29 C 16/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 16 062,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet a později po řádném přezkoumání úvěruschopnosti poskytnuty dva úvěry. První úvěr ve výši , částka, a druhý úvěr ve výši , částka, byly žalovanému schváleny a vyplaceny na jeho běžný účet. Podle úvěrových podmínek byl žalovaný povinen hradit pravidelné měsíční splátky, přičemž splátky do , datum, byly uhrazeny řádně, ale poté se žalovaný dostal do prodlení. V důsledku neplnění smluvních povinností přistoupila žalobkyně k zesplatnění obou úvěrů ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. K datu podání žaloby činila nesplacená jistina prvního úvěru , částka, a druhého úvěru , částka, . Žalobkyně rovněž požaduje úroky z prodlení a smluvní úroky stanovené úvěrovými podmínkami, kapitalizovaný úrok ve výši , částka, za první úvěr a , částka, za druhý úvěr. Neboť žalovaný dluh dobrovolně neuhradil, domáhá se jeho zaplacení žalobou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V , Anonymizováno, žalovaný telefonicky kontaktoval soud s tím, že omlouvá svou neúčast a žádá o odročení jednání s tím, , Anonymizováno4. Podle ustanovení § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Podle ustálené judikatury se nepožaduje, aby ten, kdo se k nařízenému jednání soudu omlouvá (a žádá o odročení jednání), svůj důvod neúčasti u jednání soudu také prokázal. K tomu, aby jeho omluva byla úspěšná, postačuje, aby včas tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. takové skutečnosti, které mu z neumožňují zúčastnit se jednání a které jsou současně omluvitelné, přičemž důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání je podle ustálené judikatury zpravidla , podezřelý výraz, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4496/2018).

6. Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, však nelze posuzovat bez přihlédnutí ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (v tomto případě , Anonymizováno, ), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (srov. usnesení Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

7. Nadto ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. je právní normou s relativně neurčitou hypotézou (srov. formulaci z důležitého důvodu), neboť hypotéza právní normy zde není stanovena přímo právním předpisem, ale přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Úvaha soudu je zpochybnitelná jen tehdy, je-li zjevně nepřiměřená (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1644/2005, a ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4496/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1393/2023, ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 149/2017, a ze dne 9. 7. 2024, sp. zn. 21 Cdo 117/2024).

8. Platí, že za omluvitelný důvod nelze považovat okolnost, která žalovanému byla známa předem (byť mu objektivně zabraňovala v účasti na jednání), jestliže svou neúčast na jednání mohl před jednáním řádně a včas omluvit (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 1. 2011, sp. zn. 3 Cmo 244/2010). Obecně nelze omluvu z jednání spojenou se žádostí o odročení jednání podanou , Anonymizováno, považovat za podanou včas (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2004, sp. zn. II. ÚS 102/03).

9. Soud vyšel ze závěru, že žalovaný byl k jednání řádně předvolán (§ 115 odst. 2 o. s. ř.). Předvolání mu bylo doručeno , datum, , žalovaný na předvolání nereagoval, nereagoval ostatně ani na výzvu soudu k vyjádření. Od , Anonymizováno, má být v , Anonymizováno, . Nepochybně tedy měl možnost se seznámit s předmětem řízení a řádně na něj reagovat, anebo , podezřelý výraz, oznámit soudu dříve , Anonymizováno, ideálně rovnou po doručení předvolání. Pokud se tedy žalovaný omluvil z jednání a současně požádal o odročení jednání, soud , Anonymizováno, považoval tuto žádost za obstrukci v řízení, a proto jí nevyhověl. Závěr soudu vychází ze zjištěného skutkového stavu, nikoliv z neunesení procesních břemen, které by vyžadovaly adresné poučení žalovaného. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc neodročil, když omluva byla opožděná, ale projednal a rozhodl. Pro rozhodnutí ve věci samé byly navíc dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.

10. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, [viz rámcová smlouva ze dne , datum, ]. Na tento účet byly žalobkyní poskytnuty prostředky na základě dvou úvěrových smluv. Dne , datum, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , evidovaný pod číslem , IBAN, [viz smlouva o úvěru ze dne , datum, ]. Dne , datum, byl žalovanému poskytnut další úvěr ve výši , částka, , evidovaný pod číslem , IBAN, [viz smlouva o úvěru ze dne , datum, ]. Oba úvěry byly schváleny a poskytnuty na základě žádostí žalovaného, které byly podrobeny posouzení jeho úvěruschopnosti [viz , Anonymizováno, ]. Oba , Anonymizováno, žalovaný podepsal a tím akceptoval úvěrové podmínky stanovené žalobkyní [viz , Anonymizováno, , datum, ]. Podle smluvních ujednání byl žalovaný povinen hradit pravidelné měsíční splátky v souladu se splátkovým kalendářem. U prostředků poskytnutých dne , datum, (úvěr , IBAN, ) činila splátka , částka, měsíčně počínaje , datum, [viz , Anonymizováno, , datum, ]. U prostředků poskytnutých dne , datum, (úvěr , IBAN, ) činila splátka , částka, měsíčně počínaje , datum, [viz splátkový kalendář ze dne , datum, ]. Ze splátkových kalendářů a přehledů plateb bylo prokázáno, že žalovaný hradil splátky pravidelně do , datum, [viz , Anonymizováno, , datum, ]. Následně se dostal do prodlení, což vedlo žalobkyni k zesplatnění obou úvěrů dne , datum, [viz , Anonymizováno, , datum, ]. O tomto kroku byl žalovaný informován dopisem, prostřednictvím , Anonymizováno, , datum, ]. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka prostředků poskytnutých na základě úvěru , IBAN, celkem , částka, , z níž bylo následně uhrazeno , částka, [viz , Anonymizováno, , datum, ]. Po částečném uhrazení zbývá k datu podání žaloby nesplacená jistina ve výši , částka, , na kterou žalobkyně uplatňuje smluvní úrok ve výši , Anonymizováno, od , datum, do , datum, a , Anonymizováno, od , datum, do zaplacení [viz , Anonymizováno, , datum, ]. Kapitalizovaný úrok za období od , datum, do , datum, činí , částka, [viz , Anonymizováno, ze dne , datum, ]. Prostředky poskytnuté na základě úvěru , IBAN, byly zesplatněny se zůstatkem , částka, , z níž bylo uhrazeno , částka, [viz , Anonymizováno, , datum, ]. Po částečné úhradě zbývá nesplacená jistina ve výši , částka, . Na tuto částku žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši , Anonymizováno, , datum, do , datum, , , Anonymizováno, od , datum, do zaplacení, a kapitalizovaný úrok ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, [viz , Anonymizováno, dne , datum, ]. Soud rovněž zjistil, že žalobkyně doručila žalovanému , Anonymizováno, Tyto dokumenty byly žalovanému doručeny v souladu s ustanoveními o doručování uvedenými v , Anonymizováno, , datum, ].

11. Podle § 1931 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že žalobkyně jako věřitelka a žalovaný jako dlužník uzavřeli na základě rámcové smlouvy č. , hodnota, dvě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Smlouvy byly uzavřeny po řádném přezkoumání úvěruschopnosti dlužníka, přičemž tento na smlouvy plnil, tedy jeho úvěruschopnost byla řádně přezkoumána (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 2105/2024). Na základě smluv poskytla žalobkyně žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, (úvěr č. , IBAN, ) a dne , datum, částku ve výši , částka, (úvěr č. , IBAN, ). Žalovaný se zavázal tyto částky splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což však činil pouze do , datum, , kdy přestal plnit své závazky. Žalobkyně následně přistoupila k zesplatnění obou úvěrů ke dni , datum, , k čemuž byla na základě smluv ve smyslu § 1931 o. z. oprávněna. Na úvěr č. , IBAN, uhradil žalovaný po zesplatnění částku , částka, , na úvěr č. , IBAN, pak , částka, . Žalovaný plnil částečně z povšechně známého závazkového vztahu, aniž by zpochybňoval jeho výši, čímž lze v kontextu obou smlouv dovodit uznání dle § 2054 odst. 2 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3543/2021).

16. Ve vztahu ke skutečnostem stran vyšších úhrad (tedy nižšího dluhu) břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Dílčími úhradami částek žalovaný dluh podle § 2054 odst. 2 o. z. uznal, a zůstává proto povinen žalobkyni uhradit zbývající dluh ve výši , částka, .

17. Žalováno je pak také příslušenství, které sdílí osud věci hlavní (§ 510 ods.t 2 o. z.), a proto také ho žalovaný částečnými úhradami uznal (§ 2054 odst. 2 in fine o. z.).

18. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. Soud pak veden závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1509/2019, kapitalizoval žalované nároky do dne svého rozhodnutí, kdy u úvěru , IBAN, činí kapitalizované příslušenství , částka, a u úvěru , IBAN, pak , částka, . Úhrnem tedy přiznal částku , částka, , jež zahrnuje jistiny (, částka, , , částka, ), žalobkyní kapitalizované příslušenství (, částka, , , částka, ) a soudem kapitalizované příslušenství (, částka, , , částka, ). Ode dne následujícího po dni rozhodnutí soudu přiznal úrok a úrok z prodlení obecným mechanismem.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .

20. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.