29 C 299/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu , datum, , domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o dluh žalované ze smlouvy č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta , datum, částka , částka, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že se dne , datum, žalobkyně zavázala poskytnout žalované , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, , přičemž smlouva byla podepsána , Anonymizováno, [viz smlouva č. , hodnota, ]. Totožnost žalované měla být ověřena , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, [viz , Anonymizováno, ]. Žalobkyně měla svou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, [viz , Anonymizováno, , Anonymizováno, ]. Žalobkyně si na svém tiskopisu evidovala, že žalovaná měla několik bankovních účtů, na kterém byly rozličné příjmové transakce od , částka, do , částka, [viz , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ] a dále si evidovala, že žalovaná má mít příjmy , částka, , výdaje za bydlení , částka, a výdaje další , částka, [viz , Anonymizováno, , Anonymizováno, ]. Dne , datum, oznámila žalobkyně, že od smlouvy odstupuje a žalovaná má uhradit částku , částka, [viz e-mail z , datum, ]. Přípisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně žalovanou k úhradě dlužné částky [viz výzva], přičemž zástupkyně žalobkyně předala písemnost pro žalovanou k poštovní přepravě , datum, [viz potvrzení o podání]. Žalobkyně evidovala , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , že žalované vyplatila částku , částka, [viz , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ]. Žalobkyně má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na které ovšem nejsou žádné relevantní údaje, pouze položky formuláře [viz , Anonymizováno, ].

4. Soud provedl dokazování také souhlasem se zpracováním osobních údajů, předpisem denních splátek, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami a informacemi pro spotřebitele, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že mezi účastnicemi byla dne , datum, uzavřena smlouva , Anonymizováno, , Anonymizováno, podle § 2395 a násl. o. z. a podle zákona o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě se žalobkyně žalované zavázala poskytnout , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalované podle citovaného ustanovení měla vzniknout povinnost poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit.

9. Dále se soud zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením předmětné smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované sjednaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť smlouva, jež je předmětem řízení, je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatelka a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

10. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti uvedla zcela generická tvrzení, která neobsahují žádné relevantní skutečnosti mající vazbu výhradně na žalovanou. Hodnověrným dokladem o příjmech a výdajích žalované nemůže být přehled v tiskopisu žalobkyně, který žalobkyně zpracovala a který nemůže sloužit jako důkaz o relevantní prověrce finanční kondice žalované, navíc lze vyslovit pochybnosti, co představují haléřové příjmy žalované a dále že žalovaná má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, měsíční výdaje , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , částka, (tzn. , částka, , Anonymizováno, ). Ohledně dokladů je třeba uvést, že neexistují žádné doklady třetích osob, které by osvědčovaly úvěruschopnost žalované, co je přinejmenším podivné, má-li žalobkyně povinnost dle § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 výslovně tyto dokumenty uchovávat po dobu 5 let. S ohledem na právní domněnku dle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru je totiž nezbytné, aby věřitel řádné ověření úvěruschopnosti dlužníka skutečně prokázal, k čemuž žalobkyní předložené dokumenty ze shora uvedených důvodů nepostačují.

11. O příslušná procesní poučení se žalobkyně připravila omluvenou neúčastí na jednání soudu. V tomto směru pak soud konstatuje, že řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určena skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaná buduje obranu proti uplatněnému nároku.

12. Ustanovení § 118a o. s. ř. ovšem upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu soud poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) se nemůže dovolávat ten účastník řízení před obecnými soudy, který, ač byl řádně a včas (ust. § 115 odst. 2 o. s. ř.) o jednání obecného soudu uvědoměn, toto jednání zmeškal, nebo ten, kdo řádné a včasné uplatnění svých procesních práv zanedbal; totéž platí i v případech, spočívá-li nedostatek procesní aktivity či obezřetnosti na straně advokáta, jehož si účastník řízení před obecnými soudy (jinými orgány veřejné moci) zvolil a který za řádný výkon převzatého zastoupení podle zákona a pravidel svého povolání odpovídá (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

13. K poučovací povinnosti podle ustanovení § 118a o. s. ř. je soud povinen na nařízeném jednání a že žalobkyně se svou nepřítomností na nařízeném jednání práva na to, aby jí bylo takové poučení soudem poskytnuto, vzdala, a že z ustanovení § 114 o. s. ř. (ani z § 114a o. s. ř.) nevyplývá, že by měl soud vyzývat účastníka k doplnění neúplných tvrzení. Pro úplnost lze dodat, že ustanovení § 114a odst. 1 o. s. ř. bylo naplněno, neboť o žalobě soud rozhodl při prvním jednání, a nelze přijmout výklad, že jednání má být připraveno tak, aby žalobě mohlo být vyhověno při jediném jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Úvaha o nutnosti předchozího poučení zcela opomíjí povinnost účastníka být na jednání připraven, jakož i na skutečnost, že se v případě posuzování úvěruschopnosti nejedná o náhodnou výzvu soudu, nýbrž o takřka soustavnou činnost soudu vyplývající z požadavků evropské legislativy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), jež ovšem není mechanickým postupem, ale v poměrech každé jednotlivé věci reaguje na zjištění skutkový stav (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nejde navíc přehlížet, že výzva k doplnění tvrzení před jednáním je pak toliko vytvářením dalších nákladů, neboť příslušná tvrzení a označení důkazů mohou být do řízení vnesena přímo při prvním jednání a vede ke quasidokazování před jednáním, jež má být těžištěm řízení. Dokazování provádí soud zásadně při jednání (§ 122 odst. 1 o. s. ř.) a začasté může teprve po provedení dokazování učinit závěr o tom, že je poučení potřeba (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tak je tomu i v projednávaném případě, kde u jednání z důkazů vyplynulo neunesení procesních břemen a nutnost žalobkyni poučit. Ryze spekulativní je pak úvaha o tom, že by poučení účastníka až při jednání vedlo k nutnosti odročení, neboť žalobkyni , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, musí být známy nedostatky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž k jednání má být připravena bez toho, aby , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, věci obdržela zvláštní poučení před jednáním (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Nejsou tedy dány důvody k tomu, aby žalobkyně byla poučena předem, jednání bylo odročeno a soud deformoval rovnost zbraní tím, aby žalobkyni poskytoval další prostor a možnosti k unesení procesních břemen.

15. Soudu je znám doktrinální názor (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), který poučovací povinnost při jednání staví do protikladu se zásadou rozhodnutí při jediném jednání, když rozvíjí úvahu, že absence výzvy značí „nedůslednou přípravu“ soudu a že bez předchozí výzvy účastník nebude schopen na poučení reagovat, a proto nebude možné rozhodnout při jediném jednání. Závěry doktríny se ovšem v projednávané věci neprosadí, neboť o nedůslednosti či nemožnosti věc rozhodnout při jediném jednání nelze hovořit. Žalující se jednání nezúčastnil a úvahy o tom, co by následovalo, pokud by obdržel předchozí poučení nebo na jednání dorazil, jsou ryze spekulativní, stavící na nejisté (a navíc již zjevně nenastalé) skutečnosti. Nelze navíc přehlížet, že doktrinální názor je v tomto případě určitou úvahou a polemikou s citovanou judikaturou, jež naopak nic takového nepožaduje.

16. Jinými slovy, soud v souladu se zákonem vyčkal s poučením na jednání a byla to žalobkyně, kdo se rozhodl jednání nezúčastnit, čímž si způsobila, že nemohla být o neunesení procesních břemen soudem při jednání poučena, čímž se o adresné poučení připravila.

17. Žalobkyně tedy nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, pročež je smlouva ze dne , datum, absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a nárok žalobkyně vůči žalované je třeba posoudit v režimu zvláštního bezdůvodného obohacení dle zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), podle něhož je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, co od ní obdržela a doposud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu.

18. Plnění žalované ovšem žalobkyně sice tvrdí, ale již řádně neprokazuje. Předkládá doklad, který zjevně sama vyhotovila, a proto jej soud nepovažuje za věrohodné zachycení a doklad poskytnutého úvěru. Žalobkyně tedy v tomto směru neunesla procesní břemena a o příslušná procesní poučení se připravila omluvenou neúčastí. Dokladem o čerpání úvěrů a jeho splácení nemůže být přehled , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který sám věřitel (žalobkyně) zpracoval. K prokázání plnění je potřeba předložit např. výpis z účtu, pokladní doklad a jiné doklady. Žalobkyně, jež uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalované předala, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání, a na žalované naopak bylo, aby tvrdila a prokazovala existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn, Anonymizováno, , spisová značka, ). Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně žalované nějaké prostředky vůbec poskytla. Soud právní věci neposuzuje na základě odhadu dovozeného sociálního statutu účastníků či předpokladu jejich běžného a obvyklého jednání, nýbrž jen na základě rozhodné normy hmotného práva a provedeného dokazování (srov. rozsudek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pokud žalobkyně v řízení poskytnutí prostředků neprokázala, nelze žalobě vyhovět jen z toho důvodu, že se při běžném běhu věcí očekává, že věřitel by takto měl běžně postupovat a úvěr poskytnout. Pokud by soud takovou tezi akceptoval, naprosto by deformoval pojetí civilního sporného řízení.

19. S ohledem na shora uvedené proto soud sice dovodil obecný nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, nicméně nároku samotnému nemohl vyhovět, když žalobkyně neprokázala, že by žalované byla poskytnuta jakákoliv částka.

20. Pro úplnost soud dodává, že na jakékoliv další dodatečné platby plynoucí ze smlouvy nárok nevznikl. Úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť tento sdílí osud věci hlavní a navíc žalovaná se doposud ani nemohla dostat do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto by soud stanovil splatnost teprve svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

21. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu zamítl.

22. Zamítnutí žaloby představuje procesní úspěch žalované, jíž tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Žádné náklady přímo žalované, jež je nekontaktní, nicméně nevznikly, a proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.