28 C 83/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 91 188,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:- částku 91 188,04 Kč;- kapitalizovaný úrok v částce 15 615,60 Kč;- úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 88 788,04 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení;- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 3 021,70 Kč;- zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 91 188,04 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení;to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 22 088,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 7. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 91 188,04 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila žalobkyně zejména tím, že žalovaná byla v souladu se smlouvou o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, uzavřenou se žalobkyní dne , datum, oprávněna čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 97 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,93 % ze sjednaného úvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stala splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a poskytnutí revolvingového úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 96 856 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 41 663 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 4. 2024 a nárokovala vůči žalované úhradu všech svých pohledávek v celkové výši 91 188,04 Kč sestávající z částky 88 788,04 Kč připadající na neuhrazenou jistinu úvěru, částky 900 Kč připadající na náklady na vymáhání vyplývající ze splátkového kalendáře, a částky 1 500 Kč připadající na smluvní pokutu sjednanou dle úvěrových podmínek. Po zesplatnění úvěru neeviduje žalobkyně žádnou platbu na dluh žalované. Dále v rámci příslušenství nárokovala žalobkyně k úhradě ke dni sepisu žaloby kapitalizovaný úrok v částce 15 615,60 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 3 021,70 Kč za období od 9. 5. 2024 do 29. 7. 2024, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 88 788,04 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 91 188,04 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, a rovněž náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla vyzvána ke splnění svých dluhů před-žalobní výzvou odeslanou jí prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, na svůj dluh však neplnila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla doručena dle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), spolu s výzvou k vyjádření. Po celou dobu řízení zůstala žalovaná procesně zcela pasivní.

3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalované splácet úvěr, žalobkyně v podání doručeném soudu dne 20. 11. 2024 uvedla, že prověření úvěruschopnosti žalované je patrné z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta (popis získání informací o úvěruschopnosti) a karty klienta (konkrétní informace ve vztahu k žalované). Žalobkyně posoudila a vypočetla úvěruschopnost (MLS) na klienta a na domácnost s tím, že výpočty vztahující se ke smlouvě č. , hodnota, vyšly pro zbývající MLS klienta na částku 10 424 Kč (příjem klienta z žádosti v částce 19 072 Kč minus životní minimum klienta v částce 4 620 Kč, minus splátky jiným společnostem 2 125 Kč, minus výše splátky schváleného úvěru 1 903 Kč), pro zbývající MLS domácnosti na částku 2 169 Kč (příjem klienta z žádosti v částce 19 072 Kč minus měsíční výdaje domácnosti sdělené klientem v částce 15 000 Kč, minus výše splátky schváleného úvěru 1 903 Kč). Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE s výstupy zachycenými v úvěrové kartě, a to bez negativních poznatků o žalované ke způsobilosti splácet úvěr. Žalobkyně dále vycházela z úvěrové zprávy z NRKI bez záznamu o splátkách žalované po splatnosti. Žalobkyně dále vyžádala od žalované přehled pohybů na účtech v období od 4. 7. 2022 do 29. 9. 2022, z nichž byly ověřeny příjmy žalované z titulu zaměstnání, a to mzda obdržená v měsíci 07/2022 v částce , částka, , mzda v měsíci 08/2022 v částce , částka, , kdy dané příjmy plynuly od zaměstnavatele žalované, , adresa, . Žalované byly v měsících 08/2022 a 09/2022 vyplaceny částky , částka, a , částka, od , Anonymizováno, . Žalovaná disponovala v měsících 07-09/2022 částkou nejméně ve výši 130 546 Kč za souhrn příjmů z různých účtů a vkladů hotovosti na účet. Žalobkyně z opatrnosti pro výpočet MLS vycházela z průměru příjmů žalované v období 07/2022 a 08/2022 ve výši , částka, . Žalobkyně prostřednictvím přehledu pohybů na účtech ověřila rovněž výdaje žalované a jejich detailní skladbu (strava, léky, drogerie, obuv, oblečení, doprava, telekomunikační služby, poštovní služby, vzdělání), vč. rozlišení výdajů zbytných a nezbytných, jež byly rovněž blíže specifikovány. Žalovaná byla dle zjištění žalobkyně schopna omezit své zbytné výdaje, řadu svých výdajů nehradila přímo placením z účtu, kdy velká část příjmů byla vybrána z bankomatu a následně nejspíše užita k hotovostním platbám. Žalobkyně verifikovala žalovanou prostřednictvím telefonátu, kdy tímto prostřednictvím rovněž ověřila výdaje žalované. Jelikož byly výdaje uváděné samotnou žalovanou vyšší, nežli výdaje normativně statisticky stanovené, použila žalobkyně při vyhodnocení úvěruschopnosti žalované tyto vyšší výdaje. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované nevyplynuly žádné důvodné pochybnosti o způsobilosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná na svůj dluh dle úvěrové smlouvy hradila celkově částku 41 663 Kč v dílčích splátkách uskutečněných v období 10/2022 až 01/2024.

4. Účastníci řízení svým procesním postojem (žalobkyně výslovně v žalobě, žalovaná konkludentně dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.), dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud tak rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o flexibilní půjčce – revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, a úvěrových podmínek pro revolvingový úvěr se podává, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem 65 000 Kč jako první čerpání a žalovaná se zavázala vrátit částku včetně sjednaného úroku ve výši 25,90 % ročně formou minimálních měsíčních splátek po 2,928 % z úvěrového rámce, tj. 2 072 Kč. Splatnost jednotlivých splátek úvěru byla dohodnuta vždy k 20. dni každého měsíce. Úvěr byl žalované poskytnut jako bezúčelový. V úvěrové smlouvě byl sjednán poplatek odpovídající nákladům za upomínání s úhradou dluhu v částce 300 Kč / měsíc vymáhání a dále smluvní pokuta v částce 500 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dvou a více splátek anebo jedné splátky po dobu delší 3 měsíců, bylo sjednáno právo věřitele úvěr zesplatnit. Podle informací o příjmu žalované jakožto klienta uvedených v úvěrové smlouvě byl hlavní čistý měsíční příjem žalované , částka, a vedlejší čistý měsíční příjem , částka, , jako zaměstnavatel žalované je označena , adresa, , IČO: , IČO, , s počátkem zaměstnání od , Anonymizováno, .

6. Z potvrzení o provedení ověření bonity žalované jakožto klienta ve spojení s metodikou posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že u žalované bylo před uzavřením úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě byl poskytnut revolvingový úvěr v celkové výši 97 000 Kč, v rámci posouzení bonity žalované vycházeno z následujících skutečností: Žalovaná byla , Anonymizováno, , bydlela v , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , byla zaměstnaná s příjmem , částka, měsíčně, měsíční výdaje domácnosti činily dle žádosti , částka, , proběhla kontrola záznamů žalované v registrech.

7. Z přehledu pohybu na účtu č. , č. účtu, , vedeném na jméno žalované, se mj. podává, že za období od 4. 7. 2022 do 29. 9. 2022 byla na účet připsána dne 21. 7. 2022 částka , částka, s popisem , adresa, , dne 8. 8. 2022 částka , částka, s popisem , Anonymizováno, , dne 19. 8. 2022 částka , částka, s popisem , adresa, , a dne 7. 9. 2022 částka , částka, s popisem , Anonymizováno, . Z přehledu pohybu na účtu jsou rovněž patrny další dílčí pohyby finančních prostředků na účtu, běžné výdaje žalované, jejich struktura a výše.

8. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná má 1 žádost o splátkovou půjčku, 1 existující splátkovou půjčku a 1 ukončenou splátkovou půjčku.

9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je patrno, že úvěr byl žalovanou čerpán v částce 65 000 Kč dne 30. 9. 2022, v částce 23 856 Kč dne 19. 10. 2022, v částce 5 000 Kč dne 31. 10. 2022 a v částce 3 000 Kč dne 3. 11. 2022, souhrnně tedy v částce 96 856 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni celkově částku 41 663 Kč.

10. Z výzvy ke splacení celého úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr a žalovaná byla současně žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 100 940,06 Kč dopisem ze dne 24. 4. 2024, odeslaným dne 25. 4. 2024 (podací číslo: , Anonymizováno, ).

11. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 5. 2024 se podává urgence žalované k úhradě dlužné částky před zahájením sporu s odesláním výzvy dne 15. 5. 2024 (podací číslo , Anonymizováno, ).

12. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu vlastní procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila. Protože si jednotlivá skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění ve stručnosti rovněž jako na skutkový závěr ve věci samé s tím, že tento je následující: Mezi účastníky byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, jíž žalobkyně poskytla žalované možnost opakovaného čerpání úvěru, avšak žalovaná - i přes proběhnuvší čerpání úvěru v celkové částce 96 856 Kč - nehradila řádně sjednané splátky úvěru a dlužila žalobkyni ke dni 24. 4. 2024, jakožto datu zesplatnění úvěru, na jistině úvěru částku 88 788,04 Kč, na nákladech na vymáhání částku 900 Kč a na smluvní pokutě částku 1 500 Kč. Zároveň svědčí žalobkyni nárok na obchodní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení z žalované částky. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

14. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle ust. § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „Zákon č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutuPodle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

18. Podle ust. § 86 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. V dané věci uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z., jíž soud hodnotí jako platnou a vyhovující rovněž požadavkům kladeným na poskytnutí spotřebitelského úvěru dle Zákona č. 257/2016 Sb. Zákonná úprava sleduje primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. Podle přesvědčení soudu žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně a dostatečně zjišťovala úvěruschopnost žalované. Náležitě proběhnuvší prověření bonity žalované je patrno především z přehledu pohybů na účtu žalované, z něhož je patrný dostatek příjmů pro úhradu splátek úvěru a stejně tak přehled jednotlivých výdajů, kdy takto před poskytnutím úvěru žalobkyní zjištěné informace nevzbuzovaly důvodné pochybnosti o způsobilosti žalované úvěr splácet. Stejně tak byla žalovaná řádně informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr poskytnut, respektive za jakých podmínek bude moci opakovaně čerpat úvěr. Ačkoliv v dané souvislosti soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, nelze odhlédnout ani od ust. § 4 odst. 1 o.z., podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i ust. § 6 a § 7 o.z., kdy opět bylo ze strany žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná řádně uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalované poskytnut, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen. Soud tedy hodnotí úvěrovou smlouvu a jednotlivé závazky z této vycházející jako platně sjednané, kdy dané právní jednání nemožno považovat za (absolutně) neplatné právní jednání z důvodů vymezených v ust. § 588 o.z.

21. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že uplatňovaný nárok žalobkyně je v celém rozsahu důvodný. Žalobkyně v řízení prokázala, že na základě platné smlouvy o úvěru poskytla žalované možnost čerpání úvěru, který žalovaná čerpala v celkové výši 96 856 Kč. Žalovaná pak - ač se k tomu smluvně zavázala -, řádně a včas nesplácela poskytnutý úvěr, což vedlo žalobkyni k zesplatnění úvěru ke dni 24. 4. 2024. Vedle nároku na zaplacení vlastní nesplacené jistiny úvěru v částce 88 788,04 Kč měla žalobkyně nárok i na smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a na poplatky za upomínání v celkové výši 900 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu, má žalobkyně právo i na zaplacení zákonných úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je mj. stanovena výše úroku z prodlení, a stejně tak jí vznikl i nárok na obchodní úrok z úvěru ve výši 14,75 % ročně. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni částku 91 188,04 Kč spolu s požadovaným příslušenstvím. Lhůta k plnění byla soudem stanovena třídenní podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, proti žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 088,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 648 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí právní služby [dále jen „a.t.”], z tarifní hodnoty ve výši 91 188,04 Kč sestávající z částky 4 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a.t.) – a sice převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná před-žalobní výzva k plnění, a žaloba (14 340 Kč), dále tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a.t. (900 Kč), a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 15 240 Kč ve výši 3 200,40 Kč – souhrnně tedy v částce 22 088,40 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně, lhůta k plnění byla i u dané peněžité povinnosti stanovena třídenní podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.