29 C 156/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, s.r.o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 43 315 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny dodávky elektřiny, kterou žalovaný co do důvodu a výše datum uznal. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně měla s žalovaným uzavřenu smlouvu, avšak i po jejím skončení pokračoval odběr žalovaného [viz zápisy o kontrole], přičemž žalovanému spočítala neoprávněný odběr v období od datum do datum [viz stanovení náhrady] a tento vyfakturovala částkou částka, splatnou datum [viz faktura]. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše datum uznal [viz uznání dluhu]. Podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Skutkový stav soud právně posoudil tak, že žalovaný prohlášením obsaženým v listině z datum uznal vůči žalobkyni co do důvodu a výše svůj dluh. Ze slovního vyjádření zaznamenaného v listině nepochybně vyplývá, že žalovaný činí vůči žalobkyni uznávací projev a současně se zavazuje k plnění svého dluhu. Zcela určitě je v listině uvedena výše tohoto dluhu a vyplývá z ní rovněž jeho důvod. Za této situace je nutno dovodit, že v důsledku uznání žalovaného k datu datum v souladu s § 2053 o. z. trval dluh žalovaného vůči žalobkyni k zaplacení dodané elektrické energie a bylo na žalovaném, aby tuto domněnku existence dluhu vyvrátil. Žalovaný domněnku existence dluhu nevyvrátil, byť měl takovou procesní povinnost (když uznáním dluhu přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka), a proto soud považuje nárok žalobkyně za důvodný. Žalobkyni pak svědčí také právo na úrok z prodlení za dobu ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl (výrok I). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.