž byl prve součástí společného jmění manželů – účastníků, a následně se stal rovnodílným podílovým spoluvlastnictvím, tento je odvislý od uplatnění nevyvratitelné zákonné domněnky vypořádání společného jmění manželů, stanovené ust. § 741 písm. b) NOZ, s ohledem na okamžik zániku manželství, potažmo společného jmění manželů, až dne 29. 7. 2014, nabytím právní moci rozvodového rozsudku, tj. již za účinnosti NOZ.

31. Jde-li nicméně o právní závěr, že Pozemek byl prve účastníky nabyt do jejich společného jmění manželů, jakožto manželského majetkového společenství, s ohledem na právní účinky dřívějšího zavkladování vlastnictví k Pozemku ke dni 24. 7. 2008, soud dle ust. § 3028 odst. 2 věta za středníkem NOZ vznik daného věcného práva posoudil podle v rozhodné době účinné právní úpravy podané zejména v ust. § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ a ust. § 144 ObčZ.

32. Při právním posouzení věci bylo nejprve zapotřebí vyhodnotit, zdali byl na základě Kupní smlouvy (uzavřené dne 17. 7. 2008) Pozemek nabyt do společného jmění manželů, či toliko do výlučného vlastnictví žalovaného. Nebylo přitom skutkově pochyb, že Kupní smlouva byla uzavírána za trvání manželství účastníků, že na straně kupující vystupoval toliko žalovaný (nikoliv žalobkyně), přičemž kupní cena za Pozemek a další s ním nabývanou nemovitost činila souhrnně 8 715 Kč a byla uhrazena hotově. Proti sobě v tomto směru stály dvě skutkové verze, kdy žalovaný tvrdil, že žalobkyně o nabytí Pozemku neměla zájem, přičemž především že peníze na koupi Pozemku získal darem od své matky, a tudíž při uplatnění principu transformace Pozemek zůstává jeho výlučným vlastnictvím a nikdy se nestal součástí společného jmění účastníků. Oproti tomu žalobkyně tvrdila, že Pozemek navazoval na další nemovitosti vlastněné její rodinou v k. ú. , adresa, , pročež o jeho nabytí zájem měla, v rozhodné době pak účastníci disponovali dostatkem finančních prostředků ke koupi Pozemku, mj. z příjmů plynoucích z jejich zaměstnání. Zatímco skutkovou verzi žalovaného vedle jeho účastnické výpovědi podporovala svědecká výpověď matky žalovaného , jméno FO, , ve prospěch skutkové verze žalobkyně svědčilo vedle její účastnické výpovědi potvrzení tehdejšího zaměstnavatele , právnická osoba, ., že v roce 2008 činila její čistá mzda částky 305 668 Kč, tj. 25 472 Kč měsíčně, což by jistě dostačovalo k úhradě kupní ceny. Za stěžejní důkaz za popsané situace, od nějž se následně odvíjí také právní úvaha, považuje soud obsah Dohody o vypořádání uzavřené účastníky po zániku jejich manželství dne 18. 4. 2023, kde je ohledně Pozemku výslovně a zcela jasně ujednáno, že: „, jméno FO, , Jméno žalovaného, (tj. žalovaný) se dále zavazuje, že tímto odstupuje od svého 50 % společného podílu uzavřeného v SJM pozemku parcely číslo , Anonymizováno, (tj. Pozemku) a v rámci vyplacené výše uvedené částky přechází uvedená parcela č. , Anonymizováno, na vlastníka nemovitosti paní , Jméno žalobkyně, (tj. žalobkyni).“ Jinými slovy řečeno z obsahu účastníky uzavřené Dohody o vypořádání, jejíž obsah nebyl účastníky sporován, vyplývá, že sám žalovaný prohlásil, že Pozemek byl v minulosti součástí společného jmění, jakkoli nyní z pohledu soudu zcela účelově v řízení tvrdí opak. Výpověď svědkyně , jméno FO, hodnotí soud v daném kontextu jako nevěrohodnou, kdy tato se rovněž vymyká obecnému postupu svědkyně v rozhodné době, neboť svědkyně uvedla, že oba účastníky vnímala jako rodinu a tyto pravidelně obdarovávala společně. Z oddělovacího geometrického plánu jakožto součásti Kupní smlouvy ze dne 17. 7. 2008, má soud za zřejmé, že Pozemek bezprostředně navazuje na pozemky ve vlastnictví rodiny žalobkyně, pročež považuje za logické, že za takového východiska by bylo v zájmu žalobkyně nabýt i sousední Pozemek. Nadto nutno poukázat na vyvratitelnou domněnku svědčící ve prospěch nabytí majetku do manželského majetkového společenství dle ust. § 144 ObčZ, jíž se z pohledu soudu nepodařilo žalovanému přesvědčivě vyvrátit navzdory poučení žalovaného dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud tedy činí dílčí právní závěr, že Pozemek byl součástí společného mění manželů účastníků (což ostatně potvrdil sám žalovaný v Dohodě o vypořádání ze dne 18. 4. 2023), neboť byl v roce 2008 na základě Kupní smlouvy nabyt ze společných zdrojů účastníků, nikoliv z výlučných prostředků žalovaného darovaných mu jeho matkou, jakkoliv byl do katastru nemovitostí zapsán toliko žalovaný.

33. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že po zániku manželství rozvodovým rozsudkem zdejšího soudu s nabytím právní moci dne 29. 7. 2014 nedošlo ve tříleté zákonné lhůtě k vypořádání společného mění manželů dohodou účastníků, ani nebyl v této lhůtě podán návrh na jeho soudní vypořádání žalobou. Soud proto z hlediska práva uzavírá, že se ohledně vypořádání zaniklého manželského majetkového společenství účastníků uplatnila nevyvratitelná zákonná domněnka jeho vypořádání dle ust. § 741 písm. b) NOZ, kdy společné jmění manželů k Pozemku jakožto nemovitosti se ex lege transformovalo na jejich rovnodílné podílové spoluvlastnictví, přičemž každému z účastníků náležel od 30. 7. 2017 spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2.

34. Účastníci učinili nesporným uzavření Dohody o vypořádání dne 18. 4. 2023 (srov. bod 11. a 32. odůvodnění shora), jež se výslovně vztahovala k dalšímu právnímu osudu Pozemku a bylo jí ujednáno, že daná nemovitost připadne do vlastnictví žalobkyně při současné výplatě částky 300 000 Kč ze strany žalobkyně ve prospěch žalovaného. Stejně tak z nesporných tvrzení účastníků i ze dvou protokolů o předání hotovosti ze dnů 23. 4. 2023 a 15. 6. 2023 vyplývá splnění daného peněžitého závazku žalobkyně vůči žalovanému. Z hlediska práva hodnotí soud Dohodu o vypořádání jako dohodu spoluvlastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle ust. § 1141 NOZ, jíž bývalí manželé platně zrušili a vypořádali své spoluvlastnictví k dotčené nemovitosti, jakkoliv na jejím základě nedošlo k zápisu do katastru nemovitostí pro absenci součinnosti žalovaného. Dle ujednání účastníků připadl Pozemek do vlastnictví žalobkyně, přičemž žalobkyně již také poskytla žalovanému příslušné dohodnuté peněžité protiplnění za něj v částce 300 000 Kč – je to tedy výlučně žalovaný, kdo doposud nedostál svému závazku a jeho splnění nedůvodně odmítá, kdy si nadále činí nárok na vlastnictví Pozemku.

35. Konečně obranu žalovaného tvrzeným použitím (části) finančních prostředků získaných od žalobkyně na základě Dohody o vypořádání pro úhradu pohledávek matky žalovaného , jméno FO, (s ohledem na dříve účastníkům ze strany jmenované poskytnuté finanční plnění pro dědické vypořádání sourozenců žalobkyně), stejně jako zcizení účastníkům dříve společných věcí žalobkyní (prodej motoru za 50 000 Kč) nemá soud v řízení za nikterak relevantní, neboť předmětem toho řízení nebylo vypořádání zaniklého společného jmění manželů jako takového, nadto dalece po uplynutí lhůty 3 let od jeho zániku, ale výlučně a právě jen určovací žaloba k Pozemku. Byly-li žalovanému ze strany žalobkyně vyplaceny finanční prostředky připadající na vypořádání spoluvlastnictví Pozemku, staly se tyto vlastnictvím žalovaného a je jen na něm, jak těchto prostředků následně využil, kdy ve vztahu k žalobkyni je toliko podstatné proběhnuvší splnění jejího závazku. Stejně tak neobstojí odkaz žalovaného na aktuální zápis v katastru nemovitostí ve vztahu k Pozemku (LV č. , hodnota, , k. ú. a obec , adresa, ), v němž je jako jeho vlastník sice nadále evidován toliko žalovaný, avšak v rozporu se skutečným stavem věci, kdy z průběhu dokazování jednoznačně vyplynulo, že za vlastníka Pozemku je namístě považovat žalobkyni, nikoliv žalovaného, jak také určil soud výrokem I. tohoto rozsudku.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že výrokem II. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, proti žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 44 816 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudních poplatků v částce 6 000 Kč (z toho za žalobu v částce 5 000 Kč a za návrh na vydání předběžného opatření v částce 1 000 Kč) a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí právní služby (dále jen „a.t.“), a to z tarifní hodnoty: (i) určené dle § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) a.t. ve výši 50 000 Kč (do 31. 12. 2024), a sice u následujících 4 úkonů právní pomoci á 3 100 Kč realizovaných ve dnech: 18. 7. 2024 převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a.t.), 19. 7. 2024 – sepis žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 19. 7. 2024 – sepis návrhu na vydání předběžného opatření (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 30. 12. 2024 – sepis repliky k vyjádření žalovaného (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), a dále (ii) určené dle § 9 odst. 4 písm. a) a.t. ve výši 113 000 Kč (od 1. 1. 2025), a sice u následujících 2 úkonů právní pomoci á 5 620 Kč realizovaných ve dnech: 26. 3. 2025 - účast na prvním jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 12. 5. 2025 - účast na druhém jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.) – souhrnně na odměně advokáta tedy částka 23 640 Kč (12 400 Kč + 11 240 Kč). Dále byla žalobkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 6 shora vymezených úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 a.t., z toho 4 úkony realizované do 31. 12. 2024 po 300 Kč (1 200 Kč) a 2 úkony realizované od 1. 1. 2025 po 450 Kč (900 Kč), celkově tedy částka 2 100 Kč. V souvislosti s celkově 2 cestami, a sice ve dnech 26. 3. 2025 a 12. 5. 2025 za účelem dvou jednání zdejšího soudu, na trase , adresa, a zpět, v každém jednotlivém případě vždy 274 km, byly vypočteny následující náhrady v celkové zaokrouhlené částce 6 339 Kč připadající: (i) za cestu realizovanou dne 26. 3. 2025 náhrada 3 169,51 Kč za 274 ujetých km v částce 1 969,51 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a.t., náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t., a (ii) za cestu realizovanou dne 12. 5. 2025 náhrada 3 169,51 Kč za 274 ujetých km v částce 1 969,51 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a.t., náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. Odměna právní zástupkyně a náhrady hotových výdajů (v celkové částce 32 079 Kč) je zvýšena o DPH v sazbě 21 %, jejímž je advokátka plátcem, podle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., tedy v částce 6 737 Kč. Přiznaná náhrada nákladů řízení tedy činí souhrnně částky 44 816 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobkyni. Pokud jde o lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení, tuto soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nezjistil důvody pro její prodloužení. Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 o.s.ř. splatné k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Ve vztahu k určení náhrady nákladů řízení soud doplňuje, že se částečně neztotožnil s jejich vyčíslením podaným ze strany právní zástupkyně žalobkyně – jednak ve vztahu k určení vyšší, nežli navrhované tarifní hodnoty (do 31. 12. 2024 vymezené v částce 50 000 Kč), kdy předmětem řízení byla určovací žaloba k nemovité věci, jednak nebyla právní zástupkyni žalobkyně přiznána odměna za jí nárokované další 2 úkony spočívající v poradě s klientkou dne 24. 3. 2025 a sepisu vyjádření k účastnické výpovědi žalovaného ze dne 12. 5. 2025, neboť vymezené dva úkony nemá soud v řízení za nezbytné a zcela účelně realizované. Je jistě právem účastníka realizovat poradu se svým právním zástupcem a vyjádřit se k proběhnuvšímu dokazování, současně však soud nemá za to, že by vymezené 2 úkony byly vyloženě nezbytné a kompenzovatelné v rámci žalobkyní nárokované náhrady nákladů řízení.

37. Pro úplnost soud dodává, že o vypořádání složené jistoty za návrh na vydání předběžného opatření v částce 10 000 Kč bude rozhodnuto po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci samé (ust. § 75b odst. 4 o.s.ř.).