28 C 77/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem Jméno advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 28 052 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:- částky 28 052 Kč;- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 2 543,83 Kč;- kapitalizovaného obchodního úroku v částce 3 231,41 Kč;- zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 17 006,10 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení;- obchodního úroku ve výši 18,69 % ročně z částky 17 006,10 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení;se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 6. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 052 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 29. 3. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy hotovostně částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit vedle jistiny úvěru v souvislosti s jemu poskytnutým finančním plněním dále částku 28 552 Kč představující součet kapitalizovaných úroků (20 147 Kč při úrokové sazbě 18,69 % ročně), částku za zpracování zápůjčky (1 500 Kč) a částku za službu komfortního a flexibilního splácení (6 905 Kč). Žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku v 78týdenních splátkách po 687 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 9. 2022. Před poskytnutím úvěru prověřila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Celková dlužná částka měla být zaplacena do dne 26. 9. 2022, jak vyplývá z ujednání dle úvěrové smlouvy, marným uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky je tak žalovaný bez dalšího v prodlení se splněním svého závazku, který může věřitel nárokovat k plné úhradě. Ke dni 26. 9. 2022 byl dluh žalovaného vyčíslen částkou 17 006,10 Kč připadající na jistinu úvěru a částkou 11 045,90 Kč připadající na dlužný poplatek Poslední splátka žalovaného byla uhrazena dne 9. 6. 2022, žalovaný od uzavření úvěrové smlouvy do doby postoupení pohledávky uhradil celkem částku 25 500 Kč. Na žalobkyni byla předmětná pohledávka postoupena původním věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023, což bylo písemně oznámeno žalovanému. Žalobkyně nárokuje po žalovaném k úhradě částku 28 052 Kč (sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 17 006,10 Kč a dlužného poplatku ve výši 11 045,90 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 2 543,83 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok v částce 3 231,41 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 17 006,10 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, obchodní úrok ve výši 18,69 % ročně z částky 17 006,10 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl vyzván ke splnění svých dluhů před-žalobní výzvou odeslanou mu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, na svůj dluh však neplnil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena dne 14. 10. 2024 dle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), spolu s výzvou k vyjádření. Po celou dobu řízení zůstal žalovaný procesně zcela pasivní.

3. K výzvě soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů, jak před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet jeho závazek, žalobkyně v podání doručeném soudu dne 12. 3. 2025 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného, zaznamenaných v zákaznické kartě ze dne 29. 3. 2021, ověřených navazujícími dokumenty, a to výplatními páskami za období 01,02/2021, a dále pracovní smlouvou u , právnická osoba, . Ze zákaznické karty vyplynulo, že příjem domácnosti žalovaného činí 45 580 Kč měsíčně, žalovaný žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž v insolvenčním rejstříku ověřila, že se žalovaným není vedeno insolvenční řízení.

4. Účastníci řízení svým procesním postojem (žalobkyně výslovně v žalobě, žalovaný konkludentně dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.), dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud tak rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaný ujednali, že věřitel poskytne žalovanému hotovostně peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli poplatek za spotřebitelský úvěr v částce 28 552 Kč (určený součtem částek 20 147 Kč připadající na úrok, 1 500 Kč připadající na zpracování spotřebitelského úvěru, a 6 905 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení [2 855 Kč + 4 050 Kč]. Celková dlužná částka tak činí 53 552 Kč, pevná úroková sazba činí 88,00 % p. a., přičemž dlužná částka je splatná formou 78měsíčních splátek ve výši 687 Kč s tím, že poslední splátka činí 653 Kč. Přílohou úvěrové smlouvy byly učiněny smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru upravující blíže mj. splácení úvěru a práva věřitele při vzniku prodlení dlužníka.

6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr datované ke dni , datum, soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že má , Anonymizováno, vzdělání, žije v nájmu, je zaměstnán na plný úvazek u , právnická osoba, . Je ženatý, vyživuje , Anonymizováno, . Čistý měsíční příjem žalovaného byl uveden v částce 25 580 Kč, další uváděný příjem domácnosti byl uveden v částce 20 000 Kč, celkově tak uváděné příjmy dosahovaly částky 45 580 Kč. Uvedené výdaje žalovaného tvořily toliko odhadované výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně. Jako ověřené dokumenty jsou označeny výplatní pásky za období 01/2021 a 02/2021.

7. Z dokumentu označeného jako „tabulka umoření“ vyhotoveného ke dni 2. 10. 2023 vztahujícího se k úvěrové smlouvě č. , hodnota, se podává poskytnutí úvěru žalovanému v částce 25 000 Kč dne , datum, a celkově 12 splátek žalovaného realizovaných v období 03/2021–06/2022 v souhrnné částce 25 500 Kč.

8. Z výplatních pásek žalovaného u , právnická osoba, . se podává, že za měsíc 02/2021 byla žalovanému jeho zaměstnavatelem vyplacena částka 30 338 Kč, za měsíc 02/2021 částka 20 822 Kč. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, ve znění jejího dodatku ze dne , datum, se podává, že žalovaný byl u , právnická osoba, . v pracovním poměru se sjednanou dobou jeho trvání do , datum, .

9. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne , datum, mezi , jméno FO, , roč. , Anonymizováno, , jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem, vyplynulo, že žalovanému byl dán do nájmu byt v , Anonymizováno, s celkovým měsíčním finančním plněním hrazeným ze strany žalovaného v částce 10 500 Kč (z toho nájemné v částce 6 000 Kč, zálohy v částce 3 500 Kč, a ostatní 1 000 Kč).

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze , datum, bylo prokázáno, že , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jakožto postupitel, postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni jakožto postupníka. Daná pohledávka je evidována v příloze postupní smlouvy s odkazem na úvěrovou smlouvu č. , hodnota, . Proběhnuvší postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , o jehož odeslání dne , datum, svědčí podací lístek č. , Anonymizováno, .

11. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně k plnění ze dne 28. 3. 2024 se podává, že žalovaný byl urgován ke splnění svých peněžitých závazků vůči žalobkyni, přičemž odeslání výzvy dne , datum, prokazuje podací lístek č. , Anonymizováno, .

12. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, vzájemně neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé, přičemž provedené důkazy soud hodnotil samostatně i ve vzájemných souvislostech při uplatnění zásady volného hodnocení důkazů dle § 132 o.s.ř.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

14. Podle úst. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle ust. § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle ust. § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „Zákon č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.

21. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

22. Podle ust. § 124 Zákona č. 257/2016 Sb. stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

23. Podle ust. § 86 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Podle ust. § 75 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

26. Podle ust. § 76 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

27. Podle ust. § 78 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

28. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z. ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z níž vyplývá postoupení pohledávek majících původ v předmětné smlouvě o spotřebitelském úvěru či v peněžitém plnění poskytnutým v souvislosti se smlouvou. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 o.z. poskytnout plnění přímo postupníkovi.

29. V dané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z. Soud však dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů, k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného jakožto úvěrovaného dle ust. § 86 Zákona č. 257/2016 Sb. s sebou dle ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. a ust. § 580 o.z. nese následek neplatnosti smlouvy, k níž soud přihlédl dle ust. § 588 o.z., a to i bez návrhu žalovaného.

30. Vedle shora již odkazované právní úpravy vycházel soud při posouzení věci a dovození neplatnosti úvěrové smlouvy rovněž z relevantní judikatury, a sice právních závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve vztahu následkům nedostatečného prověření úvěruschopnosti úvěrovaného ze strany úvěrujícího, a dále z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2021, sp. zn. 29 ICdo 3/2021, z nichž se podává povinnost soudu zabývat se otázkou prověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr z úřední povinnosti, tj. i bez výslovné námitky vznesené úvěrovaným.

31. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť bylo prokázáno, že poskytovatel úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V dané věci žalobkyně i po podaném poučení ze strany soudu uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela právní předchůdkyně žalobkyně především z informací získaných od žalovaného. Tyto skutečnosti byly ověřeny z výplatních pásek žalovaného (01,02/2021) a z pracovní smlouvy. Z žalobkyní předložených důkazů však vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost řádně, neboť si zejména dostatečně neověřila výdaje žalovaného. Z předložené smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že za nájemné vč. souvisejících výdajů, hradí žalovaný 10 500 Kč měsíčně. Pracovní smlouva žalovaného byla uzavřena na dobu určitou do 31. 10. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného, že jeho jediné měsíční výdaje činí 5 000 Kč, ačkoliv tato částka by nepokryla ani polovinu platby za užívání bytu dle nájemní smlouvy. Současně nebylo žádným způsobem přihlíženo k tomu, že žalovaný má vyživovací povinnost. Výše sjednané týdenní splátky tvořila v součtu cca 3 000 Kč měsíčně, což vzhledem k deklarovaným příjmům žalovaného, pracovní smlouvě pouze na dobu určitou a neosvědčení tvrzených výdajů žalovaného mělo u právní předchůdkyně žalobkyně vyvolat pochybnosti o tom, zdali žalovaný bude schopen úvěr splácet, a k daným skutečnostem bylo namístě vyžádat si od žalovaného další relevantní informace, na což však právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala. Poskytovatel úvěru má povinnost vycházet z reálných údajů poskytnutých žalovaným, když není možné se spokojit pouze s tvrzeními žalovaného obsaženými v dokumentech vztahujících se k poskytnutí úvěru, ale je třeba, aby veškeré své příjmy i výdaje žalovaný prokázal příslušnými listinami, případně jinak tyto relevantně doložil, k čemuž však v projednávané věci nedošlo. Soud tedy má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru, a tedy nesplnila podmínky dle ust. § 86 Zákona č. 257/2016 Sb.

32. V řízení bylo náležitě prokázáno, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 25 000 Kč, a to hotovostně dne , datum, , přičemž žalovaný uhradil věřiteli celkově 25 500 Kč, jak vyplývá z tabulky umoření dluhu (celkově 12 splátek žalovaného realizovaných v období 03/2021–06/2022). Soud proto ve výroku I. žalobu co do jistiny v částce 28 052 Kč zamítl, neboť žalovanému prve věřitelem poskytnuté peněžité plnění bylo věřiteli ze strany žalovaného již v plném rozsahu vráceno.

33. S ohledem na ustanovení § 86 Zákona č. 257/2016 Sb. posoudil soud smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 Zákona č. 257/2016 Sb., souladně s právními závěry formulovanými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnost v rozsudku. Postup dle ust. § 87 Zákona č. 257/2016 Sb. vyžaduje zjištění možností žalované jistinu vracet.

34. Jelikož žalovaný nebyl zavázán k úhradě jistiny (pro proběhnuvší vydání bezdůvodného obohacení), nemá žalobkyně právo na zákonné úroky z prodlení. Současně platí, že v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy nevzniklo žalobkyni ani právo na zaplacení dalších nároků odvíjejících se od jednotlivých smluvních ujednání či jejich porušení (jednotlivé poplatky, úroky z úvěru), a proto byly všechny zbývající peněžité nároky uplatněné žalobkyní vůči žalovanému v rámci příslušenství rovněž zamítnuty jakožto nedůvodné.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci neúspěšná, zároveň však žalovanému žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.